Související články


Čeští zemědělci mohou být v čerpání peněz z fondů Evropské unie podobně úspěšní jako řečtí farmáři, domnívá se ministr zemědělství Jaroslav Palas. "V předvstupním programu Sapard, který byl přípravou na strukturální fondy, jsme byli nejúspěšnější z kandidátských zemí," řekl Palas ČTK během své návštěvy Řecka. Řecko dokáže čerpat z EU vysoký podíl peněz. Obecně jeho příjmy z unijního rozpočtu mnohonásobně převyšují odvody. Asi 45 procent získaných peněz směřuje do zemědělství. Na druhé straně Řecko musí při zpětných kontrolách nemalou část peněz vracet, hlavně kvůli nedokonalé evidenci.

Čeští rolníci mohou podle Palase využít zkušenosti právě ze Sapardu. Navzdory zpoždění se zahájením programu byly veškeré přidělené peníze v Česku vyčerpány se značným převisem poptávky nad finančními možnostmi. Počet projektů v tuzemsku přesáhl tisíc, zatímco v jiných kandidátských zemích se počítal spíše na desítky. Do zemědělství poplynou peníze ze strukturálních fondů prostřednictvím Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu. Ministerstvo zemědělství ale zatím nemá ve své kapitole veškeré peníze potřebné na spolufinancování zdrojů z EU. Na zmíněné dva programy chybí asi 1,1 miliardy korun. "Ty peníze chceme v postupných krocích přečerpávat z rozpočtové rezervy do kapitoly MZe," uvedl Palas. Nyní podle něj resort připravuje pro vládu materiál, v němž požádá z rozpočtové rezervy o 400 milionů. Řešení zdrojů na spolufinancování Palas označil za prioritu.

Společnost Masokombinát Jičín, královéhradecký Interlov a Krajskou veterinární správu Hradec Králové kontrolovali ve středu inspektoři Evropské unie. Již v pondělí prověřili hradeckého zpracovatele vajec, firmu Agricol. "Domníváme se, že jsme v kontrolách obstáli," řekl ve čtvrtek ČTK ředitel hradecké Krajské veterinární správy Václav Dlauhoweský. Uvedl, že několik zjištěných nedostatků, které přitom neohrožují hygienickou bezpečnost potravin, bude možné odstranit. Nedostatky blíže nespecifikoval. "Žádný kostlivec na nás ze skříně nevypadl," podotkl ředitel s tím, že ve středu inspektoři svou práci v Hradeckém kraji ukončili.

Téměř pět hodin inspektoři strávili na kontrole v Masokombinátu Jičín. "Zhruba polovinu času věnovali kontrole dokumentace. V provozu se soustředili na křížení toků suroviny a hygienu zaměstnanců. Odnesli si od nás pozitivní dojem," řekl ČTK ředitel masokombinátu Ladislav Adam. Jičínský podnik, který je s ročním obratem kolem 600 milionů korun druhým největším zpracovatelem masa v Hradeckém kraji, kvůli splnění norem investoval přes 110 milionů korun. Zhruba dvě třetiny sumy vydal na výstavbu úplně nové porážky prasat, dále investoval do čistírny odpadních vod, trafostanice, chlazení a dalších zařízení. Na hradecké Krajské veterinární správě inspektoři kontrolovali její činnost a systém práce. "Zajímalo je, zda jsme při našich kontrolách postupovali v souladu s novou legislativou," přiblížil Dlauhoweský.

Při pondělní kontrole v Agricolu byli inspektoři podle ředitele závodu Pavla Štefky s jeho provozem spokojení. Podniku podle něj inspektoři vytkli pouze nedostatky, které bez výrazných nákladů dokáže rychle odstranit. Jedna z výtek směřovala například k seřízení stroje na zpracování vajec. Inspektoři se v Česku pohybují od minulého pondělí, kontroly ukončí v pátek 30. ledna. Cílem mise z Bruselu je prověřit stav potravinářských provozů, provést vyhodnocení a připravit zprávu pro Evropskou komisi.