Související články

Evropská investiční banka (EIB) poskytne České republice osm až deset miliard korun na krytí škod, které způsobily srpnové povodně. Úvěr bude možné čerpat v letech 2003 a 2004. O podmínkách půjčky jednal s prezidentem banky Philipem Maystadtem ministr financí Bohuslav Sobotka ve Washingtonu, kde se oba účastní podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Vláda se rozhodla k půjčce poté, co Poslanecká sněmovna zamítla balík daňových zákonů. Další peníze na krytí povodňových škod chce využít z úspor ve státním rozpočtu a z peněz získaných privatizací.

Rakousko v pondělí upozorní ostatní členské státy Evropské unie, že zaujme své stanovisko k přistoupení České republiky a Slovenska ve světle vývoje ve věci tzv. Benešových dekretů. Zdůrazní také, že jeho postoj k rozšíření EU bude záviset na řešení otázky tranzitu kamiónů přes rakouské území. Návrh prohlášení, které má na pondělní schůzce ministrů zahraničí zemí EU přečíst rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová, získala ČTK v Bruselu. "Rakousko upozorňuje, že Evropský parlament požádal skupinu významných právníků, aby odborně posoudili otázku takzvaných Benešových dekretů. Toto expertní dobrozdání také naznačí, zda mají kandidátské země v souvislosti se svým přistoupením k EU něco udělat. Rakousko vezme závěry expertní skupiny v úvahu, až bude formovat vlastní stanovisko k plnění kodaňských kritérií" (těmito zeměmi), stojí v návrhu prohlášení. Z textu lze usoudit, že Rakušané velmi spoléhají na tzv. Froweinovu zprávu o slučitelnosti dekretů s legislativou EU. Zpráva má být zveřejněna příští týden, možná už v pondělí. Podle znalců v Bruselu si Rakušané dělají naději, že bude obsahovat konkrétní doporučení na adresu České republiky. Návrh prohlášení se nezmiňuje slovem o paralelně chystané zprávě Evropské komise, která podle dobrého zdroje žádný zásadní požadavek na ČR klást nebude. Evropský parlament požádal o analýzu dekretů a jejich srovnání s evropským právem trojici odborníků v čele s Jochenem Froweinem, profesorem na univerzitě v Heidelbergu.

Česká republika bude na mezivládní konferenci v Bruselu 1. října jednat s Evropskou unií o dalším postupu v zemědělství. "Máme na mysli především otázky, které se týkají produkčních kvót, které mají bezesporu mimořádný význam pro budoucí rozměr našeho zemědělství," řekl na tiskové konferenci hlavní vyjednavač s unií Pavel Telička. Rýsuje se přitom zvýšení kvót především u cukru, dodal. Česko žádá kvótu 505 tisíc tun, unie nabízí 455 tisíc tun ročně. Zvýšení zhruba o deset tisíc tun se v jednáních zatím podařilo započítáním vývozů do dalších kandidátských zemí unie. "Unie nadále trvá na referenčním období 1995 až 1999 jako výchozí start pro výpočet kvót," upozornil. To je pro Českou republiku nepřijatelné a země hodlá uplatňovat období odrážející aktuální produkci jednotlivých komodit. Kvóty by se potom mohly přiblížit českým požadavkům. U přímých plateb, tedy plošné podpory zemědělců, chce republika zmínit délku přechodného období, rozhodné kroky se však na těchto jednáních nečekají. Rolníci z nových zemí by po rozšíření měli dostat čtvrtinu toho, co jejich kolegové z nynější patnáctky. I proti tomu se v kandidátských zemích ozývají ostré protesty.

Česká republika by měla téměř jistě uzavřít kapitolu hospodářské soutěže při vyjednávání o vstupu do EU na pravidelné konferenci 1. října v Bruselu. Mělo by jít o jedinou kapitolu, kterou bude tohoto data Česko projednávat. Dokument uzavírající tuto kapitolu by obsahoval podrobné podmínky, za kterých může země provést restrukturalizaci ocelářství. Ta byla jedinou vážnější překážkou dokončení jednání. Dokument však nebude ještě obsahovat udělení výjimky pro poskytování státní pomoci hutím. Možnost poskytnout českým hutím uvedenou výjimku již z pověření EU zkoumala konzultantská společnost International Development Ireland a měla podle ministerstva průmyslu a obchodu doporučit její prodloužení až do roku 2004. Státní pomoc v rozsahu miliard korun se má týkat oddlužení Nové huti, zvýšení základního kapitálu Vítkovice Steel nebo kapitalizace ve Válcovnách plechu Frýdek-Místek. Přesnou výši pomoci zatím nelze uvést, neboť v jejím posuzování není stát zajedno s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Vláda ve středu přednostně projednala a schválila senátní návrh ústavního zákona o referendu, ve kterém by měli občané České republiky příští rok rozhodnout o vstupu země do Evropské unie. Z kandidátských zemí je ČR jediná, která nemá zákon o referendu. Nyní by měla návrh projednat Poslanecká sněmovna. Pokud ho neschválí, musí o přistoupení k unii rozhodnout parlament. Schválí-li návrh, který přijali senátoři jednomyslně, měl by prezident republiky vyhlásit referendum do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení Česka k unii. Konalo by se nejpozději do tří měsíců od podpisu. Nebude-li zvolen nástupce prezidenta Václava Havla, kterému skončí funkční období, vyhlásí referendum předseda Poslanecké sněmovny. Lidé by odpovídali na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Odmítne-li většina účastníků referenda vstup, pak se bude moci plebiscit opakovat až po dvou letech. Dříve by mohlo být jedině tehdy, jestliže by se změnily podmínky smlouvy. Referenda se nemusí účastnit nadpoloviční většina voličů. V ČR podle výzkumů veřejného mínění podporuje vstup jen mírná nadpoloviční většina.

Evropská unie bude rozhodovat o přijetí deseti kandidátských zemí v prosinci. Podpis smlouvy o přistoupení se očekává v lednu a poté má začít proces její ratifikace, nejprve v kandidátských státech. Poté by ji měly ratifikovat země evropské patnáctky.

Ceny plynu se v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a liberalizací trhu zřejmě příliš nezmění. Jak uvedl obchodní ředitel přepravce a prodejce plynu Transgas Vladimír Outrata, stav, který je dosažený, se bude v podstatě odvíjet pouze od cen ropných derivátů a kursu české koruny. Evropská unie nyní směřuje k úplnému otevření trhu s plynem i elektřinou od roku 2005, a to i pro domácnosti. Direktivy ještě musejí schválit příslušné orgány EU. V ČR je trh s plynem dosud plně regulován, nicméně se uvažuje o zrychlení postupné liberalizace, která by měla být podle dosud platného energetického zákona zahájena v roce 2005.

Rozdělení kompetencí mezi Evropskou unii a její členské státy bude hlavním tématem už druhého Národního fóra, které se ve čtvrtek uskuteční v Senátu. Národní fórum má charakter veřejného slyšení a souvisí s jednáním Konventu EU, který má unii doporučit změny v jejím dosavadním fungování. I proto mají účastníky fóra informovat o názorech Konventu na rozdělení pravomocí v EU zástupci vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu, kteří v Konventu hájí české zájmy. Konvent se skládá z delegátů členských a kandidátských zemí, svá doporučení má formulovat do jara příštího roku. Národní fórum má umožnit diskusi zástupcům zaměstnavatelů, zaměstnanců, profesních komor, obcí a regionů k otázkám budoucího uspořádání unie. Jejich vyjádření mají poskytnout politikům názory těchto skupin na budoucí strukturu a fungování EU. První Národní fórum se konalo v polovině května a týkalo se obecně budoucnosti EU.

Česká republika příští týden velmi pravděpodobně uzavře při jednání s Evropskou unií stěžejní kapitolu "hospodářská soutěž". Takovému rozuzlení dlouho bránila nespokojenost EU se státní podporou českých hutním podnikům Vítkovice a Nová Huť, která nebyla vázána na životaschopný restrukturalizační program. Ten Praha dodala teprve nedávno. Evropská komise navrhla členským státům uzavření kapitoly s tím, že ČR musí přistoupit na omezení státní pomoci těmto ocelárnám do roku 2006 při souběžném snížení objemu výroby a dosažení stejné produktivity, jako mají hutní podniky v EU. Státní podpora do roku 2003 byla stanovena na nejvýše 413 miliónů eur, přičemž do roku 2006 musí objem výroby klesnout o 470.000 tun.

Vývoz českého zboží na nejvýznamnější trh EU za osm měsíců propadl o 26 miliard korun a dosáhl necelých 554 miliard korun. Jenom v postiženém srpnu tento pokles činil 11,5 miliardy na 53 miliard korun. "Je to určitě důsledek záplav, protože obchodní aktivity firem byly utlumeny," řekl generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. Dovoz z EU do České republiky se však v lednu až srpnu snížil dokonce o 56 miliard na 520 miliard korun. Podepsaly se na tom podle Tlapy rovněž záplavy, neboť české firmy snížily nákupy v unii a též zmíněné zpomalení hospodářského růstu v některých západních zemích. Přebytek Česka tak vzrostl skoro devětkrát na 34 miliard z předchozích necelých čtyř miliard korun. Export táhly silniční vozidla (100 miliard Kč), elektrická zařízení a spotřebiče (61 miliard Kč), kovové výrobky a stroje všeobecně užívané v průmyslu (po 37 miliardách Kč) a kancelářské stroje a počítače (36 miliard Kč). V importu dominovaly elektrická zařízení a spotřebiče (65 miliard Kč), silniční vozidla (63 miliard Kč), stroje všeobecně užívané v průmyslu (41 miliard Kč) a kovové výrobky (29 miliard Kč).

Prioritou České republiky při jednání s Evropskou unií o kapitole zemědělství bude zejména základní výměra orné půdy, referenční výnos z hektaru a v komoditách mléko, skot, cukr, bramborový škrob či vinařství. Po jednání Rady vlády pro evropskou integraci to uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti a první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Hlavním cílem Česka v kapitole zemědělství je podle něj vyjednat podmínky, které rolníkům umožní konkurenceschopnost na trhu. Jde přitom o komplex faktorů, který zahrnuje vedle produkčních kvót také přímé platby nebo prostředky na rozvoj venkova, zdůraznil. Materiál o dalším postupu ČR při jednání s EU, který Rada vlády pro evropskou integraci schválila, bude předán k projednání kabinetu. České republice zbývá k dokončení předvstupních jednání uzavřít pět ze 30 předepsaných kapitol. Za nejproblematičtější se přitom považuje právě kapitola zemědělství.