Související články

Prezident také vytkl kabinetu, že návrh evropské ústavy schválil těsně před jejím podpisem v Římě, a neumožnil tak diskusi. Gross byl překvapen a řekl, že o podpisu euroústavy s prezidentem hovořil již dávno před podpisem a na diskusi bude dost času před ratifikací. "Já mám pocit, že pan prezident přeci jenom začíná v tuto chvíli zbytečně eskalovat některé problémy," uvedl tehdy premiér. Odlišný názor mají oba politici i na obsah ústavy. Pár minut před tím, než Gross odjel na Pražský hrad, odmítl Klausovy názory na smlouvu EU. Prezident se obává, že pokud začne dokument platit, národní státy se v EU rozpustí. Gross ale tvrdí, že ústava naopak posílí pozici České republiky v unii.

Čeští zemědělci stále častěji vyvážejí do zahraničí, kde jim odběratelé nabízejí většinou mnohem lepší ceny, než jaké dostanou doma. To má samozřejmě za následek tlak na růst cen potravin na domácím trhu. K mléčným výrobkům se už několik měsíců přidává i vepřové. To je stále v Česku nejvyhledávanějším druhem masa. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.

Česká vláda je pro zahájení rozhovorů o vstupu Turecka do EU. Premiér Stanislav Gross pojede s tímto stanoviskem na prosincový summit unie, který má definitivně rozhodnout o startu integračního procesu se sedmdesátimilionovou muslimskou zemí.

Česká diplomacie bude podporovat zahájení rozhovorů o vstupu Turecka do Evropské unie. Rozhodla o tom ve středu vláda, řekla ČTK její mluvčí Věra Dušková. Premiér Stanislav Gross pojede s tímto stanoviskem na prosincový summit unie, který má definitivně rozhodnout o startu integračního procesu se sedmdesátimilionovou muslimskou zemí. České "ano" je ovšem opatrné a podmíněné. Zástupci české vlády totiž stejně jako představitelé Evropské komise zdůrazňují, že Ankara musí splnit všechna kritéria členství a navíc nemá automatickou záruku, že přístupové rozhovory nakonec povedou k přijetí do EU.

Česká vláda doporučuje Evropské unii, aby se v letech 2007 až 2013 zaměřila na podporu chudých regionů a financování vědy a výzkumu. Dále požaduje, aby unie zvýšila financování projektů až na 85 procent jejich hodnoty. Stát doufá, že tak ušetří část veřejných prostředků, které by musel vynaložit na spolufinancování. Kabinet ve středu schválil priority pro vyjednávání o podobě budoucího unijního rozpočtu, řekl ČTK Luboš Šikula z tiskového oddělení vlády. Česká republika zůstane i v letech 2007 až 2013 čistým příjemcem prostředků, bude tedy z EU více peněz dostávat, než jí odevzdávat. Cílem vlády je získat maximum peněz, teoreticky až 140 miliard korun ročně. Protože však Brusel financuje maximálně 75 procent hodnoty projektů, musela by vláda kromě více než 50 miliard, které bude do společného rozpočtu každoročně posílat, najít dalších až 47 miliard Kč na spolufinancování.

Kontroly na hranicích České republiky se sousedy v Evropské unii padnou nejspíš za tři roky. Vyplývá to ze závěrů vrcholné schůzky "pětadvacítky", která v pátek skončila v Bruselu. Šéfové států a vlád vybídli své ministry a Evropskou komisi, aby "podnikli všechna potřebná opatření, která umožní co nejdříve zrušit kontroly na vnitřních hranicích". Termín "co možná nejdříve" závisí na vyhodnocení, jak jsou nováčci připraveni plnit schengenská pravidla, a na spuštění nového schengenského informačního systému (SIS II), který má obsáhnout nové členy EU i Švýcarsko. Vyhodnocování má podle dokumentu začít v první polovině roku 2006 a SIS II se má plně rozběhnout v roce 2007. Mezitím má EK doplnit "Schengen" o kontrolní mechanismus, umožňující i neoznámené inspekce v členských zemích. Česká republika si orientačně jako termín vstupu do Schengenu a zrušení hraničních kontrol vytyčila říjen 2007, obdobně jako další "visegrádští" sousedé.

Více než dvě miliardy korun z evropského fondu Infrastruktura dostanou české obce na 64 projektů, jejichž financování ve čtvrtek schválil ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Mezi projekty, na jejichž realizaci přispěje 368 miliony korun také Státní fond životního prostředí, převažují žádosti o příspěvek na budování či modernizace čistíren odpadních vod. Jejich výstavba podle Ambrozka pomůže splnit závazek ČR vůči EU na zajištění vyhovujících čistíren. Z více než šesti desítek projektů jmenoval například projekt výstavby kanalizace a čistírny v Brněnci na Pardubicku, výstavbu čistírny v Bludově na Olomoucku a modernizaci čistírny ve Špindlerově Mlýně v Královéhradeckém kraji. Aby obce dosáhly na dotace EU a státu, musejí alespoň 15 procent plánovaných nákladů investovat samy. V tom jim podle Ambrozka v některých případech už pomáhají kraje, které založily vlastní fondy životního prostředí. Operační program Infrastruktura je zaměřen na projekty do výše 300 milionů korun. Mezi lety 2004 až 2006 Česká republika může z tohoto programu dostat 4,5 miliardy korun. Ročně investuje do výstavby a modernizace čistíren zhruba deset miliard korun. Vzhledem k tomu, že náklady na to, aby stát do roku 2010 vyhověl požadavkům EU, byly odhadnuty na 60 miliard korun, je podle Ambrozka reálné, že Česko závazek splní.

Francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy v úterý u českých politiků nepochodil se svým plánem sblížit firemní daně v Evropské unii. Proti jeho záměru se postavil ministr financí Bohuslav Sobotka i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Čeští politici však připustili diskusi o harmonizaci daňových základů, aby bylo snazší daně v jednotlivých státech EU porovnávat. "Nepovažujeme za vhodné sbližovat podnikové daně v unii, souhlasíme však s možností harmonizace daňových základů," řekl dnes ČTK Jahn. Nyní má každá země jiný daňový základ a daně se tak jen obtížně porovnávají.

Muž za útok na Afričana černé pleti opět dostal podmínku

Útok na Gambijce černé pleti byl v úterý znovu potrestán podmíněným trestem. Devětadvacetiletý Richard Pittl muže bodl do krku v létě 2001 na pražském Újezdě. Afričan má doživotně ochrnutou polovinu obličeje. Městský soud v Praze uložil podmínku podruhé, podle něj se neprokázal rasový motiv.

"Soud musel vycházet z tvrzení obžalovaného, že zranění způsobit nechtěl, že útočil na rameno ve snaze paralyzovat útok (poškozeného) a nůž sjel a zasáhl krk," řekla soudkyně Hana Hrnčířová. Dvouleté vězení s podmíněným odkladem na maximálně možnou dobu pěti let je podle ní dostatečně výchovným trestem. Pittl s trestem souhlasí, státní zástupce Jiří Bednář si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

V těchto dnech uplynulo půl roku od vstupu České republiky do Evropské unie. Co se změnilo a co zůstalo stejné? Jak se nás členství v Evropské unii dotklo v běžném životě? To zjišťovala Martina Lustigová.

Právě dnes je Česká republika půl roku v Evropské unii. Analýzu na toto téma přinášejí Hospodářské noviny. Střední a východní Evropu nezachvátila vlna zdražování. Londýn, Dublin nebo Stockholm nejsou plné Čechů, Maďarů nebo Poláků hledajících lépe placená místa. Kdo doufal nebo se bál, že vstup do Evropské unie přinese radikální změny, nedočkal se. Tak shrnují Hospodářské noviny náš půlrok v Unii.