Související články

Ministři zemědělství deseti kandidátských zemí, které se chystají vstoupit do Evropské unie, se ve čtvrtek zásadně neshodli s komisařem EU Franzem Fichlerem o tom, za jakých podmínek by se tento vstup měl v jejich resortu uskutečnit. Fischler své kolegy vyzýval k realismu a pragmatičnosti, které označil za nezbytnou podmínku pro ukončení vstupních rozhovorů. Na ty zbývá už jenom šest týdnů. Radil jim, aby zaujali rozumné pozice a žádali jen to, co je pro Evropskou unii proveditelné. Komisař přesvědčoval, že zemědělci z nových členských států získají výhodný přístup na veliký vnitřní trh EU, záruku vyšších průměrných výkupních cen, část přímých podpor a také značné prostředky z fondů vyčleněných pro venkovský rozvoj. Vyhýbavě Fischler reagoval na požadavek ČR, Maďarska, Slovinska a dalších, aby EU souhlasila s dodatečnými státními podporami po vstupu, jimiž by se dorovnal rozdíl mezi částečnými přímými platbami z EU a jejich plnou výší. Zdůraznil, že o této věci lze jednat, ovšem pouze s cílem zajistit, aby příjmy zemědělců po vstupu neklesly ve srovnání s předchozím obdobím. Ministři kandidátských zemí se podle českého ministra Jaroslava Palase shodli v tom, že všichni usilují o vylepšení svých výchozích pozic.

Benešovy dekrety nejsou z hlediska evropského práva překážkou přijetí České republiky do Evropské unie, usnesl se v úterý zahraniční výbor Evropského parlamentu. Odvolal se přitom na česko-německou deklaraci z roku 1997 a usoudil, že "politické gesto české strany" ve smyslu této deklarace by bylo "žádoucí". Kompromisní text, který nahradil desítku návrhů změn a dodatků, byl schválen aklamací; pouze dva poslanci se zdrželi. Zpravodaj pro ČR Jürgen Schröder řekl, že problém dekretů se tímto v EP "vyčerpal" a byl "pravděpodobně pohřben". Odstavec je obsažen v návrhu rezoluce Evropského parlamentu, o rozšíření EU, který bude předložen plénu 19. listopadu. Zrodil se v úterý dopoledne z dramatického jednání mezi zástupci klubů křesťanských demokratů a socialistů. Text se odvolává na analýzu, kterou si EP na toto téma objednal, a souhlasí s jejími závěry, že dekrety "nepředstavují žádnou překážku pro přistoupení Česka k EU". Konstatuje, že po vstupu budou mít všichni občané unie na českém území stejná práva a že pozbydou platnosti rozsudky vynesené v nepřítomnosti na základě dekretů.

Česká republika porušila majetková práva v případu rodiny Pincových z Hřiměždic na Příbramsku - k tomuto závěru dospěl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Na základě rozhodnutí, které v úterý soud zveřejnil, by proto měl stát Pincovým za majetkovou a morální újmu zaplatit odškodnění ve výši 35.000 eur (asi 1,050.000 korun). Pincovi se na soud obrátili poté, co byl jejich dům v rámci restitucí vrácen synovi původního majitele. Dosud však neobdrželi odpovídající finanční odškodnění, konstatoval soud. Ten zároveň uložil České republice uhradit náklady na soudní řízení ve výši 9227,28 eur (asi 277.000 korun). Vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva neumí odhadnout, zda úterní štrasburský verdikt v neprospěch státu bude precedentem pro občany s obdobnými problémy jako rodina Pincových z Hřiměždic na Příbramsku. Manželé Pincovi v roce 1967 koupili od státního podniku dům s přilehlými hospodářskými budovami, který byl v roce 1948 zkonfiskován a který měli od roku 1953 v nájmu. Po restituci v polovině 90. let jim za něj ministerstvo zemědělství proplatilo částku, kterou zaplatili na konci 60. let za dům a nájem půdy, tedy celkem 16.733 korun.

Občanští demokraté nejsou spokojeni s tím, jakým způsobem vláda Vladimíra Špidly vyjednává o podmínkách vstupu do Evropské unie (EU). Na tiskové konferenci kritizovali zejména vyjednávání o kapitole zemědělství, kde podle nich kabinet nehájí zájmy zemědělců, ale ani České republiky. Na problémy v sektoru zemědělství se minulý týden snažilo v Praze upozornit asi 3000 farmářů.

Podiv nad sdělením poslance Bernda Posselta (bavorská CSU) o diskriminaci příslušníků německé národnostní menšiny v ČR vyjádřil v zahraničním výboru Evropského parlamentu komisař Günter Verheugen. Uvedl, že něco takového nikdy neslyšel, a slíbil, že to prověří. Upozornil, že Evropská komise má pravidelné kontakty s českou stranou a při zpracovávání svých posudků se opírá o informace mezinárodních organizací a humanitárních spolků, z nichž nikdo nic takového nehlásil. Posselt při debatě o rozšíření EU komisaři sdělil, že "příslušníci národnostních menšin, například německé" jsou v ČR diskriminováni třeba při stanovování nájemného nebo při uznávání univerzitních titulů. Verheugen podotkl, že zprávy o poškozování práv Němců v ČR se obvykle objevují v tisku v souvislosti s Posseltovým jménem.

Rakouská krajně pravicová strana svobodných (FPÖ) stále trvá na hrozbě vetováním vstupu České republiky do Evropské unie. Znovu to potvrdil v rozhovoru pro týdeník Zur Zeit poslanec FPÖ a mluvčí strany pro otázky vyhnanců Martin Graf. Podle něj jsou Benešovy dekrety "z právního hlediska příčinou genocidy na německém obyvatelstvu České republiky a Slovenska". Posudek vypracovaný na dekrety pod vedením německého právníka Jochena Frohweina pro Evropský parlament, z něhož vyplývá, že dekrety nepředstavují překážku vstupu ČR do EU, označil Graf za "spíše politickou beletrii".

Reklama na cigarety v budoucnu v České republice úplně vymizí, zubaři budou školákům pravidelně prohlížet chrup, vojáci, policisté a profesionální řidiči budou často testováni, zda nepili alkohol. Tak to jsou jen některé body z projektu Zdraví pro všechny v 21.století, který připravilo ministerstvo zdravotnictví České republiky a minulý týden ho schválila vláda. Češi jsou prý více nemocní než lidé ze zemí v Evropské unii, tvrdí ministryně zdravotnictví Marie Součková. Kolega Mikuláš Kroupa se jí zeptal, jaká myšlenka projekt nastartovala?

Česká republika si přeje, aby jí Evropská unie přiznala stejný počet poslaneckých míst v budoucím Evropském parlamentu, jako mají srovnatelně lidnaté dnešní členské země. Považuje to za své právo, kterému musí být vyhověno, aniž by se tato věc stala předmětem závěrečných kol vstupních rozhovorů a Praha tudíž musela gesto EU vykoupit nějakým vlastním ústupkem.

Mimořádný summit Evropské unie v Bruselu před více než týdnem málem dospěl k rozhodnutí o přechodném složení Evropského parlamentu po přijetí deseti nových členů v roce 2004. ČR doufala, že nespravedlnost z Nice, kde bylo ČR a Maďarsku přiznáno méně mandátů než Belgii či Portugalsku, tak bude napravena aspoň dočasně při rozdělování mandátů určených ve Niceské smlouvě pro Bulharsko a Rumunsko.

V usnesení nakonec žádná čísla nejsou. Říká se v něm, že po rozdělení 50 křesel vyčleněných v Nice pro Bulharsko a Rumunsko mezi ostatních 25 zemí se musí počet poslanců maximálně přiblížit stropu z Nice, který je 732, a že poměr mezi státy musí odrážet čísla z Nice. V kuloárech bylo potvrzeno, že všichni něco dostali; Češi a Maďaři po jednom křeslu, Belgičané či Portugalci ovšem po dvou. Poměr 20:22 z Nice se zhoršil na 21:24. Šest míst však zůstalo v záloze. "Tři mohou být pro Čechy, tři pro Maďary, nikoli však nyní, ale v pozdější fázi jednání," sdělil ČTK diplomatický zdroj předsedajícího Dánska. Podle dalšího diplomata byla již dohoda na spadnutí, proti se však postavila Francie, citlivá na "změnu poměrů" z Nice. Paříž ostatně na vysoké úrovni ČR několikrát tlumočila, že nemůže počítat se změnou smlouvy.

Chystaný návrh rezoluce Evropského parlamentu (EP) o rozšíření EU by měla potvrdit, že takzvané Benešovy dekrety nejsou překážkou českého vstupu do EU a nemají spojitost ani s budoucím členstvím Česka v EU. Řekli to v pátek v Praze novinářům zpravodaj Evropského parlamentu pro ČR Jürgen Schröder a český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

"Navrhované usnesení Evropského parlamentu by mělo stvrdit to, co již vyplývá z právního posudku profesora (Jochena) Froweina, že dekrety prezidenta republiky nejsou žádnou překážkou vstupu do EU a nemají žádnou spojitost s právem evropských společenství," uvedl Svoboda po jednání s Schröderem. "My jsme rádi, že toto se stává většinovým míněním EP," dodal ministr.

Českým zemědělcům se vůbec nelíbí podmínky, za jakých by měli vstoupit do Evropské unie. Také mnozí politici hovoří o diskriminaci. Zdeněk Vališ soudí, že vláda by neměla nechat farmáře na holičkách.