Související články

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda vítá výsledky irského hlasování. 63 procent irských voličů podpořilo v opakovaném referendu Smlouvu z Nice. Ta reformuje instituce EU tak, aby mohly fungovat i po plánovaném rozšíření o deset nových zemí. Také prezident Václav Havel je rád, že Irové se ve druhém referendu o smlouvě z Nice vyslovili pro přijetí tohoto dokumentu. Havel podle svého mluvčího Ladislava Špačka sledoval lidové hlasování s jistým napětím, neboť bylo důležité nejen pro Iry, ale mělo zvláštní význam i pro země aspirující na členství v Evropské unii včetně České republiky.

Také čeští poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost vnímají výsledek irského referenda jako dobrou zprávu. Irové dokázali, že se cítí jaké Evropané a mají zájem na rozšíření EU směrem na východ, řekl místopředseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Libor Rouček (ČSSD). Další místopředseda integračního výboru Petr Nečas (ODS) míní, že signálem, který přišel z Dublinu, mizí komplikace přijetí Česka do evropského společenství.

Jen chabě vyhlížejí šance, že se nejvyšší představitelé 15 členských zemí budou koncem nadcházejícího týdne v Bruselu schopni dohodnout na společných stanoviscích vůči kandidátům ohledně finančních aspektů rozšíření. Pokud se jim to nepodaří, nebude možné zahájit závěrečnou fázi vstupních rozhovorů mezi EU a deseti státy, které mají vstoupit v roce 2004. EU by se tak dostala do značného vnitřního napětí. Státní tajemník Pavel Telička, který vyjednává vstup České republiky do EU, usoudil, že unie "možná takovou krizovou situaci potřebuje, aby našla řešení - buď na summitu, nebo krátce po něm".

V podstatě jde o to stanovit, zda nováčkové mají po vstupu získat nárok na omezené přímé zemědělské dotace, v jaké výši a s jakou náběhovou křivkou; zda jim mají být přiznány rozpočtové kompenzace, aby se nedostali do horšího postavení, než v jakém byli před vstupem; jak vysoké mají být jejich dotace ze strukturálních fondů a kohezního (vyrovnávacího) fondu. Na každou z těchto tří otázek dávají zatím členské státy odlišné odpovědi. Zatímco většina podporuje návrhy Evropské komise, které vesměs leží na stole už řadu měsíců, menšina se zdráhá s nimi souhlasit a podmiňuje své "ano" buď jednostrannými výhodami pro sebe, nebo přísliby takových výhod do budoucna.

Nizozemsko v pátek znemožnilo uzavření kapitoly "hospodářská soutěž" v rámci rozhovorů mezi EU a Českou republikou výhradou k navrženému přechodnému období pro státní pomoc hutním podnikům. Podle státního tajemníka Pavla Teličky nemají Holanďané konkrétní výhrady; jejich postoj je odrazem vnitropolitické situace i kritického postoje vlády v Haagu vůči procesu rozšíření EU. Telička se tudíž v Bruselu nesešel se svými protějšky z členských zemí a vyjednávací kolo se nekonalo. Kapitola zůstala na jednacím stole a Praha i Evropská komise se budou v příštích dnech snažit nizozemskou blokádu překonat.

Zpráva Evropské komise o takzvaných Benešových dekretech není závazná pro členské státy EU a nikdy to nebyl její úmysl. Prohlásil to v pátek mluvčí komise Jean-Christophe Filori. Kruhy blízké komisi v pátek zdůrazňovaly, že zpráva, podle níž nejsou dekrety právní překážkou českého vstupu do Evropské unie, si nečiní nárok vyřešit obtížnou poválečnou historii. Nemá také znamenat, že toto téma je zcela uzavřeno. K překonání pocitu poválečných křivd může přispět jen rychlá a účinná integrace Česka do EU, což dokazuje úspěšné poválečné sjednocování Evropy.

Evropská komise bude nadále trvat na zprůhlednění státní pomoci poskytnuté českým bankám, a to bez ohledu na to, zda bude v příštích dnech nebo týdnech uzavřena kapitola o hospodářské soutěži, či nikoli. Dokud nebude zcela jasné, jakou státní podporu banky dostaly, v jaké výši a na jak dlouho, nenavrhne povolit, aby taková pomoc trvala i po vstupu do Evropské unie. "Zásada je taková, že banky, u kterých nebude jasné, co bylo přiznáno, v jakém objemu a na jakou dobu, nebudou zařazeny na seznam bank, které smějí dál požívat státní pomoci," řekl zdroj blízký jednání o těchto věcech. V předposlední verzi návrhu společného stanoviska EU byly podle něj jako neprůhledné vyjmenovány Česká spořitelna, IPB a Komerční banka.

K expertizám kolem takzvaných Benešových dekretů, které jsou určeny pro Evropský parlament a Evropskou komisi, se německá vláda zatím nevyjadřuje s tím, že jsou určeny právě pro evropská grémia. Neodpověděla dosud ani na dopis, který zaslal minulý týden předsedovi Evropské komise Romanu Prodimu, předsedovi Evropského parlamentu Patu Coxovi a německému kancléři Gerhardu Schröderovi bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber a v němž žádal zrušení dekretů ještě před českým vstupem do EU. S odpovědí Stoiberovi berlínský kabinet zřetelně nespěchá. "Máme ve zvyku odpovědět a určitě se tak stane," řekla v pátek mluvčí tiskového úřadu vlády bez uvedení bližšího termínu. Stanoviska k těmto otázkám spolková vláda podle mluvčí nemění.

Zprávu Evropské komise, že dekrety nejsou překážkou vstupu ČR do EU, v pátek naopak kritizoval jako "promarněnou šanci" Svaz vyhnanců, který zastřešuje organizace vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy. "Evropská politika tím není věrohodnější. Roznětka v německo-českých a rakousko-českých vztazích tak trvá," uvedla předsedkyně svazu Erika Steinbachová. "Téma Benešových dekretů tím neskončilo," dodala.

Naděje, že o vstupu České republiky do Evropské unie budou rozhodovat nikoli politici, ale sami občané, se výrazně zvýšila. Poslanecká sněmovna totiž ve čtvrtek schválila senátní návrh zákona, na jehož základě se má uskutečnit referendum občanů o vstupu země do unie. Předlohu musí ještě projednat Senát. Pokud ji podpoří i on, referendu o členství Česka v Unii už nebude stát nic v cestě.

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla věří, že po Poslanecké sněmovně schválí návrh ústavního zákona o referendu o vstupu Česka do Evropské unie výraznou většinou hlasů i Senát. Horní komora předlohu vyslala do sněmovny hlasy všech přítomných senátorů a je velmi pravděpodobné, že obdobný jednomyslný souhlas zopakuje i v polovině listopadu při definitivním schvalování. Přijetí předlohy ve sněmovně přivítali i zástupci dalších stran. Někteří levicoví politici nicméně znovu litovali toho, že zákon umožní uspořádat referendum jen o vstupu do EU, ale nikoli také o jiných věcech. "Návrh prošel tak, jak se předpokládalo. Myslím si, že v Senátu projde také velkou většinou, naprosto dostatečnou většinou, a naši lidé budou moci rozhodnout v referendu o přistoupení k EU," řekl Špidla novinářům. V souvislosti s neúspěšným návrhem ODS, aby bylo referendum platné jen tehdy, kdyby se ho zúčastnila nejméně polovina voličů, pofotkl, že za ním mohla být snaha alespoň teoreticky vytvořit situaci, že referendum bude neplatné a rozhodování se přenese zpět na parlament. Poslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil je rád, že ČR bude mít zákon o referendu ke vstupu do EU. "Všechny politické strany vždy deklarovaly, že bez referenda vstup do Evropské unie není možný, takže teď jsme ten krok učinili," řekl novinářům. Mrzí ho, že sněmovna neschválila zavedení kvóra pro platnost referenda. "Ale i v této podobě si myslím, že je to přijatelné," uvedl. Připustil ale, že za takových podmínek může vstup země do unie schválit výrazná menšina obyvatel. Přijetí zákona přivítal předseda sněmovního ústavně-právního výboru Miloslav Výborný (KDU-ČSL). "Na základě tohoto ústavního zákona a prováděcího zákona bude moci každý občan České republiky starší 18 let vyjádřit svůj názor na přistoupení k EU. Nebude to rozhodovat jenom 281 zákonodárců, a myslím, že je to správné," řekl. Předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl novinářům řekl, že jeho strana vždy a trvale podporovala vstup do EU. Místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) přijatý zákon zhodnotil jako potřebný, ale má k němu určité výhrady. Senátní návrh zákona o referendu o vstupu země do EU ve sněmovně podpořilo 180 ze 182 poslanců, nikdo nebyl proti. Předlohu musí ještě schválit Senát. Pak už nic nebude bránit tomu, aby se referendum, pravděpodobně v první polovině příštího roku, uskutečnilo. Pro schválení vstupu země do EU bude nutné, aby kladně hlasovala nadpoloviční většina účastníků referenda.

Česká republika přivítala text zprávy Evropské komise týkající se takzvaných Benešových dekretů a nemá vůči němu námitky. Podle komise poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše nejsou překážkou vstupu Česka do Evropské unie. Sdělili jsme v úterý Bruselu, že se závěrem té zprávy nemáme potíže, řekl novinářům šéf české diplomacie Cyril Svoboda.

Podle informací z Bruselu čeká Evropská komise se zveřejněním své zprávy o slučitelnosti Benešových dekretů s legislativou EU právě na vyjádření Prahy. Dvanáctistránkový dokument je prý připraven ke zveřejnění už od pátku minulého týve středu.

Jakmile Evropská komise dostane z Prahy odpověď, zpraví o obsahu zprávy ještě Evropský parlament a Rakousko, což jsou další dva subjekty zapojené do debaty o dekretech, a vzápětí ji zveřejní. Mělo by se tak stát už ve čtvrtek nebo v pátek.

Na analýze pracovali odborníci z Evropské komise a z českého ministerstva zahraničí od letošního května. "Jakmile bude zveřejněna, nezůstanou v této věci už žádné otevřené otázky," řekl v pátek evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen. Upozornil, že podle názoru Evropské komise je současný český právní řad zcela v souladu s pravidly a hodnotami Evropské unie.

Pro rozšíření evropské patnáctky o další země bude mimo jiné velmi důležitý výsledek referenda o smlouvě z Nice, které se uskuteční o víkendu v Irsku. Prezident Havel proto s dalšími kolegy z visegrádských zemí, tedy Polska, Slovenska a Maďarska, vydali společné stanovisko, v němž tvrdí, že odmítnutí niceské Smlouvy o EU by pro země visegrádské čtyřky bylo zklamání.

Havel také poskytne rozhovor irské televizi, aby tak pomohl přesvědčit zejména nerozhodnuté Iry o prospěšnosti rozšíření unie. Nedovolil si ale odhadnout, jak víkendové referendum dopadne. "Je věcí Irů, jak se rozhodnou. Naší věcí je zdůrazňovat ty dimenze smlouvy, které jsou v zájmu celé Evropy," uvedl pouze. Irové budou o smlouvě z Nice hlasovat již podruhé. Poprvé ji totiž v referendu nepodpořili.

Také z jiných koutů Evropy se ale ozývají hlasy, které se staví proti rozšíření EU. Zpochybňovat rozšíření začaly třeba po nizozemských liberálech i další tamní politické strany. Tisková agentura NPA uvedla, že poslanci vládní křesťanské demokracie (CDA) dospěli k názoru, že Polsko, Slovensko, ale ani Česká republika nesplňují podmínky pro vstup do EU. Nizozemští křesťanští demokraté jsou společně s českými lidovci součástí Evropské lidové strany.

Ve čtvrtek a v pátek se v Lisabonu uskuteční sjezd této strany, na které se chystá i šéf českých lidovců Svoboda. Myslí si, že hlasy proti rozšíření unie jsou v nizozemské lidové straně ojedinělé. "Celá Evropská lidová strana je pro rozšíření EU, tedy i o Českou republiku. To neznamená, že nemůže zaznít tu či onde hlas opačný," uvedl Svoboda. Také prezident Havel je přesvědčen o tom, že odpůrci rozšíření EU jsou v menšině.