Související články

Hrubý domácí produkt na hlavu v České republice loni činil 59 procent průměru Evropské unie. Spotřeba jednoho českého obyvatelé se v témže roce pohybovala na úrovni 58 procent spotřeby v unii. V Česku bylo nadále lacino - ceny byly na 45 procentech průměru zemí "patnáctky". Z obsáhlé statistiky, kterou ve středu zveřejnil statistický úřad Eurostat, vyplývá rozdělení členských a kandidátských zemí plus států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) bez Malty, tedy celkem 30 subjektů, do šesti skupin z hlediska HDP na hlavu. V první trůní pouze Lucembursko a Norsko, více než 25 procent nad průměrem EU. Do druhé, která je mezi 10 a 25 procenty nad unií jako celkem, patří Rakousko, Island, Nizozemsko, Dánsko, Švýcarsko a Irsko. Třetí skupinu pohybující se kolem průměru (90 až 110 procent) tvoří Švédsko, Francie, Itálie, Británie, Německo, Finsko a Belgie. Přes hranici 75 procent unijního HDP na hlavu se přehouplo Španělsko a zaplňuje tak samo čtvrtou kategorii. Do páté spadá směs členských a kandidátských zemí, jež mají mezi 50 a 75 procenty - Řecko, Portugalsko, Kypr, Slovinsko, Česká republika a Maďarsko. Šestku pak tvoří ti nejchudší - odspoda nahoru Turecko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Polsko a Slovensko.

Do informační kampaně před referendem o EU se mohou zapojit i neziskové organizace, mezi něž hodlá ministerstvo zahraničí rozdělit v první fázi asi pět miliónů korun. Měly by se soustředit hlavně na důchodce, nezaměstnané, postižené, jednotlivé profesní skupiny a mládež, informuje ministerstvo na svých internetových stránkách www.mzv.cz.Vláda vyčlenila na informační kampaň před všelidovým hlasováním 200 miliónů korun. Češi jsou v porovnání s jinými kandidáty považování spíše za euroskeptiky, i když podpora vstupu země do EU stoupla. Podle expertů bude v referendu hodně záležet na skupině nerozhodnutých.

Pozice českých zemědělců bude po vstupu České republiky do Evropské unie podle ministra zemědělství Jaroslava Palase dobrá. "Měli bychom si jasně říct, že být mimo Evropskou unii by byla jednoznačná prohra a znamenalo by to zařadit se k čekatelům," prohlásil Palas. Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky bude situace zemědělců zřejmě lepší než nyní, ale jejich pozice nebude srovnatelná s kolegy ze současných členských zemí.

ČR bude moci podle výsledků Kodaňského summitu navýšit v letech 2004 až 2006 přímé zemědělské podpory ze státního rozpočtu a z peněz na rozvoj venkova na 55, 60 a 65 procent úrovně EU. Například u ovcí, krav a škrobu však mohou čeští zemědělci dostat stejné podpory jako kolegové z EU. Samostatné přímé platby z unijního rozpočtu zůstaly na 25, 30 a 35 procentech, tedy ve výši původního návrhu. Nic se však podle Palase zatím nezměnilo ani na desetiletém přechodném období pro plné přímé platby z EU.

Od Kodaně ke Kodani. Tak by se dala nazvat cesta zemí převážně bývalého sovětského bloku do Evropské unie. V hlavním městě Dánska před devíti lety členské země Unie rozhodly o jejím rozšíření a na sklonku minulého týdne nabyl tamtéž tento záměr praktické podoby. Česká delegace v závěrečné fázi vyjednávání získala největší část sumy, kterou Unie pro kandidátské země dodatečně uvolnila. Jde však jen o peníze?

Poté, co Česká republika uzavřela v Kodani přístupové rozhovory o členství v Evropské unii, se odpovědnost za vstup přesouvá na české občany. Ti by se k němu měli za půl roku vyslovit v referendu. Jak uvádí Zdeněk Vališ, vláda má do té doby co dohánět a co vysvětlovat.

Češi by si měli uvědomit, že peníze, jež bude země dostávat ze společné evropské pokladny, jsou sice důležité, ale nejsou tím nejdůležitějším. Novinářům to v neděli řekl velvyslanec a vedoucí delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Hlavní je podle něj to, že Česká republika bude mít v unii stejný hlas jako všichni ostatní. "Židle a mikrofon pro Česko budou stejné jako všech ostatních zemí," dodal Cibrian. Přestože jiné země budou dostávat po vstupu v přepočtu na jednoho obyvatele více peněz, nemají podle velvyslance Češi důvod k tomu, aby byli zklamáni. "Česko nemá žádné problematické jaderné elektrárny, které by se kvůli členství v EU musely zavřít. Česká republika nebude mít žádné vnější hranice. Proto nedostane tolik peněz na posílení hranic," uvedl. Dodal, že i podíl lidí, kteří pracují v zemědělství, je v ČR nižší než třeba v Polsku. "Osobně chci zatleskat všem, kteří tvrdě pracovali. Skláním se před všemi, kteří vytrvali v jednání," poznamenal Cibrian.

O rozšíření unie o deset zemí včetně České republiky se definitivně rozhodlo v pátek na závěr summitu EU v Kodani. Čeští vyjednavači se přitom až do poslední chvíle snažili zlepšit zejména finanční podmínky tohoto kroku. Dosáhli navýšení kompenzačních plateb. Tři roky po vstupu, tedy v letech 2004 až 2006, získá země 83 miliónů eur. Navíc bude moci do svého rozpočtu převést z fondů EU dalších 100 miliónů eur. Polepší si i zemědělci. V roce 2004 budou moci dostávat 55 procent dotací, jež pobírají jejich kolegové v současných státech EU. V roce 2005 to bude 60 a o rok později 65 procent.

Zatímco politici vládní koalice výsledky dnešního kodaňského summitu EU přivítali a hovoří o nich jako o maximu možného, opozice a nezávislý expert takové nadšení nesdílejí. S výsledkem jednání s EU je však spokojen i prezident Václav Havel, podle něhož není možné vstup do unie přepočítávat jen na peníze. "Prezident zejména oceňuje několikaletou práci vyjednávacího týmu," řekl ČTK Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Podle Havla je třeba uvažovat nejen o konkrétních finančních výhodách vstupu, ale především o hodnotách, které zemi členství v EU přinese. Myslí si, že kodaňský summit je pro Čechy historickým okamžikem, neboť se stávají občany společného evropského prostoru. Václav Havel, který do Kodaně neodcestoval kvůli špatnému počasí, podle svého mluvčího krátce po uzavření jednání telefonicky hovořil s premiérem Vladimírem Špidlou.

Za jednoznačný úspěch ČR považuje výsledek kodaňského summitu předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vnímá ho jako dovršení procesu, který začal listopadem 1989 a podle něj možná trval o něco déle, než se čekalo. Upozornil současně, že vše ještě nekončí. "Hodně je toho před námi," řekl ČTK. Dodal, že česká delegace maximálně využila daný prostor. Kladně hodnotil výsledky summitu i místopředseda sněmovního zahraničního výboru Libor Rouček (ČSSD). ČTK řekl, že EU se po letech váhání konečně rozhodla k rozšíření. Pro mnohé je to podle něj naplnění snu o tom, že ČR bude součástí NATO i EU. Myslí si, že premiér Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) vyjednávali do poslední minuty a získali nejlepší možný výsledek.

Předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda (US-DEU) ČTK řekl, že Česká republika uhrála v Kodani přijatelný a dobrý výsledek. Příjemným překvapením pro něj bylo, že summit skončil v dohodnutém termínu. Vůle dohodnout se byla na obou stranách, poznamenal. Také lidovecký člen zahraničního výboru Jiří Karas považuje podmínky vstupu Česka do EU za maximum toho, čeho bylo možné v nynější situaci dosáhnout. Není sice těmito podmínkami nadšen, ale bere je na vědomí.

Místopředseda zahraničního výboru a KSČM Miloslav Ransdorf upozornil, že jednání budou pokračovat i po kodaňském summitu. Podle něj půjde o to, aby byla zajištěna konkurenceschopnost českých výrobců ve všech oblastech. Dodal, že důležité bude udržet schopnost dohodnout se, ale i obhajovat vlastní zájmy.

Opozice výsledky vyjednávání vidí skeptičtěji. Místopředsedu ODS Jana Zahradila kodaňský summit přesvědčil o tom, že podmínky jsou méně výhodné než při dřívějším rozšiřování. Ocenil sice, že čeští zemědělci budou moci získávat větší podporu, nelíbí se mu ale, že peníze půjdou z české státní pokladny. "Je to vytloukání klínu klínem," řekl ČTK.

Podle politologa a šéfredaktora časopisu Integrace Lukáše Pachty výsledek kodaňského summitu odpovídá tomu, jak silná byla pozice unie, a naopak slabá pozice kandidátských států. Lepší než Češi byli podle něj Poláci, kteří zvolili taktiku neustálého otevírání požadavků, a tak přitlačili unii do kouta. Obecně však hodnotí výsledek, kterého dosáhli čeští vyjednavači, jako úspěch. "Není možné členství v unii přepočítávat jen na peníze," dodal.

Jednotnou evropskou měnou bychom, podle premiéra Špidly, mohli v České republice platit nejdřív v letech 2009 až 2011. Vladimír Špidla prohlásil, že žádný termín pro zavedení eura ale ještě není stanoven. Podle něj ale nesmíme zůstat izolovaní, protože měna naší velikosti je křehká a zranitelná. Samostatně by nebyla schopná odolat útokům spekulantů. Čeští vyjednavači na summitu EU v Kodani, který skončil v pátek, dohodli volný pohyb pracovních sil do poloviny západoevropských států. Zatím jde o šest zemí, mezi nimi je nejvýznamnější Velká Británie. Jednání s Německem a Rakouskem jsou složitější, ale jejich výsledky se budou přehodnocovat každé dva roky a musejí být uzavřena nejdéle do sedmi let.

Dojednané podmínky vstupu České republiky do EU neumožní českým zemědělcům prosperovat. Myslí si to předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohumír Dufek. V pořadu České televize Špona v sobotu dokonce hovořil o "černém pátku" pro tuzemské zemědělce. Později ale dodal, že zemědělci musí nejprve vyhodnotit, co přesně česká delegace v pátek na summitu EU v Kodani vyjednala. Šéf zemědělských odborů přímo neodpověděl na dotaz, zda Prahu čekají další razantní a hlasité protesty nespokojených zemědělců. Podle něj je ale třeba si zvyknout na to, že zemědělci vyjadřují svůj názor a že to dělají tehdy, když to považují za vhodné. Dufek uvedl, že dotace od EU zůstaly v původní výši 25 procent toho, co dostávají zemědělci v členských zemích. Je skeptický k příslibu určitého dorovnání z domácích rozpočtových zdrojů, a to vzhledem ke špatné situaci státního rozpočtu a poměrům na české politické scéně.

Jeho partner v diskusi, úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip ale uvedl, že příští rok bude na dotace do zemědělství vyčleněno 14 miliard korun. Domnívá se, že situace zemědělců by se po vstupu do EU neměla zhoršit. Prohlásil mimo jiné, že kvóty byly v zásadě zachovány, u některých dílčích položek dokonce zvýšeny, klesly prý naopak jen u těch méně významných. Dufek ale poznamenal, že když se přihlédne k očekávanému růstu cen za nájmy a energie a započítá se inflace, neumožní dohodnuté podmínky českým zemědělcům v EU prosperovat. Ceny budou stoupat rychleji, než se budou srovnávat dotace českým zemědělcům na úroveň starých členských států, soudí. Obává se také toho, že situace bude po vstupu země do EU horší. Unie podle něj začne se svými zemědělskými produkty vstupovat na český trh ještě "agresivněji" než dosud. Dufek by se proto přimlouval za to, aby byla zavedena "reciproční ochrana" trhu. Představuje si ji tak, že "by se za stejných podmínek, za kterých k nám dováží dnes EU, postavila cla, která má EU, a za těch by se mohlo (do České republiky) dovážet".

Rakouské odpůrce české jaderné elektrárny Temelín se cítí hluboce zklamáni, že rakouské vládní delegaci se na evropském summitu v Kodani nepodařilo prosadit, aby EU zakotvila do Smlouvy o přistoupení s Českou republikou také zvláštní protokol o Temelínu s možností žalovatelnosti u Evropského soudního dvora. "Je to velmi, velmi špatný závěr. Jsme velmi nešťastní, je to katastrofa," řekla v sobotu předsedkyně Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová. Kancléře Wolfganga Schüssela vyplísnila za měkký postoj a výsledek schůzky označila za prohru nejen pro Rakousko a ČR, ale pro celou Evropu. Šéfka jednoho z nejaktivnějších protitemelínských sdružení potvrdila, že hodlá i po Kodani pokračovat v protestních akcích. Blokády hraničních přechodů jsou ale spíše už historií. Budoucí protesty chce pořádat společně s rakouskými odpůrci tranzitní nákladní dopravy, kteří v říjnu zablokovali několik hlavních silničních tahů. "Každopádně bude nějaká velká akce," řekla.

Předseda vlády spolkové země Horní Rakousy Josef Pühringer se podle očekávání postavil za šéfa své lidové strany (ÖVP) Schüssela, zkritizoval ale evropské "atomové" státy, které rakouský návrh smetly ze stolu. "Postoj Britů, Finů a Švédů je pro mě absolutně nepochopitelný, prohlásil hejtman. Podivil se, že zatímco Rakousko a ČR se dokázaly na bilaterální úrovni dohodnout, v unii se to nepodařilo. "Tyto tři země zřejmě nedaly souhlas proto, že sami mají špatné atomové elektrárny," podotkl v rozhlasu.

Zklamání vyjádřili také dosud opoziční sociální demokraté (SPÖ) a Zelení. "Nerozvážnost všech členských zemí EU, které provozují jaderné elektrárny, je opravdu zahanbující," uvedl v prohlášení předseda poslaneckého klubu SPÖ Josef Cap, který na rozdíl od Pühringera zkritizoval vládu, že je málo schopná v prosazování rakouských požadavků a izolovaná od zbylých států EU.

Rakousko narazilo v Kodani na odpor ostatních členských zemí, které se v návaznosti na návrh Vídně obávaly vlny žalob proti vlastním atomovým elektrárnám. Premiéři Rakouska a ČR se nakonec v Kodani dohodli na krátké deklaraci o Temelínu, která bude přiložena ke Smlouvě o přistoupení. Obsahuje závazek obou stran, že budou plnit závazky obsažené v předchozích dohodách, tedy v závěrech tzv. melkského procesu.