Související články

Česká republika má slušnou šanci získat v Evropském parlamentu 22 poslaneckých křesel místo zatím vyjednaných 20. Poslancům ze sněmovního výboru pro evropskou integraci to ve čtvrtek řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Řekl také, že podpis smlouvy o přistoupení k EU předpokládá 16. dubna. K jejím podmínkám a vstupu do unie by se měli vyjádřit lidé v referendu. Ministr zopakoval, že vláda se snaží vyjednat pro české zemědělce co nejlepší podmínky, aby byli konkurenceschopní i po vstupu do unie. Připustil však, že období, kdy budou dostávat menší dotace než farmáři ve starých členských státech, bude "extrémně složité". Evropská komise navrhuje pro zemědělce přistupujících zemí desetileté přechodné období pro přímé platby, které mají začínat na čtvrtinové úrovni současných členů. Nabídka se setkala u kandidátských států s nesouhlasem, proti se postavily i některé členské země unie.

Zdlouhavé vyjednávání představitelů členských zemí Evropské unie o tom, jak financovat rozšíření unie o deset kandidátských zemí, tedy včetně ČR, skončilo kompromisem. Zásadní rozpory přetrvávají zejména ohledně toho, jak kandidátské země zapojit do nákladné společné zemědělské politiky. Když dánský ministr Per Stig Möller vyzval kolegy, aby sdělili případná nová stanoviska k této otázce, rozhostilo se kolem stolu úplné ticho," vylíčil jeden z přítomných ministrů začátek debaty. Za co bojují čeští zemědělci?

Manifestačním pochodem Prahou, kterého se podle odhadu organizátorů zúčastnilo přibližně 3000 českých zemědělců, se farmáři snažili upozornit na ekonomické problémy českého zemědělství. Ministru zemědělství a zástupcům Poslanecké sněmovny a Senátu předali petici žádající pomoc, kterou podepsalo více než 100.000 osob. Zemědělci se dočkali podpory v obou komorách parlamentu, pomoc při řešení přislíbil i ministr zemědělství Jaroslav Palas. Agrární komora nicméně pohrozila, že pokud nebude jejich žádost o pomoc vyslyšena, vyjdou opět do ulic. V petici zemědělci žádají vyplacení kompenzační platby 1200 korun na hektar a urychlení výplaty a vyšších záloh na podpůrné programy v tomto roce. Chtějí také zajistit rovnoprávné postavení v rámci EU. Získání asi pěti miliard korun na požadované kompenzace však nepovažuje Palas za reálné. Je podle něj možné získat na pomoc zemědělcům ze státního rozpočtu zhruba 600 miliónů korun. Obsahem petice se bude zabývat i vláda. Zemědělci podle rezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka vyčkají. Stav v zemědělství projedná ve čtvrtek za účasti Palase i sněmovní zemědělský výbor. Místopředseda sněmovny Jan Kasal, který petici ve Sněmovně převzal, navíc oznámil, že problémy zemědělců se bude zabývat také celá Poslanecká sněmovna. Zpráva o stavu zemědělství by se mohla projednávat v listopadu. Přestože se zemědělci na všech místech setkali s podporou, někteří farmáři vyjadřují nad výsledkem akce pochybnosti.

Někteří němečtí sociálnědemokratičtí poslanci Evropského parlamentu nevyloučili, že se pokusí navrhnout v chystané rezoluci Evropského parlamentu o rozšíření Evropské unie změnu, která by odstranila nebezpečí dalšího zpochybňování československého poválečného zákonodárství včetně prezidentských dekretů. Připustili to v Praze na závěr svých dvoudenních rozhovorů s českými politiky. O změnu je požádal předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD). Laštůvka v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas připomněl, že pasáž věnovaná České republice uvádí, že dekrety "nejsou nepřekonatelnou překážkou" pro vstup země do EU. Kolegy z Evropského parlamentu požádal, aby pomohli vypustit slovo "nepřekonatelnou". Upozornil, že podle posudků, jež má k dispozici Evropský parlament, Evropská komise a německý parlament, není zmíněná československá legislativa "žádnou překážkou" pro vstup Česka do EU.

Na tři tisíce zemědělců vyzbrojených transparenty a vlajkami se ve středu ráno vydalo na pochod Prahou s cílem upozornit na letošní ekonomické problémy českého zemědělství a hrozící finanční krizi oboru. Zároveň žádali pomoc státu a vyzývali k vyjednání rovných podmínek pro české zemědělce po vstupu do EU.

Představitelé České republiky vyvíjí diplomatickou snahu v souvislosti se závěrečným vyjednáváním s Evropskou unií. Ta nabízí zemědělcům nových zemí zpočátku jen čtvrtinové subvence, což naráží na odpor. Ministr zahraničí Cyril Svoboda proto zamířil do Nizozemska a premiér Vladimír Špidla do Británie. Zdůraznil, že smlouva o přistoupení musí být vyrovnaná a spravedlivá. Podle slov Vladimíra Špidly je nutné plánované nižší zemědělské dotace nějak kompenzovat.

Zhruba 117 tisíc podpisů se zatím sešlo pod peticí, v níž profesní zemědělské organizace upozorňují na hrozící finanční krizi v zemědělství a žádají pomoc státu. Zhruba 3000 zemědělců se má ve středu v Praze shromáždit k manifestačnímu průvodu, který předá petici vládě, Senátu a Poslanecké sněmovně. Rolníci se sjedou zhruba mezi osmou a devátou ráno na Letenskou pláň. Poté má průvod jít ulicemi Gogolova, Pod Bruskou a U Bruských kasáren před Úřad vlády. Pak by měl pokračovat Valdštejnskou před Senát a následně před Poslaneckou sněmovnu. Plánovaný konec manifestace je mezi 12:15 až 12:45 po návratu na nábřeží Edvarda Beneše. V petici zemědělské organizace žádají vládu a parlament, aby umožnily vyplatit kompenzační platbu 1200 korun na hektar a urychlit výplatu a vyšší zálohy na podpůrné programy v tomto roce. Dále chtějí, aby byli zemědělci zbaveni starých transformačních zátěží. Ministr zemědělství Jaroslav Palas prohlásil, že je připraven hledat cesty ke zmírnění ekonomických problémů rolníků a jednat o nich. Je podle něj například možnost získat na pomoc zemědělcům 600 miliónů korun ze státního rozpočtu. Kompenzaci 1200 korun na hektar, která by si vyžádala asi pět miliard korun, ale za reálnou nepovažuje, protože stát tyto peníze nemá. Zemědělci také v petici vyzývají vládu a parlament, aby nepřipustily likvidaci českého zemědělství a zabezpečily jeho rovnoprávné postavení v rámci EU. Dokument sestavily Agrární komora, Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy- Asociace svobodných odborů.

Úsilí České republiky v přípravách na členství v EU při setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou ocenil předseda nizozemského Senátu Gerrit Braks. Svoboda v nizozemském parlamentu jednal nejen o Evropské unii, ale i o plánovaném rozšíření NATO až o sedm zemí, které se očekává za necelý měsíc na pražském summitu aliance. Šéf české diplomacie v Haagu hovořil také s předsedou zahraničního výboru nizozemské sněmovny Henkem de Haanem. Oba konstatovali, že spolupráce mezi oběma zeměmi je výborná nejen na vládní úrovni, ale i mezi českými a nizozemskými městy či v oblasti investic. Haan vyzdvihl českou připravenost na vstup do EU. Debaty o rozšíření EU, které se předpokládá v roce 2004, a o financování Evropské unie vedly letos v Nizozemsku k předčasným volbám. Představa EU o výchozích pětadvacetiprocentních přímých platbách pro zemědělce v nových členských zemí a o postupném zvyšování těchto plateb je základem pro jednání mezi kandidáty a Bruselem. Prohlásil to v Haagu český ministr zahraničí Cyril Svoboda poté, co se setkal se svým nizozemským protějškem Jaapem de Hoopem Schefferem. Podle Svobody je nanejvýš důležité, aby byla zachována konkurenční schopnost českých zemědělců. Nizozemský ministr zahraničí řekl, že Haag byl vždy kritický k podporám jak pro nynější členské země tak i pro budoucí členy. Podotkl však, že představa, ke které unie dospěla minulý týden na svém summitu v Bruselu, pootevírá prostor pro jednání o finanční situaci v zemědělství. Šéf české diplomacie dále řekl, že v kapitole doprava, o níž ČR jedná s unií, nebude v plném rozsahu zakotveno právo českých dopravců podnikat na vnitřních trzích nynějších členských zemích (tzv. kabotáž). Má ale za to, že úprava se bude blížit plné liberalizaci. Ministři se shodli na tom, že v irácké otázce se Praha a Haag dlouhodobě blíží ke stanovisku, které zastává EU. Unie na tomto poli považuje za zásadní spolupráci s Radou bezpečnosti OSN a naléhá, aby Bagdád splnil podmínky pro zbrojní inspekce, chce-li se vyhnout válce.

Postupné snižování cel a odstraňování stávajících celních kvót při obchodu s rybami a rybími výrobky předpokládá podepsaný protokol mezi Českou republikou a Evropskou unií. Počítá s tím, že obchod bude plně liberalizován okamžikem přistoupení Česka k EU. Protokol vstoupí v platnost 1. listopadu. K tomuto datu bude původní bezcelní česká vývozní kvóta na kapry ve výši 1160 tun, která byla vyčerpána již 6. března, navýšena o 2840 tun na celkových 4000 tun pro kalendářní rok 2002. Od 1. ledna 2003 bude platit bezcelní kvóta na živé kapry ve výši 4500 tun a od 1. ledna 2004 ve výši 5000 tun. Radikální zlepšení přístupu Česka na trh EU doprovází otevírání českého trhu - většina omezení byla odbourána od letošního července. V roce 2001 se z České republiky vyvezlo do EU přes 5000 tun živých kaprů a pstruhů; dovoz činil asi 160 tun, převážně pstruhů.

Český ministerský předseda Vladimír Špidla v Londýně jednal se svým britským protějškem Tonym Blairem o rozšiřování Evropské unie, o Iráku, o nákupu letadel Gripen, o české emigraci do Británie a o Severoatlantické alianci. "Konstatoval jsem, že klíčové ze všech hledisek je, aby smlouva o přistoupení (české republiky do EU) mohla být nazírána jako vyrovnaná a spravedlivá," řekl Špidla po jednání o jeho hlavním bodě. Rovnost požaduje Špidla i v otázce, o které se nyní nejvíce hovoří, tedy v zemědělských dotacích uvnitř EU. Český premiér se odmítl vyslovit k tomu, kterému konkrétnímu řešení dává přednost, ale zdůraznil, že každé přijaté rozhodnutí musí umožňovat rovnou soutěž. Pokud jde o Irák, vyjádřil Špidla přesvědčení, že je nutno postupovat prostřednictvím OSN. Rezoluce musí dát inspektorům jasný a silný mandát ke kontrole kdekoli v Iráku. Gripenům podle Špidly oba premiéři nevěnovali mnoho času. Šlo prý o věcnou debatu v délce tří minut. Český ministerský předseda informoval Blaira, že česká vláda chce o věci rozhodnout krátce po summitu NATO. Blair podle Špidly ocenil přístup České republiky k otázce migrace, takže český premiér podobně jako před týdnem ministr vnitra Stanislav Gross považují tento problém v podstatě za překonaný. Británie zpřísnila zásahy proti českým žadatelům, které považuje vesměs za neoprávněné, a začala je rozhodněji deportovat. Česká vláda se zase snaží odstranit příčiny, které vedou k emigraci.