Související články

Hlavní vyjednavač s Evropskou unií Pavel Telička uvítal dohodu premiérů Česka a Rakouska o jaderné elektrárně Temelín, neboť v Bruselu otevřela cestu k projednání kapitoly "energetika". Česko-rakouskou dohodu, která završila takzvaný melkský proces vyhodnocování bezpečnosti elektrárny, nechtěl více komentovat. "Z mého pohledu je podstatné, že se vracíme ke kapitole energetika. To je pro mne jako vyjednavače skutečně podstatné," řekl Telička na dotaz ČTK. Ke čtvrtečním bruselským jednáním se nechtěl vyjádřit. "Abych hodnotil práci členů vlády, zvlášť když jsem tam nebyl, to tedy není v mém zvyku," dodal. Podle něj by měli dohodu objektivně prozkoumat analytici. Důležité je, že obě strany mají vůli problém Temelína posunout někam dále, míní. "Situace byla mimořádně nezdravá," konstatoval Telička. Fakt, že Praha s Vídní zakončily proces z Melku je podle něj důležitý i pro ostatní kandidátské země.

Praha se v dohodě zavázala ke splnění sedmi bezpečnostních požadavků na provoz Temelína. Vídeň naopak přestane blokovat uzavření kapitoly energetika. Rakousko prosadilo, že bilaterální závazky budou v protokolu ke smlouvě o přistoupení ČR do EU. I přesto české ministerstvo zahraničí nevnímá výsledek jednání jako neúspěch, ale jako kompromis. Premiér Miloš Zeman v pátek řekl, že dohoda je úspěchem pro Českou republiku i Rakousko. Formu uzavření Melku ale označil jako spornou vicepremiér Pavel Rychetský. Objevily se i hlasy, že uzavření Melku úspěchem pro českou diplomacii neskončilo.

Občanská demokratická strana se bude zasazovat o to, aby v protokolu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebyly obsaženy závazky týkající se bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Ve čtvrtek se na této formě dohodli v Bruselu český a rakouský premiér Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel. Vláda by podle ODS měla také říct, jaké finanční dopady bude mít bruselská dohoda o Temelínu na státní rozpočet. Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil v pátek řekl, že zařazení závazků do protokolu o přistoupení znamená velmi neobvyklý postup a precedens i pro ty členské země unie, které využívají jadernou energii. "To, že se na tom dohodla současná česká a současná rakouská vláda, ještě neznamená, že to bude zařazeno do přístupové dohody, neboť to může narazit i na odpor uvnitř Evropské unie," prohlásil Zahradil. ODS nicméně ocenila "mimořádně vstřícný" postup české vlády, která podle ní měla velkou snahu dále nevyostřovat vztahy se sousedním Rakouskem a vyvrátit i sebemenší pochybnosti o bezpečnosti jihočeské elektrárny.

Naopak lídr čtyřkoalice Karel Kühnl nepovažuje začlenění dohody o Temelínu do protokolu o přistoupení k unii za problém. "To, co je předmětem té dohody, my přece zjevně splnit chceme," řekl ČTK. Zároveň ocenil dosažený kompromis. "Jednání může dospět k dohodě jenom tehdy, vyjdou-li si partneři vstříc a já jsem velice rád, že to partneři udělali," řekl Kühnl. Vládě podle něj záleží na bezpečnosti Temelína, byť si to vyžádá dodatečné finanční nároky.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart zdůraznil, že jde o jediný možný kompromis. Požadavky na bezpečnost, které se ČR zavázala splnit, už nyní většinou realizuje na základě doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii. "Už dlouhou dobu jsem upozorňoval na to, že je velmi užitečné vystupovat vůči rakouské straně transparentně a mám za to, že v určitých krocích není nic navíc, co by již nyní Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo ministerstvo životního prostředí neprováděly. Takže pro náš úřad to neznamená více práce," dodal ministr Kužvart.

K bruselské dohodě se ještě ve své poznámce vrací . Jak uvádí, ve sporu nakonec zvítězily obě strany.

Česká republika uzavřela při přístupových rozhovorech s EU kapitolu "daňová politika" a posunula se na 22 uzavřených kapitol. Je teprve druhou kandidátskou zemí, která se s touto těžkou problematikou vypořádala, a to za lepších podmínek než první Maďarsko. ČR vyjednala tři přechodná období a dvě stálé výjimky. Jde vesměs o úlevy s citelným sociálním dopadem, podotkl vyjednávač Pavel Telička po středečním kole přístupových rozhovorů mezi EU a Českou republikou. Patnáctka" přiznala Česku přechodné období pro uplatnění předepsané daně z přidané hodnoty z ceny otopu pro domácnosti a ze stavebních prací za účelem bydlení. Znamená to, že do konce roku 2007 bude možné uplatňovat dosavadní pětiprocentní sazbu DPH, která se teprve poté zvedne na vyšší sazbu, jež bude v té době v platnosti. Podle předpisů EU musí převyšovat 15 procent. U stavebních prací přistoupila na kratší přechodné období, než původně chtěla (2007 místo 2010). Telička se nicméně ohradil proti postupu EU při jeho zkrácení a žádal, aby bylo aspoň dodatečně řádně vysvětleno. Česká republika akceptovala také nabídku EU na tříleté přechodné období pro dosažení předepsané spotřební daně z cigaret. Česká republika dosáhla bilance 22 uzavřených kapitol z celkových 30. Telička předpokládá, že v prosinci Česko ukončí rozhovory o kapitole "vnitro a spravedlnost"; doufá také, že čtvrteční bruselský česko-rakouský summit ohledně Temelína umožní v prosinci pokrok v kapitole "energetika".

Evropská unie hodnotí velmi pozitivně rozvoj informační společnosti v České republice, zvlášť chválí ČR za její aktivní přístup k přípravě programu eEurope+. Řekl to v Bruselu ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR Karel Březina po setkání se členem Evropské komise pro podniky a informační společnost Erkki Liikanenem. V rámci programu se kandidátské státy společně snaží zavést informační společnost po vzoru členských zemí EU. Mezi hlavní cíle programu patří podpora využívání internetu a jeho zlevnění, urychlení a vyšší bezpečnost. Komisař slíbil, že prověří a případně podpoří záměr ČR vstoupit v rámci eEurope+ co nejdříve do projektu IDA-2, který se zaměřuje na zavádění moderních technologií pro rychlou a efektivní on-line výměnu informací mezi státními správami členských států EU.

Neobvykle ostrou formou se vyslovil rakouský prezident Thomas Klestil proti pokusům znemožnit rozšíření Evropské unie a zvláště proti vetování vstupu Česka do unie. V projevu na zasedání burgenlandské hospodářské komory Klestil varoval před možností, že se Rakousko samo zažene do izolace. Zjevně především na adresu krajně pravicové strany Svobodných, ale i na adresu dalších odpůrců české jaderné elektrárny Temelín rakouský prezident uvedl: "Nesmíme přenechat vedení diskuse těm, kdo denně malují na zeď katastrofické scénáře, jež nemají s realitou vůbec nic společného, nebo jen velmi málo." "Považuji projekt sjednocené Evropy za příliš důležitý na to, aby byl přenechán bázlivým, zklamaným nebo stoupencům včerejšího světa. Riskovali bychom tím i to, že se sami v Evropské unii i vůči kandidátským zemím v našem sousedství zaženeme do izolace. To nemůže být v našem zájmu, tím spíše ne, že ke společné Evropě neexistuje žádná rozumná alternativa," zdůraznil Klestil.

Evropská unie dala České republice na vědomí, že vysoce oceňuje její legislativu i praxi v oblasti ochrany hospodářské soutěže a kontroly státní pomoci. Tuto klíčovou kapitolu však nelze zatím uzavřít, protože chybí životaschopný plán restrukturalizace hutnictví a přetrvávají pochybnosti o státní pomoci bankám. EU ve svém dokumentu připomněla, že realistický plán restrukturalizace hutnictví považuje za předběžnou podmínku pro to, aby souhlasila s poskytováním státní pomoci tomuto sektoru. Označila restrukturalizaci za "neodkladnou a zásadní" povinnost, aby se Česká republika připravila na disciplínu uplatňovanou na jednotném vnitřním trhu unie. Upozornila, že program předložený českou vládou vyvolává "vážné pochybnosti", pokud jde o životaschopnost a konkurenceschopnost tohoto sektoru. Českou republiku naopak pochválila za to, že plně sladila s legislativou unie systém investičních pobídek, které slouží jako podnět pro příliv zahraničního kapitálu.

Vláda přijala ve středu večer usnesení týkající ukončení procesu hodnocení bezpečnosti a ekologických dopadů jaderné elektrárny Temelín. Premiér Miloš Zeman dnes v Bruselu o elektrárně jedná s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Pokud dojde k dohodě, nebude nic stát v cestě uzavření české kapitoly o energetice v přístupových rozhovorech s Evropskou unií. Vládní mluvčí Libor Rouček podotkl, že závěrečný dokument je kompromisem. Sdělil pouze, že Česká republika je ochotna k určitým úpravám v nejaderné části elektrárny.

Česká republika zaznamenala v přístupových jednáních s Evropskou unií další úspěch. Ve středu byla v Bruselu uzavřena kapitola o daňové politice. Českým vyjednavačům se přitom podařilo obhájit pro uplatnění daňových předpisů unie tři přechodná období a dvě výjimky. Připravila .

Evropská komise potvrdila, že se připravuje čtvrteční schůzka premiérů Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela za účasti komisaře Güntera Verheugena v Bruselu. Jejím cílem má být ukončení procesu z Melku, který se týká jaderné elektrárny Temelín. Podle Evropské komise lze jednání z posledních dní mezi Prahou a Vídní označit za pozitivní. Verheugen by podle EK určitě nezval do Bruselu premiéry Rakouska a České republiky, kdyby si nebyl jist, že lze uzavřít dohodu o ukončení procesu z Melku. Schůzka by měla umožnit, aby EU mohla při jednání s Českou republikou do konce roku uzavřít kapitolu "energetika".