Související články

Každé tři měsíce bude Evropská komise zpracovávat zprávy o tom, jak deset kandidátských zemí plní závazky, jež na sebe vzaly v přístupových rozhovorech. První tyto dílčí posudky budou zveřejněny v závěru února. Poslední, konečná "monitorovací zpráva" bude hotova koncem října příštího roku, půl roku před vstupem. Evropská komise si od tohoto procesu slibuje, že bude vstupující země burcovat, aby po uzavření rozhovorů na summitu v Kodani neusnuly na vavřínech. Předpokládá, že zprávy budou inspirovat média v kandidátských zemích, ale také členy parlamentů členských států, které musejí mezi letošním dubnem a květnem 2004 ratifikovat Smlouvu o přistoupení.

Do informační kampaně před referendem o EU se mohou zapojit i neziskové organizace, mezi něž hodlá ministerstvo zahraničí rozdělit v první fázi asi pět miliónů korun. Měly by se soustředit hlavně na důchodce, nezaměstnané, postižené, jednotlivé profesní skupiny a mládež, informuje ministerstvo na svých internetových stránkách www.mzv.cz.Vláda vyčlenila na informační kampaň před všelidovým hlasováním 200 miliónů korun. Češi jsou v porovnání s jinými kandidáty považování spíše za euroskeptiky, i když podpora vstupu země do EU stoupla. Podle expertů bude v referendu hodně záležet na skupině nerozhodnutých.

Pozice českých zemědělců bude po vstupu České republiky do Evropské unie podle ministra zemědělství Jaroslava Palase dobrá. "Měli bychom si jasně říct, že být mimo Evropskou unii by byla jednoznačná prohra a znamenalo by to zařadit se k čekatelům," prohlásil Palas. Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky bude situace zemědělců zřejmě lepší než nyní, ale jejich pozice nebude srovnatelná s kolegy ze současných členských zemí.

ČR bude moci podle výsledků Kodaňského summitu navýšit v letech 2004 až 2006 přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu a z peněz na rozvoj venkova na 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Například u ovcí, krav a škrobu však mohou čeští zemědělci dostat stejné podpory jako kolegové z EU. Samostatné přímé platby z unijního rozpočtu zůstaly na 25, 30 a 35 procentech, tedy ve výši původního návrhu. Nic se však podle Palase zatím nezměnilo ani na desetiletém přechodném období pro plné přímé platby z EU.

Od Kodaně ke Kodani. Tak by se dala nazvat cesta zemí převážně bývalého sovětského bloku do Evropské unie. V hlavním městě Dánska před devíti lety členské země Unie rozhodly o jejím rozšíření a na sklonku minulého týdne nabyl tamtéž tento záměr praktické podoby. Česká delegace v závěrečné fázi vyjednávání získala největší část sumy, kterou Unie pro kandidátské země dodatečně uvolnila. Jde však jen o peníze?

Poté, co Česká republika uzavřela v Kodani přístupové rozhovory o členství v Evropské unii, se odpovědnost za vstup přesouvá na české občany. Ti by se k němu měli za půl roku vyslovit v referendu. Jak uvádí Zdeněk Vališ, vláda má do té doby co dohánět a co vysvětlovat.

Češi by si měli uvědomit, že peníze, jež bude země dostávat ze společné evropské pokladny, jsou sice důležité, ale nejsou tím nejdůležitějším. Novinářům to v neděli řekl velvyslanec a vedoucí delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Hlavní je podle něj to, že Česká republika bude mít v unii stejný hlas jako všichni ostatní. "Židle a mikrofon pro Česko budou stejné jako všech ostatních zemí," dodal Cibrian. Přestože jiné země budou dostávat po vstupu v přepočtu na jednoho obyvatele více peněz, nemají podle velvyslance Češi důvod k tomu, aby byli zklamáni. "Česko nemá žádné problematické jaderné elektrárny, které by se kvůli členství v EU musely zavřít. Česká republika nebude mít žádné vnější hranice. Proto nedostane tolik peněz na posílení hranic," uvedl. Dodal, že i podíl lidí, kteří pracují v zemědělství, je v ČR nižší než třeba v Polsku. "Osobně chci zatleskat všem, kteří tvrdě pracovali. Skláním se před všemi, kteří vytrvali v jednání," poznamenal Cibrian.

O rozšíření unie o deset zemí včetně České republiky se definitivně rozhodlo v pátek na závěr summitu EU v Kodani. Čeští vyjednavači se přitom až do poslední chvíle snažili zlepšit zejména finanční podmínky tohoto kroku. Dosáhli navýšení kompenzačních plateb. Tři roky po vstupu, tedy v letech 2004 až 2006, získá země 83 miliónů eur. Navíc bude moci do svého rozpočtu převést z fondů EU dalších 100 miliónů eur. Polepší si i zemědělci. V roce 2004 budou moci dostávat 55 procent dotací, jež pobírají jejich kolegové v současných státech EU. V roce 2005 to bude 60 a o rok později 65 procent.

Dojednané podmínky vstupu České republiky do EU neumožní českým zemědělcům prosperovat. Myslí si to předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohumír Dufek. V pořadu České televize Špona v sobotu dokonce hovořil o "černém pátku" pro tuzemské zemědělce. Později ale dodal, že zemědělci musí nejprve vyhodnotit, co přesně česká delegace v pátek na summitu EU v Kodani vyjednala. Šéf zemědělských odborů přímo neodpověděl na dotaz, zda Prahu čekají další razantní a hlasité protesty nespokojených zemědělců. Podle něj je ale třeba si zvyknout na to, že zemědělci vyjadřují svůj názor a že to dělají tehdy, když to považují za vhodné. Dufek uvedl, že dotace od EU zůstaly v původní výši 25 procent toho, co dostávají zemědělci v členských zemích. Je skeptický k příslibu určitého dorovnání z domácích rozpočtových zdrojů, a to vzhledem ke špatné situaci státního rozpočtu a poměrům na české politické scéně.

Jeho partner v diskusi, úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip ale uvedl, že příští rok bude na dotace do zemědělství vyčleněno 14 miliard korun. Domnívá se, že situace zemědělců by se po vstupu do EU neměla zhoršit. Prohlásil mimo jiné, že kvóty byly v zásadě zachovány, u některých dílčích položek dokonce zvýšeny, klesly prý naopak jen u těch méně významných. Dufek ale poznamenal, že když se přihlédne k očekávanému růstu cen za nájmy a energie a započítá se inflace, neumožní dohodnuté podmínky českým zemědělcům v EU prosperovat. Ceny budou stoupat rychleji, než se budou srovnávat dotace českým zemědělcům na úroveň starých členských států, soudí. Obává se také toho, že situace bude po vstupu země do EU horší. Unie podle něj začne se svými zemědělskými produkty vstupovat na český trh ještě "agresivněji" než dosud. Dufek by se proto přimlouval za to, aby byla zavedena "reciproční ochrana" trhu. Představuje si ji tak, že "by se za stejných podmínek, za kterých k nám dováží dnes EU, postavila cla, která má EU, a za těch by se mohlo (do České republiky) dovážet".

Rakouské odpůrce české jaderné elektrárny Temelín se cítí hluboce zklamáni, že rakouské vládní delegaci se na evropském summitu v Kodani nepodařilo prosadit, aby EU zakotvila do Smlouvy o přistoupení s Českou republikou také zvláštní protokol o Temelínu s možností žalovatelnosti u Evropského soudního dvora. "Je to velmi, velmi špatný závěr. Jsme velmi nešťastní, je to katastrofa," řekla v sobotu předsedkyně Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová. Kancléře Wolfganga Schüssela vyplísnila za měkký postoj a výsledek schůzky označila za prohru nejen pro Rakousko a ČR, ale pro celou Evropu. Šéfka jednoho z nejaktivnějších protitemelínských sdružení potvrdila, že hodlá i po Kodani pokračovat v protestních akcích. Blokády hraničních přechodů jsou ale spíše už historií. Budoucí protesty chce pořádat společně s rakouskými odpůrci tranzitní nákladní dopravy, kteří v říjnu zablokovali několik hlavních silničních tahů. "Každopádně bude nějaká velká akce," řekla.

Předseda vlády spolkové země Horní Rakousy Josef Pühringer se podle očekávání postavil za šéfa své lidové strany (ÖVP) Schüssela, zkritizoval ale evropské "atomové" státy, které rakouský návrh smetly ze stolu. "Postoj Britů, Finů a Švédů je pro mě absolutně nepochopitelný, prohlásil hejtman. Podivil se, že zatímco Rakousko a ČR se dokázaly na bilaterální úrovni dohodnout, v unii se to nepodařilo. "Tyto tři země zřejmě nedaly souhlas proto, že sami mají špatné atomové elektrárny," podotkl v rozhlasu.

Zklamání vyjádřili také dosud opoziční sociální demokraté (SPÖ) a Zelení. "Nerozvážnost všech členských zemí EU, které provozují jaderné elektrárny, je opravdu zahanbující," uvedl v prohlášení předseda poslaneckého klubu SPÖ Josef Cap, který na rozdíl od Pühringera zkritizoval vládu, že je málo schopná v prosazování rakouských požadavků a izolovaná od zbylých států EU.

Rakousko narazilo v Kodani na odpor ostatních členských zemí, které se v návaznosti na návrh Vídně obávaly vlny žalob proti vlastním atomovým elektrárnám. Premiéři Rakouska a ČR se nakonec v Kodani dohodli na krátké deklaraci o Temelínu, která bude přiložena ke Smlouvě o přistoupení. Obsahuje závazek obou stran, že budou plnit závazky obsažené v předchozích dohodách, tedy v závěrech tzv. melkského procesu.

Evropská unie na summitu v Kodani předvedla nečekanou lakotu - místo očekávané miliardy eur rozdělila mezi 10 kandidátských zemí navíc pouze něco málo přes 400 miliónů, které budou moci z rozpočtu unie použít navíc v letech 2004 až 2006. Přistoupení 10 zemí k Evropské unii, ukončení těžkých vstupních rozhovorů a vše, co s tím souvisí, je nepochybně historickým úspěchem pro vesměs postkomunistické evropské země i pro samotnou unii. Kodaňský pátek 13. prosince 2002 však nepatřil mezi velké dny dějin evropské integrace, protože se utopil ve sporech o částky nesouměřitelné s politickým významem okamžiku.

Česká republika si sáhla na nejvíce prostředků z 300 miliónů eur, které unie uvolnila navíc, aby usnadnila rozpočtovou situaci nových členů v prvních třech letech po vstupu. Jejích 83,1 miliónu eur je však relativně málo ve srovnání s 48,7 miliónu, jež dostane dvoumiliónové Slovinsko, či s 55,9 miliónu přiznanými souměřitelnému Maďarsku, jehož příjmy na hlavu přitom byly již před summitem podstatně lepší. Nejvíc obdrželo veliké a bojovné Polsko, i když i v jeho případě je výsledek daleko za očekáváním - 109 miliónů eur bude účelově určeno na modernizaci vnější hranice EU, tedy s Ukrajinou a Běloruskem. Jinak unie Polákům umožnila usnadnit využití miliardy eur ze strukturálních fondů. Premiér Vladimír Špidla nesouhlasil s tímto dělením a po druhé schůzce s předsedajícím dánským premiérem Andersem Foghem Rasmussenem je odmítl. Po horečné poradě mezi členskými státy mu byl také nabídnut přesun 100 miliónů eur, tedy tří miliard korun, z prostředků určených na projekty financované ze strukturálních fondů do státního rozpočtu. Polovina této částky bude k mání v roce 2005 a polovina o rok později. Znamená to, že ČR dostane hotové peníze místo příslibu peněz, které lze použít jedině při splnění předepsaných podmínek. Ze strukturálních fondů EU financuje konkrétní projekty, obvykle v oblasti infrastruktur. Adresát je musí navrhnout, připravit, dosáhnout jejich schválení a zajistit jejich spolufinancování, obvykle ve výši 15-25 procent. Navíc prostředky ve formě závazků pro období 2004 až 2006 se projeví jako konkrétní platby na projekty až v následujících letech. Takto zůstane Praze na tyto účely zhruba 900 miliónů; stovku bude možné použít dřív a na cokoli, například na dotace zemědělcům. Právě proto mluvil Špidla na tiskové konferenci o "navýšení kompenzací o 183 miliónů" a vyložil, že jde o "peníze na ruku", o jejichž použití bude rozhodovat sama česká vláda.

V zemědělství povolila unie Česku - a všem ostatním kandidátům - navýšit z vlastních zdrojů přímé podpory pro farmáře na 55 procent úrovně EU v roce 2004, 60 procent o rok později a 65 procent v roce 2006. Znamená to, že tyto dotace se budou skládat z přímých plateb EU (25-30-35 procent), dále pak z pětiny prostředků vyčleněných na venkovský rozvoj (necelých 100 miliónů eur na tři roky) a z peněz ze státní kasy. Úspěch spočívá v tom, že v unii jsou domácí dotace do zemědělství zakázány. ČR bude navíc moci pokračovat v ještě vyšších podporách u komodit, na které bude v roce 2003 z vlastní kapsy platit víc, než jsou zmíněné limity.

Z výpočtů podle tabulek vyplývá, že Česko by mělo v letech 2004 až 2006 "vydělat" na členství v unii 778 miliónů eur, což v přepočtu na hlavu představuje zhruba 78 eur. Je to ze vstupujících kandidátských zemí nejméně - poněkud bohatší Slovinci dostávají po pátečním navýšení 125 na hlavu, poněkud chudší Maďaři 138. U Slováků vychází přepočet na 155 eur na osobu.

Celkově vydává po kodaňských změnách Evropská unie na rozšíření v prvních třech letech 40,85 miliardy eur, což je o 1,64 miliardy méně, než kolik členské státy vyčlenily na tento účel v sedmiletém finančním výhledu v roce 1999. Nic nezmohly námitky Evropské komise, že tehdejších 42,5 miliardy mělo sloužit šesti novým členským státům, nikoli deseti, že unie na rozšíření už desítky miliónů eur ušetřila a že nelze chtít historické sjednocení kontinentu zadarmo. Převážily zájmy členských zemí, zejména těch, které do rozpočtu unie nejvíce platí. Zřetelně se projevily hlavně německé vnitřní ekonomické potíže - kancléř Gerhard Schröder německým voličům předvedl, že když zemi teče do bot, dovede být v Evropě lakomá, i když jsou v sázce historická rozhodnutí a relativně málo peněz.

Výrazně lepší podmínky, než s jakými Česká republika do jednání vstupovala, získali čeští zemědělci na jednání summitu Evropské unie v Kodani. Na této vrcholné schůzce, kde se deset kandidátských zemí dohodlo na finančních podmínkách svého přistoupení k unii, získala ČR mimo jiné možnost navýšit v letech 2004 až 2006 přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu na 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Novinářům to v sobotu řekl premiér Vladimír Špidla. "Přímá platba z EU představuje 25 procent, dalších 20 procent je umožněno převedením z rozvoje venkova, to znamená, že jsou to také unijní peníze, a do 55 procent je to možné dorovnat z národních zdrojů," vysvětlil premiér. K otázce ČTK, zda vláda a parlament umožní toto dorovnávání ze státního rozpočtu, Špidla uvedl: "Slíbil jsem, že vláda udělá vše pro to, aby zemědělce převedla přes přechodné období." Delegátům na okresní konferenci ČSSD v Plzni premiér řekl, že u všech zemědělských komodit kromě cukru dosáhla ČR toho, co chtěla. Potvrdil ale, že jednání byla velmi tvrdá. Zástupci naší země především sledovali, kdy podepíší Poláci, protože podle Špidly bylo nepravděpodobné, že by poté získala další kandidátská země něco navíc.