Související články

V pondělí uplynuly dva roky od přijetí České republiky do Evropské unie. Jak pro nás vyznívá bilance těchto dvou let? S takovou otázkou jsem se obrátil na ředitele Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství v Hamburku Petra Robejška. Nejdříve jsem se zajímal o pozitiva našeho přijetí za člena evropské "pětadvacítky".

Prvního května jsme si připomněli 2. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Toto výročí proběhlo téměř bez povšimnutí a média se mu věnovala jen okrajově. Je to v pořádku? A co vlastně uplynulé dva roky Česku přinesly? Na to se ředitele odboru Evropské unie České spořitelny Petra Zahradníka zeptal Zdeněk Vališ.

Dva roky staré rozšíření strávila Evropská unie překvapivě snadno. Ceny se neutrhly z řetězu, ani rostoucí konkurence nezadusila "nové" ekonomiky. Tak čím to, že celková nálada na palubě má ke spokojenosti daleko, píše se v komentáři k dvouletému výročí rozšíření EU v Hospodářských novinách. Je to v ekonomice, připomíná komentátor někdejší výrok Billa Clintona.

Čtyři další země bývalé evropské patnáctky ukončí k 30. dubnu přechodné období a pustí občany osmi nových členů EU na svůj trh práce. Češi i lidé z dalších sedmi států, které před dvěma lety unii rozšířily, tak budou moci od 1. května bez povolení získat zaměstnání celkem v sedmi starých členských státech. Nyní uvolňuje trh práce Španělsko, Portugalsko, Finsko a Řecko. Dosud mohli noví euroobčané volně dostat místo jen v Británii, Irsku a Švédsku. Na omezeních zatím trvá Rakousko a Německo, které by je rádo podle dostupných informací udrželo po celých příštích pět let. Bariéry nehodlá odstranit ani Lucembursko. Belgie a Francie od května částečně svůj trh práce uvolní, a to lidem z nedostatkových profesí. Patří mezi ně například zedníci, různí řemeslníci či řezníci. Itálie zvýšila kvóty pro přijímání zahraničních pracovníků. Dánsko se chystá od července zjednodušit administrativní řízení. Veškeré bariéry by mohlo s koncem letošního roku zrušit Nizozemsko.

Telefonování z mobilního telefonu v zahraničí, tzv. roaming, by mohlo v rámci EU od léta 2007 zlevnit. Po čtvrtečním jednání s ministryní informatiky Danou Bérovou to uvedla evropská komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová. Podle mobilních operátorů je aktivita komisařky zbytečná a o snížení a vyrovnání cen se postará trh sám. "Mým přáním je, aby občané mohli profitovat z nové regulace v létě příštího roku," uvedla. Podle Redingové by měli mít všichni obyvatelé EU stejné podmínky pro telefonování v jiné zemi v rámci unie. Chce toho dosáhnout regulací velkoobchodních cen na úroveň nákladů a přiměřeného zisku. Nyní jsou ceny mnohdy výrazně nad vynaloženými náklady operátorů. Redingová se chce snažit jak o vyrovnání cen v rámci jednotlivých zemí, tak i o zrušení poplatků, které lidé v zahraničí platí za příchozí hovory. Evropská komise by měla novou směrnici připravit do června. Pak ji musí předložit evropskému parlamentu. Na úpravu musí následně zareagovat i národní regulátoři 25 členských zemí. Nařízení by mělo podle Bérové být velmi dobře směřované a zaměřené jen na tuto konkrétní oblast. "Není naším záměrem zvyšování regulace na trhu," uvedla.

Evropská komise zahájila řízení pro porušení práva proti České republice i Slovensku za to, že nesprávně převedly do národního práva směrnice o otevření trhu s elektřinou a s plynem z roku 2003. K liberalizaci těchto trhů má dojít od 1. ledna příštího roku. Stejné opatření přijala EK vůči Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, Finsku, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Británii a Švédsku. EK v prvním sdělení nevysvětlila, co přesně které zemi vyčítá. Uvedla jen, že harmonizace práva v této oblasti je tak nesourodá a roztříštěná, že skutečně ohrožuje vznik jednotného trhu s energiemi, který EU potřebuje. Sdělila, že při zkoumání národního práva věnuje pozornost jak liteře, tak duchu příslušných směrnic.

Podle komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse jsou tyto dopisy členským státům znamením, že EK bere vážně svou roli strážce legislativy EU a skutečně zamýšlí vylepšit vnitřní trh EU otevřením energetických trhů. "Směrnice musí být převedeny do národního práva a aplikovány plně a rychle, pokud nám jde o to, abychom v Evropě dosáhli vysokého růstu a konkurenceschopnosti," uvedl komisař v prohlášení. Komisi zvláště zajímá, do jaké míry byl trh ve které zemi otevřen, jakou skutečnou možnost mají odběratelé si vybrat mezi dodavateli elektřiny a plynu, zda noví dodavatelé mají skutečně volný přístup na trh a zda na stav věcí dohlížejí silní nezávislí regulátoři. Zkoumá také, zda jsou ošetřeny zájmy spotřebitelů a zda zákony pamatují na základní právo být připojen k elektrické síti.

Evropská komise nezahájila proti ČR a dalším třem zemím EU řízení pro porušení práva kvůli snížené sazbě daně z přidané hodnoty na dětské pleny. ČTK to sdělily zdroje EK. Upřesnily, že proti se postavili český komisař Vladimír Špidla a francouzský komisař Jacques Barrot. Věc byla podle zdrojů odložena na některé z příštích zasedání kolegia EK. Z dosavadních informací není jasné, zda k odkladu došlo z politických důvodů, tedy díky Špidlově a Barrotově argumentaci ve prospěch zvyšování porodnosti a podpory mladým rodinám v EU, nebo kvůli rozporům ohledně právního výkladu příslušného ustanovení směrnice. Právní služba EK se na schůzi údajně vyjádřila, že výklad není jasný. Komisař László Kovács, který návrh zahájit řízení proti ČR, Polsku, Portugalsku, Maltě a své vlasti Maďarsku prosazoval, nakonec s odkladem souhlasil.

Podle české strany lze pod pojem "hygienické potřeby" v příloze, která vypočítává zboží a služby se sníženou sazbou DPH, podřadit podle anglického i českého textu i dětské pleny. EK však údajně vycházela dosud spíše z francouzského znění, podle něhož nelze pleny za hygienické potřeby považovat.

Čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie se podle ministerstva pro místní rozvoj zrychluje. V tuto chvíli je reálné, aby Česká republika vyčerpala minimálně 80 procent prostředků přidělených na rok 2004. Problémy ale má Praha, která na infrastrukturní projekty zřejmě vyčerpá minimum možné částky. Sdělil to ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Na tzv. operační programy v rámci strukturálních fondů má republika na rok 2004 přiděleno zhruba 10,5 miliardy korun. Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU může ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004. Celkem má na období 2004 až 2006 k dispozici zhruba 75 miliard korun. V letech 2007 až 2013 bude moci získat kolem 100 miliard korun ročně.

Největší problémy s čerpáním evropských peněz má Praha. U prostředků určených na infrastrukturní projekty dosud vyčerpala minimum částky. Stagnuje i počet uzavíraných smluv. "Trvá a prohlubuje se stav, který vede k domněnce, že alokace roku 2004 nemůže být vyčerpána," uvedl ministr. Důvodem je podle něj fakt, že Praha nečerpala předvstupní peníze z EU, pražský magistrát tak nemá se získáváním peněz z EU zkušenosti. Rychlejšímu čerpání prostředků bránily složité administrativní procedury. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již podle Martínka udělalo desítky opatření, mimo jiné zjednodušilo systém rozhodování o přidělení peněz. "Teď už nejsou administrativní překážky zabraňující čerpání," uvedl ministr.

ODS obvinila premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), že na summitu Evropské unie v Bruselu neobhájil české zájmy při jednání o službách. Okleštěná a rozmělněná verze evropské směrnice o službách, s níž souhlasil, podle nejsilnější opoziční strany nepřináší téměř nic v porovnání se současným stavem. Nepřispěje ke zlepšení ani české ani evropské ekonomiky. Novinářům to v sobotu řekl po jednání Výkonné rady ODS v Karlových Varech stínový ministr zahraničních věcí a europoslanec Jan Zahradil. Česká republika se v pátek na summitu EU vzdala svého požadavku na silnější podobu směrnice o liberalizaci služeb v unii. Premiér Paroubek to zdůvodnil potřebou dosáhnout v této věci kompromisu. "Usnesení o službách neodpovídá úplně našim původním představám, je to však rozumný kompromis. Buď budeme mít toto, nebo nic," uvedl Paroubek. Podle ODS to je ale chybný krok. "Připomínáme, že česká, slovenská, polská, maďarská, lotyšská, litevská a estonská delegace ve frakci EPP-ED v Evropském parlamentu tuto verzi směrnice nepodpořily," poznamenal Zahradil.

Česká republika se dnes na summitu EU vzdala svého požadavku na silnější podobu směrnice o liberalizaci služeb v unii. Premiér Jiří Paroubek to zdůvodnil potřebou dosáhnout v této věci kompromisu. Připustil také, že se nepodařilo prosadit českou představu o podobě zamýšleného Evropského technologického institutu. "Usnesení o službách neodpovídá úplně našim původním představám, je to však rozumný kompromis. Buď budeme mít toto, nebo nic," vyložil Paroubek na tiskové konferenci. Za rozumnější prý považoval podřídit se převládajícímu názoru. "Pokud bychom byli trvali na naší představě, odjeli bychom s prázdnýma rukama. Toto je přijatelný konsens," uvedl. Naopak podle české hospodářské komory nebyl ústupek české vlády správný. "Pokud nebude zachován princip země původu, přijetí směrnice nebude mít valný efekt a rozvoj ekonomiky nijak výrazně nepodpoří," uvedl pro ČTK prezident komory Jaromír Drábek.