Související články

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se neobává, že nová rakouská vláda, opět složená z lidovců (ÖVP) a krajně pravicové strany svobodných (FPÖ), bude České republice ztěžovat vstup do EU. Svoboda v neděli také ČTK řekl, že odmítá další jednání na téma možného uzavření jihočeské jaderné elektrárny Temelín. V rakouském vládním programu se objevila zmínka o tom, že Vídeň chce vést intenzivní rozhovory o odstavení Temelína. Svoboda doufá, že rakouský kabinet lidovce Wolfganga Schüssela bude pro členství ČR v EU. Přestože program nové rakouské vlády neobsahuje ultimativní požadavky na uzavření Temelína, rozpory v řešení této otázky mezi Českou republikou a Rakouskem mohou zůstat. "Jednání o Temelínu je uzavřeno podpisem protokolu z Melku a dohody z Bruselu. Z naší strany se budou všechny dokumenty, které byly podepsány, plnit do posledního písmene a do poslední čárky, takže ani tady není žádný důvod k nějakému novému jednání," uvedl Svoboda.

Nový rakouský kabinet se přidržuje odmítavého postoje k jaderné energetice. Hlavně od politiků FPÖ zaznívaly za předchozí vlády sestavené stejnými stranami hrozby bránění vstupu ČR do unie, pokud Praha neodstaví Temelín a nezruší Benešovy dekrety. Svobodní dokonce loni uspořádali protitemelínské referendum. Ačkoli lidovci ovládali obě kompetentní ministerstva (zahraničí a ekologie), nemohli radikální rétorice FPÖ zamezit, protože nacionalisté měli ve vládě stejně silné zastoupení. Z listopadových voleb ale vyšli vítězně lidovci a FPÖ naopak přišla o většinu voličů. Špičky svobodných následně připustily, že s tvrdými požadavky proti umírněnějším lidovcům vůči ČR už tentokrát nepochodí.

Referendum o vstupu České republiky do EU by se podle vlády mělo konat v neděli a v pondělí. Některým poslancům se to ale nelíbí. Při středečním jednání sněmovny dali najevo, že možná navrhnou, aby se všelidové hlasování konalo v pátek a sobotu. V těchto dnech se tradičně konají volby do sněmovny, Senátu a obecních zastupitelstev. Zatím se počítá s tím, že referendum o vstupu do EU bude 15. a 16. června. S nedělním a pondělním termínem referenda počítá vládní návrh zákona, který má technicky upravit jeho organizaci. Sněmovna tuto předlohu projednala v prvním čtení a rozhodla, že v dalších týdnech ji projednají její výbory.

Tři miliony českých věřících má o výhodách našeho vstupu do Evropské unie přesvědčit brožura, která se brzy začne rozdávat v kostelích. Jak napsala Mladá fronta Dnes, jako první se propagační kampaně před červnovým referendem ujmou nikoli vládní politici, ale faráři a řeholníci.

V Ostravě začal rozsáhlý projekt Ostrava do Evropy, který má přiblížit široké veřejnosti členské země Evropské unie. Prvním z prezentovaných států je Francie. Akce věnované zemi galského kohouta potrvají tři dny, řekl ČTK organizátor Petr Becher. Zájemci si mohou poslechnout například recitace francouzských veršů a zpěv francouzských písní v originále. Připravena je také beseda o životě ve Francii a výstava fotografií od Jindřicha Štreita. Návštěvníci si mohou prohlédnout také francouzské knihy a propagační filmy. "My máme nedůvěru ke všemu novému a cizímu. Celý projekt by měl proto ukázat na mnohé problémy a výhody vstupu do Evropské unie," podotkl Becher. Dodal, že první volba padla na Francii kvůli dlouhodobým kulturním vazbám s touto zemí. Dalším z představovaných států bude Dánsko. Dny této země jsou připraveny od 25. března.

Připravované daňové změny, které je nutné provést před vstupem do Evropské unie, mohou v blízké budoucnosti způsobit dočasný růst cen. Vliv daní je však jediným faktorem, který bude dočasně působit na zdražování. Celkově tak vstup České republiky do unie nezpůsobí žádný dramatický cenový skok, řekla členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. "Jednorázový cenový dopad přistoupení k Evropské unii bude pravděpodobně velmi mírný," uvedla. Podle ní tak nenastane dramatické zvýšení cen ani skokové vyrovnání cen k průměru v Evropské unii.

V letošním roce se mohou v nárůstu cen krátkodobě projevit povinné daňové změny před vstupem. Mezi ně patří zvýšení spotřebních daní u tabáku a lihu, zvýšení ostatních spotřebních daní a změny DPH. Dopady daňových změn by se projevily výrazněji pouze v případě, že by se všechny tyto změny nahromadily do jednoho okamžiku. V takovém případě by inflace mohla vzrůst až o 2,5 bodu, což by mohlo zvýšit riziko inflačních očekávání a mzdového vývoje. O těchto změnách však doposud není rozhodnuto, zvýšení spotřebních daní u tabáku a lihu prošlo pouze prvním čtením v parlamentu. Proto s těmito změnami ČNB ani nepočítá v inflační prognóze. Riziko jejich dopadu navíc snižuje současný vývoj inflace, kdy ceny meziročně klesají, připomněla Erbenová.

Výrazněji by se po vstupu do Evropské unie neměly změnit ceny v zemědělství. V prvních čtvrtletích po vstupu sice mírně vzrostou ceny některých produktů, naopak zvýšení přímých dotací oslabí tlak na růst cen. "Ceny se spíše stabilizují a nebudou natolik volatilní," vysvětlila bankéřka. V poslední době zemědělské ceny procházely výkyvy až o deset procent.

Vstupu do Evropské unie není třeba se bát. Pro země, které už v jednotné Evropě jsou, i pro ty, jež do ní teprve vstupují, je to příležitost k dalšímu rozvoji. Při úterní návštěvě v Libereckém kraji to řekl bývalý předseda nizozemské vlády Wim Kok, jenž nyní předsedá nezávislé komisi, která připravuje zprávu o dopadech rozšíření EU. "Obavy ze ztráty identity a možnosti rozhodovat nepanují jen v zemích, které se do EU chystají, stejné otázky si kladou i obyvatelé v zemích, jež už jsou členy jednotné Evropy," poznamenal Kok a dodal, že nejvíce se lidé na obou stranách obávají odlivu pracovních sil a ztráty pracovních příležitostí v otevřené Evropě. "Já jsme však přesvědčen, že rozšíření unie bude přínosem pro všechny, nové země Evropu obohatí," zdůraznil Kok.

Bývalý nizozemský předseda vlády se v Liberci u kulatého stolu sešel nejen se zástupci, měst a obcí Libereckého kraje. Na setkání se zástupci EU přijeli i zástupci Německa a Polska, se kterými Liberecký kraj úzce spolupracuje. Právě tato kulturní, společenská a ekonomická spolupráce je podle Koka důkazem toho, že sousední příhraniční regiony si mohou být bližší než kraje na opačných koncích jedné země. "V rámci Evropské unie by se tato spolupráce měla dál rozvíjet," dodal Wim Kok.

Po vstupu do Evropské unie zaplatí lidé za levné české léky více. Výrobci předpokládají, že například Paralen či Acylpyrin podraží. Podle výkonného ředitele Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) Pavla Mazana je Česko nyní na 40 procentech úrovně evropských cen. "Očekávám, že na vstup budou čeští výrobci reagovat zdražením, i když ne o oněch 60 procent rozdílu," řekl Mazan ČTK. Připomněl, že ceny originálních zahraničních léků jsou už nyní srovnatelné s evropskými, ale české léky jsou několikanásobně levnější, protože jsou dotované. "Ceny českých léků porostou, protože to, za kolik se prodávají dnes, nedává výrobcům prostor k tomu, aby se rozvíjeli stejným tempem jako zahraniční," potvrdil ČTK výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Lumír Kroček. Domácí firmy podle něj chtějí, aby mohly do tvorby cen zahrnovat náklady, které si započítávají zahraniční výrobci.

Česká republika dostala minulý týden od francouzského prezidenta Chiraka co proto. Důvod? Odcházející prezident Havel podepsal prohlášení na podporu politiky Spojených států a připojil se tak k dalším sedmi evropským státníkům. Spíše proamerický kurs zachovává i česká vláda. O vztazích Evropské unie se Spojenými státy, Chirakových výrocích a současné mezinárodní situaci hovořil s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou Herbert Brynda.

V České republice naplno probíhá kampaň před červnovým referendem o vstupu do Evropské unie. Zatím však nenabrala formou klasické bilboardové reklamy, nýbrž má podobu diskuse. Ve vysílání Českého rozhlasu a televize se stále častěji objevují nejrůznější debaty o tom, co získá či naopak ztratí republika, vstoupí-li do unie. Snad dosud největší diskuse o budoucnosti unie a evropské formě vládnutí provázela dvou denní mezinárodní konferenci v Italském kulturním institutu. Více než dvě stě pozvaných hostí především z akademického světa diskutovalo

Kabinet dal v pondělí za úkol ministrům financí a průmyslu a guvernéru České národní banky, aby do 30. září letošního roku připravili plán na přijetí jednotné evropské měny. Strategii ČNB, v níž banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura, v pondělí vláda pouze vzala na vědomí jako výchozí materiál pro další diskusi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. Podle něj se musí vláda nejprve shodnout na reformě veřejných financí a teprve poté může připravit strategii, kdy se Česká republika připojí k euru.

Vstup ČR do Evropské unie je plánován na květen 2004. Z procedurálního hlediska je tak při splnění maastrichtských kritérií prvním možným rokem přistoupení k eurozóně rok 2007. Jednou z podmínek přijetí eura je deficit veřejných financí nepřesahující tři procenta HDP. Pokud by ale vláda pokračovala v nynější rozpočtové politice, české veřejné finance by se v roce 2006 propadly do schodku 6,6 procenta HDP. Ministerstvo financí proto ve snaze zabránit narůstajícím deficitům přišlo s návrhem reformy rozpočtových výdajů a daní. Radikální verze reformy by měla vést k poklesu deficitu veřejných financí v roce 2006 na 3,7 procenta HDP.

Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.