Související články

Mikuláš Kroupa vám v následujících minutách prozradí, kdy se promění česká koruna na euro. Dozvíte se také, jaké nebezpečí hrozí České republice za to, že zvyšuje deficit svých veřejných financí.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda pravděpodobně pro své ministerstvo získá 100 miliónů korun, které z chystaného státního rozpočtu na příští rok požaduje na propagaci vstupu České republiky do Evropské unie. Na dotaz ČTK to řekl ministr financí Bohumil Sobotka. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Martin Kocourek z ODS však nesouhlasí. "Kupovat si názor občanů za stamilióny korun považuji za nesprávné. Buď je přesvědčíme my sami, nebo nám žádné peníze nepomohou a jsou to peníze vyhozené z okna", řekl Kocourek a dodal, že například právě tyto peníze přispívají k velkému deficitu veřejných financí v ČR.

Sobotka v pořadu televize Nova Sedmička zopakoval, že státní rozpočet letos skončí s deficitem do 70 miliard Kč. Návrh ministerstva pro příští rok předpokládá schodek 157 miliard. Místopředseda rozpočtového výboru Martin Kocourek z ODS k tomu řekl, že ODS takový návrh rozpočtu nepodpoří. Varoval, že pokud bude rozpočet s podobnými schodky sestaven i v dalších letech, tuzemská ekonomika začne v roce 2006 klesat. Podle Sobotky by tento scénář platil, kdyby vláda v této oblasti "nic nedělala". Kabinet však chystá reformu veřejných rozpočtů, připomněl ministr. Její součástí jsou i změny spotřební daně a daně z přidané hodnoty.

Před možnými průtahy při rozšiřování Evropské unie varoval v rozhovoru pro rakouský list Die Presse bývalý kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Podle něj by odkládání rozšíření mohlo způsobit obrat v náladě mezi obyvateli kandidátských zemí. "Když je někdo v situaci nevěsty, které chlapec již deset let slibuje svatbu, avšak vždy si najde výmluvu, když jde o stanovení termínu na radnici, pak se tato nevěsta pochopitelně stane mrzutou," prohlásil Schwarzenberg. Země kandidující na přijetí do unie jsou již dlouho podrobeny předpisům EU, trhy jsou již dlouho otevřené, uvedl. Dosud ale z toho měla větší prospěch západní strana, dodal. "Když se podíváte jen na údaje o rakouském exportu, pak teprve zjistíte, kdo udělal dobrý obchod." Schwarzenberg kritizoval Rakousko. "Rakousko klade podmínky sousední zemi, tato sousední země nemá žádné velké požadavky na Rakousko - kromě normální sousedské spolupráce a toho, aby ji nechali na pokoji."

Evropská komise uvalila podle nepotvrzených informací dumpingová cla na české výrobce ocelových svařovaných trubek Jäkl Karviná a Železárny Veselí. Nezabraly tudíž české argumenty, že žaloba na tyto dva podniky se opírala o nepřesné údaje a že dumping byl zanedbatelný. Pro karvinskou železárnu zavedla údajně komise cla ve výši 17,9 procenta, pro veselskou 52,6 procenta. Pro obě české ocelárny znamená verdikt ztrátu západoevropského trhu s tvrdými dopady na výrobu, obrat a zaměstnanost.

V úterý náměstek ministra průmyslu Miroslav Somol komisi přesvědčoval, aby české podniky posuzovala zvlášť, mimo vývozce z Polska, Ukrajiny, Turecka a Thajska, proti nimž bylo řízení vedeno současně. Pak by se podle něj ukázalo, že většina českého exportu směřovala do Německa, kde dumping nebyl; tam, kde panovalo podezření, byly zase vývozy mizivé a české podniky se "svezly" s vývozci z jiných zemí. Rozhodující roli sehrála nepochybně momentální krize v evropském i světovém obchodu s hutnickými výrobky a tlak, kterému jsou vlády ze strany národního průmyslu vystaveny.

Malé a začínající podniky v Česku, Slovensku a ostatních kandidátských zemích budou moci od začátku září využívat další pomoc ze strany Evropské unie. Již existující informační střediska unie EIC v těchto zemích jim budou od konce léta poskytovat nejen informace, ale také peníze. Informovala o tom v pátek Evropská komise. Krok znamená, že kandidátské státy se již dlouho před vstupem do unie zapojí do programu EU na zlepšování podnikatelského prostředí, a to s ohledem na ekonomické a sociální cíle EU. Program se zaměřuje na malé a střední podniky a disponuje 450 milióny eur z investičních fondů EU. V kandidátských zemích z něj bude čerpat stávajících 51 středisek EIC, jejichž počet se bude dále zvyšovat, uvedla komise.

Až do okamžiku jejich vstupu do EU chce Evropská komise bedlivě sledovat, jak kandidátské země plní své závazky, a z neplnění vyvozovat důsledky, aby udržela potřebný tlak. Proto připravuje monitorovací systém pro období mezi jarem 2003, kdy bude zřejmě podepsána s desítkou kandidátů Smlouva o přistoupení, a samotným vstupem, zřejmě na začátku 2004. "Nejde o žádné nové podmínky, ale o to průběžně měřit, zda byly závazky splněny tak, jak bylo domluveno," řekl ČTK Eneko Landaburu, generální ředitel pro rozšíření v Evropské komisi. Pozornost se podle něj soustředí na přejímání a aplikaci legislativy EU a na vytváření administrativního zázemí.

Česko bylo v minulém roce jednou ze sedmi zemí, z nichž přicházelo do Evropské unie nejvíce padělaného zboží. Ze zadržených 95 miliónů padělaných výrobků pocházelo nejvíce z Thajska (23 procent), Číny (18), Turecka (8), Hongkongu (5), Česka (4), Tchaj-wanu (3) a USA (3), uvedla v pátek Evropská komise. Z Česka přicházely do zemí EU především padělané oděvy a oděvní doplňky, ale také falešné léky, náhradní automobilové díly, parfémy a kosmetické výrobky, elektronické přístroje, hodinky, šperky, hračky a hry, uvedla EK. Připustila, že je velmi těžké určit, zda se jednotlivé padělky vyrobily v zemi původu nebo se do těchto zemí dostaly tranzitem. Počet zadržených padělků v hodnotě přes dvě miliardy eur znamená nárůst o 900 procent proti roku 1998. To však komisi zvlášť netrápí, protože si tento jev vysvětluje hlavně tím, že se v poslední době rozšířilo padělání z tradičních luxusních výrobků na snad všechny druhy zboží, a zlepšila se celní kontrola. Starosti jí však dělá zjištění, že se rozmohlo padělání léků a potravin.

Budou české potraviny konkurenceschopné s produkty Evropské unie? V Ekonomické rubrice vám kolega Mikuláš Kroupa prozradí, jak vyjednávají úředníci o vstupu České republiky do Evropské unie v kapitole zemědělství.

Česká republika a Slovensko jsou připraveny podle svých vyjednavačů završit do konce roku jednání o vstupu do Evropské unie (EU). Státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička se na tom shodl v Brně se svým slovenským kolegou Jánem Figeľem. Český vyjednavač zdůraznil, že většina kapitol je již uzavřena. Figeľ dodal, že otevřené kapitoly mají obě země podobné, a proto o nich vyjednavači spolu diskutují. Mezi společné otázky v této oblasti patří například kategorie zemědělství, kde jde především o produkční kvóty. Česko a Slovensko dále neuzavřely kapitolu hospodářská soutěž. Podle hlavního vyjednavače Evropské komise pro ČR Rutgera Wisselse má Česká republika šanci uzavřít tuto oblast do září, a to díky pokroku v restrukturalizaci ocelářství. Telička s Figeľem již dříve prohlásili, že budou konzultovat své kroky v jednání o vstupu do EU. Domnívají se, že v závěrečné fázi rozhovorů s unií musí kandidátské země postupovat společně, protože jen tak se dají vyjednat co nejlepší podmínky pro nové členské státy. Oba vyjednavači se setkají opět v září.

Česko-rakouské spory kolem takzvaných Benešových dekretů řadí komisař Evropské unie pro její rozšíření Günter Verheugen mezi problémy, které ho před otevřením společenství znepokojují. V nejnovějším vydání německého týdeníku Die Zeit ale poukazuje na to, že jednání o rozšíření EU je do značné míry uzavřeno a že bylo vyřešeno 95 procent všech problémů. Komisař nepochybuje o orientaci rakouských lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela ani opozičních sociálních demokratů (SPÖ) a Zelených ve prospěch rozšíření. Jiné je to ale se Svobodnými (FPÖ) Jörga Haidera. Verheugen si zároveň nemyslí, že by si Haiderova strana kvůli rozšíření vynutila nové volby. Také po volbách v České republice se už mnohé kolem dekretů uklidnilo, usuzuje Verheugen. Evropská komise a ČR teď pracují na expertízách, které mají vyjasnit historické a právní otázky.