Související články

Čeští občané nepředstavují hrozbu pro sociální systémy a pracovní trhy v zemích EU, řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda velvyslancům dosavadních i nových členů EU. Svoboda apeloval na členské země EU, které dříve přislíbily neomezený přístup za prací od května, aby svému závazku dostály a svá rozhodnutí krátce před rozšířením EU neměnily. Jeho slova se týkají například Itálie, Nizozemska a Švédska, které nyní ustupují od plné liberalizace svých pracovních trhů. S nizozemským a italským velvyslancem Svoboda hovořil telefonicky. "Znovu připomněl a ocenil příslib těchto zemí otevřít trh práce od 1. května 2004 a vyzval, aby tento úmysl byl v plném rozsahu naplněn. Zklamání ze změny švédského postoje vyjádřil ve čtvrtek první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout.

Podle diplomatů vnímá česká veřejnost možnost volného pohybu na pracovních trzích velice citlivě. Necelé tři měsíce před rozšířením však slibují možnost práce bez překážek pouze Irsko a Británie. Většina členů se rozhodla využít dvouletého až sedmiletého přechodného období nebo chystají různé restrikce. Jsou to sousední Německo, Rakousko, které si přechodné období vymínily, a dále Španělsko, Portugalsko, Francie, Řecko, Finsko, Dánsko, Belgie a Lucembursko. Třeba Německo již nyní určilo pro Čechy početní kvóty, ale podle Kohouta nejsou ani naplňovány.

To, že Češi po rozšíření EU ve velkém nevtrhnou do zahraničí za prací, potvrzovaly v minulosti průzkumy. Česká vláda v úterý vyzvala všech dosavadních patnáct zemí EU, aby své pracovní trhy otevřely pro Čechy hned po květnovém rozšíření. Kabinet chce, aby každý nový člen byl v této otázce posuzován zvlášť. Hrozí, že v případě neúměrných omezení či diskriminace Čechů zavede odvetná opatření nebo se obrátí na Evropský soudní dvůr.

Jak bude vypadat komunikační strategie České republiky jakožto členské země EU? Informovalo české ministerstvo zahraničí dostatečně své občany o evropských institucích a o červnových volbách do Evropského parlamentu? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v následujícím rozhovoru Herberta Bryndy s Janou Adamcovou z Ministerstva zahraničních věcí.

Česká diplomacie zesiluje tlak na členské státy EU, aby nebránily Čechům v přístupu na pracovní trh. První náměstek ministra zahraničí Jan Kohout vyjádřil švédskému velvyslanci Haraldu Fälthovi své zklamání z "náhlé změny postoje" švédské vlády. Ta minulý týden rozhodla o omezení vstupu pracovních sil. Během přístupových jednání však Švédsko přislíbilo liberalizovat svůj pracovní trh. Konečný postoj Stockholmu nyní bude záležet na švédském parlamentu. Česká vláda v úterý vyzvala všech dosavadních patnáct zemí EU, aby své pracovní trhy otevřely pro Čechy hned po květnovém rozšíření. Přístup k práci bez omezení neodmítají jen Británie a Irsko, třebaže dříve tento postoj zastávaly například i Švédsko a či Nizozemsko. Se Švédskem, Nizozemskem a Itálií nyní čeští diplomaté intenzivně jednají a usilují o to, aby možnosti přístupu na pracovní trh nebránily.

Vládní kandidát na evropského komisaře, poslanec za ČSSD Miloš Kužvart už vybral tři spolupracovníky, které s sebou hodlá vzít do Bruselu. Novinářům to řekl po schůzce s prezidentem Václavem Klausem na Pražském hradě. Jména tří Čechů a jejich politickou příslušnost prozradí prý do konce února. Kužvart dodal, že s Klausem mluvili také o svých názorech na Evropskou unii a v mnoha věcech se shodli. Půl roku od květnového vstupu země do EU nebude mít Kužvart, stejně jako jeho dalších devět kolegů z přistupujících zemí, vlastní resort. Bude ale úzce spolupracovat s některým z dosavadních komisařů.

Česká vláda požádala současných 15 členských zemí EU, aby otevřely své pracovní trhy českým občanům k 1. květnu, tedy k datu rozšíření unie. Žádost kabinetu tlumočil velvyslancům státní tajemník a první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. Většina nynějších členů EU se totiž okamžitému přístupu lidí z nových členských zemí na pracovní trh brání. Kohout ČTK řekl, že ČR bude přijímaná opatření v nynějších členských zemích sledovat, a pokud dospěje k názoru, že porušují podmínky přístupové smlouvy a české občany diskriminují, obrátí se na Evropský soudní dvůr.

Bojíte se, že se někdo z vašich blízkých stane obětí kriminální činu nebo teroristického útoku? Pokud ano, nepatříte mezi průměrné Čechy. Ti se totiž více obávají zvyšování cen a ztráty zaměstnání. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejné mínění.

Z Fondu soudržnosti Evropské unie budou moci veřejné či soukromé subjekty financovat projekty za více než deset milionů eur (asi 330 milionů Kč). Peníze jsou určeny na projekty v oblasti životního prostředí a dopravy. Do roku 2006 může republika získat až zhruba miliardu eur (33 miliard Kč). Materiál vládě ve středu předloží ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Minimální částka, kterou republika podle ministerstva získá v každém případě, je zhruba 837 milionů eur (asi 27,8 miliardy Kč). Ministerstvo je řídícím orgánem tohoto fondu. Odpovídá mimo jiné za naplnění cílů a transparentní využití pomoci. "Naším úkolem je také koordinovat činnost zprostředkujících orgánů, tedy ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí," uvedl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Podmínkou pro čerpání peněz z Fondu soudržnosti je hrubý domácí produkt na obyvatele nižší než 90 procent průměru EU. "Česká republika toto kritérium splňuje, protože HDP dnes činí zhruba 61 procent průměru EU," poznamenal Dimun. Peníze tak lze využít na projekty po celém území republiky.

Fond soudržnosti navazuje na nástroj předvstupní pomoci Ispa, za kterého republika čerpá peníze od roku 2000. Pro období 2004 až 2006 Evropská unie počítá s podporou České republice ve výši celkem 2,327 miliardy eur (asi 74 miliard Kč). V roce 2004 může Česká republika požádat zhruba o 658 milionů, o rok později o 734 milionů a v roce 2006 o 936 milionů eur.

Šéfové vlád Německa, Česka a Polska Gerhard Schröder, Vladimír Špidla a Leszek Miller oslaví rozšíření Evropské unie společně 1. května na trojmezí svých zemí mezi Žitavou (Zittau), Hrádkem nad Nisou a Bogatyní. Po neformálních setkáních s občany všech tří zemí odletí zřejmě společně z Žitavy na slavnostní summit EU do irského Dublinu, informovala agentura DPA. Informaci o setkání tří premiérů, jejichž země se prvního máje společně sejdou v Evropské unii, ČTK potvrdila i mluvčí české vlády Anna Veverková.

V České republice se vpředvečer vstupu chystá slavnostní představení v pražském Národním divadle. Vystoupit mají členové opery, činohry i baletu. O půlnoci pak vypukne ohňostroj, který odstartuje první den členství v unii. Národní divadlo požádalo o záštitu akce prezidenta Václava Klause, který se však ještě nerozhodl, zda se večera vůbec zúčastní.

K červnovým volbám do Evropského parlamentu půjde 60 procent voličů. Češi budou europoslance vybírat podle osobních kvalit kandidátů, jejich stranická příslušnost bude méně důležitá. Vyplývá to z lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.

Česká republika vstoupí do Evropské unie bez Miroslava Kalouska ve vládě, myslí si bookmakeři. Ještě koncem ledna se přitom přikláněli k možnosti, že nedávno zvolený šéf lidovců posílí vládní tým Vladimíra Špidly nejpozději do 1. května, kdy se Česko spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi stane součástí rozšířené unie.

Za stokorunu vsazenou na Kalouskův vstup do vlády vyplatí pobočky správně tipujícím dvojnásobek, stejná částka na opačnou variantu může vynést o čtyřicet korun méně. Minulý měsíc byl přitom poměr kurzů obrácený. "Kurzy jsme přehodnotili především na základě toho, jak lidé sázejí. Většina z nich si myslí, že pan Kalousek zatím do vlády nepůjde," uvedl mluvčí loterijní společnosti Lubomír Ježek.

Přesto se ale podle něj najdou mnozí, kteří v Kalouskovo vládní angažmá pevně věří. Nejvyšší částka vsazená na tuto možnost představovala 100.000 korun, uvedl Ježek.

Kalousek od svého listopadového zvolení opakuje, že do vlády nechce a stačí mu funkce předsedy vlivného rozpočtového výboru sněmovny. Část sociální demokracie v čele s jejím místopředsedou a ministrem vnitra Stanislavem Grossem však dala několikrát najevo, že by měl mít i vládní odpovědnost. Lidovecký předseda nicméně tvrdí, že nikdy nepožadoval ministerské křeslo a nemíní nic takového iniciovat po dobu trvání současné vlády.

Nátlak na vstup Kalouska do kabinetu považují někteří pozorovatelé i politici za důsledek vnitrostranického boje uvnitř sociální demokracie. Zároveň se začalo spekulovat o tom, jaké ministerstvo a na čí úkor by měl Kalousek získat. Gross poté veřejně podpořil ministra zemědělství Jaroslava Palase z ČSSD, o jehož výměně na úkor lidoveckého předsedy se hovořilo.