Související články


Blížící se vstup České republiky do Evropské unie připomíná od středy světelný panel, který na budovu své pražské kanceláře umístili Evropští demokraté (ED). Bude odpočítávat dny, které do přičlenění k unii zbývají. Zástupci ED zahájili 150 dní před vstupem také kampaň, v níž chtějí formou letáků seznámit lidi se svými návrhy řešení problémů země. Především chtějí vyprovokovat větší zájem veřejnosti o blížící se vstup do unie, řekl předseda ED Jan Kasl. Letáková akce potrvá do května. Podle Kasla ještě není kampaní Evropských demokratů k volbám do Evropského parlamentu, která na ni teprve naváže.

Součástí nynější akce budou i různé happeningy. Například spřízněné sdružení ED nazvané Evropští jestřábi zaslalo ústavním činitelům a předsedům politických stran krejčovský metr, aby si mohli dny zbývající do vstupu do unie odstřihávat, uvedl zástupce sdružení Jan Kopecký. Leták, který neparlamentní Evropští demokraté rozdávali lidem v několika městech, se týká třeba prosperity země, korupce, byrokracie a pomalé práce soudů. Dalším tématem bude začátkem ledna zdravotnictví a sociální oblast. Potom budou přibližně po 25 dnech následovat letáky o veřejných financích, životním prostředí a dalších oblastech, uvedl Kasl.

Do Evropského parlamentu budou ED kandidovat společně se Sdružením nezávislých, lídrem bude senátor Josef Zieleniec. Kasl soudí, že by mohli ve volbách získat kolem 15 procent hlasů. Náklady na kampaň ještě ED vyčísleny nemají. Podle Kasla však bude potřeba 25 až 30 milionů korun.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) v pondělí ČTK řekl, že nebude kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu. Podobné rozhodnutí zvažuje i sociálnědemokratický poslanec a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan.

Kandidátku nejsilnější vládní strany bude její ústřední výkonný výbor schvalovat v neděli 14. prosince. V návrhu, který už projednalo v polovině listopadu stranické předsednictvo, figuruje Laštůvka na šestém a Kavan dokonce na jedenáctém místě. Podle politických pozorovatelů je ale volitelných pouze prvních pět kandidátů. Laštůvka, který se ocitl na hranici volitelnosti, není spokojen s tím, že má být lídrem kandidátky mediálně málo známý poslanec Libor Rouček, někdejší mluvčí socialistické vlády premiéra Miloše Zemana. Laštůvka by na jeho místě raději viděl senátora Richarda Falbra, který byl dlouholetým předsedou nejsilnější odborové centrály Českomoravské konfederace odborových svazů. Kavan se prý rozhodne až na zasedání ústředního výkonného výboru, kde to také veřejné oznámí. "V tomto okamžiku jde o to, zda má, nebo nemá sociální demokracie zájem být zastoupená na této úrovni," dodal poslancův asistent.

Kromě Roučka a Falbra jsou ještě na volitelných místech kandidátky jako třetí poslanec Milan Ekert a na čtvrté a páté pozici poslanec Petr Lachnit, který byl v Zemanově kabinetu ministrem místního rozvoje, a exministr zdravotnictví Bohumil Fišer. V Evropském parlamentu by mělo zasednout 24 zástupců České republiky. Voliči je budou vybírat někdy v červnu příštího roku. Termín zatím nebyl stanoven. Volebním obvodem bude celá republika.

Ministři zahraničí 25 evropských zemí, stávajících a vstupujících členů EU, v Neapoli při debatě o evropské ústavě výrazně pokročili ve formulaci budoucího uspořádání vojenské spolupráce v rámci unie. Panovala široká shoda kolem návrhu protokolu o tzv. strukturované obranné spolupráci, který má být přiložen k rodící se ústavě. Do takové spolupráce by se podle textu pustily země, které "chtějí postupovat rychleji a dále" při rozvoji schopností EU, jež jí umožní provádět "i ty nejnáročnější" vojenské operace. Cílem je zajistit, aby EU dokázala i vojensky "hrát svou roli na mezinárodní scéně".

Francouzský ministr obrany Dominique de Villepin označil protokol za "skutečný průlom". Vyložil, že se zrodil z francouzsko-německo-britské iniciativy, přednesené v pátek u večeře. Předsedající Itálie na tomto základě připravila dokument, který se dočkal širokého souhlasu. Do "strukturované" vojenské spolupráce se podle tohoto textu zapojí ty státy EU, jež na sebe vezmou závazek výrazněji budovat své vojenské schopnosti a podílet se na práci vznikající evropské obranné agentury. Hlavní podmínkou je, že tyto země musejí do roku 2007 postavit bojové jednotky s nezbytným dopravním a logistickým zajištěním, schopné zasahovat v rozmezí od pěti do 30 dnů v jakýchkoli operacích, obvykle na žádost OSN. Trvání těchto akcí je od 30 dnů do nejméně 120 dnů. V návrhu, který má ČTK k dispozici, se výslovně říká, že musí jít o "národní síly", nebo o "mnohonárodní sestavy", což dává šanci na účast také malým zemím. Musejí se ovšem zavázat k plnění řady hledisek, pokud jde o úroveň vojenských výdajů, sbližování národních sil, specializaci, interoperabilitu, doplňování a podobně. Tyto aktivity nesmějí být na úkor závazků, které dané země mají vůči NATO.

"Došlo zajisté k průlomu v tom, že vlastně se k této spolupráci už hlásí všichni, až na výhrady neutrálních států," řekl k tomu český ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Všichni říkají, že tato spolupráce má být otevřená všem, že nesmí bořit nebo narušovat most mezi Spojenými státy a Evropou a nesmí ohrozit NATO. V tom je naprostá shoda." Jisté zmatení panuje zatím kolem toho, jak má být o této spolupráci v rozšířené EU rozhodováno. Podle Svobody by bylo dobře ji "spouštět" jednomyslně, ale o dalších dílčích operacích pak rozhodovat už jen kvalifikovanou většinou. Další ministři, například britský Jack Straw či maďarský László Kovács, to vidí naopak - většinové rozhodnutí o zahájení spolupráce, ale jednomyslnost při povolování vojenských operací. Svoboda chce, aby "podmínky byly přesně napsány", než se šéfové států a vlád za dva týdny v Bruselu k této věci s konečnou platností vysloví. Do té doby se bude také jednat o tom, jaký má být minimální práh účasti členských států v této spolupráci - Praha dosud žádala, aby to byla nejméně polovina. Není však jisté, že tolik států vůbec splňuje kritéria vypočítaná v návrhu protokolu.

"Debata odhalila silnou touhu jít cestou evropské obrany, která bude doplňkem k NATO a nebude představovat žádnou duplikaci," podotkl francouzský ministr obrany Dominique de Villepin. Navržený systém je podle něj "otevřený a zcela transparentní", takže "zapojit se bude moci každý, kdo splní daná hlediska a bude si to přát". Pokusy o budování evropské vojenské politiky vyvolávají od začátku roku podezíravé reakce Spojených států; řada tamních politiků v ní vidí vznik konkurence vůči NATO, kde Američané hrají prim. Ve snaze odvrátit toto podezření se v EU nemluví už o budování separátního velitelství a plánovacího útvaru, ale o propojení případných dalších evropských orgánů s Vrchním velitelstvím ozbrojených sil NATO v Evropě (Shape). Důležité je také zapojování Británie, nejbližšího amerického spojence v Evropě, do těchto plánů. Podle diplomatů v Neapoli však americký ministr Colin Powell v posledních dvou dnech několikrát volal svým evropským kolegům, aby se poptal, co se to děje. De Villepin přiznal, že s ním mluvil, ale prý o něčem docela jiném.

V návrhu ústavy zůstala i klauzule o vzájemné pomoci v případě napadení, která je nadále obtížně přijatelná pro neutrální státy. Finsko proto navrhlo, aby byla zmírněna - povinnost pomoci by nahradila jen možnost to udělat.

Účelové vázání dotací pro kraje může způsobit, že Česká republika nedokáže efektivně využít přidělené prostředky ze strukturálních a kohezních fondů Evropské unie. Řekl to po pátečním jednání Rady Asociace krajů ČR ve Zlíně její předseda Evžen Tošenovský. Podle návrhu ministerstva financí by měly kraje v příštím roce získat dodatečné finanční prostředky ve výši 27,7 miliardy korun. Účelové vázání těchto peněz ale podle hejtmanů neumožní, aby byly efektivně použity podle problémových oblastí v jednotlivých krajích. "Nebudeme mít například dostatek finančních prostředků pro zabezpečení spoluúčasti u projektů čerpajících dotace z fondů EU," konstatoval Tošenovský.

"V Evropě je běžný přímý kontakt mezi penězi z Bruselu a jednotlivým regionem. Situace, kdy většina peněz z fondů EU půjde do krajů přes stát a přes ministerstva je nešťastná. Zkušenosti některých evropských zemí, které takový model zvolily, ukazují, že se do země z EU dostane méně peněz. Finance mohou chybět především na velké rozvojové projekty," souhlasí hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.

Maximální příspěvek EU činí 75 procent nákladů projektu. Toho ale dosáhne jen malá část projektů. Většinou se bude financování EU pohybovat nad 50 procenty u neziskových projektů, u ziskových okolo úrovně 35 procent. Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj může Česká republika EU v roce 2004 požádat o 657,6 milionu eur, o rok později o 733,7 milionu eur a v roce 2006 o 936,2 milionu eur.