Související články

Jaká je v Irsku nálada před blížícím se referendem a jaký výsledek lze očekávat? To ví Štefan Auer, slovenský politolog žijící v Irsku. Do Dublinu telefonoval kolega Mikuláš Kroupa.

Rozšíření Evropské unie, téma které je stále v centru pozornosti českých politiků i veřejnosti. Nyní je v popředí zájmu nadcházející víkendové referendum, které proběhne v Irsku. Irové totiž budou už podruhé rozhodovat o tom, zda podpoří smlouvu z Nice, která vytváří rámec pro rozšíření unie. Do kampaně v Irsku se proto zapojili i čeští politici.

Z jednání mezi členskými státy Evropské unie o společných pozicích vůči České republice lze soudit, že sílí naděje konečně uzavřít kapitolu "hospodářská soutěž", a to zřejmě na konci příštího týdne. Evropská komise předložila "patnáctce" také nový návrh stanoviska k zemědělství, který obsahuje dílčí vylepšení. Naopak u kapitoly instituce se země Evropské unie shodují, že samy od sebe nevyhoví požadavku Prahy mít v Evropském parlamentu nikoli 20, ale 22 poslanců jako jiné stejně lidnaté země. Evropská komise obdržela od Česka ve čtvrtek seznam případů státní pomoci poskytnuté při privatizaci velkých bank, který v posledních týdnech naléhavě požadovala; zjistila však, že je neúplný, a požádala Prahu o doplnění. Členské státy z této věci učinily podmínku uzavření kapitoly a při nedělním jednání konstatovaly, že ještě nemají ujištění EK o tom, že státní pomoc v českém bankovnictví je zmapována. Podle nejmenovaného zdroje v Radě EU se pracovní skupina pro rozšíření naopak shodla na udělení přechodného období pro poskytování státní pomoci třem českým hutním podnikům do roku 2006, ovšem s podmínkou, že ještě jednou před vstupem prověří naplňování programu restrukturalizace ocelářství a podnikatelských plánů jednotlivých firem.

O česko-francouzských vztazích a rozšiřování Evropské unie v Paříži jednal premiér Vladimír Špidla s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem. "Setkání potvrdilo ve všech směrech mimořádně dobré vztahy," řekl Špidla novinářům po více než hodinovém setkání s prezidentem Chirakem. Podle něj Francie považuje rozšíření Evropské unie za "mimořádnou příležitost pro Evropu samu, pro všechny státy a národy v ní sdružené". Vzhledem k tomu, že se letos ve Francii koná Česká kulturní sezóna, hovořil se Chirakem také o česko-francouzských kulturních vztazích. V debatách se dotkli i otázky Blízkého východu a probrali "celkovou mezinárodní situaci". Na závěr setkání přebral Špidla od vedení Francouzského červeného kříže šek na 200.000 eur (šest miliónů korun) na pomoc obětem srpnových záplav v České republice. Z prezidentského Elysejského paláce odjel Špidla na oběd s podnikateli, který pořádá francouzský Svaz zaměstnavatelů MEDEF. Odpoledne jej ještě čeká jednání s jeho francouzským protějškem Jeanem-Pierrem Raffarinem.

Téměř 700 nových úředníků bude po vstupu České republiky do Evropské unie potřeba k vyřizování žádostí o podporu ze strukturálních fondů unie. Ministerstva a další instituce je začnou přijímat od ledna příštího roku. Požadavky na státní rozpočet jsou zhruba 270 miliónů korun. Strategii vytvoření administrativních kapacit v pondělí na návrh ministra pro místní rozvoj Pavla Němce projedná vláda. Evropská komise v hodnotící zprávě tento týden Českou republiku kritizovala, že administrativní kapacita pro čerpání peněz je zatím znepokojivá. Česko už několik let není schopno dostatečně využívat peněz z předvstupních fondů ISPA, PHARE a SAPARD. Evropská komise ve středu doporučila Českou republiku spolu s dalšími devíti kandidátskými zeměmi k přijetí do Evropské unie v roce 2004. Komise popsala připravenost země na tento vstup spíše v příznivých barvách. O české ekonomice se posudek rozepisuje převážně pozitivně.

Posudek Evropské komise ministerstvu zdravotnictví je podle jeho šéfky Marie Součkové příznivý. Komise požaduje zlepšení zdravotní péče v psychiatrii a práv duševně nemocných, ale zároveň zdůrazňuje, že bylo v této oblasti učiněno významné zlepšení. K harmonizaci české a evropské legislativy musí dojít ještě v oblasti léčiv a vzdělávání. Právě na poli zdravotnických povolání však bylo v posledních dnech mnoho uděláno, řekla ve čtvrtek novinářům Součková. "Návrh zákona k výkonu zdravotního povolání lékařů, zubních lékařů a farmaceutických pracovníků prošel v prvním čtením sněmovnou 3. října, druhý návrh zákona o tak zvaně nelékařských povoláních je dán do připomínkového řízení," řekla Součková. Vláda by o něm bude jednat do dvou týdnů.

Předchozí rozšíření Evropské unie přineslo Irsku skvělé možnosti, více pracovních a obchodních příležitostí a více investic, líčil ve čtvrtek před novináři irský ministr zahraničí Brian Cowen argumenty, jimiž se snaží přesvědčit Iry o přijetí smlouvy z Nice. Cowen se ve čtvrtek setkal v Dublinu se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou, který doufá, že příští týden uslyší z Irska pozitivní signál - "ano" - v opakovaném referendu o niceské smlouvy, jež má umožnit nové rozšíření EU.

S blížícím se rozšířením Evropské unie se německé země Bavorsko a Sasko, které sousedí s Českou republikou, ocitají v zeměpisném středu velkorysého projektu. Více než jiné spolkové země si přitom slibují od rozšíření značné obchodní a hospodářské výhody a oživení. "Bavorsko se mnohem více stane tranzitní zemí a jeho přístup k východním trhům se zvýší," soudí ministr pro evropské záležitosti Reinhold Bocklet z největší spolkové země. Rozšíření EU podle něj přinese hospodářské impulsy celému jihoněmeckému prostoru, který už tak patří v Německu k nejbohatším. Vrazně chudší Sasko spatřuje naději na hospodářské oživení mimo jiné v česko-polsko-saském trojmezí v oblasti Hrádku nad Nisou, Bogatynie a Žitavy. Drážďanská zemská vláda si tam představuje rozvoj průmyslových zón a jejich propojení dopravními sítěmi. Na německé straně už mají plány konkrétní obrysy a v okolí Žitavy je už pronajato kolem 60 procent pozemků vhodných k průmyslovému využití.

Irská vláda dělá vše pro to, aby irský lid v opakovaném referendu hlasoval pro Smlouvu z Nice, která je předpokladem rozšíření Evropské unie o deset kandidátských zemí včetně České republiky. Novinářům po čtvrtečním jednání s irským premiérem Bertie Ahernem v Dublinu to řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Zdůraznil, že neexistuje žádný náhradní plán pro možnost, že by se Irové stejně jako loni znovu vyslovili proti přijetí smlouvy. "Vláda v Irsku dělá všechno pro to, aby toto referendum bylo úspěšné," zdůraznil český ministr, který v Dublinu jedná pouhých devět dní před novým lidovým hlasováním. Podle něj si všichni musí uvědomit, jaké důsledky irská odpověď na Smlouvu z Nice bude mít. "Neexistuje žádný plán pro negativní rozhodnutí, takže tady se musí rozhodnout pozitivně," podotkl Svoboda.

Zrušení takzvaných Benešových dekretů ještě před vstupem České republiky do Evropské unie opakovaně žádá bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber. Dopis, který ve čtvrtek zaslal předsedovi Evropské komise Romanu Prodimu, předsedovi Evropského parlamentu Patu Coxovi a německému kancléři Gerhardu Schröderovi, zpochybňuje českou zralost k členství v unii. Bavorský premiér zaslal adresátům také dvě další studie, které si objednala jeho regionální vláda a které v jednotlivých bodech mají za to, že české dekrety odporují mezinárodnímu právu. Považují je za integrační překážku pro Evropskou unii. Stoiber na základě studií soudí, že "zákonné úpravy s takovým obsahem nemohou v EU platit".