Související články

Hospodářské noviny se zamýšlejí nad tím, jak dopadnou historicky první volby do Evropského parlamentu, jejichž termín ve čtvrtek prezident Václav Klaus vyhlásil na 11. a 12. června. Politické strany sice mají připravené kandidátky, ale o tématech a programech, se kterými budou usilovat o podporu, zatím téměř není slyšet. "Leccos se dá odhadnout z postojů českých stran k Evropské unii obecně - ale ani to neplatí doslova, protože například KSČM by se pak těchto voleb neměla účastnit vůbec," uvažuje komentátorka HN. Otázkou podle ní je to, jaký dopad

Historicky první volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus. Strany a hnutí tak musejí do 6. dubna předložit ministerstvu vnitra své kandidátky pro evropské volby. O 24 křesel, která jsou ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu přidělena českým poslancům, se chtějí utkat všechny současné parlamentní strany a řada mimoparlamentních uskupení.

Vládní sociální demokraty povede ve volbách Libor Rouček, někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana, lidovce senátorka Zuzana Roithová a unionisty také senátorka Helena Rögnerová. Jedničkou opoziční ODS bude její místopředseda Jan Zahradil a lídrem komunistické kandidátky zase místopředseda Miloslav Ransdorf.

Ve volbách chce kandidovat například i mimoparlamentní Strana zelených a společně s uskupením někdejšího pražského primátora Jana Kasla, tedy s Evropskými demokraty, rovněž senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec. O kandidatuře uvažují také senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, někdejší šéf Harvardských investičních fondů Viktor Kožený, bývalý republikánský poslanec Miroslav Sládek a za komunisty se o přízeň voličů bude ucházet i československý kosmonaut Vladimír Remek.

Podle posledních průzkumů chce zatím v Česku k volbám do Evropského parlamentu přijít asi 60 procent voličů. Odborníci si však myslí, že konečná účast bude nižší. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění chtějí lidé vybírat europoslance podle osobních kvalit kandidátů, stranická příslušnost prý bude méně důležitá.

Někdejší ministr životního prostředí Zemanovy vlády, sociální demokrat Miloš Kužvart je od středy oficiálním českým kandidátem na pozici evropského komisaře. Více Herbert Brynda.

O vízum do Austrálie by Češi v budoucnu mohli žádat elektronickou poštou, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je na návštěvě v Sydney. Ke zjednodušení styků s Austrálii by podle něho mělo přispět i otevření australského zastupitelského úřadu v Praze. Česká republika chce po vstupu do Evropské unie mít s Austrálii stejný vízový režim, jako mají současné členské státy. Jejich občané sice musí mít do Austrálie vízum, ale žádají o ně elektronickou poštou. Ke zjednodušení kontaktů by podle ministra mělo dojít i po otevření zastupitelského úřadu Austrálie v Praze. V současnosti totiž musejí čeští občané pro vízum do Vídně nebo Varšavy. "Českou republiku navštívila delegace australského parlamentu, která ve své písemné zprávě označila Českou republiku za nejlepšího lídra našeho regionu střední Evropy, a jasně požádala vládu Austrálie, aby byl otevřen úřad na území České republiky, tedy v Praze," řekl Svoboda.

Šéf české diplomacie je na cestě už od konce ledna. Svou misi po Asii a Oceánii zahájil v Kazachstánu, odkud se přesunul na Filipíny. Po Austrálii ho čeká ještě Nový Zéland. Do České republiky se má vrátit 11. února.

Lidové noviny upozorňují, že britská vláda se začala vážně obávat přílivu tisíců Romů z nových členských zemí Evropské unie. Podle deníku The Independent hodlá premiér Tony Blair zpřísnit podmínky pro udělování sociálních dávek imigrantům. Nová pravidla mají zabránit jejich zneužívání. Británie si také chce zachovat kontrolu nad počtem nově příchozích žadatelů o podporu. Čeští romští představitelé i vicepremiér Petr Mareš ale označují takové úvahy za "mediální hysterii". Předseda sdružení Dženo Ivan Veselý je například přesvědčen, že k odchodu

Tuzemští pěstitelé zeleniny mají podle ministra zemědělství Jaroslava Palase před blížícím se vstupem země do Evropské unie ještě co dohánět, zejména co se týká vytváření odbytových center a zlepšení úpravy zeleniny, aby dokázali čelit silnému konkurenčnímu tlaku zelinářů z evropských zemí. Palas ale na druhou stranu nevidí pozici českých pěstitelů zeleniny v předvečer vstupu do EU černě a tvrdí, že mají dobrou šanci prosadit se na evropském trhu. "Čeští zelináři mají řadu komparativních výhod, jakou jsou například nižší mzdové náklady, avšak chybí jim lepší organizovanost trhu, to znamená slučování do odbytových center, a mají horší přípravu produkce pro trh, tedy balení," řekl v úterý Palas na Zelinářských dnech v Olomouci novinářům.

Tyto nedostatky by zelináři podle Palase měli odstranit před začleněním Česka do evropských struktur, anebo těsně po něm. "Nevidím důvod, proč by do budoucna měl trend snižování rozsahu zelinářské výroby (v ČR) pokračovat. Máme kvalitní produkci, jde jen o to, abychom ji uměli připravit pro oko spotřebitele a nabídnout na evropském trhu," uvedl ministr. Podotkl, že při investicích do zlepšení posklizňové úpravy zeleniny mohou pěstitelé počítat s podporou státu.

Romové nejsou připraveni na vstup České republiky do Evropské unie. Tvrdí to jeden z nich, třicetiletý Jan Husák, který zhruba rok pracuje na ústeckém magistrátě jako asistent primátora pro etnické menšiny. "Chybí nám vzdělání, a to i mladší generaci, neumíme jazyky a řada z nás spoléhá spíše na sociální pracovníky než sama na sebe," řekl ČTK Husák. Paradoxně se podle něj může postavení Romů po vstupu Česka do unie zhoršit. "Dokud se naše země ucházela o členství v unii, snažili se představitelé řešit alespoň nejkřiklavější případy diskriminace. Tato jejich snaha ale může po našem vstupu do unie skončit," poznamenal Husák. Obává se také toho, že unie nebude ve své nové členské zemi dohlížet na dodržování práv menšin tak, jako tomu bylo dosud.

Skupina inspektorů Evropské komise až do konce minulého týdne prověřovala v České republice plnění unijních hygienických a veterinárních směrnic. Byla to rozhodující inspekce pro konečné hodnocení těsně před našim vstupem do Evropské unie. Výsledky jejich mise zjišťoval Josef Kubeczka.

Romové nejsou připraveni na vstup České republiky do Evropské unie. Tvrdí to jeden z nich, třicetiletý Jan Husák, který zhruba rok pracuje na ústeckém magistrátě jako asistent primátora pro etnické menšiny. "Chybí nám vzdělání, a to i mladší generaci, neumíme jazyky a řada z nás spoléhá spíše na sociální pracovníky než sama na sebe," řekl ČTK Husák. Paradoxně se podle něj může postavení Romů po vstupu Česka do unie zhoršit. "Dokud se naše země ucházela o členství v unii, snažili se představitelé řešit alespoň nejkřiklavější případy diskriminace. Tato jejich snaha ale může po našem vstupu do unie skončit," poznamenal Husák. Obává se také toho, že unie nebude ve své nové členské zemi dohlížet na dodržování práv menšin tak, jako tomu bylo dosud.

Hlavně pádnější argumenty ve prospěch většího začleněníí handicapovaných do společnosti si od vstupu České republiky do EU slibují zdravotně postižení. Díky společným evropským záměrům by měli snáze přimět odpovědné instituce či zákonodárce, aby jednotlivá opatření prosadili i v republice. ČTK to řekl předseda Národní rady zdravotně postižených ČR Václav Krása. "Lidé se zdravotním postižením budou moci sami přímo upozorňovat na dokumentaci z EU a žádat, aby byla do českých předpisů implantována," uvedl Krása.

Evropská komise schválila nedávno akční plán pro handicapované na období od letošního roku do roku 2010. Chce vyrovnat příležitosti pro postižené a zdravé. Komise hodlá každé dva roky vydávat zprávu o plnění dokumentu a pokrocích v rozšířené Evropě. Krása plán považuje za velmi ambiciózní. Jednotlivá ustanovení dokumentu, který je k dispozici na webových stránkách www.nrzp.cz, by členské země měly postupně zapracovat do své legislativy.