Související články

Česká republika bude moci v letech 2004 až 2006 získat z fondů Evropské unie zhruba 2,6 miliardy eur, tedy asi 80 miliard korun. Uvádí to materiál ministerstva financí, který schválila vláda. Na rozdíl od předvstupní pomoci, jejíž spolufinancování zajišťuje státní rozpočet, budou projekty uskutečňované od roku 2004 v rámci strukturálních fondů nebo fondu soudržnosti EU vyžadovat výraznou spoluúčast obcí a krajů. Ministerstvo financí odhaduje, že mezi lety 2004 až 2006 bude nutné spolufinancovat programy EU z rozpočtů krajů a obcí částkou asi 5,3 až 5,5 miliardy korun. Z toho spoluúčast na projektech strukturálních fondů a fondu soudržnosti by se měla pohybovat kolem 2,7 miliardy korun. Ostatní prostředky ČR vydá na financování předvstupních projektů Phare, ISPA a Sapard, z kterých bude ČR ještě do roku 2006 čerpat. "Schopnost krajů a obcí spolufinancovat programy EU závisí na výši jejich vlastních zdrojů a na míře jejich posílení v budoucnu," uvedlo ministerstvo financí. Významná část peněz na tento účel má být současně rezervována ve státním rozpočtu, odkud se budou převádět jednotlivým krajům.

Česká republika a další noví členové Evropské unie mohou ovlivnit politiku společenství tak, aby byla "vyváženější" vůči Izraeli, doufá izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom, který se v pondělí v Bruselu na vlastní žádost sešel s šéfem české diplomacie Cyrilem Svobodou.

"Věřím, že Česká republika může hrát klíčovou roli. Vstupuje (do EU) spolu s dalšími zeměmi a tito nováčkové budou mít vliv. Věřím, že tyto země se mohou pokusit přesvědčit ostatní, aby upravili svou politiku a nepokračovali v tradičních přístupech některých členů EU," řekl Šalom po setkání.

Zdůraznil, že Izrael si nepřeje, aby se evropské státy stýkaly s palestinským "prezidentem" Jásirem Arafatem, který nadále sází na "nástroj terorismu" a odmítá nabídky ke kompromisu. "Věřím, že to je jediný Palestinec na světě, který si nepřeje mít nezávislý palestinský stát. Více než v kompromis věří v boj," uvedl Šalom.

Vyjádřil naději, že nové země v EU převezmou tento izraelský přístup, tedy nebudou se scházet s Arafatem, ani tlačit další, aby se s ním scházeli. "Je tam nová vláda - a to je podle mého jediná adresa, která existuje," uvedl.

Svoboda řekl, že on sám se po několika setkáních s izraelskými představiteli záhy chystá zavítat k Palestincům; neřekl však, s kým by se chtěl setkat. Chce se dál zasazovat o mírové řešení na Blízkém východě, odmítá věřit ve fatalitu a nesdílí názor, že EU nemůže pro mírové urovnání už nic udělat.

Vedení ČSSD schválilo návrh kandidátky do evropských voleb. Lídrem sociálnědemokratického týmu by měl být poslanec Libor Rouček.

"Je strategií sociální demokracie efektivně integrovat Českou republiku do Evropské unie tak, aby nezůstala na okraji, ale aby se stala členem hlavního proudu a měla významný vliv," uvedl předseda nejsilnější vládní strany Vladimír Špidla.

Volebního lídra i pořadí kandidátů s konečnou platností schválí Ústřední výkonný výbor ČSSD v polovině prosince. Někteří členové předsednictva by ale v čele kandidátky raději viděli senátora a někdejšího odborářského vůdce Richarda Falbra, který je nyní na druhém místě. Roučkova pozice proto ještě nemusí být definitivní.

Na třetím místě je poslanec Milan Ekert. Na čtvrté a páté místo, která považují pozorovatelé ještě za volitelná, se dostal poslanec Petr Lachnit, který byl v kabinetu premiéra Miloše Zemana ministrem místního rozvoje, a exministr zdravotnictví Bohumil Fišer.

Na dalších pěti místech jsou poslanec Vladimír Laštůvka, Olga Sehnalová, poslankyně Anna Čurdová, pražský zastupitel Jiří Paroubek a senátor František Mezihorák. Až na jedenáctém místě skončil poslanec, ministr zahraničí Zemanova Kabinetu a nedávný předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan.

Občané budou svých 24 zástupců do Evropského parlamentu poprvé vybírat příští rok v červnu. Volebním okrskem bude celá Česká republika.

Pražská krajská organizace Strany zelených nominovala jako kandidáta na lídra pro volby do Evropského parlamentu (EP) vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Své kandidáty navrhnou nejpozději do konce listopadu také ostatní kraje. Konečnou sestavu pro volby do Evropského parlamentu vybere republikový výbor, uvedla místopředsedkyně Strany zelených Jana Ulbrychová.

"Delší dobu sleduji proces ve Straně zelených, která se mění v autentickou zelenou stranu. Podle mého názoru by měla oslovit nejen ochránce přírody v úzkém slova smyslu, ale také humanisticky a ekologicky orientovanou veřejnost," raegoval Jařab. Jednou z hlavních priorit Strany zelených má být podle něj ochrana veřejného zájmu v obecné rovině. Zelení by se měli angažovat v boji proti "klientelistickým a korupčním machinacím, které často vedou k tomu, že mimo jiné trpí i životní prostředí", soudí Jařab. Dodal, že v případě zvolení do EP by rezignoval na funkci zmocněnce pro lidská práva.

Dalšími ze čtveřice pražských kandidátů na post europoslance jsou Olga Lomová, Jana Ulbrychová a Petr Uhl. Například brněnským kandidátem zelených na lídra pro volební kampaň je šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka.

V loňských volbách do Poslanecké sněmovny získala Strana zelených 2,36 procenta hlasů. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se její volební preference pohybovaly letos v říjnu kolem 1,5 procenta. Jedním z hlavních cílů zelených je posílit v příštích letech členskou základnu a výrazněji se podílet na politické moci. Po dubnové volbě nového vedení přibylo straně něco přes 100 členů. Podle předsedy Jana Beránka nyní sdružuje 700 lidí.

Evropská komise pomůže vstupujícím členům prosadit reciprocitu ve vízovém režimu se třetími zeměmi. V podstatě jde o to pokusit se přimět státy jako USA, Kanadu nebo Austrálii, aby vůči novým členům EU neuplatňovaly vízovou povinnost, tedy aby s nimi zacházely jako se stávajícími členskými státy. "Je to citlivý problém, který bude třeba řešit. Evropská komise si toho je vědoma a nastolí ho v Radě ministrů EU - je jasné, že reciprocita nenastane automaticky a že je třeba se pokusit ji prosadit," řekl ČTK mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci.

Česká diplomacie usiluje o zrušení vízové povinnosti, kterou vůči českým občanům uplatňují Spojené státy, Kanada a Austrálie, aby mohla aplikovat zásadu bezvízového styku s těmito zeměmi po vzoru Evropské unie, která je má na tzv. bílém seznamu států, pro které vízová povinnost neplatí. "Je to svízelná situace. Buď zcela bez výhrad převezmeme seznam, zrušení víz bude jednostranné, nebo se obrátíme na EK... Anebo dostaneme od EU souhlas nechat věc na bilaterálním řešení," řekl ve středu v zahraničním výboru parlamentu náměstek ministra zahraničí Pavel Vošalík.

Evropská komise si je vědoma, že správně mají Česko a další kandidáti splnit požadavky evropského práva do vstupu, tedy aplikovat všechna nařízení včetně "bílého" a "černého" seznamu ve vízové politice od 1. května 2004. Je také nabíledni, že pokud by Austrálie či Kanada chtěly dál víza vyžadovat, mají noví členové právo žádat ostatní o projev solidarity, tedy o jejich vyjmutí z "bílého" seznamu. To by bylo zajisté nepříjemné - právě proto se dnes v Bruselu říká, že vlastně nehoří, dokud se Česko (a další) nestanou součástí schengenského prostoru. Do té doby zůstanou na hranicích kontroly a EU nebude prý nic namítat, pokud si po tuto dobu - nejméně dva-tři roky po vstupu - podrží Praha právo vyžadovat víza od Kanaďanů nebo Australanů, ba je opět zavést vůči Američanům. Jakmile se však ČR stane součástí Schengenu, vyložil Petrucci, bude nanejvýš žádoucí, aby všechny země do něj zapojené dodržovaly vůči vnějšímu světu stejná pravidla. Teprve pak budou nováčkové včetně Česka mít skutečnou páku na Evropskou komisi a ostatní členy, aby se zasadili ve Washingtonu, Canbeře nebo Ottawě o zrušení vízové povinnosti - nebo aby ji vůči těmto zemím na znamení solidarity s novými kolegy opět zavedly.

EU zde měří vstupujícím zemím dvojím metrem. Nekompromisně požadovala, aby Česko a další kandidáti zavedli vízovou povinnost vůči státům na tzv. černém seznamu, tedy například Rusku, Ukrajině či Bělorusku, což bylo nejednou bolestné a ekonomicky nevýhodné. O uplatňování recipročního bezvízového styku se zeměmi na "bílém seznamu", které má být zavedeno souběžně, se však podle všeho hodlá starat až časem.

Schengenská dohoda umožňuje ovšem i individuální přístup v odůvodněných případech. Belgie například před několika lety obnovila na čas vízovou povinnost vůči Slovensku - pokud slovenští občané při pohybu schengenským prostorem zavítali do Belgie, hrozilo jim vyhoštění, kdyby namátková kontrola zjistila, že nemají v pasu víza. Takže i Češi by se mohli takto zachovat třeba vůči Kanaďanům; účinnost takového postupu je však sporná. Příkladem asymetrie v této oblasti zůstává Řecko, vůči němuž Spojené státy uplatňují vízovou povinnost, ačkoli je součástí Schengenu. Řekové to snášejí, po Američanech víza nechtějí, ani nežádají solidární kroky od ostatních členů EU.

Petrucci upozornil, že ve vztahu k USA se mohou všichni brzo ocitnout na stejné lodi. Washington hrozí, že od podzimu příštího roku bude požadovat pro bezvízové cestování povinně pasy obsahující biometrické údaje. Je velmi pravděpodobné, že je členské a vstupující státy do té doby ani nezačnou vydávat. Američané by pak vízovou povinnost mohli uplatnit vůči celé unii.

Ceny nemovitostí v Česku stále rostou. Odborníci tvrdí, že cena za byt v panelovém domě se někde vyšplhala tak vysoko, že už nemůže být řeč o dobré investici. A to se týká i pozemků. Ještě před čtyřmi lety se daly nejdražší pozemky v Praze koupit za 1600 korun. Nyní je metr čtvereční až šestkrát dražší. Příčinou je podle odborníků jednak nedostatek vhodných parcel, jednak pak obava lidí ze vstupu do Evropské unie.

Lidové noviny se zamýšlejí nad rozhovorem prezidenta Václava Klause v programu Hardtalk televize BBC World. Klaus podle komentátora deníku zaujal příliš mnoho prostoru vyvracením nepřesných tezí na úkor možnosti přinést autentickou formulaci problému. "Hlavním tématem, které prezident využil k představení Česka tak bohužel zůstal jen vztah k evropské integraci," posteskl si autor sloupku. Klaus v rozhovoru mimo jiné uvedl, že pro Českou republiku není problém ve vstupu do Evropské unie, ale v uspořádání EU a nynější snaze potlačovat roli národního

O výjimku ze zákazu zkrmování masokostní moučky, který platí v zemích Evropské unie do roku 2005 a v ČR od začátku měsíce, chtějí požádat Brusel tuzemští zemědělci. Po propadu sklizně obilovin o 16 procent a výnosech kukuřice jen na třetině běžné úrovně jim totiž chybí nezbytná součást krmných směsí pro výkrm zvířat. "Po propadu sklizně řepky není žádná alternativa," řekl v Brně prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Farmářům podle něj nyní vážně zasahuje do ekonomické bilance drastické zvýšení cen sóji, která může masokostní moučku ve směsi nahradit. Z dřívější ceny 7700 Kč/t se plodina dostala až na současných 10.800 korun a podle Hlaváčka lze očekávat další dodávky s cenou i přes 11.000 korun za tunu. Doplnil, že jen u vepřového masa by to spolu s doplňkem minerálů a aminokyselin do směsí znamenalo zvýšení nákladů o 2,50 až tři Kč na kilogram.

S výjimkou však nesouhlasí řezníci. Předseda Českého svazu zpracovatelů Ladislav Steinhauser upozornil, že je nebezpečné na toto téma otevírat s EU diskuzi. "Jakékoli ústupky jsou nereálné a vstupenka ČR do unie bude prostě stát zvýšené náklady," uvedl s tím, že pokud se českým vyjednavačům podaří zlomit jako jediným nařízení EU, jako odborník a veterinář to uvítá. Zdůraznil ale, že nynější cena vepřového v živém je na úrovni okolních zemí a zpracovatelé nebudou rozhodně surovinu doma nakupovat dráž. "K navýšení ceny masa v tuto chvíli nedojde, je to otázka nabídky a poptávky, ale pouze do vstupu země do EU," prohlásil Steinhauser. Problematiku masokostní moučky označil jako zatím neřešitelný problém pro potravinářský průmysl. Podle jeho slov je třeba počítat s otevřením trhu a pokud výjimku čeští zemědělci dostanou, hrozí jim naopak zákaz vývozu produkce. "Všechny státy však budou moci dovážet k nám," uzavřel Steinhauser.

Zákaz zkrmování masokostní moučky až do poloviny roku 2005 je podle odborníků rozporuplnou reakcí na nebezpečí takzvané nemoci šílených krav (BSE). O nejednotnosti odborných stanovisek svědčí i poměr hlasování, kdy pro zákaz hlasovalo osm a proti sedm zemí z evropské patnáctky.

Šéfové norské a islandské diplomacie na nedělní pražské schůzce se svými protějšky z Česka a Slovenska přislíbili v brzké době podepsat smlouvu o rozšíření Evropského hospodářského prostoru. Změnili tak svůj názor a už nehodlají podporovat Lichtenštejnsko, které v polovině října podpis smlouvy zablokovalo kvůli majetkovým nárokům vůči Česku a Slovensku. Ve středu se ale přece jen rozhodlo svůj podpis pod rozšiřovací smlouvu připojit. Tomuto tématu se budeme věnovat v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři, jejímž hostem je Petr Robejšek, ředitel

Drtivá většina lidí se asi shodne v názoru, že podnikání je především o penězích, o zisku. Na druhé straně představa, že by se podnikatelé a podniky měli rovněž chovat odpovědně vůči společnosti, už zřejmě tak samozřejmá nebude. Po vstupu Česka do Evropské unie se ale s tímto faktem budou muset mnozí smířit. Více už Zdeněk Vališ.