Související články

Před summitem Evropské unie v Kodani, který začíná již tento čtvrtek, zbývá České republice uzavřít ještě tři přístupové kapitoly. Kromě rozpočtu a dopravy jde především o nejtěžší zemědělství. Čeští vyjednavači v Bruselu počátkem týdne přistoupili na kompromisní návrh Dánska ohledně zemědělských výrobních kvót a konečnému uzavření kapitoly tak fakticky nestojí nic v cestě.

Mnozí poslanci a senátoři nejsou spokojeni s některými podmínkami vstupu Česka do Evropské unie (EU). Zákonodárci za to sice české vyjednavače přímo nekritizovali, někteří se ale ohradili proti dohodnutým podmínkám, další k nim zaujali zdrženlivý postoj nebo je nechtěli komentovat s tím, že čekají na další zprávy.

Podrobnější informace očekávají hlavně od ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) a hlavního českého vyjednavače Pavla Teličky. Svobodovu informaci si na návrh ODS vyžádala přímo Poslanecké sněmovna. Zařadila ji na svůj středeční program. Mnohé zákonodárce rozhořčily hlavně zprávy o tom, že Česko má v porovnání s dalšími kandidáty dostat od EU nejméně peněz.

Šéf senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Milan Balabán (ODS) pokládá dosavadní výsledek vyjednávání za velmi špatný s ohledem na to, kolik peněz by Česko mělo od EU dostat. "My v přepočtu na (jednoho) obyvatele získáváme výrazně méně než Slovinsko," řekl. Unie nabízí Česku zhruba 70 eur na jednoho obyvatele, Slovincům o 37 eur více, i když je na tom Slovinsko ekonomicky lépe.

"Je možnost to ještě posunout v rámci závěrečného vyjednávání, ale pokud to zůstane takto, tak je ten výsledek velice špatný," prohlásil Balabán. Česko by podle něj mělo být srovnatelné spíše s Maďarskem, které má dostávat 134 eur.

Také předsedu sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavla Svobodu (US-DEU) negativně překvapilo to, že Česko má dostat méně peněz než Slovinsko. Svoboda souhlasí s tím, že chudší země dostávají více, ovšem Slovinsko je podle něj bohatší než ČR.

Předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) řekl, že z hlediska českých zájmů jsou podmínky, za kterých by měla být uzavřena kapitola zemědělství, určitým kompromisem, se kterým není plně spokojen. "Musíme to ale brát tak, že unie rozděluje peníze a musí i svým zemědělcům ubrat, aby přidala nám. Počítám ale s tím, že přímé platby jsou ještě otevřeny. Tam je možná kompenzace," řekl Skopal.

Předseda senátního výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický (za US-DEU) nechtěl komentovat výsledky vyjednávání před tím, než se ve středu dozví podrobnější informace od Teličky. V souvislosti s polským rozhodnutím finišovat samostatně poukázal na to, že pro kandidátské země z visegrádské čtyřky byl výhodnější společný postup.

Nelibost v Česku vyvolaly nejen zprávy o tom, že země dostane od EU v porovnání s jinými kandidáty méně peněz. Především zemědělci se trvale bouří proti podmínkám, za nichž by měli do EU vstoupit. Už dvakrát proti tomu demonstrovali v Praze. Sněmovna by se situací v zemědělství měla zabývat počátkem příštího roku.

Komunisté se začali intenzívně připravovat na referendum o vstupu České republiky do EU. Základní, okresní a krajské organizace KSČM začnou jednat o výsledcích přístupových jednání České republiky k unii v lednu, řekla mluvčí strany Věra Žežulková.

Podkladem k jednání organizací na všech stupních bude analytický materiál, který má připravit místopředseda Jiří Dolejš. Řekl, že v něm vyhodnotí stav přístupových jednání po kodaňském summitu EU. Z analýzy by mělo plynout, jak byla česká vláda v Bruselu při vyjednávání vstupních podmínek úspěšná.

Summit se v dánské metropoli uskuteční ve čtvrtek a v pátek. Očekává se, že evropská patnáctka rozhodne o tom, že deset kandidátských zemí, včetně Česka, rozšíří řady unie od května 2004. Občané v nových členských zemích by měli ještě stihnout volby do Evropského parlamentu. Českou republiku v něm bude zastupovat zřejmě 22 poslanců.

Ústřední výbor, který je nejvyšším orgánem KSČM mezi sjezdy, se bude vstupem do EU zabývat na svém zasedání ještě 22. března, zhruba tři měsíce před referendem, v němž by měli občané o vstupu rozhodnout.

Komunističtí představitelé se netají, že s dosavadními výsledky vyjednávání, která dospěla takřka ke konci, nejsou spokojeni a že svým voličům hlasovat pro vstup pravděpodobně nedoporučí. Odpor vyvolaly zprávy, že země dostane od unie v porovnání s jinými kandidátskými zeměmi méně peněz. Především zemědělci se trvale bouří proti podmínkám, za nichž by měli do EU vstoupit. Už dvakrát proti nim v Praze demonstrovali. Sněmovna by se situací v zemědělství měla zabývat počátkem příštího roku.

Rozhovory o vstupu České republiky do Evropské unie se pondělním zasedání v Bruselu blíží k závěru. Státní tajemník Pavel Telička završil jednání o kvótách na agrární produkci, když Česko souhlasilo s jejich výší pro jateční skot. Celková situace ale není zatím pro naší zemi tak příznivá, jak by se zdálo. Česká republika má totiž dostat od Evropské unie nejméně peněz, přestože čeští zástupci požadovali daleko více.

Další uvolnění obchodu se zemědělskými produkty mezi Českem a Evropskou unií vstoupí podle ministerstva zemědělství v platnost asi až od 1. února místo původně předpokládaného 1. ledna příštího roku. "Důvodem odkladu jsou schvalovací procedury a zejména současné soustředění EU na přípravu Kodaňského summitu," řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva. Fáze liberalizace s názvem Double profit podle ministerstva v podstatě prohlubuje princip předchozí etapy tzv. dvojité nuly, který spočívá v odstraňování cel a odpovídajícím odstraňování exportních subvencí. Ze strany EU byl přitom z jednání o liberalizaci vyloučen cukr a ze strany Česka hovězí maso. Dohodnuto bylo uvolnění obchodu zhruba ve třech okruzích. Prvním je bezcelní přístup výrobků původem z ČR na trh členských zemí EU a obráceně bez omezení množství. Základem je odstranění nynějších cel do deseti procent a u vybraných položek i cel nad deset procent. To se týká například některých živých zvířat, vajec, medu, česneku, hrachu a dalších vybraných druhů zeleniny a ovoce, chmele a různých druhy olejů. Dále byl sjednán bezcelní obchod v rámci kvót na citlivé komodity, u nichž se současně odstraní exportní subvence. Pro stanovení množstevního limitu se použil dvouprocentní podíl na domácí spotřebě. Toto uvolnění se týká například některých mléčných výrobků, obilovin a sladu. Součástí Double profitu je také návrh dohody o liberalizaci obchodu s vínem.

Zkrátit přechodné období pro stoprocentní přímé platby zemědělcům na tři roky požadují po EU zemědělské organizace kandidátských zemí. Na nedělní schůzce ve Varšavě se delegáti shodli, že agrárníci musejí být plně začleněni do Společné zemědělské politiky ještě před dalším rozpočtovým obdobím od roku 2007. Vyplývá to z rezoluce, kterou poskytla ČTK Agrární komora České republiky. Přímé platby by měli pěstitelé a chovatelé z deseti nových zemí dostávat po vstupu v 25procentní výši proti farmářům z EU. Na plnou částku by se pak rolníci nových členů dostali v roce 2013. Práva a závazky by podle názoru zemědělců měly být rovné pro všechny, což zabezpečí konkurenceschopnost kandidátských zemí i v nově rozšířené evropské pětadvacítce. Dvourychlostní Společná zemědělská politika je pro nové kandidátské země nevýhodná, uvádí dále rezoluce. Farmáři rovněž nesouhlasí s tím, aby rozšíření EU financovaly především kandidátské země a zemědělci evropské patnáctky. Takové rozhodnutí, které staví agrárníky proti sobě navzájem, považují za politické. Úsilí o zvýšení přímých plateb pro zemědělce potvrdilo v pátek také Polsko, země s širokou zemědělskou základnou, kde startovní výše plateb narazila na tvrdý nesouhlas. Vyjednávání s deseti budoucími členy EU má slavnostně ukončit nadcházející summit v Kodani.

Evropská unie poskytne České republice grant 3,7 miliardy korun z nově vzniklého fondu solidarity na obnovu území po srpnových povodních. Peníze bude Česká republika čerpat v příštím roce, řekl novinářům ministr financí Bohuslav Sobotka po skončení jednání kabinetu. Ministr předpokládá, že smlouvu o poskytnutí peněz podepíše ještě do konce letošního roku. Česko není jediným příjemcem pomoci z fondu solidarity. Peníze na odstraňování škod napáchaných velkou vodou dostane i Německo a Rakousko. Škody napáchané v tuzemsku srpnovou velkou vodou naposledy premiér Vladimír Špidla odhadl na 70 miliard korun. Státní rozpočet a mimorozpočtové fondy celkem věnují v příštím roce na povodně 17 miliard korun, z toho státní rozpočet 11 miliard.

První zhruba tři milióny korun byly vyplaceny zájemcům o podporu z programu Evropské unie Sapard. Začátkem prosince byly proplaceny čtyři projekty předložené v první vlně přijímání žádostí letos na jaře, sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Na 15 projektů bude podle něj proplaceno v úterý. Dalších sedm pak bylo k proplacení předáno a žadatelé by měli dostat peníze v nejbližších dnech. Evropská komise rozhodla svěřit české agentuře správu programu předvstupní pomoci Sapard 16. dubna. Na Česko připadá z evropských fondů 22,4 miliónu eur ročně (asi 700 miliónů korun). Původní časový rámec programu byl stanoven na roky 2000 až 2006.

Česká republika si v pondělí řekla o dvojnásobek částky, kterou jí v poslední nabídce slíbil jak nynější předseda EU Dánsko, tak Evropská komise, sdělil to v Bruselu diplomatický zdroj blízký jednání. Znamená to, že premiér Vladimír Špidla se pojede na summit do Kodaně koncem týdne bít za celkové navýšení o 390 miliónů eur pro léta 2004-6. Poté, co Praha naznačila úmysl stáhnout se z boje o přímé zemědělské podpory a naposledy i o výrobní zemědělské kvóty, zůstávají předmětem rozhovorů - podobně jako v případě Slovinska, Maďarska a dalších zemí - prakticky už jen hotové peníze. V posledním týdnu bylo Praze přislíbeno 185 miliónů eur nad to, s čím se původně počítalo. Ministr Cyril Svoboda požádal o jednou tolik, tedy o 390 miliónů. Bylo mu řečeno, že o tom se rozhodne politicky na nejvyšší úrovni. Summit v Kodani se tak rýsuje stále více jako rvačka o peníze, přičemž EU ještě neřekla, kolik zlaťáků hodí do ringu a zda vůbec nějaké budou. Češi si oprávněně stěžují, že v přepočtu na hlavu vydělávají na členství výrazně méně než ostatní. Když Dánsko přišlo před dvěma týdny s prvním verzí svého "balíčku", nepočítalo s tím, že by Česká republika měla v prvních třech letech po vstupu vyšší čistý příjem než v roce před vstupem, tedy 170 miliónů eur ročně. Vylepšená nabídka počítá s příjmy 190 miliónů, 230 miliónů a 245 miliónů, tedy s nápravou o nějakých 155 miliónů. I tehdy by však v přepočtu na obyvatele nepřesáhly čisté příjmy 70 eur za tři léta. Tedy méně, než co mají dnes jisté ostatní kandidátské země. Ministr Cyril Svoboda dánskému protějšku Peru Stigu Möllerovi a komisaři Günteru Verheugenovi řekl, že nepřichází v úvahu, aby Češi brali z Bruselu méně než Slovinci, kteří jsou relativně bohatší. Podle diplomatů se setkal s pochopením. Aby se Česká republika neocitla po vstupu v negativním postavení vůči rozpočtu, navrhlo pro ni Dánsko napřed 175 miliónů eur dodatečných kompenzací na rok 2004. Posléze přidalo zmíněných 185 miliónů, které budou rozděleny do tří prvních let. Původní rozpočtová kompenzace, s níž se počítalo od října, byla zvýšena ze 193 miliónů na 204 miliónů pro stejné období. Kdyby Praha prosadila svou, domohla by se čistého příjmu 88 eur na osobu a tři roky, což už by bylo podstatně více než 51, které Dánsko nabízelo původně.

Česká republika v Bruselu dojednává s Evropskou komisí konečné znění protokolu o Temelínu, který má být přiložen ke Smlouvě o přistoupení na základě loňské bruselské dohody mezi Českem a Rakouskem. O jeho obsahu mluvil také český ministr zahraničí Cyril Svoboda s rakouským ministrem zemědělství a životního prostředí Wilhelmem Moltererem. "Proces z Melku a bruselská dohoda jsou pro nás závazné. Jsme připraveni splnit to, co je v nich napsáno," řekl Svoboda novinářům. Zdůraznil, že v protokolu nesmí ovšem být zmínka o jurisdikci Evropského soudního dvora, který by tedy neměl být příslušný pro rozhodování o případném neplnění protokolu. Podle zdrojů EU však tento protokol tak jako tak sotva spatří světlo světa, protože nejméně šest členských států je rozhodně proti tomu. Předsedající Dánsko proto navrhuje, aby Česko a Rakousko na základě bruselské dohody jen učinily bilaterální prohlášení, které by bylo ke Smlouvě o přistoupení připojeno jako příloha. Evropská komise připravila text návrhu protokolu, s nímž Rakušané souhlasí; podle dobrého zdroje se v něm nepíše o příslušnosti Evropského soudního dvora. Čeští diplomaté dohadují formulační detaily. Hotový text bude předložen v úterý ministrům zahraničí EU, kteří ho pravděpodobně neschválí. Řada zemí unie, které mají jaderné elektrárny, nechce do evropského práva vnášet protokol umožňující kontrolu bezpečnosti takových zařízení. Domnívají se, že při určitém výkladu by se protokol o Temelínu dal vztáhnout i na další elektrárny v EU.