Související články

Drtivá většina lidí se asi shodne v názoru, že podnikání je především o penězích, o zisku. Na druhé straně představa, že by se podnikatelé a podniky měli rovněž chovat odpovědně vůči společnosti, už zřejmě tak samozřejmá nebude. Po vstupu Česka do Evropské unie se ale s tímto faktem budou muset mnozí smířit. Více už Zdeněk Vališ.

Česká republika nehodlá v diskusích o budoucí ústavě Evropské unie vzdát boj o to, aby každý stát EU měl jednoho plnohodnotného evropského komisaře. V Berlíně to dal najevo český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se v prezidentském zámečku Bellevue zúčastnil diskusního fóra o Evropské unii pořádaného televizní stanicí WDR. Zmenšit komisi chce návrh "euroústavy". Počítá s tím, že právo hlasovat bude mít vždy jen 15 komisařů, ostatní nikoliv. Malé země včetně Česka se tomu brání. Obhájci malé komise tvrdí, že menší kolegium bude pracovat efektivněji. To obhajoval i německý kancléř Gerhard Schröder. Zdůraznil, že člen Evropské komise nezastupuje svůj domovský stát, a proto není "něčím" komisařem.

Svoboda v diskusi také vysvětloval, že Češi se z části obávají ztráty suverenity po vstupu do EU a zhoršení svého sociálního postavení. Zdůraznil ale, že česká suverenita po vstupu naopak zesílí. Podotkl, že unie je globální hráč a na rozhodování tohoto globálního aktéra se bude moci Česko po vstupu do EU podílet. Zdůraznil také, že Praha je oddána myšlence společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zasazuje se ale o zachování vynikajících vztahů s USA.

Evropská komise schválila poslední posudky na deset vstupujících zemí včetně České republiky. Té sdělila, že splňuje podmínky pro hladké začlenění do Evropské unie, pokud v příštích šesti měsících odstraní poslední závady a nedostatky. Brusel mezi nedostatky zařadil například chybějící zákon, který má umožnit vzájemné uznávání vysokoškolských diplomů v rámci EU a tím usnadnit přístup lidí na společný pracovní trh. Předlohu, která má začít platit vstupem do EU, již 23. října schválila sněmovna a podle informací ze senátních klubů by měla hladce projít i horní komorou.

Evropská komise dále vyzývá k okamžité nápravě kontrol vozidel a řidičů na českých silnicích a poukazuje na nedodržování povinných přestávek v práci a maximální doby za volantem u řidičů kamionů. Podle šéfa Odborového svazu dopravy Jiřího Koláře se v Česku na přestávky při řízení kamionů příliš nedbá. Ministerstvo ale o výtkách údajně ví a připravilo harmonogram úkolů, aby nedostatky odstranilo.

Evropská komise se pozastavuje také nad neplněním nákladných a přísných požadavků hygienických směrnic unie stovkami potravinářských provozů, zejména těch, jež zpracovávají maso a mléko. Od České republiky proto požaduje okamžitá opatření k nápravě. Komisi se nezdá ani zpoždění při budování agrární platební agentury, která má rozdělovat dotace z unie. Praha se podle prvních reakcí hodlá proti zvolenému slovníku ohradit. Ministerstvo zemědělství komisi několik měsíců ujišťuje, že ty provozy, které opravdu nesplní hygienické předpisy, Státní veterinární správa po 1. květnu 2004 bez milosti uzavře, takže znepokojení Bruselu není na místě. Podle českých údajů nesplňuje momentálně tyto podmínky 1700 provozů zpracovávajících maso, zejména jatek; skoro 1400 z nich však má oficiálně ambici zpoždění dohnat, ostatní budou po vstupu uzavřeny. V této oblasti mají problémy všechny kandidátské země, mnohdy podstatně větší než Česká republika.

V kapitole, kde se posudek zabývá ekologií, Brusel vyčítá Praze pouze to, že chybí směrnice o ochraně přírody a ohrožených druzích fauny a flóry. Sněmovna ji odmítla v úterý přijmout kvůli údajnému ohrožení vlastnických práv občanů. Jinak Česká republika podle Evropské komise dokázala jako jedna z mála nových zemí ekologickou legislativu dobře vstřebat.

Komise stejně jako v minulých letech upozornila v posudku také na diskriminaci Romů a na to, že Praha plně nedodržuje zásady rovnosti pohlaví. S kritikou souhlasí i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Zatím se podle něj nepodařilo prosadit pozitivní, vyrovnávací postupy ve prospěch Romů v oblasti zaměstnanosti. Kritika ze strany EK vychází patrně také ze skutečnosti, že ČR dosud nepřijala právní úpravu ochrany před diskriminací, jež by odpovídala právní úpravě unijní, dodal Jařab.

Komise rovněž poukázala na pomalé zavádění zákona o státní službě, slabý postih korupce a na to, že systém pro přijímání pomoci z fondů EU není ještě zcela dopracován. Brusel původně chystal i tvrdou kritiku kvůli chybějícímu zákonu o zakázkách, nakonec vyjádření k tomu zmírnil, neboť norma právě prochází schvalováním v parlamentu.

Celkově komise sdělila, že stupeň sladění českého práva s legislativou EU je "vysoký ve většině oblastí"; příznivě se vesměs vyslovila i k aplikaci a vynucování této legislativy, i když poukazy na slabiny ve státní správě se táhnou šedesátistránkovou zprávou jako červená nit. Komise zdůraznila, že považuje za možné, aby ČR odstranila nedostatky do vstupu.

Český velvyslanec při EU Pavel Telička se ohradil proti jedné z velkých výtek Evropské komise na adresu ČR, a to stran neplnění hygienických předpisů v podnicích na zpracování potravin. Vyjádřil osobní názor, že uvést tento nedostatek mezi třemi "červenými světly" bylo neadekvátní nebo přinejmenším předčasné. "Je to zajisté důležitá a citlivá oblast, kde nás čeká složité rozhodnutí, zda budou některé provozy čelit uzavření, pokud nesplní normy, a které to budou. Toto rozhodnutí však bude přijato, a to do konce roku, a Evropská komise o tom byla informována," uvedl. Celkově má za to, že Česko se dočkalo velmi dobrého a objektivního hodnocení, které odpovídá očekávání.

Evropská komise vzkazuje Česku, že "hladké přistání" lze poměrně snadno zajistit, píše komentář Lidových novin. Jinak to ani nelze - letošní posudky, schválené pro země, které už ukončily vstupní rozhovory a podepsaly přístupovou smlouvu, nemohly být než apoteózou sice bolestného, ale nakonec úspěšného procesu. Výsledný poměr tří vykřičníků pro Česko, čtyř pro Slovensko a Maďarsko, devíti pro Polsko a jednoho pro Slovinsko velmi odpovídá tomu, jak exekutiva EU dnes vstupující země vidí.

Hrozí české vědě po našem vstupu do Evropské unie odliv mozků? A jaké jsou naděje na udržení mladých českých vědců ve zdejších akademických ústavech a na univerzitách? - Tyto otázky otevřel kulatý stůl, který v rámci právě probíhajícího Týdne vědy a techniky uspořádala Akademie věd ČR. Zúčastnila se ho i Milena Štráfeldová:

Evropská komise podle kuloárních informací vyjádří ve středu vážné znepokojení ohledně stavu silniční dopravy v České republice - upozorní na chybějící vyhlášky v této oblasti, ale zejména se pozastaví nad aplikací a vynucováním legislativy. Poukáže také na nedodržování hygienických norem v provozech potravinářského průmyslu a na zpoždění při přípravě a schvalování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací. Podle monitorovací zprávy, jejíž návrh měla ČTK možnost vidět, je třeba podstatně zvýšit počet kontrol kamionů, aby se zajistilo plnění směrnice EU o povinném odpočinku řidičů. Z technických prováděcích předpisů chybí podle textu ty, jež se týkají zařízení pro omezení rychlosti, řidičských průkazů, bezpečnostních poradců pro dopravu nebezpečných nákladů, dokumentů o registraci vozidel a silničních inspekcí.

Spolupráce zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, má smysl a musí pokračovat i po vstupu všech čtyř států do Evropské unie. Shodli se na tom prezidenti visegrádských zemí na dnešním summitu v Budapešti. S pokračováním spolupráce souhlasí i český prezident Václav Klaus, který však dříve o V4 mluvil jako o umělém, falešném a nepotřebném seskupení. "Vždy jsem považoval tyto země (Českou republiku, Polsko, Maďarsko a Slovensko) za země velmi blízké, přátelské," uvedl dnes Klaus. "Jestli jsem proti něčemu vždy vystupoval, tak proti tomu, aby jednání byla bez obsahu," dodal. Prezidenti se shodli na tom, že visegrádská spolupráce by měla dostat další konkrétní náplň podobnou Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA). Takovým programem by se mělo stát budování schengenského systému ochrany vnějších hranic Evropské unie. "Hlavním projektem nemůže být podpora pár folklórních souborů. Kvůli tomu není potřeba organizovat summity prezidentů. Nejdůležitější projekt je přechod do schengenské zóny. To se týká všech čtyř zemí," podotkl Klaus. Všechny čtyři státy podle něj mohou zavádět stejně rychle pravidla pro ochranu vnějších hranic Unie, na základě stejných principů, stejnou metodikou na základě stejných technologií tak, aby se zajistila slučitelnost systémů. Zavádění takzvaného schengenského systému se České republiky ze států V4 dotkne nejméně. Jako jediná totiž nebude mít hranici s nečlenským státem EU. Přesto i Praha bude zavádět nová pravidla například na letištích. Schengenský systém ale nezačne platit hned příští rok se vstupem desítky kandidátských zemí, včetně států V4, do EU. Nové státy budou muset nejdříve prokázat, že dokáží své hranice a tedy i budoucí hranice EU uchránit. Zatím se v souvislosti s rozšířením zóny hovoří nejčastěji o roce 2006. Média očekávala, že se na summitu prezidentů bude hovořit také o nejnovější německo-polské deklaraci k přesídlování národů, útěkům a vyháněním, která se v Česku setkala s kritickými reakcemi a podle některých spekulací mohla vyvolat roztržku uvnitř visegrádské skupiny. Podle prezidenta Klause se ale o ní nemluvilo. "Já nevěřím v přísliby očekávání toho, co může navrhovaný nový evropský dialog přinést," dodal Klaus. Postoje zemí ke druhé světové válce a všem souvisejícím událostem jsou totiž podle něj známy. Klaus si zároveň nemyslí, že by v poslední době sílil tlak na otevírání minulosti. "Ten tlak je de facto stejný od roku 1990 do dneška. Prostě jsou lidé, kteří chtějí změnit interpretaci minulého půl století, kteří chtějí změnit interpretaci druhé světové války, kteří chtějí zaměnit příčinu a následky, a tito lidé jsou mezi námi a zdá se, že budou tyto návrhy dělat pořád," dodal Klaus. Nevidí ani důvod k tomu, aby se politici nechali vyprovokovat k ostrým reakcím.

V zásadě pozitivně vyzní podle kuloárních zdrojů poslední posudek Evropské komise na Českou republiku, který bude schválen a zveřejněn ve středu 5. listopadu. Většina textu bude sice věnována nedostatkům, celkově však EK shledá, že jejich odstranění je relativně snadné a že vstup Česka do Evropské uni za půl roku by neměly provázet vážné otřesy a komplikace. Posudek bude podle dobrých zdrojů z EK obsahovat tři varování, tedy tzv. červené puntíky, a výzvu k jejich k "okamžitému a rozhodnému" odstraňování. Bude to neplnění hygienických norem EU mnoha českými potravinářskými podniky, nedodržování technických a sociálních předpisů pro silniční dopravu a zpoždění při slaďování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací. Krom toho EK vypíchne zřejmě několika desítek bodů, kde Praha ještě nemá zcela "hotovo" nebo neplní závazky, které na sebe vzala. Jde o celou škálu nedostatků a skluzů velmi nestejného významu, od pomalého zavádění zemědělské platební agentury až po drobný nesoulad ve vedení registru vinic. V kapitolách o většině sektorů komise napíše, že nedostatky nevidí nebo je považuje za okrajové. Tzv. monitorovací zpráva bude mít úvodní ekonomickou část, která se podle těchže zdrojů pozastaví nad schodkem veřejných financí v ČR, pochválí vládu za první strukturální reformy a vyzve ji, aby pokračovala. Zvláště vypíchne potřebu zásadní reformy systému důchodů a zdravotní péče. Uzná, že konsolidační agentura zlepšila práci, usoudí však, že by se měla špatných dluhů zbavovat rychleji.

28. říjen si v Bratislavě jako český státní svátek a slovenský památný den připomínali kromě premiérů obou zemí také spisovatelé, hudebníci, herci, ale také historici. Na slavnostním soirée v předvečer 85. výročí vzniku společného státu se Herbert Brynda s doktorem Ivanem Kamencem zamýšlel nad osudem Československa, nad příčinami napětí mezi oběma národy, které nakonec vedlo k rozdělení společného státu.

Evropská komise adresuje deseti vstupujícím zemím v posudcích příští týden 39 varování, že neplní důležité závazky týkající se přejímání a aplikace evropského práva. V případě České republiky takto vypíchne pouze tři body, sdělil ČTK dobrý zdroj EK. Tyto tzv. červené puntíky se budou týkat stavu českých potravinářských podniků, zvláště jatek, dále pak aplikace technických a sociálních předpisů EU pro silniční dopravu a skluzu při schvalování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací. Čtvrtý vykřičník poukáže na nedostatek zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl však ve čtvrtek schválen Poslaneckou sněmovnou.

Podle zdroje EK se kvůli tomu nebude už měnit text posudku, který už mají v práci překladatelé, ale komisař Günter Verheugen na tento posun na tiskové konferenci ve středu explicitně upozorní. Zmíněných 39 problémů představuje podle Verheugena asi tři až čtyři procenta veškeré legislativy EU, kterou noví členové musejí vstřebat a aplikovat. Evropská komise je vyzve, aby učinili "okamžité a rozhodné" kroky k nápravě. Vedle samotného posudku pošle do hlavních měst také tzv. varovné dopisy.

Česká republika se nepochybně zařadí mezi ty vstupující kandidáty, jejichž hodnocení vyzní nejlépe. "Černého Petra" dostane podle očekávání Polsko, jehož počet "varování" prý "nepřekročí dvacítku". EK však bude upozorňovat na to, že ani jeden z desítky není bezvadný, i na to, že Polsko má jako největší země "pochopitelně" nejvíce problémů. Jeho výkon bude označován za "překvapivě pozitivní".