Související články

Česká republika zahájila boj proti rozhodnutí Evropské komise, že výrobní kvóty pro české zemědělce budou vypočítávány ze statistik za referenční období 1995 až 99. Státní tajemník Pavel Telička snesl řadu argumentů vyvracejících "výhodnost" tohoto období. Přesvědčoval komisi mimo jiné srovnáním s okolními zeměmi, hlavně Rakouskem a Bavorskem. "Pro výpočet kvóty je relevantní spotřeba i v posledních letech a také její trend - u některých komodit i před rokem 1990. Dále pak je důležitá struktura této spotřeby a srovnání s klimaticky obdobnými sousedními zeměmi, jako jsou Rakousko či Bavorsko, které navíc mají podobný jídelníček," vyložil Telička svůj postup při čtvfrteční výměně názorů s úředníky EK.

První náznaky pružnosti na straně Evropské komise zaznamenal český vyjednávač, státní tajemník Pavel Telička při čtvrtečních konzultacích o výrobních zemědělských kvótách. Spočívají podle něj zejména v ochotě zvažovat případně i jiné referenční období než to, které zatím EU brala jako základ pro výpočet kvót. "Řekl bych, že se možná daří částečně argumentačně zpochybňovat referenční období. Ukazuje se, že některé subjekty na straně komise - nikoli ovšem komise jako taková - tyto argumenty vnímají," řekl Telička ČTK několik hodin před skončením konzultací. Zaznamenal v nich "určitý signál flexibility".

ČR usiluje o to, aby pro stanovení kvót bylo možné využít statistiky z delšího časového období, nejen z let 1995-1999, jak navrhuje komise. Například od roku 2000 výrazně vzrostl počet masných krav a také ovcí - za základ lze vzít podle Teličky i čísla z roku 2001, ba letošní statistiky, které jsou u více než ročního dobytka už dnes známy.

V jedné věci udělaly volby úplně jasno. Nová vláda bude jednoznačně proevropská. Tento fakt přijali prakticky všichni ekonomičtí odborníci s uspokojením. Právě mezi ekonomy má vstup Česka do Evropské unie největší podporu. Ačkoliv vědí, že tento krok nebude vůbec jednoduchý a ponese s sebou různá rizika, nevidí vesměs pro Česko žádnou jinou alternativu. Nevidí ji ani Jan Švejnar, profesor Michiganské university ve Spojených státech.

Celkem tři miliony eur získalo Policejní prezidium České republiky společně s německými partnery na projekt Boj proti korupci a ekonomické kriminalitě. Dva roky budou desítky specialistů z Evropské unie učit české kriminalisty využívat nejnovější počítačové programy při odhalování korupce. Podrobnosti přinesl Mikuláš Kroupa.

Česká republika uzavřela s Evropskou unií část kapitoly zemědělství, týkající se veterinárních a fytosanitárních předpisů. Stalo se tak během ministerské konference o rozšíření EU v Lucemburku 11. června. "Česká republika obhájila dvě nejobtížnější přechodná období," řekl na tiskové konferenci ministr zemědělství Jan Fencl. Zemědělství je považováno za jednu z nejtěžších neuzavřených kapitol. Podle Fencla tak získá 52 domácích potravinářských podniků tříleté přechodné období na plnění veterinárních a hygienických podmínek. Nemělo by však sloužit všem, ale podstatně menšímu počtu. Nejpozději do konce letošního roku by podle ministra měla začít platit další liberalizace obchodu s unií, tzv double profit. Nikoli však dříve, než začne platit v EU.

Evropská unie by neměla připustit, aby se kandidátské země, včetně České republiky, v prvních letech po vstupu do EU ocitly v postavení, kdy budou více přispívat do jejího rozpočtu, než z něj dostávat. Uvádí se to ve zprávě o rozpočtových okolnostech rozšíření, kterou schválilo plénum Evropského parlamentu. Pokud by k tomu došlo, měla by EU nabídnout novým členům finanční kompenzace, uvedli poslanci EP, kteří se tak postavili za stanovisko Evropské komise odmítané vesměs kandidátskými státy. Česká republika, Polsko, Maďarsko i Slovensko dávají přednost postupnému zvyšování svého příspěvku do rozpočtu EU, nikoli vracení případného rozdílu. Česká republika několikrát Evropské unii sdělila, že trvá na tom, aby mohla progresivně zvyšovat příspěvky. Premiér Miloš Zeman při nedávné návštěvě v Bruselu sdělil, že český příspěvek bude nutně kopírovat "náběhovou křivku" příjmů z evropské pokladny.

Zatímco české pivovary, jak jsme se mohli přesvědčit minulý týden, pohlížejí na vstup do Evropské unie s bohorovným klidem, čeští a moravští vinaři neskrývají silné obavy. Mohou mít totiž pocit, že vinařská lobby v západní Evropě by nejraději i malou českou konkurenci viděla na kolenou. Za možnou likvidaci domácího vinařství považuje Českomoravská vinohradnická a vinařská unie návrh Evropské unie na zařazení České republiky do tzv. vinařské zóny B, tedy do klimatické zóny, ve které je zařazeno třeba jižněji položené Rakousko.

Zrušení takzvaných Benešových dekretů není podmínkou vstupu České republiky do Evropské unie. Prohlásil to ve středu v Berlíně kandidát německé konzervativní opozice na úřad kancléře v zářijových volbách Edmund Stoiber s tím, že tyto otázky spolu nicméně souvisejí. Na tiskové konferenci o zahraniční politice křesťanského bloku CDU/CSU se Stoiber ohradil proti líčení některých médií, že na květnovém sudetoněmeckém srazu v Norimberku podmínil český vstup do společenství zrušením dekretů. "Souvislost je přece ale logická," řekl. Když nějaká země podle Stoibera vstupuje o EU, pak musí splnit kodaňská kritéria unie z roku 1993.

Staré historické rány je třeba hojit, nikoli jitřit, řekl ve středu plénu Evropského parlamentu v narážce na debatu o Benešových dekretech komisař Günter Verheugen. Poslanci se vesměs k této věci vyjadřovali umírněně, pokud neodsuzovali, že byla vůbec vtažena do procesu jednání o vstupu České republiky do EU. "Diskuse musí respektovat bolest i odlišnou historickou zkušenost. Musí být vedena tak, aby neplodila nové rány, ale umožňovala naopak jejich léčení," řekl Verheugen. Vyžaduje to podle jeho slov jak úsilí o společnou integrovanou budoucnost, tak ochotu a sílu se podívat do očí historické pravdě.

Česká republika při jednání o vstupu do Evropské unie uzavřela za uplynulé pololetí pouze kapitolu "regionální politika". S 25 hotovými kapitolami ze 30 zaostává v pomyslném žebříčku za řadou "konkurentů" včetně Slovenska. Podle ministra zahraničí Jana Kavana to však nevadí, protože v této fázi nejde už vůbec o počty kapitol, ale o kvalitu podmínek, za nichž byly uzavřeny. Španělský státní tajemník Ramón de Miguel a komisař Günter Verheugen ovšem na tiskové konferenci po dvou dnech rozhovorů s ministry kandidátských zemí zdůraznili, že jednání vstoupilo do klíčové konečné etapy, kdy je třeba urychleně odstraňovat všechny nedodělky. Podle Verheugena by bylo žádoucí se jich zbavit do října, aby se pak mohli všichni jednající soustředit na stěžejní sporné problémy, zejména finanční. Jan Kavan protějškům z 15 členských států unie vyložil, že Praha nadále odmítá ukončit jednání o kapitole "doprava", protože považuje za neopodstatněný požadavek EU na odklad práva českých dopravců poskytovat vnitrostátní služby v jiných zemích (kabotáž). Předpokládá, že po zářijových německých volbách bude možné tuto věc snadno vyřešit ku prospěchu české strany. Obdobně nemůže ČR přistoupit na nabízené podmínky uzavření kapitoly "instituce", dokud nebude napraveno diskriminační rozhodnutí ze summitu EU v Nice, které jí přisoudilo o dva poslance v budoucím Evropském parlamentu méně, než mají srovnatelně lidnaté státy unie. Předsedající Španělsko vyjádřilo přesvědčení, že se tuto věc povede vyřešit na samém konci přístupových rozhovorů.