Související články

České republice se podařilo s vypětím všech sil vyčerpat do konce roku všechny peníze z evropských fondů. Ještě v listopadu přitom hrozilo, že by země mohla přijít až o 11 miliard korun, které by se nenávratně vrátily zpět do rozpočtu Evropské unie. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Nový vládní evropský tajemník Zdeněk Hrubý má do konce dubna předložit plán přípravy a realizace českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009. Rozhodla o tom odcházející menšinová vláda ODS. Hrubý se funkce tajemníka pro koordinaci českého předsednictví ujal se začátkem nového roku. Sídlí na úřadu vlády, podléhá premiérovi. Jeho odbor by měl mít do konce roku asi dvacet lidí, zatím má čtyři, sdělil ČTK Hrubého sekretariát. Na letošní činnost má od vlády přiděleno 45 milionů korun, ostatní ministerstva dostanou podle vládního materiálu zhruba 100 milionů korun. Celkem bylo na předsednictví a jeho přípravu vyčleněno 3,3 miliardy korun. Česká republika bude unii předsedat v roce 2009 po dobu šesti měsíců stejně jako ostatní členské státy.

Před snahami oživit euroústavu varoval v novoročním projevu prezident Václav Klaus. Evropská unie, jejímž je Česká republika členem, sice podle něho nabízí nové příležitosti a odstraňuje mnohé zbytečné bariéry, zároveň ale také organizuje, reguluje a kontroluje životy lidí. Češi by se podle prezidenta měli v EU snažit, aby první aspekty převažovaly. "K tomu, abychom to mohli co nejvíce ovlivnit, potřebujeme, abychom neztratili svobodu nebýt v unii přehlasováni. Hlasovací mechanismy a všechny další prvky institucionálního uspořádání proto nepodceňujme. Buďme obezřetní i v souvislosti se snahou německého předsednictví znovu otevřít diskusi o takzvané evropské ústavě, která je právě o těchto věcech," uvedl prezident.

Ratifikace dokumentu skončila krachem poté, co jej v roce 2005 odmítla v referendech většina Nizozemců a Francouzů. Němci, kteří se právě dnes ujímají po Finech na půl roku předsednictví EU, již avizovali, že považují za důležité projekt zachránit. Společnou evropskou ústavu považují za potřebnou. Klaus vždy patřil k jejím kritikům.

Dnešek je pro Evropskou unii významný tím, že do skupiny původních 25 členů přibylo ještě Bulharsko a Rumunsko. "Protože již řadu let usilujeme o to, abychom my sami nebyli v unii zemí 'druhé kategorie', nedělejme novým členským zemím to, co dělají některé jiné země nám," uvedl Klaus. Po vstupu ČR do EU v květnu 2004 například otevřely své pracovní trhy občanům z nových členských zemí jen Irsko, Švédsko a Británie. Česko s uzavřením pracovního trhu pro Bulhary a Rumuny nepočítá.

V novoroční řeči se Klaus dotkl také působení českých vojáků v zahraničí. "Žijeme v otevřeném a vzájemně více a více propojeném světě. I když stále ještě patříme k novějším členům Severoatlantické aliance, získali jsme tam dobré jméno a prokázali jsme, že jsme partnery, na které je spolehnutí. Naše vojenské mise působí na několika místech světa a pomáhají tam nastolovat bezpečnost a pořádek. Dělejme to v rozumné míře i nadále," uvedl prezident.

Za účast v operacích na Balkáně, v Iráku či v Afghánistánu sklízí armáda mezinárodní uznání. Do budoucna chtějí čeští vojáci kontingenty ještě rozšířit. Záležet to prý ale bude hlavně na penězích, na jejichž nedostatek si armáda stále stěžuje.

Prima změny, škoda jen, že je předkládá neexistující vláda - zhruba tak hodnotí tisk koaliční smlouvu o společné vládě ODS, lidovců a zelených. Podle Mladé fronty Dnes jde v případě nové vlády Mirka Topolánka o "vládu v naději", která balancuje nad propastí nicoty. Lidové noviny v ní vidí mrtvě narozenou vládu, která nemá jisté ani hlasy vlastních poslanců.

Všechny deníky komentují roztržku mezi premiérem Mirkem Topolánkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli podobě nové vlády. Prezident trvá na tom, že neakceptuje vládu, která by se při hlasování v parlamentu musela spoléhat na podporu přeběhlíků z opozice a rovněž mu vadí, že by se novým ministrem zahraničí měl stát senátor Karel Schwarzenberg.

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek už netrvá na tom, že se trojkoaliční vláda občanských demokratů, lidovců a zelených nesmí opírat o jednoho či několik málo přeběhlíků. Řekl to Hospodářským novinám a deníku Právo.

Novou vládu českým občanům Mikuláš nepřinesl, radost by ale mohli mít z plánovaného zrušení hranic, které 5. prosince dohodli evropští ministři vnitra a na sklonku minulého týdne pak formálně posvětil i summit unie. I když ten dáreček není úplně dokonalý.

Tradiční český výrobek pomazánkové máslo končí. Má před sebou poslední rok a pak se přejmenuje. Změnu názvu nařídila podle serveru Aktuálně.cz Evropská unie. Pravé máslo musí mít totiž podle norem více než čtyři pětiny mléčného tuku. Pomazánkové máslo má smůlu. Ke splnění limitu mu chybí 7 procent. U mikrofonu je teď Zdeňka Kuchyňová. Mimochodem, co jsi měla dnes k snídani?

Netradiční návrh, jak by Česká republika mohla řešit problém s čerpáním peněz z fondů Evropské unie, vyslovil v diskusním pořadu TV Prima Nedělní partie europoslanec Jan Zahradil (ODS). ČR nemá posílat do Bruselu žádné peníze, a žádné od nich také nechtít, řekl v nadsázce. "My dnes platíme do Evropské unie zhruba 30 miliard korun ročně z našeho rozpočtu. Proti tomu stojí určité prostředky, které můžeme čerpat, otázkou však je, zda je umíme čerpat," uvedl Zahradil. "Každá miliarda čerpaná z evropských fondů nás bude stát až 150 milionů korun," dodal.

Česko by v letech 2007 až 2013 mohlo čerpat z EU zhruba 700 miliard korun, musí však bruselské dotace zvýšit o 15 procent z vlastních zdrojů. "Kdybychom nedokázali zlepšit úroveň našeho čerpání z evropských fondů a kdybychom se dostali do pozice čistého plátce, tak by snad bylo lepší do Bruselu nic neplatit, a také odtamtud nic nečerpat, peníze bychom si nechali a byli bychom na tom lépe, než když se je snažíme vyčerpat," prohlásil europoslanec. Na argument, že v letech 2007 až 2013 by mohla Česká republika čerpat až 100 miliard korun ročně, uvedl, že tyto peníze by ČR získala v případě, že bude mít stoprocentní úspěšnost. Zatím žádná země v historii EU podle Zahradila nikdy takto úspěšná při čerpání nebyla. "Tam se to pohybuje mezi 50 a 60 procenty," dodal. Výše platby do evropského rozpočtu navíc závisí na úrovni hrubého domácího produktu, připomněl Zahradil, a tak bude Česko v příštích letech pravděpodobně platit více než nyní.

Podle europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) je úspěšnost projektů Česka dána především tím, jak má země připravené lidi. Podle Ransdorfa se úspěšnost pohybuje kolem 39 procent. "Maďaři, kteří mají 94procentní úspěšnost u projektů, oni dlouhodobě investovali do lidí, kteří leštili kliky v Bruselu, vytvářeli si kontakty a to my jsme neudělali," uvedl.

Evropská unie by měla vyslat Srbsku signál, že tuto zemi neopouští a že podporuje její demokratické síly. Na schůzce ministrů zahraničí EU to v pondělí v Bruselu řekne český ministr Alexandr Vondra. Podle mluvčí Černínského paláce zároveň podpoří vstřícný postoj k Turecku, který by Ankaře "nezavíral dveře" do unie.

Chceme Srbsku vyslat signál, že ho Evropa neopouští, a že podporujeme demokratické síly v této zemi, řekla ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. V Srbsku budou 21. ledna předčasné parlamentní volby. Ve stejném smyslu vystoupí v pondělí i Rakousko. Vstřícnost k Srbsku podporuje také Maďarsko a "jižní křídlo" EU, zatímco proti jsou země spíše na severu unie. Výhrady má i tradiční srbský spojenec Francie, která je však po neúspěchu loňského referenda obecně nedůvěřivá vůči úvahám o rozšiřování.

Klíčovým tématem pondělního jednání ministrů zahraničí však bude Turecko. Ankara ve čtvrtek ve snaze zabránit zpomalení vstupních jednání na poslední chvíli nabídla, že řecké části Kypru otevře jeden přístav a letiště výměnou za otevření letiště a přístavu na severním Kypru, který je v mezinárodní politické a ekonomické izolaci. Členské státy se však v pátek dohodly, že nabídka je příliš nekonkrétní, než aby něco změnila. Ministři proto budou vycházet z nedávného doporučení Evropské komise, která navrhla zbrzdění vstupních rozhovorů: konkrétně by se nemělo otevírat osm klíčových kapitol z 35. Podle ČR by ale unie neměla odradit Ankaru úplně. Neměli bychom zavírat úplně Turecku dveře, to by nebylo moudré, řekl tento týden v Bruselu Vondra při zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Je to pro Evropu i strategická otázka, dodal. Podle Opletalové v tomto duchu Vondra vystoupí i v pondělí.