Související články

Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) nesouhlasí s výroky předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause (ODS) o tom, že evropská integrace je "plíživá a tichá". Rychetský v nedělním pořadu TV Nova Sedmička naopak řekl, že sjednocování kontinentu je transparentní a veřejné. Klaus svůj názor řekl tento týden v Evropském parlamentu. Vyslovil se pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě EU, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Rychetský naopak považuje vznik Evropské unie za nejúspěšnější projekt integrace v dějinách lidstva. "Výsledkem je integrovaná Evropa nejen hospodářsky, ale i kulturně, a především, a to vadí ODS, integrovaná sociálně," uvedl Rychetský. Podle něj získala každá země, která vstoupila do EU, ohromnou šanci participovat na principu solidarity. "EU má smysl, když všechny země budou na vysoké úrovni, ne že tam budou chudé a bohaté," dodal.

Šéf české diplomacie Jan Kavan komentoval před novináři Klausovo středeční vystoupení na schůzi předsedů parlamentů kandidátských zemí a vedení Evropského parlamentu v Bruselu. Klaus kromě jiného na tomto zasedání prohlásil, že by příští mezivládní konference EU měla zastavit "plíživé a tiché sjednocování kontinentu". Klausovy názory na naši integraci do Evropské unie jsou podle Kavana známé, pokud se ale předseda dolní komory vyjádřil jménem sněmovny nebo vzbudil dojem, že hovoří jménem sněmovny, tak je to škoda a je to nevhodné, uvedl ministr zahraničí. Zdůraznil, že řada českých parlamentních stran a celá vláda Klausův postoj nesdílí. Šéf české diplomacie se zároveň vyslovil pro racionální domácí debatu o budoucnosti Evropské unie. Ministr odmítl některá tvrzení, že jeho vláda podporuje přeměnu EU v jakýsi superstát nebo nadnárodní útvar. Je podle něj zcela pochopitelné, že v příští Evropě budou nadále hrát významnou roli národní státy a jejich parlamenty.

Rakouská vláda bude blokovat uzavření kapitoly "doprava" při přístupových rozhovorech mezi EU a všemi kandidátskými státy, dokud nebude rozhodnuto o systému regulace tranzitní dopravy přes rakouské území. V Bruselu to ve čtvrtek potvrdila ministryně dopravy Monika Forstingerová. Znamená to, že kapitola by nemohla být uzavřena při ministerském kole jednání příští týden, ani kdyby se povedlo vyřešit problém přechodného období, po které bude dopravcům z nových zemí omezen přístup na trhy stávajících členů. Česko nemá zájem, aby rakouská blokáda ohrožovala jeho vstup do EU, ani aby jeho přepravci byli na rakouském území omezováni, alespoň ne více než jiní. Na druhé straně však pozorovatelé upozorňují, že Česko bude po přijetí do EU díky své centrální poloze brzo v obdobné situaci (pokud v ní není už teď) jako Rakousko: přes jeho území se povalí nekonečné laviny tranzitujících kamiónů se zbožím, z čehož nebude mít český stát žádné výhody či zisk (snad s výjimkou prodeje pohonných hmot), zato stále rostoucí ekologické škody a rychle opotřebované dálnice. Vytvoření vyváženého regulačního systému v rámci EU proto není proti českým zájmům.

Projev předsedy sněmovny, který pronesl k Evropskému parlamentu vyvolal na české politické scéně doslova bouři. O projevu, ve kterém Klaus zaskočil Brusel výzvou zbrzdit integraci, začali jednat poslanci a ministr zahraničí Jan Kavan dokonce předčasně ukončil svou účast na zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO. Více informací má .

Kvóty pro opakované využití obalů se po vstupu České republiky do Evropské unie pravděpodobně ještě zvýší. Řekla to náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. Podle ní by s tím měli počítat výrobci obalů, jimž se nyní podařilo snížit tyto kvóty lobbováním v parlamentu při schvalování zákona o obalech. Zavedení vyšších kvót obsahuje návrh směrnice Evropské unie, která by měla být přijata v příštím roce. Kvůli ní bude nutné novelizovat zákon o obalech, s nímž Senát vyslovil souhlas v úterý. Podle zákona se má recyklace v příštím roce týkat deseti procent plastových obalů, 30 procent papírových obalů, 32 procent skleněných obalů a 11 procent kovových obalů. Pokud zákon podepíše prezident, v roce 2005 by podle něj měla recyklační kvóta dosáhnout pro plasty 15 procent, pro papír 45 procent, pro sklo 80 procent a pro kovy 25 procent. Navrhovaná směrnice ale zvyšuje kvóty například u plastových obalů na 30 procent a u papírových na 70 procent, uvedla náměstkyně. Senátní výbor pro evropskou integraci neúspěšně navrhoval, aby horní komora v zákoně zrušila snížení daně z přidané hodnoty na skleněné obaly z 22 na pět procent. Výbor se obává, že toto snížení by mohlo vést k otevření již uzavřené kapitoly "daně" s Evropskou unií. Ministerstvo zahraničí je jiného názoru. Daň na skleněné obaly se bude muset zvýšit až v okamžiku přistoupení Česka k unii, jejich výrobci by pak měli být zvýhodněni jiným způsobem v souladu s právem Evropské unie, uvedla Tylová.

Souhlas velvyslanců členských zemí Evropské unie s návrhem společného stanoviska vůči České republice v kapitole energetika je sice po úterní dohodě expertů považován za formální, nicméně ještě nebyl udělen. Německý představitel totiž při schůzce podle kuloárních zdrojů vznesl procedurální námitku, neboť jeho delegace se s tímto stanoviskem, stejně jako s dalšími body, nemohla včas seznámit. Sami němečtí představitelé ovšem označují zdržení za technický zádrhel a nepochybují, že balík připravených bodů, včetně Temelína, bude akceptován. Kapitola energetika byla v rámci přístupových jednání Česka a EU poznamenána sporem mezi Vídní a Prahou o jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín, kterou Rakušané odmítají. Minulý týden se však Česko a Rakousko dohodly na kompromisním ukončení posuzování bezpečnosti Temelína a jeho vlivu na životní prostředí. Tím otevřely cestu k předběžnému uzavření kapitoly při jednáních o vstupu Česka do unie.

Deklaraci o spolupráci podepsali předseda správní rady Evropsko-českého fóra Nils Silfverschiöld a generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Český rozhlas se tak stal mediálním partnerem Evropsko- českého fóra. "Nezbytnou součástí příprav na vstup do Evropské unie se musí stát šíření informací, které se týkají aspektů členství," řekl na tiskové konferenci Silfverschiöld. Uvedl, že spolupráce mezi oběma institucemi bude spočívat v předávání informací, které by měly české společnosti usnadnit integraci do Evropské unie. Kasík zdůraznil, že Český rozhlas bude i nadále informovat o všech důležitých momentech začlenění Česka do Evropské unie. Podpis deklarace v tomto směru znamená další zdroj k získávání dokonalých podkladů.

Proti další integraci evropského kontinentu se v Evropském parlamentu vyslovil předseda české Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Jeho projev ostře kontrastoval jak s promluvami čelných poslanců Evropského parlamentu, tak předsedů parlamentů ostatních kandidátských zemí. Klaus se vyslovil pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě Evropské unie, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Volal po zachování role národních parlamentů v kontrastu k "automatickému posilování" Evropského parlamentu. Český politik připomněl, že proces silnější integrace začal před deseti lety dojednáním maastrichtské Smlouvy o Evropské unii, a usoudil, že je načase ho zabrzdit. "Má odpověď je relativně jasná a prostá - musíme zastavit pohyb od mezivládního přístupu k nadnárodnímu, musíme začít obracet některé trendy a tendence poslední dekády. Pokud se nemýlím, sílí v Evropě konsenzus v tomto smyslu." Ohradil se také proti "zneužívání" teroristických útoků z 11. září jako záminky pro "plíživé poevropšťování obranné a bezpečnostní politiky". Odmítl odstavec v návrhu usnesení, kde se o tom píše, a usoudil, že tyto snahy odvádějí pozornost od skutečných kořenů terorismu. Klaus promluvil na každoročním zasedání předsedů parlamentů kandidátských zemí, které pozvala šéfka Evropského parlamentu Nicole Fontaineová. Dnešní debata se týkala budoucnosti Evropské unie, ve čtvrtek se bude pokračovat diskusí o procesu rozšíření unie.

Diplomaté členských států Evropské unie se dohodli na společném stanovisku vůči České republice v kapitole "energetika". Text by měl být už jen formálně posvěcen ve středu velvyslanci "patnáctky". Znamená to, že uzavření kapitoly při jednání mezi Unií a Českem příští týden už nic nebrání. Dohodě předcházela složitá debata, která začala v pátek a v úterý trvala tři hodiny. Souhlas nakonec dalo i Rakousko. Po celou dobu se jednalo o formulaci jediného odstavce, který byl do návrhu pozice EU doplněn poté, co se Česká republika a Rakousko dohodly minulý týden na kompromisním řešení ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička uvítal dohodu premiérů Česka a Rakouska o jaderné elektrárně Temelín, neboť v Bruselu otevřela cestu k projednání kapitoly "energetika". Česko-rakouskou dohodu, která završila takzvaný melkský proces vyhodnocování bezpečnosti elektrárny, nechtěl více komentovat. "Z mého pohledu je podstatné, že se vracíme ke kapitole energetika. To je pro mne jako vyjednavače skutečně podstatné," řekl Telička na dotaz ČTK. Ke čtvrtečním bruselským jednáním se nechtěl vyjádřit. "Abych hodnotil práci členů vlády, zvlášť když jsem tam nebyl, to tedy není v mém zvyku," dodal. Podle něj by měli dohodu objektivně prozkoumat analytici. Důležité je, že obě strany mají vůli problém Temelína posunout někam dále, míní. "Situace byla mimořádně nezdravá," konstatoval Telička. Fakt, že Praha s Vídní zakončily proces z Melku je podle něj důležitý i pro ostatní kandidátské země.

Praha se v dohodě zavázala ke splnění sedmi bezpečnostních požadavků na provoz Temelína. Vídeň naopak přestane blokovat uzavření kapitoly energetika. Rakousko prosadilo, že bilaterální závazky budou v protokolu ke smlouvě o přistoupení ČR do EU. I přesto české ministerstvo zahraničí nevnímá výsledek jednání jako neúspěch, ale jako kompromis. Premiér Miloš Zeman v pátek řekl, že dohoda je úspěchem pro Českou republiku i Rakousko. Formu uzavření Melku ale označil jako spornou vicepremiér Pavel Rychetský. Objevily se i hlasy, že uzavření Melku úspěchem pro českou diplomacii neskončilo.