Související články

Budoucí český zástupce v Evropské komisi Miloš Kužvart přivítal, že bude šest měsíců spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. Kužvart také oficiálně potvrdil jméno prvního člena svého tříčlenného týmu - stane se jím bývalý velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Vedle znalosti českého prostředí má podle něj Cibrian i dobré kontakty se současnými komisaři. I když Cibrian velmi dobře ovládá češtinu, jednacím jazykem Kužvartova minitýmu bude angličtina. Stejným jazykem bude komunikovat i s Byrnem, irským právníkem. I když měl Kužvart zájem spíše o životní prostředí nebo vědu, přidělená agenda je mu prý dost blízká. Navíc v přechodném období od května do listopadu jde spíše o to, poznat zblízka každodenní fungování komise, její způsob práce, komunikace a rozhodování, ne detailní problematiku jedné konkrétní oblasti, uvedl Kužvart. Exministr životního prostředí a poslanec ČSSD zdůraznil, že dočasné přiřazení ke stávajícímu komisaři nebude mít vliv na stálý resort v nové komisi s pětiletým mandátem, která začne pod novým šéfem působit od listopadu. "Oblast zdraví a ochrany spotřebitele je mým zájmům a minulé praxi blíže, než by byla například humanitární problematika," uvedl budoucí komisař. Přidělená agenda se podle Kužvarta v některých bodech překrývá s resortem životního prostředí, například v otázce nakládání s modifikovanými organismy. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zdůraznil, že resort přidělený nováčkům je dočasný, byť svůj význam má. "Mluvíme o letním kralování, nedělal bych z toho velkou vědu," dodal Svoboda.

Premiér Vladimír Špidla neskrýval v pondělí na konci schůzky s nizozemským kolegou Janem Peterem Balkenendem své rozladění nad postupem nizozemského kabinetu, který se minulý týden rozhodl zabránit volnému přístupu Čechů na domácí pracovní trh. Nizozemsko se tak připojilo k dalším zemím Evropské unie, které na poslední chvíli přehodnotily svůj dřívější vstřícný přístup. Přechodná období pro pracovní síly se nelíbí ani ostatním českým politikům, ani podnikatelům. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Tisk se v komentářích zamýšlí mimo jiné nad česko-německými vztahy a nad dnešní schůzkou představitelů Německa, Francie a Británie. Premiér Vladimír Špidla a německý kancléř Gerhard Schröder v úterý v Berlíně znovu potvrzovali dobrou úroveň česko-německých vztahů. Jenže ani nejlepší vztahy v historii obou zemí nemohou zastřít vzájemné spory, píše Mladá fronta Dnes (MfD). Například problém sudetských Němců nezmizel a nezmizí ani po vstupu České republiky do Evropské unie, připomíná.

Na vyšší konkurenci v Evropské unii není dostatečně připravena asi třetina českých vývozců. Tyto firmy by mohly mít po vstupu České republiky do unie problémy a některé i zkrachují. Během návštěvy premiéra Vladimíra Špidly v Berlíně to ČTK řekl ředitel vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Problémy mohou mít zejména neinformované malé firmy, které nemají dostatek kapitálu a jejich zkušenosti s vývozem jsou jen nepatrné. Podíl malých a středních podniků na vývozu stále roste a dosahuje již 37 procent. Proti více než 50 procentům v dnešních státech EU to je však stále málo. "Přes polovinu českých vývozů obstarává pouze 200 největších českých exportérů," řekl Tlapa. Hodně menších firem se soustředí spíše na evropské fondy a možnosti, jak získat nějaké prostředky, vázne však příprava na novou legislativu a velké množství pravidel vnitřního trhu. Všechny firmy například po vstupu ponesou odpovědnost za výrobek ve všech 25 členských zemích. "Možné pokuty jsou přitom obrovské a dosahují až 70 milionů eur," řekl Tlapa.

Premiér Vladimír Špidla se v úterý v německé Nadaci Friedricha Eberta vyslovil pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie a pro vybudování společné evropské obrany. Ve své přednášce Evropa jako úkol také řekl, že zavedení eura v Česku považuje za reálné v letech 2009 nebo 2010. "Velkou výzvou pro nás je příprava na přijetí jednotné evropské měny euro. V tuto chvíli vidíme jako reálné zavedení eura v ČR v období 2009 až 2010," řekl premiér před nabitým sálem, kde vyzdvihoval přednosti evropské integrace a zdůrazňoval, že Česko chce po vstupu patřit k zemím, které budou aktivně usilovat o co nejtěsnější integrační zapojení v unii. Vyjádřil dále názor, že EU se neobejde bez společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Hrozilo by jí totiž, že ji znovu ovládnou partikulární zájmy a politika síly, což by znamenalo postupnou dezintegraci. "Jsem si dobře vědom všech úskalí, která sebou nese snaha o formulaci společných zahraničněpolitických stanovisek. Myslím si ale, že nemůžeme uhnout zpět," varoval premiér.

Tématem komentářů je především poslední vývoj v nejsilnější vládní straně ČSSD. Na sobotním zasedání ústředního výkonného výboru uhájil premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla svoji politiku před vnitrostranickou opozicí. Krize v ČSSD po týdnu splaskla jako bublina, konstatují například Lidové noviny. Dopis nespokojených poslanců kritizující nedostatečnou komunikaci ve straně měl prakticky jen jeden efekt - Vladimír Špidla se mohl přesvědčit, že za ním většina straníků stojí.

Poslanec za ČSSD a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart se v pondělí sejde v Bruselu s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Ten tak uzavře sérii setkání se jmenovanými komisaři z deseti zemí, jež vstupují do Evropské unie. Ve středu pak po dohodě s kolegiem EK oznámí, ke kterému ze stávajících komisařů budou na půl roku od 1. května jednotliví nováčkové přiřazeni.

Zatěžkávací zkouškou se pro Kužvarta i ostatní nominované komisaře stane slyšení v Evropském parlamentu, plánované na 13. a 14. dubna. Dotazy jim budou moci klást nejen předsedové parlamentních výborů, kteří budou schůzi předsedat, ale i poslanci a pozorovatelé z jejich a dalších vstupujících zemí. Slyšení budou veřejná a dojem, který adepti udělají, bude pro jejich další kariéru důležitý.

Papež Jan Pavel II. vyzval Evropskou unii, aby východoevropské země plně integrovala již v okamžiku jejich začlenění, tedy od 1. května tohoto roku, a to i s jejich specifiky. Během projevu k poutníkům shromážděným na římském Svatopetrském náměstí papež také připomněl, že při šíření křesťanské víry fungovaly obě části evropských "plic" - východní i západní - a podle papeže by stejně tak měly fungovat i nyní v oblasti politiky.

Netradiční podobu bude mít kampaň občanských demokratů před volbami do Evropského parlamentu. Vedle 24 svých kandidátů v ní chce nejsilnější opoziční strana lidem představit organizační strukturu Evropské unie. Volební manažer ODS Martin Říman v pátek novinářům řekl, že jeho stran vloží do kampaně 20 až 30 milionů korun. "Kampaň nebude mít klasický reklamní charakter. Bude mít edukativní složku, protože veřejnosti chybí informace o strukturách EU, ačkoli loni vláda vyhodila za kampaň 200 milionů," prohlásil Říman.

V kampani bude chtít podle Římana ODS veřejnosti sdělit, že na rozdíl od stran vládní koalice hodlá vstoupit do EU "se vztyčenou hlavou, nikoli v předklonu". Lidé se podle něj také dovědí, že volbou kandidátů ODS podpoří evropskou pravici, která v letošních volbách hájí přední pozici v EP. Europoslanci ODS budou v EP součástí frakce evropských lidovců a demokratů.

Čeští občané nepředstavují hrozbu pro sociální systémy a pracovní trhy v zemích EU, řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda velvyslancům dosavadních i nových členů EU. Svoboda apeloval na členské země EU, které dříve přislíbily neomezený přístup za prací od května, aby svému závazku dostály a svá rozhodnutí krátce před rozšířením EU neměnily. Jeho slova se týkají například Itálie, Nizozemska a Švédska, které nyní ustupují od plné liberalizace svých pracovních trhů. S nizozemským a italským velvyslancem Svoboda hovořil telefonicky. "Znovu připomněl a ocenil příslib těchto zemí otevřít trh práce od 1. května 2004 a vyzval, aby tento úmysl byl v plném rozsahu naplněn. Zklamání ze změny švédského postoje vyjádřil ve čtvrtek první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout.

Podle diplomatů vnímá česká veřejnost možnost volného pohybu na pracovních trzích velice citlivě. Necelé tři měsíce před rozšířením však slibují možnost práce bez překážek pouze Irsko a Británie. Většina členů se rozhodla využít dvouletého až sedmiletého přechodného období nebo chystají různé restrikce. Jsou to sousední Německo, Rakousko, které si přechodné období vymínily, a dále Španělsko, Portugalsko, Francie, Řecko, Finsko, Dánsko, Belgie a Lucembursko. Třeba Německo již nyní určilo pro Čechy početní kvóty, ale podle Kohouta nejsou ani naplňovány.

To, že Češi po rozšíření EU ve velkém nevtrhnou do zahraničí za prací, potvrzovaly v minulosti průzkumy. Česká vláda v úterý vyzvala všech dosavadních patnáct zemí EU, aby své pracovní trhy otevřely pro Čechy hned po květnovém rozšíření. Kabinet chce, aby každý nový člen byl v této otázce posuzován zvlášť. Hrozí, že v případě neúměrných omezení či diskriminace Čechů zavede odvetná opatření nebo se obrátí na Evropský soudní dvůr.