Související články

Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba bude obviněn i v souvislosti s podezřelým pronájmem Českého domu v Moskvě. Na obvinění se podle Lidových novin již shodli policisté a státní žalobce. Kriminalisté tvrdí, že Srba nevýhodným pronájmem lukrativního komplexu v centru Moskvy rakovnické firmě Hotel Český dům připravil státní pokladnu o 60 milionů korun.

Lídrem českých komunistů pro volby do Evropského parlamentu se stal podle očekávání místopředseda strany Miloslav Ransdorf. Do čela kandidátky ho zvolil Ústřední výbor KSČM. Druhým mužem kandidátky se stal první československý kosmonaut Vladimír Remek, což se také čekalo. Komunisté byli poslední velkou parlamentní stranou, která dosud neměla svého lídra určeného. O Ransdorfově zvolení ale nikdo z komunistů podle dostupných informací nepochyboval. Sečtělý místopředseda strany ovládá 14 jazyků a byl jediným nominovaným na eurovolební jedničku.

Kandidáty na europoslance za ODS povede místopředseda strany Jan Zahradil, sociální demokraty poslanec ČSSD Libor Rouček, lidovce jejich senátorka Zuzana Roithová. US-DEU si do čela kandidátky vybrala také senátorku, nestraničku Helenu Rögnerovou a další senátor a nestraník Josef Zieleniec, někdejší ministr zahraničí, stojí v čele společné kandidátky Evropských demokratů a Sdružení nezávislých. Volby do Evropského parlamentu se budou konat na začátku druhé červnové dekády, pravděpodobně 11. a 12. června. Jejich termín ovšem musí v souladu se zákonem vyhlásit podle rozhodnutí Rady Evropské unie prezident Václav Klaus.

S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie vrcholí hledání vhodných zástupců země v orgánech společenství, mimo jiné českého komisaře. Právě o tom bude řeč v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři. Pozvání do studia Radia Praha přijala komentátorka Lidových novin Petruška Šustrová, s níž si povídal Josef Kubeczka.

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice.

Zlepšení přebytku obchodní bilance se zeměmi Evropské unie o 43,3 miliardy korun je odrazem rostoucí konkurenceschopnosti českých firem na těchto trzích. ČTK to řekl generální ředitel vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Zahraniční obchod ČR dosáhl loni svého nejlepšího výsledku od roku 1999, podle ČSÚ skončil se schodkem 71,2 miliardy korun. "Vývoz do Německa se zvýšil o více jak 50 miliard korun, zvýšilo se i aktivum s Rakouskem, Nizozemskem a Velkou Británií, snížil se deficit s Itálií," připomněl Tlapa. Přebytek zahraničního obchodu se státy EU vylepšuje celkovou obchodní bilanci ČR.

Prohlubující se deficit ve vzájemném obchodě s Ruskem, Čínou a rozvojovými zeměmi je podle Tlapy způsoben především dovozem surovin a klíčových komodit. Rusko i Čína mají být v tomto roce prioritními teritorii, na které se zaměří vládní proexportní politika.

Česká republika se vyslovila zdrženlivě k návrhu zavést v Evropské unii jednoduchý systém rychlého mezistátního předávání důkazů pro potřeby trestního řízení. Podle ministra Karla Čermáka není proti, ale má za to, že by se měl vyjasnit vztah k jiným nástrojům a také finanční náročnost navrhovaného systému. Jednotný evropský příkaz k zajištění důkazů by umožnil hladký přesun důkazních listin a informací ze státu do státu, v přímém styku mezi justičními orgány.

Jen letmo se ministři dotkli postupu při schvalování jednotného evropského zatykače, který měl ve všech členských státech platit od začátku letošního roku. Komisař Antonio Vitorino upozornil, že ho zatím zakotvilo do národního práva osm z 15 členských zemí, existuje však naděje, že do května ho budou mít všechny. Do té doby by měl evropský zatýkací rozkaz platit také v České republice. Ministr Čermák o něm jednal ve středu v ústavněprávním výboru Poslanecké sněmovny. Upozornil, že jeho schválení vyžaduje novelu listiny základních práv a svobod a trestního řádu. Náměstek ministra spravedlnosti Jakub Camrda k tomu řekl, že poslanci, zejména opoziční, velmi citlivě reagují na povinnost vydávat do ciziny české občany, kteří se dopustí trestných činů, jak by vyplývalo ze zatykače.

Kvůli herečce Jiřině Bohdalové se nejspíš budou měnit zákony, píše Mladá fronta Dnes. Herečka sice vyhrála soud kvůli svazkům StB, ale v seznamech agentů dál zůstane. Významní politici proto začali mluvit o tom, že je třeba změnit zákony, aby lidé s podobným osudem v seznamech estébáků nezůstávali. Zákon, který neumožňuje jméno ze seznamu agentů vymazat, je podle nich třeba změnit.

Uslyší- li jméno Miloš Kužvart, krčí úředníci evropských institucí a diplomaté obvykle rameny. Neznám, nevím, těžko mohu hodnotit. Jeho nominace jako kandidáta ČSSD na úřad prvního českého člena Evropské komise, tedy nejsilnějšího z českých uchazečů, vyvolává očividně rozpaky, nikoli však apriorní nesouhlas. V Evropské komisi se nyní horečně zjišťuje, co je vlastně zač, jaký byl jeho výkon v minulé Zemanově vládě, nakolik vážně je jeho nominace míněna, jak silné je jeho politické postavení. Lidé nahlas uvažují, zda jeho jméno není jen jedním tahem na vnitřní české šachovnici, po kterém mohou následovat další.

I to bylo údajně také předmětem pondělního telefonického rozhovoru komisaře Güntera Verheugena s premiérem Vladimírem Špidlou, který se prý omezil na "obecnosti". Podle dobrého unijního zdroje šlo o to zjistit, zda jde o definitivní Špidlovo rozhodnutí, nikoli o to nějak do českého hledání zasahovat. Verheugen nabyl prý dojmu, že nominace je míněna zcela vážně.

"Měl by to být někdo, kdo má politické myšlení, je proevropský, ovládá několik jazyků, je charakterově silný a nenapadnutelný," opakuje základní předpoklady pro člena exekutivy EU Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori. Podle jednoho ze zdrojů v EK by se mohlo stát, že by Česko nemělo v komisi "těžkou", ale jen "muší" váhu, tedy komisaře, který by nehrál první housle. Lépe by prý bylo vyslat "zaručenou osobnost", nikoli někoho, "kdo se zřejmě bude teprve za chodu učit". Další zdroj namítá, že právě od Česka by se čekal výraznější příspěvek do budoucího týmu.

Na druhé straně jsou lidé, kteří si pamatují, nebo si zjistili, že Miloš Kužvart patřil k proevropské a progresivní části minulé české vlády. Celkem dobře se zapsal při několika jednáních s ministry životního prostředí EU. Kolují dohady o jeho jazykové zdatnosti, má se však za to, že anglicky mluví.

Konečný souhlas se šestiměsíčními komisaři z nových členských zemí musí dát předseda EK Romano Prodi. Zatím přijal všechna jména, která mu byla předložena. Jen málokdo předpokládá, že by odmítl českého kandidáta, i když kolem něj panují zmíněné rozpaky.

První československý kosmonaut Vladimír Remek (nestraník) ve čtvrtek potvrdil, že se bude ucházet o kandidaturu za komunistickou stranu při nadcházejících volbách do Evropského Parlamentu. Po schůzce s Remkem to ČTK řekl předseda KSČM Miroslav Grebeníček. "Bylo to neformální, skoro bych řekl srdečné setkání," dodal.

Lídra pro evropské volby a pořadí dalších kandidátů určí tuto neděli v tajných volbách členové Ústředního výboru KSČM při tajném hlasování. Do funkce lídra vedení KSČM navrhlo místopředsedu Miloslava Ransdorfa. O Remkovi se spekuluje, že by mohl obsadit hned druhé místo mezi uchazeči o poslanecké křeslo ve Štrasburku.

Vzhledem k rostoucím preferencím považují komunisté za reálné, že v Evropském parlamentu obsadí až šest křesel. Grebeníček to ČTK potvrdil a dodal, že by komunisté mohli ve volbách předstihnout sociální demokraty stejně jako se jim to daří v preferencích. Stali by se tak v EP významnou složkou frakce sjednocené levice. Celkem bude Česko zastupovat ve Štrasburku 24 poslanců.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve čtvrtek varoval, že přetahování českých politických stran o to, kdo bude evropským komisařem, nebude v zahraničí vnímáno pozitivně a ani to neposílí autoritu člověka, který bude jako komisař vybrán. "To nemůže mít dobrý dopad," řekl ČTK a České televizi k okolnostem, které zatím v Česku výběr komisaře provázejí. Podobné varování pronesl i před členy sněmovního výboru pro evropskou integraci. Svoboda poznamenal, že některé jiné země již vybrali kandidáty, kteří v těchto státech mají jasnou podporu celé politické reprezentace. "A to těm kandidátům dává vítr do plachet," řekl šéf diplomacie. České politické strany se na komisařovi nemohou dohodnout. Vše zatím naznačuje, že ČSSD možná ve vládě přehlasuje koaliční partnery a jako kandidáta prosadí svého poslance a exministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Lidovcům a unionistům se ale Kužvart nelíbí. Lidovci navrhli někdejší poslankyni a pak soudkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivanu Janů. US kandidáta nenavrhla, ale líbil by se jí třeba diplomat Alexandr Vondra nebo velvyslance ČR v Bruselu Pavla Teličky. Opoziční ODS navrhla bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana.

Svoboda se k žádnému ze zvažovaných kandidátů nechtěl vyjadřovat. Obecně poznamenal, že komisař by měl splňovat několik kritérií. Měl by to být podle Svobody člověk, který zná problémy a fungování EU. "Měl by se opírat o některý z důležitých politických proudů v Evropském parlamentu, protože EP bude mít velký vliv na složení budoucí Evropské komise," uvedl.