Související články

Velmi rozdílné reakce vyvolaly v kruzích EU výsledky pondělního setkání vysokých diplomatů 15 menších a malých členů a kandidátů EU, kteří z Prahy vyzvali k přehodnocení některých bodů návrhu ústavy Evropské unie. Zatímco Evropská komise reagovala kladně, zástupci velkých zemí byli roztrpčeni. Česko a dvanáct dalších menších států nejsou spokojeny s tím, že v Evropské komisi si od roku 2009 již nemají být všechny státy rovny; některé budou mít hlasující komisaře, zbývající jen komisaře bez práva rozhodovat. Nelíbí se jim také nejasné formulace o systému rotace v Radě ministrů EU a nepovažují za nezbytné mít stálého prezidenta Evropské rady, což je orgán sdružující hlavy států a vlád. Výhrady mají k navrženému systému hlasování v Radě EU. Velcí členové EU mají ale zato, že Konvent dosáhl nejzazšího možného kompromisu.

Základním principem Evropské unie je a musí i nadále být rovnoprávnost všech členských zemí bez ohledu na jejich velikost. Jakékoli řešení dalšího vývoje EU, kterým bychom se dostali do nerovnoprávného postavení, je pro Česko nepřijatelné. Prohlásil to český premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro pondělní německý deník Süddeutsche Zeitung. Odpověděl tak na otázku listu, jakou míru integrace unie považuje Česko z únosnou. Pokud se týká konkrétně společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, vidí Špidla prostor ke konvergenci. "Vytvořením schengenského systému se společnou vnější hranicí (a zrušením vnitřních hranic mezi členskými státy) a rovněž přijetím eura vznikla nezbytnost integrace také v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky společenství," uvedl premiér. "Nejsem si ale jist, jak by měl tento jednotný hlas Evropy znít. Řekl bych totiž, že Evropa bude mít tendenci k vícehlasosti," dodal.

Odmítl názory, že v EU probíhá nyní konflikt mezi malými a velkými členskými státy. "Dokud si unie uchová své základy, svou duši, nebude její politika definována geopoliticky, tedy podle toho, kdo je velký či malý, kdo je na severu a kdo na jihu. Bude ražena proměnlivými koalicemi vytvářenými k řešení konkrétních problémů." Česko nyní táhne za jeden provaz s ostatními malými státy a prosazuje s nimi zásadu "jeden komisař za každou členskou zemi", což se velkým nelíbí, protože příliš početná Evropská komise by podle nich byla málo funkční. "Potřebujeme silnou komisi, ale v tom není otázka počtu komisařů klíčová. Existuje totiž technokratická efektivita (na niž se v případě budoucí EK odvolávají "velcí", pozn. ČTK) a existuje politická efektivita (kterou argumentují malí). Nejsem si totiž jist, zda země, která by se necítila být v EK zastoupena, by byla ochotna přijímat její rozhodnutí, i kdyby bylo učiněno technokraticky rychle," vysvětlil Špidla.

Střední a menší evropské státy budou nadále prosazovat určité změny v návrhu evropské ústavy, které by zaručily rovnoprávné postavení s velkými členskými státy EU. Vyplynulo to z pondělní pražské neformální schůzky 15 členských a kandidátských zemí EU včetně České republiky. První tajemník českého ministra zahraničí Jan Kohout si nedokáže představit, že by jejich výhrady k návrhu ústavy velké země EU jako Německo a Francie na mezivládní konferenci ignorovaly. Kohout po setkání řekl, že účastníci konzultací nechtějí jednání o ústavě blokovat, ale chtějí hledat "konstruktivní řešení". Mezivládní konference, která začne v říjnu, by měla schválit návrh evropské ústavy, na němž se shodl Konvent EU. "Účastníci pražského setkání potvrdili, že návrh vytvořený Konventem je dobrým základem pro nadcházející mezivládní konferenci," stojí v prohlášení vydaném po pražské schůzce. Účastníci pražské schůzky usilují například o to, aby každá členská země měla v rozšířené EU svého komisaře a aby bylo zachováno rotační předsednictví EU.

Především o budoucnosti Rady Evropy po rozšíření Evropské unie v příštím roce hovořili v Praze český premiér Vladimír Špidla a generální tajemník Rady Evropy Walter Schwimmer. Po rozšíření bude mezi 45 členy Rady Evropy už 25 členů Evropské unie. Český premiér ocenil roli rady v otázkách lidských práv. Schwimmer se také setkal s prezidentem Václavem Klausem. Prezident podle svého mluvčího zdůraznil, že po rozšíření EU bude potřeba zabránit duplicitě činností EU a Rady Evropy. "Bylo by zapotřebí vytvořit určité panevropské fórum, kde partnerem mezivládních organizací by byla také Evropská unie," řekl generální tajemník Rady Evropy po setkání se Špidlou. Fórum by podle jeho představ řešilo otázky, ve kterých EU figuruje jako partner ke zbývajícím zemí Rady Evropy, které nejsou členy unie. Takovými otázkami jsou například migrace lidí, praní špinavých peněz, organizovaný zločin, korupce a podobně, dodal Schwimmer.

Špidla sám nadnesl otázky bioetiky a biomedicíny. "Medicínský pokrok klade nové a nové etické otázky, například přístupnosti k určitým postupům či hloubce zásahům, které jsou ještě přijatelné," prohlásil. Tyto otázky podle Špidly nejsou řešitelné na úrovni jednotlivých států. Proto Schwimmerovi navrhl, zda by nebylo vhodné, aby tuto oblast pokrývala podobná instituce jako Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Se Schwimmerem obědval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Po pracovním obědě řekl ČTK, že tak jako OSN bude pro sebe hledat novou cestu, tak ji musí najít i Rada Evropy.

RE je vládní politická poradní organizace, jejímž úkolem je podpora evropské jednoty, ochrana lidských práv, usnadnění sociálního a hospodářského pokroku a koordinace politické činnosti mezi členskými státy. Snaží se i o harmonizaci právních řádů členských zemí.

Česká republika má značný skluz v přípravě na členství v EU v oblasti zemědělství. Pokud ji nestihne, může to mít neblahé důsledky jak pro farmáře, tak pro spotřebitele. Takzvaná monitorovací zpráva, kterou Evropská komise zveřejní 5. listopadu, bude bít na poplach zejména v oblasti veterinární legislativy. Pozastaví se také nad zpožďováním při výstavbě a akreditaci nové agrární platební agentury. Zpráva bude dokončena na přelomu září a října.

Veterinární zákon vstoupil v platnost teprve od 1. července a musí být rozveden desítkami vyhlášek a dalších norem, které zatím nejsou na světě. EK poukazuje zejména na to, že stále ještě není upraveno zacházení se specifickým rizikovým materiálem při ochraně proti BSE (oddělování hovězího masa od páteře) a zajištěn zákaz zkrmování masokostních mouček. Pokud nebudou příslušné předpisy platit, nebude možné vozit živá zvířata mezi Českem a zbytkem EU a problematický by mohl být i obchod s masem. Odborníci v Evropské komisi také kritizují, že stále nebyl dokončen a aplikován systém identifikace a registrace hospodářských zvířat.

O návrhu společné evropské ústavy budou v pondělí v Praze diskutovat zástupci 15 kandidátských a členských zemí Evropské unie. Představitelé menších a středních států by podle českého ministerstva zahraničí měli mluvit o tom, zda je ještě prostor k otevření některých bodů v návrhu evropské ústavy, na kterém se v Konventu dohodli současní i budoucí členové EU. Malé a střední státy by v ústavě rády vydobyly lepší postavení, protože podle nich současný návrh posiluje vliv velkých zemí.

Pondělní pražskou konferenci k návrhu evropské ústavy podle agentury DPA iniciovali šéfové české a rakouské vlády Vladimír Špidla a Wolfgang Schüssel. Před otevíráním bodů v návrhu ústavy však tento týden v Praze varoval německý ministr zahraničí Joschka Fischer, podle něhož je navržený dokument rozumným kompromisem. Jeho český kolega Cyril Svoboda naopak po jednání s ním uvedl, že v některých otázkách je ještě prostor pro jednání.

O nákladní dopravě se velmi rozsáhle diskutovalo v přístupových jednáních o českém členství v Evropské unii. Do smlouvy o vstupu se kvůli obavám Německa a Rakouska dostal dočasný zákaz tzv. kabotáže. Tady šlo o strach z konkurence. Spíše obava o životní prostředí je důvod pro další požadavek. Horní Rakousy se totiž bojí nárůstu kamiónové dopravy po rozšíření Evropské unie. Mimo jiné proto chtějí, aby se urychleně zlepšilo železniční spojení mezi Lincem a Prahou. Co největší část nákladů by se tak měla převážet po kolejích.

podporou Evropské unie vznikl v České republice informační systém pro zadávání veřejných zakázek. Jde o jeden z výsledků twinningového projektu, který ke konci srpna po téměř dvou letech končí. Rozpočet projektu činil 900 tisíc eur (zhruba 29 milionů korun) a byl plně financován z EU. Novinářům to řekl ředitel odboru veřejných investic ministerstva pro místní rozvoj Jaroslav Richter. "Hlavním cílem projektu bylo přispět k vytvoření transparentního a nediskriminačního systému zadávání veřejných zakázek v České republice, který je v souladu s legislativou EU," řekl Richter. Projekt byl také zaměřen na školení zadavatelů veřejných zakázek a přispěl k tomu, že zákon o veřejných zakázkách prošel prvním čtením parlamentu.

Projekt se uskutečnil v rámci programu Phare 2000 a partnery byli odborníci ze sousedního Německa. Podle Richtera se plánuje navazující projekt, ve kterém by EU pomohla se zavedením nového zákona v praxi. "Předpokladem je, že zákon o veřejných zakázkách vstoupí v platnost 1. ledna 2004," dodal Richter.

Řada domácích producentů nealkoholických nápojů by mohla vydělat na otevření evropského trhu po vstupu země do Evropské unie, domnívá se výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeněk Huml. "Například pro výrobce ovocných šťáv se odstraněním celních bariér vytvoří nový prostor pro expanzi na trh států EU," řekl Huml ČTK. Pád obchodních bariér a lepší přístup na trhy se podle něj bude týkat vedle současných členských států unie také Maďarska a Polska. Ne zcela jasná je situace kolem budoucího vývozu limonád. Výrobci těchto nápojů totiž zatím nemají informace, jaký dopad bude mít vstup země do EU na český cukerný trh. Sama unie navíc zvažuje reformu své cukerné politiky, dodal.

Domácí legislativa upravující výrobu nealko nápojů je harmonizována s předpisy EU. Zásadní změnu by tedy neměli pocítit ani výrobci, ani spotřebitelé. "Sortiment i kvalita nápojů vyráběných v ČR je navíc plně srovnatelná se situací ve státech unie," uvedl Huml. Domácí produkce nealkoholických nápojů stoupá. Loni činila zhruba 2,631 miliardy litrů, což je asi třiapůlkrát víc než v roce 1993. Export loni podle odhadů činil kolem 300 milionů litrů. Více než 60 procent českého vývozu směřuje do Německa.

Po vstupu do Evropské unie přestanou pro Českou republiku platit americké všeobecné celní preference GSP. O rozhodnutí ministerstva obchodu USA informoval ČTK ředitel agentury Czechtrade Martin Tlapa. Ke dni přijetí České republiky do EU pro ni začne platit na americkém trhu celní tarif pro země EU. "Zachování všeobecného systému preferencí ze strany USA vůči nově vstupujícím členům by bylo považováno Evropskou komisí za diskriminační prvek mezi členskými státy EU," řekl Tlapa.

V loňském roce ušetřili čeští dovozci díky GSP na clech 30 milionů dolarů. Do GSP spadala polovina českého vývozu do USA, především spotřební zboží a strojírenské výrobky. Podle Tlapy zvýhodňovaly Českou republiku celní preference na americkém trhu hlavně před výrobci z jihovýchodní Asie.

Program všeobecných celních preferencí GSP schválila americká vláda jako součást obchodního zákona Trade Act 2002. V jeho rámci dováží do USA zboží 140 zemí v celkové hodnotě 17,5 miliardy dolarů. Před nedávnem americký prezident George Bush schválil rozšíření zbožových položek, které do programu GSP spadají. Podle odhadů budou z tohoto rozšíření nejvíce profitovat Turecko, Argentina a Filipíny.