Související články

Olomoucká hospodářská komora připravila pro malé a střední podnikatele program, díky kterému by se měla zlepšit připravenost živnostníků na blížící se vstup České republiky do Evropské unie. "Program bude zahájen v září a naváže na úspěšný pilotní mezinárodní, vzdělávací a multiprofesní projekt Plato Moravia, který byl také určený pro manažery malých a středních podniků," řekl ČTK ředitel olomoucké hospodářské komory Jaroslav Havelka. Dodal, že program se bude skládat z pěti samostatných seminářů vedených českými i zahraničními lektory. "Jeho cílem je pomoc podnikatelům s přípravou na vstup do EU a zvýšení jejich konkurenceschopnosti," uvedl Havelka.

Olomoucký hejtman Jan Březina již dříve v rozhovoru pro ČTK upozornil, že připravenost firem na vstup do EU je velkou neznámou. "Například při vstupu Portugalska do EU se stalo, že část malých a středních podniků na to doplatila. Ne však proto, že je převálcovala celá Evropa, ale kvůli tomu, že se tamní firmy na vstup do EU nepřipravily," podotkl Březina. Dodal, že hlavní roli by v tomto směru měly sehrát samotné firmy, kterým může podat pomocnou ruku hospodářská komora či krajská samospráva.

Československá obchodní banka nedávno zveřejnila internetový projekt s názvem Vaše finance v Evropské unii. Jsou v něm odpovědi na konkrétní otázky klientů. Předseda představenstva banky Pavel Kavánek říká, že nejčastější dotazy se samozřejmě týkají mezd, cen a daní. Jak tedy pocítí podle Kavánka peněženka průměrného občana vstup země do unie?

Česká republika má v Německu dva velvyslance. Jak konstatuje Mladá fronta Dnes, naše diplomacie se tak dostala do situace ve světě nevídané. Právoplatně akreditovaný velvyslanec sídlí v Berlíně. Jenže vedoucí pobočky české ambasády v Bonnu Jana Jeslínková začala titul velvyslankyně také používat. Titul jí skutečně náleží, jenže pouze čestně. Jeslínková totiž dříve působila v pozici velvyslance v Litvě a Lotyšsku. A ministr zahraničí Cyril Svoboda nedávno rozhodl, že všichni bývalí velvyslanci budou moci doživotně používat tuto diplomatickou hodnost.

Titulní stránky úterních českých novin zaplnily informace o úmrtí bývalého vyšetřovatele StB, Aloise Grebeníčeka; značná pozornost tisku se soustředila také na pondělní událost v pražském metru, kde agresivní muž postřelil mladíka, který do něj ve vlaku nechtěně narazil. Tisk ani dnes neponechal bez komentáře reformu veřejných financí. Vedle této "trvalky" si ale všímá i chystaného zavedení elektronického mýta na českých komunikacích.

Bezpečnostní rada schválila návrh nové Bezpečnostní strategie České republiky, který vyhrazuje právo na vlastní postup proti ohrožení. V příštích týdnech dokument projednají obě komory parlamentu. Slovo má kolega Vilém Faltýnek.

Komentáře středečních novin se věnují kromě jiného alternativnímu návrhu reformy financí z dílny ODS nazvanému Modrá šance. Podle Mladé fronty Dnes nepřináší Modrá šance nic, co by už nezaznělo: dvoupilířový penzijní model, redukce úřadů, školné, adresnější sociální systém, ovšem včetně pitoreskní čyřtisícové dávky pro všechny. "Právě tahle zvláštní inovace sociálního systému vyvolává lehké podezření, zda vše, co ODS sepsala, myslí také vážně," píše deník. ODS však poprvé čestně přiznala, že patnáctiprocentní zdanění příjmů lidí i firem přinese

Potíže České republiky při přejímání a aplikaci legislativy EU se týkají hlavně financí, tedy i její schopnosti přijímat, spravovat a kontrolovat prostředky z fondů EU po vstupu. Pokud nedojde k rychlé nápravě, Evropská komise bude v hodnotící zprávě 5. listopadu tvrdě kritická. Připomene, že bez zásadních kroků může ČR o peníze i přijít. Experti EK jsou na jedné straně spokojeni s tím, že česká vláda zjednodušila strukturu programů pro využití prostředků ze strukturálních fondů a kohezního (vyrovnávacího) fondu. Mají za to, že projekty jsou připravovány v dostatečném předstihu. Na druhé straně zaostává příprava zprostředkovatelských subjektů, které budou působit jako spojnice mezi ministerstvem pro místní rozvoj a regionálními kancelářemi, kterých je v ČR osm. "Zatímco na ústřední úrovni došlo ke zlepšení, zaostává koordinace s regiony," řekl ČTK nejmenovaný zdroj EK.

Ke zpoždění při schvalování projektů může dojít i tehdy, kdyby v ČR od začátku příštího roku neplatil zákon o veřejných zakázkách. Z informací z Prahy vzniká dojem, že nabude platnost až ke dni vstupu, tedy od 1. května 2004. "Byly by tak ztraceny čtyři měsíce," upozorňuje zdroj komise, podle něhož by to byla "velká škoda", protože by se tím ohrozilo využití prostředků vyčleněných pro ČR k výplatě pro příští rok. Podle znalců v Bruselu panuje podezření, že blíže neurčené "nátlakové skupiny" v českém parlamentu usilují o co nejpozdější schválení zákona, aby se tím umožnilo využívat co nejdéle národní preferenční klauzule obsažené v dosavadní úpravě. "Je to politováníhodné a krátkozraké," uvedl jeden z těchto zdrojů. Zpoždění při přijímání zákona o veřejných zakázkách by mělo být "výrazným" černým puntíkem v listopadové zprávě, pokud se situace do té doby nezmění.

Obavy současných členských států Evropské unie, že po jejím rozšíření nastane silný příliv pracovních sil z východu, jsou neopodstatněné. Prohlásil to ve čtvrtek na mezinárodní konferenci o situaci na pracovním trhu ve východoněmeckých spolkových zemích, České republice a Polsku ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Český ministr poukázal na to, že podle výsledků různých průzkumů jsou čeští občané ve své většině ochotni dojíždět za prací jen do vzdálenosti zhruba 20 kilometrů za hranici.

Konference, která se koná od středy v severoněmeckém Schwerinu, se účastní mimo jiné také polský ministr práce Jerzy Hausner. Předseda představenstva Spolkového úřadu práce Florian Gerster poukázal na demografický vývoj v Německu, který vede ve střednědobém horizontu k poklesu počtu obyvatelstva, a v této souvislosti připomněl, že příliv pracovních sil do Německa bude brzy dokonce žádoucí.

Ministři ve čtvrtek podepsali komuniké o vzájemné spolupráci všech zúčastněných zemí v oblasti trhu práce. Všichni se shodli, že velký důraz je nutno klást především na kvalifikaci lidí, protože na trhu práce v současné době není tolik kvalifikovaných lidí, kolik by bylo třeba. Neméně důležitý je význam celoživotního vzdělávání.

Bezpečnostní prověrky lidí, kteří posílí českou misi při Evropské unii (EU), by měly trvat maximálně několik měsíců. Tito lidé by se tak neměli dostat do situace, která je teď v některých případech obvyklá, a to že bezpečnostní prověrky trvají mnoho měsíců, někdy i několik let. Rychlejší prověrky nových pracovníků české mise při EU doporučila ve středu vláda.

Důvodem dnešního vládního doporučení je to, že na ministerstvu zahraničí je teď 530 neukončených prověrek. Z toho 120 lidí požádalo o prověření už před čtyřmi roky. Ministr zahraničí Cyril Svoboda proto chce bezpečnostní prověrky budoucích pracovníků české mise při EU urychlit. Vládu tudíž požádal, aby přesně definovala lhůty zavazující Národní bezpečnostní úřad k dokončení prověrek v určitých termínech.

Dva měsíce poté, co se Česká republika zapojila jako pozorovatel do práce orgánů EU, je její postavení kdesi na pomezí kandidáta a člena. Práce a život českých diplomatů se už zásadně změnily, ještě však nebyli zcela vtaženi do politické "hry" kontaktů a spojenectví, která vyplňuje zákonodárnou i politickou aktivitu unie. "Pořád si nás ještě jaksi oťukávají, monitorují. Dávají si pár měsíců na čas, aby věděli, jak se ta která země chová, jak si počíná ten který velvyslanec. Nemají důvod spěchat s nějakými hlubšími spojenectvími," líčí své pocity šéf české mise při EU Pavel Telička, který z titulu své funkce zasedá ve Výboru stálých zástupců (Coreper).