Související články

Vstup Česka do Evropské unie nebude v žádném případě souviset s takzvanými Benešovými dekrety. Po schůzce s komisařem EU Günterem Verheugenem to v Barceloně novinářům řekl premiér Miloš Zeman. Verheugen chce podle něj přijet v nejbližší době do Prahy, aby tato svá slova zopakoval. Pan Verheugen požádal o toto setkání, aby mě ujistil, že jeho slova byla dezinterpretována a že Evropská komise nezahrnuje Benešovy dekrety do přístupových jednání, uvedl Zeman.

Rakouské opoziční strany trvají na tom, že český vstup do Evropské unie by v žádném případě neměl být spojován s otázkou takzvaných Benešových dekretů. Činí tak navzdory stále se zostřující kritice ze strany kontroverzních vládních Svobodných vůči Česku a dekretům. V rozhovoru pro ČTK to shodně řekli předseda strany Zelených Alexander Van der Bellen a šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů Josef Cap.

Nejvyšší politikové 15 členských zemí Evropské unie se v Barceloně sešli se svými protějšky ze 13 kandidátských zemí, aby společně posoudili vyhlídky hospodářského a sociálního rozvoje EU v tomto desetiletí. Poprvé tak zástupci kandidátských zemí včetně Česka zasedli k jednomu evropskému stolu na pracovních jednáních; českou delegaci vede premiér Miloš Zeman. Při dřívějších summitech EU přijížděli politici kandidátských zemí s představiteli členských států patnáctky pouze poobědvat, společně se vyfotografovat a mezitím uskutečnit několik neformálních rozhovorů. Nynější přítomnost uchazečů přímo v nejvyšší "kuchyni" EU je krokem kupředu, dalším symbolickým gestem, stupínkem, z nichž se skládá přístupový proces. Smysl spočíval v samotném faktu, nikoli v obsahu a kvalitě debaty, nutně krátké a formální. "Poprvé v historii Evropské rady (summit EU) se kandidáti zapojili přímo do její práce," řekl hostitel - španělský ministr zahraničí Josep Piqué. "Mluvilo se o tom, co mají dělat, aby plně převzali lisabonskou strategii, její ekonomický, sociální i ekologický rozměr. Jsem naprosto spokojen." Jednání nebylo zaměřeno na vlastní proces rozšiřování EU, protože ten bude stěžejním tématem příštího summitu svolaného na červen do Sevilly. Zasedání bylo spíše určitou zkouškou, jak složitě se bude diskutovat v rozšířené unii s téměř dvojnásobným počtem členů. Kolem stolu se sesedlo 31 lidí - představitelé 28 států, z nichž Francii a Finsko zastupují prezident i premiér, a předseda Evropské komise Romano Prodi. Tak široké plénum je vodou na mlýn reformátorů, kteří požadují, aby naprostá většina věcí pro summity EU byla napříště předjednávána, aby se předem utvářela společná stanoviska skupin zemí a aby se při finálním rokování mluvilo už jenom o skutečných problémech a k věci, místo sondování postojů jednotlivých zemí. K samotnému smyslu summitu Piqué uvedl, že všechny delegace považují naplňování lisabonské strategie za nedostatečné; "jednoznačně a nadšeně" podporují oživení a prohloubení všech jejích aspektů. Přiznal ovšem, že se zatím nedospělo k podrobnostem, tedy například k harmonogramu a obsahu plné liberalizace trhu s energiemi. Přílet české delegace na summit byl poněkud komplikovanější. Premiér Zeman totiž před summitem navštívil ještě Londýn a se zbytkem delegace se měl setkat až v Barceloně. Zemanovo letadlo však nemohlo údajně kvůli technickým problémům z Londýna odstartovat a proto letoun se zbytkem delegace musel udělat okliku přes Británii, aby premiéra vzal do Barcelony. Na okraj summitu jsou hosty v Barceloně také prezidenti JSR a Černé Hory Vojislav Koštunica a Milo Djukanovič. Představitelé EU jim vyslovili uznání za dohodu o vytvoření dočasné volné federace Srbsko-Černá Hora, která je ve sjednocujících intencích unie. Oba jugoslávští politici se zúčastnili i společného oběda, na který všechny přítomné pozval král Juan Carlos I.

S obavami, zda a o kolik zdraží potraviny po vstupu České republiky do Evropské unie, i dotazy budou-li po vstupu do EU zavedena "nějaká opatření ve věci sexu" nebo existuje-li evropské nařízení jak slavit Vánoce se od pondělí do pátku potýká šest operátorů bezplatné telefonní informační linky o EU ministerstva zahraničí.

Linka 0800 200 200 je součástí české informační kampaně o EU, stejně jako internetový server euroskop, který dostal v těchto dnech nový grafický kabát. Na adrese www.euroskop.cz mohou zájemci nalézt informace o přístupových jednáních, hodnotící zprávy a jiné dokumenty, nebo se dozvědět, co vstup do EU přinese podnikatelům, spotřebitelům i studentům. Novinkou je třeba možnost objednávky zpráv SMS o Evropské unii.

Česká republika je sice připravena napravovat jakýkoliv případný nesoulad českého a evropského práva, nicméně se zástupci EU nejednala v této souvislosti o takzvaných Benešových dekretech. Řekl to státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička. "Česká strana, konkrétně při nedávné návštěvě pana ministra Jana Kavana v Bruselu, kdy jednal s komisařem Günterem Verheugenem konstatovala, že je připravena se seriózně zabývat vším, co se ukáže být v rozporu s acquis (evropským právem)," řekl Telička. "V tomto kontextu nebyla zmíněna žádná konkrétní norma z úst pana ministra Kavana," zdůraznil s tím, že odstraňování rozporů práva EU a kandidátských zemí je základním principem rozšíření.

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen v Evropském parlamentu mluvil ve středu jedním dechem o Benešových dekretech i o ochotě české vlády uvažovat o změně restitučního zákona. Vyvolal tak dojem, jako by Praha byla připravena měnit i dekrety z roku 1945. Tuto interpretaci vzápětí popřel předseda české vlády Miloš Zeman, ale také mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori. Česká vláda je připravena navrhnout svým zákonodárcům změnu práva, pokud se ukáže, že platná úprava restitucí majetku je v rozporu s evropskou legislativou, řekl Verheugen před plénem EP ve Štrasburku. Tato pasáž, věnovaná zjevně restitučnímu zákonu, byla však integrální součástí té části projevu, ve které mluvil o Benešových dekretech, navíc s důrazem na jejich "vyvlastňovací" povahu. Že jde o dvě oddělené a nesouvisející věci, potvrdil posléze Filori. "Mluvíme o případných diskriminačních účincích československého zákona o restitucích majetku z roku 1991, o kterém český ministr Jan Kavan řekl, že by se na něj mohla česká vláda podívat. Tečka. Pokud jde o Benešovy dekrety, nezměnili jsme v nejmenším známé stanovisko." Verheugen sám v souladu s dosavadními postoji EK prohlásil, že dekrety, které se týkají odebrání majetku, jsou zastaralé a neúčinné. Připomněl, že jsou v rozporu se současnou evropskou i českou legislativou. Zdůraznil, že "bychom měli zůstat objektivní a nezatěžovat proces rozšiřování relikviemi z minulosti" a že "je nutné dosáhnout porozumění všech zúčastněných a udržet dobré sousedské vztahy s cílem podpořit budoucnost Evropy".

Senát schválil vládní novelu zákona o České národní bance, která napravuje nedostatky kritizované Evropskou unií. Novela mimo jiné ruší tři povinnosti ČNB - sestavovat dva rozpočty, stanovit inflační cíl po dohodě s vládou a stanovovat režim kursu české měny k cizím měnám po dohodě s vládou. Jednání Senátu se zúčastnil i guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Předloha do zákona doplňuje kompromisní znění některých pasáží, které v roce 2001 zrušil Ústavní soud. EU předchozí novele vytýkala zejména pasáže o schvalování oddělené provozní a investiční části rozpočtu ČNB parlamentem a povinnosti centrální banky dohodnout se na stanovení inflačního cíle s vládou. Podle novely budou provozní a investiční části rozpočtu sjednoceny pod rozhodovací pravomoc bankovní rady centrální banky. Nejvyšší kontrolní úřad bude kontrolovat pouze nakládání s provozními penězi.

Zvýšit ochranu spotřebitele a zajistit mimosoudní vyrovnání sporů, které vzniknou při platebním styku, má vládní návrh zákona o platebním styku. Zákon bez problémů přijal Senát a postoupil jej k podpisu prezidentovi republiky. Norma podle ministra financí Jiřího Rusnoka zavádí směrnice Evropské komise v platebním styku u vnitrostátních a přeshraničních plateb. Má také stanovit úroky z prodlení, na které bude mít klient banky automaticky nárok, nebude-li převod peněz proveden ve vymezené lhůtě. Na mezibankovní převod v tuzemsku bude mít banka dva dny, do zahraničí pět dnů, což ale začne platit až dnem vstupu ČR do EU. Převod v rámci jedné banky by se měl uskutečnit za den. Zákon pamatuje i na řešení sporů, které v rámci platebního styku vznikají. Spory by měla řešit Česká národní banka, zatím se však stane arbitrem pouze v platebním styku mezi bankami.

Občané od konce letošního roku již nebudou moci zakládat takzvané anonymní vklady. Tuto možnost ruší vládní novela bankovního zákona, kterou schválil Senát. Předloha by měla obecně přispět ke stabilizaci bankovního sektoru v ČR. Senátoři se nejvíce přeli o možnost využívání údajů o klientech, včetně citlivých; právě tato data novela ukládá bankám zjišťovat a zpracovávat. Vůči tomuto ustanovení má přitom výhrady Úřad pro ochranu osobních údajů.

Senát bez problémů podpořil vládní návrh zákona, podle něhož bude Česká republika čerpat od Evropské investiční banky úvěr dvě miliardy korun na program prevence povodní. Zákon má ještě podepsat prezident republiky. Ministr zemědělství Jan Fencl senátorům řekl, že předpokladem pro získání úvěru je vyčlenění 2,15 miliardy korun z národních finančních zdrojů, avšak jen částečně ze státního rozpočtu. Protipovodňový program na léta 2002 až 2005 tak bude financován více než čtyřmi miliardami korun. Zákon podle ministra umožní zahájit realizaci účinných protipovodňových opatření v nejohroženějších částech republiky.

Vojáci v záloze, kteří se chtějí aktivněji podílet na obraně vlasti, se patrně už letos budou moci zapojit do činnosti konkrétní vojenské jednotky. Senát totiž schválil výraznou většinou hlasů poslaneckou novelu branného zákona, která počítá s vytvořením takzvaných aktivních záloh. Členové aktivních záloh uzavřou podle novely dohodu s územní vojenskou správou o zařazení do konkrétních vojenských jednotek na dobu dvou až pěti let. Zavážou se v ní, že si udrží svou vojenskou odbornou připravenost. Zúčastní se cvičení aktivních záloh a budou předurčeni k doplnění konkrétní vojenské jednotky. Příslušníci aktivních záloh budou měsíčně dostávat 500 korun a po dobu vojenského cvičení mohou čerpat dvojnásobek služného, které odpovídá jejich hodnosti. Vládní sociální demokracie chce vybudovat plně profesionální armádu do roku 2010. Reformu armády podporují i další parlamentní strany.

Lidé, kteří byli z Československa v polovině minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů, by mohli požádat o odškodnění až do konce roku 2003. Senát totiž doporučil o rok prodloužit lhůtu oproti návrhu zákona, který schválila Poslanecká sněmovna. Senátoři zároveň doporučili snížit z 12.000 na 3500 korun částku, kterou by měli odvlečení získat za každý měsíc internace. Důvodem je snaha uvést zákon do souladu s ostatními odškodňovacími normami. Sněmovna se tak bude muset zákonem zabývat znovu.

Pravicovým senátorům se nepodařilo zamítnout poslanecký návrh zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Zákon řeší proces a správní řízení pozemkových úprav. Upravuje také organizaci pozemkových úřadů podle modelu finančních orgánů, ale bez ředitelství jako prostředního článku. Jeho úkoly má převzít ministerstvo zemědělství. Tuto pasáž vytýkala předloze Občanská demokratická strana, podle níž by roli odvolacího orgánu měli převzít krajské úřady. Občanská demokratická aliance zase namítá, že navrhovaný zákon je v rozporu s ústavním právem na vlastnictví. Zákon umožňuje při pozemkových úpravách vyvlastnit až deset procent pozemků a snížit cenu až o čtyři procenta bez nároku na náhradu. Autoři předlohy jejich výhrady odmítli. Zdůrazňovali, že zákon má zlepšit provádění pozemkových úprav a chrání práva vlastníků pozemků.

Senátoři si nepřejí, aby kodex Českého rozhlasu schvalovala Poslanecká sněmovna. Nepovažují za žádoucí, aby se významně zvýšil politický vliv na toto veřejnoprávní médium. Výraznou většinou hlasů proto vrátili Poslanecké sněmovně novelu zákona o Českém rozhlasu s několika pozměňovacími návrhy.

Do Evropské unie chce Česko vstoupit se vzdělanějšími a lépe placenými úředníky, kteří nebudou pod vlivem politiků. Umožnit to má zákon o státní službě, který v úterý tou nejtěsnější většinou schválila Poslanecká sněmovna. Jak uvádí Zdeněk Vališ, pro mnohé politiky nebylo vůbec jednoduché překonat apriorní nedůvěru k úřednickému stavu.

V pravidelné rubrice "O čem se mluví" vám kolega Mikuláš Kroupa přiblíží názory šéfa české rozvědky, policejního prezidenta a zastupce veřejného ochránce práv v České republice, kteří společně diskutovali o tématu Jak teroristický útok před půl rokem v Spojených státech Amerických změnil českou společnost.

Konvent Evropské unie, který se poprvé sešel poslední den v únoru, má do roka vypracovat návrh reforem, které změní unii a Evropský kontinent vůbec od základů. Česká republika, jako kandidátská země, nebude mít v konventu právo veta, ale její hlas by měl být slyšen. Jak uvádí Zdeněk Vališ, otázkou je, jaký hlas by to měl být.