Související články

Ministři dopravy Evropské unie dospěli k politické shodě, že zavedou společná pravidla pro zpoplatnění kamionů na 60.000 kilometrech transevropských dálnic a silnic. Tranzitní země, které jsou průjezdem kamionů nejvíce zatíženy, by chtěly vybírat co nejvíce, naopak proti se stavějí státy na okraji EU, jako jsou Řecko či Pobaltí, protože poplatky by zvýšily náklady jejich přepravců. Mýtné by sice mělo hradit jen náklady na infrastrukturu, ale výše by mohla kolísat podle provozu či podle míry znečišťování.

Praha se rozhodla urychlit přípravy na elektronické mýtné, které by v první fázi měly platit kamiony nad 7,5 tuny na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací. Od vstupu do EU jezdí po Česku podle odhadů ministerstva dopravy až o polovinu více kamionů, hranice přejíždí měsíčně o 200.000 vozů více než loni. Protiopatření v podobě zavedení 15denních a dvouměsíčních kupónů namísto týdenních a měsíčních vedlo EK k zahájení správního řízení proti České republice.

Evropský parlament už nebude mlčet k pomluvám kolem evropské ústavní smlouvy. Tak zdůvodnili dva přední představitelé tohoto sboru evropských poslanců fakt, že se rozhodli komentovat postoj prezidenta Václava Klause k evropské ústavě. Podrobnosti nabízí Josef Kubeczka.

Většina lidí souhlasí s členstvím České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zatímco pro účast v NATO se vyslovuje 62 procent Čechů, souhlas s členstvím v EU vyjadřuje ještě o deset procent lidí více. Vyplývá to z březnového průzkumu, který v úterý zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podobný průzkum provedli také analytici v Maďarsku a na Slovensku. Zjistili, že i v těchto zemích výrazně převažují zastánci členství nad odpůrci. Členství v NATO má největší podporu v Maďarsku, kde se pro ně vyslovuje 68 procent lidí. Evropská integrace má zase nejvíce příznivců na Slovensku - 83 procent veřejnosti. Souhlas s členstvím v EU a NATO vyjadřují podle sociologů častěji muži, mladí lidé ve věku od 15 do 19 let, studenti, osoby samostatně výdělečně činné, lidé s dobrou životní úrovní, respondenti spokojení se současnou politickou situací a voliči ODS. Opačný názor mají zejména lidé starší 60 let, důchodci, respondenti se špatnou životní úrovní, nekvalifikovaní lidé, dělníci, lidé nespokojení se současnou politickou situací a voliči KSČM.

Jeden z komentářů Práva se zamýšlí nad pondělními přijímacími zkouškami na střední školy. Komentátor nejprve píše, že by nechtěl být "v kůži studentíků". Hned nato dodává, že ministerští úředníci, kteří o zkouškách rozhodují, mají kůži "nejspíš z hrocha". Nový systém přijímacích zkoušek je podle Práva špatný. Úředníci "totiž umenšili možnost volby," míní autor.

České Sdružení přátel piva se stalo třináctou přistupující organizací Evropské unie pivních spotřebitelů. Ta byla založena v roce 1990 organizacemi z Velké Británie, Nizozemska a Belgie a hájí tradiční technologie a pivovary a usiluje o zvyšování pivní kultury v Evropě. "Sdružení přátel piva tyto ideje též sdílí. Proto již rok vedlo vyjednávání o tomto vstupu, které byla v pátek definitivně potvrzena," uvedl předseda sdružení Tomáš Erlich. Organizace je pokračovatelem Strany přátel piva, která vznikla v roce 1990 a měla 12.000 členů. Dvakrát podle Erlicha neúspěšně kandidovala ve volbách. V roce 1997 pak došlo k přeměně na apolitické sdružení. To má dnes zhruba 1500 členů, mezi než patří pivovarské osobnosti, odborníci i příznivci z řad konzumentů pěnivého moku. Sdružení mimo jiné vyhlašuje různá ocenění, například pivovar a minipivovar roku, sládka roku i pivo roku mezi jednotlivými kategoriemi. Pořádá také různé sportovní akce a pivní přehlídky.

Obce na české straně hranice s Německem dostanou na projekty z programu Interreg III A výrazně méně prostředků než jejich partneři na saské nebo bavorské straně. To pak brání realizaci některých společných projektů, řekl na páteční výroční tiskové konferenci česko-německého sdružení obcí Euregia Egrensis prezident jeho české části Václav Jakl. "Finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií na české straně jsou pouhou sedminou peněz vyčleněných pro bavorské pohraničí. Ještě větší disproporce je na česko-saském pohraničí, zde je nepoměr 1:9 v náš neprospěch," řekl Jakl. Důsledkem toho je, že česká strana nestačí podle Jakla držet krok s německými partnery v počtu, skladbě a spolufinancování projektů.

Zmírnění rozpočtových pravidel Paktu stability a růstu umožní čtyřem středoevropským ekonomikám splnit kritéria přijetí eura do roku 2007. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko by tak mohly přijmout jednotnou měnu v roce 2009, uvedla Světová banka ve své čtvrtletní zprávě o střední Evropě. Odvrácenou stranou uvolnění pravidel pro posuzování rozpočtových deficitů však může být pro kandidáty eura oslabení motivace k reformám veřejných financí. Reformy se v některých zemích regionu včetně České republiky zbrzdily již kvůli nadcházejícím volbám nebo vládním otřesům.

Klíčovou podmínkou pro přijetí eura je maximálně tříprocentní deficit veřejných rozpočtů k výkonu ekonomiky. EU však minulý měsíc zavedla do hodnocení deficitů únikové klauzule, jejichž uplatnění umožní projít i zemím s vyššími deficity. Pro střední Evropu má význam, že se počítá i s odhlédnutím od nákladů penzijní reformy, která se již ve většině zemí regionu provádí.

Sociální demokracie dál odmítá předčasné volby a chce se s bývalými koaličními partnery dohodnout na proevropské vládě. Před středečním klíčovým jednáním ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU to po schůzi předsednictva ČSSD řekl první místopředseda strany Bohuslav Sobotka. V kabinetu by podle něj mělo být co nejvíce nových tváří, "zejména na straně" bývalých koaličních partnerů ČSSD. Sobotka řekl, že sociální demokracie nehodlá jednostranně ustupovat. ČSSD jako východisko z krize vidí vznik proevropského kabinetu v čele s diplomatem Janem Kohoutem (ČSSD). Ve vládě by nebyli zastoupeni lídři stran bývalé koalice a byla by omezena role stranických sekretariátů. Lidovci návrh zatím odmítli jako pokus o posvěcení vlády ČSSD a KSČM. Přejí si uzavřít koaliční smlouvu, podle níž by za vládu nesly politickou odpovědnost partnerské strany. Navíc nevidí důvod, proč by v kabinetu nemohli pokračovat jejich dosavadní ministři.

Evropská komise ve Štrasburku schválila na léta 2005-7 pro české podniky povolenky na roční emise 97,6 milionu tun skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého. Komise oznámila, že "bez výhrad" přijala český alokační plán v této výši. Schválený kompromis mezi původním českým návrhem na 107 milionů tun a požadavkem EK na 90 milionů je podle českého vicepremiéra Martina Jahna "kdesi na půli cesty". Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas vyjádřil nad kompromisem spokojenost a řekl, že plán odpovídá směrnici o obchodování s emisemi. Česká vláda nyní může začít vydávat povolenky a české podniky budou s to se rychle zapojit do obchodu s nimi.

Důležité je, že rozhodnutí bere v potaz rychlejší vývoj české ekonomiky, než jaký se plánoval, a počítá s tím, že poroste vývoz elektrické energie z ČR, řekl Jahn ČTK. "Našemu průmyslu dává šanci růst a ani zastánci životního prostředí by s tímto číslem neměli mít problémy," konstatoval Jahn.

Česká republika bude moci vypouštět v příštích třech letech 97,6 milionu tun skleníkových plynů ročně. Podle sdělení mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Iva Mravinace to je výsledek jednání mezi českými představiteli a zástupci Evropské komise ohledně tzv. Národního alokačního plánu, který musí mít schválený každý stát Evropské unie. Definitivně by měla komise plán schválit v úterý. Česká republika původně navrhovala o deset milionů tun více, komise naopak požadovala o 7,6 milionu tun méně. Místopředseda vlády Martin Jahn říká: "Komise napřed vyjádřila ochotu akceptovat 95 milionů tun; experti pak zvedli toto číslo na 96,8 milionu a nyní jsme se ustálili na 97,6 milionu tun. Je to pro nás ještě přijatelné číslo. Jeho schválení komisí považuji za velmi pravděpodobné." "Výsledný kompromis mezi požadavkem Bruselu a ČR je pro nás plně přijatelný," uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Toto množství by v příštích letech mělo stačit na to, aby české firmy nemusely nakupovat povolenky a měly zajištěno i dostatečné množství povolenek pro rozvoj," řekl ČTK náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.

"Tato dohoda je pozitivnější než požadavek Evropské komise, ale horší než původní návrh České republiky. Bereme to jako fakt s kterým se musíme vypořádat," uvedl mluvčí výrobce elektřiny společnosti ČEZ Ladislav Kříž. V případě nižšího objemu povolenek by podle průmyslníků firmy mohly tratit. Při objemu 91,6 milionu tun, který před rokem původně navrhovalo ministerstvo životního prostředí, například společnost ČEZ předpovídala nutnost uzavření až jedné elektrárny. Evropská komise má tendenci snižovat návrhy všech států na objem emisních povolenek a obvykle nepřipouští velké změny oproti svým výpočtům. Polsku seškrtala jeho plán o 16 procent a nepřistoupila na žádné zvýšení, Slovensko si vyjednalo jen malou změnu oproti jejímu návrhu. Systém obchodování s povolenkami platí v EU od 1. ledna a národní alokační plány měla komise schválit do konce loňského roku. Zatím je nemají ČR, Řecko a Itálie. Poslední dvě zmíněné země ještě nedospěly do konečného stadia jednání jako Česko. Alokačními plány se řídí rozdělování povolenek mezi podniky. Ty pak musejí na konci každého kalendářního roku vrátit tolik povolenek, kolik škodlivin vyprodukovaly, zbytek mohou prodat na trhu EU. Národní plány hlídá Evropská komise, aby zamezila státům nadhodnocováním očekávaného objemu emisí nepovoleně podporovat firmy. Systém je součástí mechanismů, s nimiž počítá Kjótský protokol, který stanovuje limity pro vypouštění skleníkových plynů.