Související články

Po několika letech růstu vývozu do EU odstartovala Česká republika letošní vzájemný obchod s unií lednovým poklesem exportu. Ten se snížil o čtyři procenta a dosáhl 68,5 miliardy korun proti 71,4 miliardy Kč v lednu 2000. Jak řekl generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa, pokles byl dán ekonomickým ochlazením zejména v Německu.

Dovoz klesl o tři procenta na 64,1 miliardy korun, když loni v lednu byl 66,1 miliardy Kč. ČR tak ještě zachránila přebytek přes čtyři miliardy korun, což je podle Tlapy stále pozitivním trendem.

Diskuse okolo dekretů prezidenta Edvarda Beneše nabírá stále silněji evropského rozměru, řekl agentuře APA Hans Winkler, vedoucí sekce mezinárodního práva na vídeňském ministerstvu zahraničí. Jak dále uvedl, dekrety se už zabýval Evropský parlament a také Evropská komise, a to je třeba přivítat. Podle něj jde o to, aby se prozkoumalo, zda dekrety odpovídají právním ustanovením EU a ustanovením, která se týkají lidských práv. Cílem je dosáhnout slučitelnosti s právem EU na jedné straně a s lidskými právy na druhé, dodal.

Rakouská vicekancléřka a předsedkyně krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ) Susanne Riessová-Passerová v sobotu znovu požadovala, aby problém dekretů byl vyřešen ještě před vstupem ČR do EU. Na výročním setkání rakouských sudetských Němců ve Vídni prohlásila, že dekrety nejsou mrtvým právem, ale stále součástí českého právního řádu. V zásadě totéž vzkázal sudetským Němcům ve svém poselství rakouský kancléř Wolfgang Schüssel.

Rozšíření EU pomůže zabránit prohlubování evropské integrace. Prohlásil to v sobotu v Praze poslanec ODS Jan Zahradil na konferenci sdružení eurokritiků TEAM. Řekl, že vyjadřuje názory eurorealistů, kteří nesouhlasí s prohlubováním spolupráce v unii a převáděním dalších pravomocí z členských států na evropské instituce. Stínový ministr zahraničí ODS citoval stať z francouzského listu Le Monde, podle které se EU rozšířením zjednoduší na zónu volného obchodu bez politické nadstavby. "Rozšíření je nejlepší prevencí proti vzniku evropského superstátu," řekl Zahradil. Pro Českou republiku, malou otevřenou ekonomiku, bude vedle toho výhodné, stane-li se součástí jednotného vnitřního trhu a bude požívat jeho výhod, uvedl.

Metropole kandidátských zemí na vstup do Evropské unie hrají zásadní úlohu v informování občanů o unii. Shodli se na tom jejich primátoři a zástupci na pražské konferenci. Vyzvali unii a vlády kandidátských zemí, aby hlavní města v jejich úsilí o veřejnou diskusi o členství v EU finančně podpořily. Vrcholní představitelé hlavních měst kandidátských států a také Berlína a Vídně to uvedli ve společném prohlášení. "Jsme na nejnižší možné úrovni, kde je výhodné hovořit o konkrétních každodenních budoucích starostech či výhodách našeho členství v Evropské unii," řekl na tiskové konferenci pražský primátor Jan Kasl. Zástupci metropolí soudí, že úplné a vyvážené informování obyvatel je významným předpokladem k tomu, aby se vstupem do EU souhlasili. Konference "Hlavní města pro rozšíření Evropské unie" se účastnili primátoři či zástupci Ankary, Bratislavy, Budapešti, Bukurešti, Lublaně, Nikózie, Prahy, Rigy, Sofie, Tallinu, La Valetty, Vilniusu, Varšavy, Vídně a Berlína. Předchozí setkání se konala loni ve Varšavě a ve Vídni.

I přes spory o společnou minulost německá vláda nevidí nic, co by mohlo stát na cestě České republiky do Evropské unie. V Berlíně na to poukázal náměstek spolkového ministra zahraničí Christoph Zöpel u příležitosti konference česko-německého diskusního fóra konané k 5. výročí uzavření mezistátní deklarace. Členství Česka a dalších kandidátských zemí v EU je nadřazeným zájmem Německa, ujistil Zöpel na tiskové konferenci. Přestože v minulých týdnech vzájemné vztahy zkomplikovaly kontroverzní debaty o společné minulosti, trvající zásadou německé vlády je, aby nevznikaly žádné nové problémy na české cestě do západního společenství. Stav česko-německých vztahů podle Zöpela dokládá fakt, že se oba státy brzy sejdou v EU. Česko-německá deklarace z roku 1997, která klade důraz na nezatěžování vztahů historickými problémy, se osvědčila v tom, že minulost nezkomplikovala vstup Česka do Severoatlantické aliance v roce 1999. Ukáže se i to, že nezatíží ani přijetí Česka do EU, věří náměstek německého ministra zahraničí.

Dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše by podle předsedy francouzského Senátu Christiana Ponceleta neměly bránit vstupu České republiky do Evropské unie. "Francie se nedomnívá, že by to byla překážka vstupu České republiky do Evropské unie," řekl novinářům Poncelet po jednání se svým českým protějškem Petrem Pithartem. Francie podle Ponceleta vidí na české straně vůli najít v citlivé otázce Benešových dekretů řešení. I horní parlamentní komory obou zemí budou pracovat na tom, aby se pokusily nalézt odpověď na tento problém, který je do značné míry terminologickou záležitostí, prohlásil předseda francouzského Senátu. Podle Pitharta nelze zatím hovořit o tom, že by mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem vznikla kvůli Benešovým dekretům bilaterální krize. Pithart se také setkal se třemi z šesti francouzských zástupců v evropském Konventu, který se zabývá budoucím uspořádáním Evropské unie kvůli jejímu rozšíření. Jeho francouzský protějšek prohlásil, že je zapotřebí, aby Francie na bilaterální i evropské úrovni ještě více podporovala úsilí České republiky o dosažení všech kritérií potřebných ke vstupu do EU. Pithart se s Ponceletem v první polovině tohoto roku sejde ještě dvakrát. Na konci května bude francouzský Senát hostit velké sympózium o první československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi a na konci června se ve východofrancouzském Darney uskuteční pocta československým legionářům, kteří bojovali za obou světových válek na Západě.

Evropská unie nemíní oficiálně žádat Českou republiku, aby ve sporu mezi EU a USA kolem oceli postupovala na půdě Světové obchodní organizace (WTO) společně s unií. ČTK to řekl ve středu v Bruselu dobře informovaný zdroj Evropské komise. EU nemá ve zvyku v podobných případech oficiálně politicky tlačit na kandidáty ani jiné členské země WTO a hledat u nich oporu. Partnery pro společný postup EU hledá zpravidla vyjednáním na úřednické úrovni. Lze předpokládat, že se tak stane i nyní u sporu s USA, a to nejen vůči ČR, ale i mnoha dalším zemím, dodal zdroj.

O nějaké oficiální žádosti EU vůči Česku v této souvislosti nevěděl ani velvyslanec ČR při EU Libor Sečka. Ten dále poznamenal, že podobnou spolupráci na půdě WTO lze očekávat a že je žádoucí. Nejen proto, že ČR kandiduje do EU, ale také proto, že ochranářská opatření v ocelářství se podle Sečky rozhodně určitým způsobem dotknou také ČR.

K závazku zachovávat shodný negativní postoj s Českou republikou ke zpochybňování takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě se po válce konfiskoval německý a maďarský majetek, se hlásí nejen nynější slovenská vláda, ale i vůdce slovenské opozice Vladimír Mečiar. "Benešovy dekrety jsou na programu od roku 1990 každoročně - je jen otázka, kdo, kdy a jak je nastoluje. Slovenská strana nikdy neudělala a neudělá nic proti zájmům České republiky," řekl Mečiar. Benešovy dekrety podle bývalého premiéra představují společný právní základ obou států vzniklých z bývalého Československa a nelze je vytrhnout z historického kontextu, kdy vznikly jako reakce na druhou světovou válku. Pokud jde o návrh Václava Klause zahrnout odmítnutí revize Benešových dekretů do smlouvy o vstupu do Evropské unie, připouští, že takový dokument by stabilizoval situaci, ale nepředpokládá úspěch.

Česko už mnohokrát uvedlo, že tzv. Benešovy dekrety jsou součástí právního řádu. Ministr zahraničí Jan Kavan tak reagoval na prohlášení rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který přes vídeňský list Der Standard doporučil ukončení právní účinnosti těchto dekretů a zvážení dobrovolného odškodnění odsunutých sudetských Němců. "Vyřešením jednoho právního problému bychom vytvořili jiný právní problém," domnívá se Kavan, jenž požádal o vypracování právní studie, která má odpovědět na otázky právního dopadu tohoto aktu. "Mám značnou obavu, že to v podstatě nejde," zdůraznil ministr. Dekrety jsou podle Kavana součástí historie a reakcí na specifickou situaci po druhé světové válce. Dnes je nelze aplikovat. Stejně tak je však nelze posuzovat dnešními kritérii, například mezinárodní konvencí o lidských právech. Důležitou otázkou však zůstává, zda tyto dekrety nejsou dosud používány, třeba v odkazech restitučních soudů. "Domnívám se, že nikoli, ale to je třeba prostudovat," řekl Kavan.

Česká politická reprezentace slova rakouského spolkového kancléře Wolfganga Schüssela odmítá. "Mezi Rakouskem a Českou republikou je dohoda z roku 1974, kde se Rakousko zavázalo, že nebude v budoucnosti vznášet žádné majetkové nároky," řekl mluvčí české vlády Libor Rouček. Smlouva se podle něj týkala právě odškodnění sudetských Němců, kteří po druhé světové válce žili v Rakousku. Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA) se domnívá, že na podobné diskuse není v současnosti vhodná atmosféra. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) nechápe, co spolkový kancléř "dobrovolným odškodněním" myslí. "Já vylučuji jakoukoliv diskusi o odškodnění," řekl Zaorálek.

Česká republika požádala Evropskou unii o tříleté přechodné období pro sladění hygienických předpisů v 52 potravinářských provozech. Sestavení tohoto seznamu trvalo podstatně déle, než se čekalo, takže tato část kapitoly "zemědělství" nebude moci být zařazena do jednání v březnovém termínu, jak se původně plánovalo. Evropská komise i členské státy obdržely jmenovitý seznam těchto podniků s přesným popisem situace každého z nich, programem sladění hygienických norem a zárukami jeho financování. Dodatečná informace z české strany obsahuje také garance, že výrobky z oněch 52 provozů se budou prodávat výlučně na vnitřním trhu. EU předepisuje dlouhou řadu hygienických opatření pro potravinářské provozy, jejichž splnění je často velmi nákladné.