Související články

Evropská unie nezdraží výstavbu českých bytů v příštím roce, ale až v roce 2010. Komise se totiž chystá prodloužit výjimku z 19procentní sazby DPH na výstavbu bytů o tři roky. Kdo se nejvíc raduje? Co to bude znamenat pro českou ekonomiku?

Evropská komise České republice prodlouží výjimku na sníženou, pětiprocentní sazbu DPH na výstavbu bytů. Výjimka tak bude platit do roku 2010. ČTK informaci potvrdil důvěryhodný zdroj. O prodloužení výjimky ve sněmovně mluvil již ministr financí Miroslav Kalousek. Komisaři by o prodloužení výjimky měli hlasovat 4. července. Podle dosavadních předpokladů mělo od příštího roku zůstat v nižší sazbě jen sociální bydlení, ostatní domy a byty měly podléhat sazbě 19 procent. S iniciativou prodloužit výjimku přišla podle zdroje samotná Evropská komise. Češi o sníženou DPH na výstavbu neusilovali. Prodloužení výjimky o pár let odvrátí zdražení bytů, které mělo nastat začátkem příštího roku. Například nové rodinné domy měly zdražit o statisíce nebo dokonce o miliony korun. Vláda letos v únoru schválila definici sociálního bydlení, která předpokládá nejvýše 350 metrů čtverečních podlahové plochy u domů a nejvýše 120 metrů čtverečních u bytů.

Sociální demokraté ve středu odeslali stížnost Evropské komisi kvůli privatizaci středočeských nemocnic. Na zasedání zastupitelstva naposledy vyzvali hejtmana Petra Bendla (ODS), aby prodej nemocnic zastavil. Ten však prohlásil, že kraj své rozhodnutí měnit nehodlá. Sociálním demokratům se nelíbí zejména cena, za kterou byly nemocnice prodány. Poukazují na to, že účetní hodnota zařízení je 1,2 miliardy korun a kraj nemocnice prodává za necelou půl miliardu korun. Kraj tak podle ČSSD při privatizaci zvýhodnil vybrané podnikatelské subjekty, což je podle evropského práva nedovolená veřejná podpora. ČSSD také do konce týdne zašle dopis všem deseti vybraným kupcům zdravotnických zařízení, v němž je vyzve, aby zastavili právní kroky vedoucí k převodu nemocnic. Chce je upozornit zejména na to, že pokud by Evropská komise privatizaci zrušila, přišli by o peníze investované do modernizace koupených zařízení.

Evropská komise pohrozila možnou soudní žalobou 14 členským státům EU včetně České republiky a Slovenska, které do své legislativy zatím plně nepřevedly směrnici o rasové rovnosti. Podle komise je třeba, aby v celé EU platila stejná pravidla, která znemožňují diskriminaci na základě rasy a etnického původu. Státy musí na výtky komise odpovědět do dvou měsíců, jinak mohou skončit u Evropského soudního dvora. Komise zemím zaslala takzvané odůvodněné stanovisko, tedy poslední varování předtím, než celá záležitost skončí u soudu. V případě odsouzení hrozí příslušné zemi ze strany komise pokuta. Konkrétně České republice komise vytýká, že v jejích zákonech chybí definice diskriminace nebo to, že se její antidiskriminační zákony nevztahují na některé oblasti. Příliš obecné definice toho, co se považuje za znevýhodňování skupiny obyvatel kvůli jejich rase či etnickému původu, vadí komisi i ve slovenských předpisech.

Pokud vláda nezvýší rozpočet ministerstva zahraničí na příští rok a v dalších letech, může to mít vážný dopad na práci české diplomacie. Ministerstvo na dotaz ČTK uvedlo, že ovlivněna může být činnost velvyslanectví, nedostatek peněz se může negativně projevit v přípravě předsednictví v EU v roce 2009 a v plnění závazků po vstupu země do schengenského prostoru volného pohybu osob v EU. Ministerstvo financí navrhuje, že by diplomacie měla na svoji činnost dostat příští rok o 32 milionů korun méně než letos, kdy rozpočet činil 4,824 miliardy. Sněmovna přitom loni souhlasila s tím, že rozpočet ministerstva zahraničí v příštím roce naopak vzroste na 5,572 miliardy. Česká diplomacie upozorňuje, že i v příštích letech by se podle aktuálního návrhu měl její rozpočet snižovat, i když sněmovna slibovala opak a přes miliardu korun navíc. Varuje, že snižování výdajů může ministerstvu přinést problémy.

V porovnání s letošním rokem ministerstvo financí navrhlo pro diplomacii konkrétně o 181 milionů méně v roce 2009 a o 358 milionů méně v roce 2010. "Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu kapitoly ministerstva zahraničí nezohlednilo usnesení Poslanecké sněmovny," konstatoval Černínský palác. Do schengenského prostoru vstoupí země poslední letošní den, kdy padnou kontroly na hranicích. Přináší to s sebou různé závazky včetně zapojení do společného unijního systému pro výměnu informací. V roce 2009 pak na české úřady čeká velmi náročná akce, jakou je předsednictví v EU.

Dohodou na mandátu pro jednání o reformní smlouvě skončil v sobotu časně ráno s napětím sledovaný summit Evropské unie. Po dlouhých jednáních s nesnadno předvídatelnými výsledky se ke kompromisu podařilo přesvědčit i Polsko. A co o výsledcích unijní vrcholné schůzky soudí čeští politici?

Italský premiér Romano Prodi obvinil Británii, Polsko, Českou republiku či Nizozemsko z toho, že vlastní národní zájmy staví nad evropské hodnoty a cíle. Dohoda na nové unijní smlouvě je podle něho oproti původní euroústavě krokem zpět, protože v ní chybí společně sdílené poselství postupovat dál, píše agentura Reuters. Postoj výše zmiňovaných států podle něho dokazuje existenci dvou Evrop. V první z nich podle něho panuje duch společné touhy pokračovat dál, zatímco v té druhé se omezení role Evropské unie stalo politickým cílem.

Ke stejnému tématu se v televizi Prima vyjádřil český prezident Václav Klaus. Podle něj je odklon EU od euroústavě naopak "jistým vítězstvím rozumu". Euroústava znamenala zásadní a obrovské nakročení k evropskému superstátu, uvedl Klaus. Mnohé z euroústavy však má být převedeno do nové smlouvy o reformách institucí EU a prezident se proto obává, že dohodnuté změny byly spíše kosmetické.

Česko má mezi zeměmi EU jednu z nejvyšších úmrtností dětí na úrazy. Zaujímá sedmé místo v žebříčku členských zemí s údajem 8,47 úmrtí na 100.000 dětí do 14 let. První Lotyšsko má na stejný počet dětí 23,51 dětských úmrtí na úrazy, poslední Malta 2,19 a předposlední Švédsko 3,79. Vyplývá to ze statistik ministerstva zdravotnictví.

Veronika Benešová z Centra úrazové prevence Fakultní nemocnice Motol ČTK řekla, že na následky úrazů zemřelo podle nejnovějších statistik v roce 2005 celkem 106 dětí, tři roky předtím 125. I když konkrétní čísla jsou nižší, procento dětské úrazovosti vzhledem k poklesu celkového počtu dětí stouplo. V roce 2005 také mírně stoupl počet dětí, které musely být kvůli závažnému úrazu léčeny v nemocnici, přepočteno na procenta je nárůst výrazný. Oproti předchozím letům přibylo zlomenin. Stouply počty školních a sportovních úrazů, a naopak klesly počty dopravních úrazů. Nejčastější příčinou úmrtí dětí do 14 let věku byly v roce 2005 následky dopravních nehod a tonutí. Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová ČTK řekla, že ministerstvo předloží vládě na přelomu června a července národní plán prevence dětských úrazů.

Čeští vládní i opoziční politici ocenili výsledek bruselského summitu EU, který v sobotu nad ránem skončil kompromisní dohodou na mandátu pro přípravu smlouvy o reformě institucí EU. Zástupci ČSSD ale relativizovali úspěch českých vládních vyjednavačů s požadavkem na oboustrannou flexibilitu, tedy na možnost zpětného přenosu kompetencí EU na národní státy.

Zřejmě nejpochvalněji se k výsledkům summitu, na kterém Česko zastupovali premiér Mirek Topolánek a vicepremiér Alexandr Vondra (oba ODS), vyjádřila výkonná rada této strany. "Považuje výsledek jednání za zásadní bod obratu směrem od konceptu budování evropského superstátu a evropského federalismu," oznámil europoslanec ODS Jan Zahradil. Rada podle Vondry za průlomové považuje opuštění konceptu euroústavy, zachování dosavadního systému hlasování v Evropské radě, posílení kontrolní role národních parlamentů a právě požadavek na oboustrannou flexibilitu.

Podle ministra a bývalého šéfa diplomacie Cyrila Svobody (KDU-ČSL) dohoda dává solidní základ k tomu, aby se do konce roku dojednal upravený text reformní smlouvy. "Důležité je, aby se shodli všichni," uvedl Svoboda. Za dobré označil i to, že hlasování založené na principu dvojí většiny, proti kterému se Polsko bouřilo, bude postupně zaváděno až letech 2014 až 2017.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) označil za "velký úspěch" to, že se podařilo dospět k dohodě. Výsledek sice zcela neodpovídá jeho představám, ale chápe jej jako kompromis kvůli neústupné pozici Polska a Velké Británie. Od českých zástupců nebylo podle Hamáčka moudré, že se postavili za Polsko. "Možná ta naše podpora je utvrzovala v tom, že mají být neústupnější. To nebyla příliš moudrá taktika," uvedl. Za "relativní úspěch" označil Hamáček skutečnost, že summit kromě jiného schválil i český požadavek oboustranné flexibility. Podle poslance s tím počítala už původní verze euroústavy. "Vláda si za svůj cíl vytkla něco, co bylo velmi jednoduché splnit, byl to takový cíl-necíl," dodal Hamáček. Podle něj nikdo z vlády nebyl schopen zatím uvést jedinou pravomoc, která by se měla převést z EU zpět na národní úroveň.

Sociální demokraté tvrdí, že vláda pod vedením Mirka Topolánka může svým pojetím evropské politiky dostat Českou republiku na okraj dění. Předmětem sváru je podoba nové smlouvy, která má zajistit fungování Evropské unie. Podle ČSSD by mělo být v nové smlouvě zachováno to nejpodstatnější z původního textu navrhované euroústavy, Topolánkova vláda si stanovila jako jednu z podmínek, že smlouva nebude mít původní ústavní charakter. O názor na tento spor jsem požádal politologa Jiřího Peheho.