Ministři zahraničí 25 evropských zemí, stávajících a vstupujících členů
EU, v Neapoli při debatě o evropské ústavě výrazně pokročili ve
formulaci budoucího uspořádání vojenské spolupráce v rámci unie.
Panovala široká shoda kolem návrhu protokolu o tzv. strukturované
obranné spolupráci, který má být přiložen k rodící se ústavě. Do takové
spolupráce by se podle textu pustily země, které "chtějí postupovat
rychleji a dále" při rozvoji schopností EU, jež jí umožní provádět "i
ty nejnáročnější" vojenské operace. Cílem je zajistit, aby EU dokázala
i vojensky "hrát svou roli na mezinárodní scéně".
Francouzský ministr obrany Dominique de Villepin označil protokol za
"skutečný průlom". Vyložil, že se zrodil z francouzsko-německo-britské
iniciativy, přednesené v pátek u večeře. Předsedající Itálie na tomto
základě připravila dokument, který se dočkal širokého souhlasu. Do
"strukturované" vojenské spolupráce se podle tohoto textu zapojí ty
státy EU, jež na sebe vezmou závazek výrazněji budovat své vojenské
schopnosti a podílet se na práci vznikající evropské obranné agentury.
Hlavní podmínkou je, že tyto země musejí do roku 2007 postavit bojové
jednotky s nezbytným dopravním a logistickým zajištěním, schopné
zasahovat v rozmezí od pěti do 30 dnů v jakýchkoli operacích, obvykle
na žádost OSN. Trvání těchto akcí je od 30 dnů do nejméně 120 dnů. V
návrhu, který má ČTK k dispozici, se výslovně říká, že musí jít o
"národní síly", nebo o "mnohonárodní sestavy", což dává šanci na účast
také malým zemím. Musejí se ovšem zavázat k plnění řady hledisek, pokud
jde o úroveň vojenských výdajů, sbližování národních sil, specializaci,
interoperabilitu, doplňování a podobně. Tyto aktivity nesmějí být na
úkor závazků, které dané země mají vůči NATO.
"Došlo zajisté k průlomu v tom, že vlastně se k této spolupráci už
hlásí všichni, až na výhrady neutrálních států," řekl k tomu český
ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Všichni říkají, že tato spolupráce má
být otevřená všem, že nesmí bořit nebo narušovat most mezi Spojenými
státy a Evropou a nesmí ohrozit NATO. V tom je naprostá shoda." Jisté
zmatení panuje zatím kolem toho, jak má být o této spolupráci v
rozšířené EU rozhodováno. Podle Svobody by bylo dobře ji "spouštět"
jednomyslně, ale o dalších dílčích operacích pak rozhodovat už jen
kvalifikovanou většinou. Další ministři, například britský Jack Straw
či maďarský László Kovács, to vidí naopak - většinové rozhodnutí o
zahájení spolupráce, ale jednomyslnost při povolování vojenských
operací. Svoboda chce, aby "podmínky byly přesně napsány", než se
šéfové států a vlád za dva týdny v Bruselu k této věci s konečnou
platností vysloví. Do té doby se bude také jednat o tom, jaký má být
minimální práh účasti členských států v této spolupráci - Praha dosud
žádala, aby to byla nejméně polovina. Není však jisté, že tolik států
vůbec splňuje kritéria vypočítaná v návrhu protokolu.
"Debata odhalila silnou touhu jít cestou evropské obrany, která bude
doplňkem k NATO a nebude představovat žádnou duplikaci," podotkl
francouzský ministr obrany Dominique de Villepin. Navržený systém je
podle něj "otevřený a zcela transparentní", takže "zapojit se bude moci
každý, kdo splní daná hlediska a bude si to přát". Pokusy o budování
evropské vojenské politiky vyvolávají od začátku roku podezíravé reakce
Spojených států; řada tamních politiků v ní vidí vznik konkurence vůči
NATO, kde Američané hrají prim. Ve snaze odvrátit toto podezření se v
EU nemluví už o budování separátního velitelství a plánovacího útvaru,
ale o propojení případných dalších evropských orgánů s Vrchním
velitelstvím ozbrojených sil NATO v Evropě (Shape). Důležité je také
zapojování Británie, nejbližšího amerického spojence v Evropě, do
těchto plánů. Podle diplomatů v Neapoli však americký ministr Colin
Powell v posledních dvou dnech několikrát volal svým evropským kolegům,
aby se poptal, co se to děje. De Villepin přiznal, že s ním mluvil, ale
prý o něčem docela jiném.
V návrhu ústavy zůstala i klauzule o vzájemné pomoci v případě
napadení, která je nadále obtížně přijatelná pro neutrální státy.
Finsko proto navrhlo, aby byla zmírněna - povinnost pomoci by nahradila
jen možnost to udělat.