Související články

Snaha Francie prodloužit si předsednictví Evropské unie nevyplývá z toho, že nástupnickou zemí bude právě Česká republika. Jde o standardní touhu Francie, která se vyskytla během každého francouzského předsednictví. Novinářům to řekl premiér Mirek Topolánek. Francie je předsednickou zemí do konce roku, od ledna na její místo nastoupí Česko, po něm přijde na řadu Švédsko. Podle informací médií by však Francie raději viděla na svém místě větší stát. Objevují se i úvahy, že by si své předsednictví chtěla prodloužit. Rakouský list Kurier tento týden napsal, že v Evropském parlamentu je možné slyšet již nahlas vyslovované přání, aby francouzské funkční období bylo prodlouženo nejméně na dvojnásobnou dobu, tedy alespoň na rok. "Ta snaha je pravidelná a netýká se toho, že zrovna Česká republika má nastupovat po francouzském předsednictví," prohlásil premiér. Podle něj jde o snahu vytvořit "direktoriát" a posílit eurozónu v ekonomických a měnových otázkách. "Já to pokládám za vyloučené a myslím, že nejsem zdaleka sám a nejenom malé země v Evropské unii se tomu v listopadu postaví," dodal. Domnívá se, že se této snaze podaří zamezit. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra tento týden prohlásil, že české předsednictví nikdo zrušit nemůže. Nelze měnit formální pravidla hry, aniž by se na tom všichni dohodli, uvedl.

V Evropské unii a zvláště v Evropském parlamentu prý každým dnem sílí hlasy, volající po prodloužení nynějšího francouzského předsednictví na úkor následujícího předsednictví České republiky. Napsal to ve středu rakouský deník Kurier. Co je na tom pravdy a jak reagují naši politici?

Pozornost věnují české deníky především druhému kolu senátních voleb, ale informují také o dalších tématech.

Možné posílení vlivu zemí eurozóny v EU pod vedením Francie považuje vicepremiér pro EU Alexandr Vondra za nepříliš moudrý krok, který může EU spíš rozdělovat. Francie ve čtvrtek oznámila, že si přeje, aby se častěji a pravidelně scházeli šéfové států a vlád zemí se společnou měnou euro. Zahraniční média současně hovoří o tom, že Francie, současný předsedající stát EU, chce zastínit nadcházející české předsednictví v EU, nebo Prahu dokonce vyšachovat mimo jiné i kvůli euroskeptickým názorům českých představitelů. Česká vláda úvahy o zrušení českého předsednictví, které začne v lednu, odmítá. Vondra ČTK sdělil, že nelze měnit daná formální pravidla pro šestiměsíční předsedání členských zemí v EU bez dohody všech členů. Podle něj by byla nutná změna zakládající unijní smlouvy. Vondra připustil, že debata o změnách v EU se vede v euroskupině, která je ale neformálním sdružením členských států se společnou měnou. "Pokud se dohodnou, že se budou scházet častěji a předsedat jim bude Francouz, asi tomu neumíme zabránit. Ale byl by to nemoudrý krok, který nebude EU spojovat, ale spíš rozdělovat. Bypassem se reaguje na infarkt, ale jako metoda práce v EU vhodný není. EU infarktem, věříme, netrpí," zdůraznil Vondra.

České pivo bylo minulý týden definitivně zapsáno v rejstříku chráněných zeměpisných označení EU. Podle odborníků má tak Česká republika šanci zachovat tradiční výrobu piva v naší zemi po mnoho dalších let. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Vdolek, pecák, lopaťák ale nejčastěji frgál, tak se nazývá koláč, který se už po léta, především ke slavnostním příležitostem, peče na Valašsku. Jeho výrobci by pro něj teď chtěli získat chráněné zeměpisné označení Evropské unie.

Komentářům deníku dominuje téma volby. Vedle toho například komentátor deníku Právo píše o debatě o Milanu Kunderovi. Řekni mi, co soudíš o Kunderovi, a já ti povím, co jseš zač! Psát se rok 1950, zavánělo by to třídním bojem. Dnes to připomíná spíše Kunderovu směšnotrapnou komedii o kosočtverci namalovaném na tabuli, píše deník.

Dvoudenní vrcholná schůzka Evropské unie, která začala v Bruselu, se komplikuje již na svém začátku. Atmosféru na jednání, jež se věnuje především finanční krizi, zjitřil návrh Evropské komise na zvýšení garancí u vkladů. Ministři financí se minulý týden dohodli, že garance vkladů se v unii zvýší na 50.000 eur (zhruba 1,25 milionu korun). Brusel ale přišel s návrhem, jenž po určité době počítá s růstem záruk až na 100.000 eur (zhruba 2,5 milionu korun). To částečně rozzlobilo českého ministra financí Miroslava Kalouska. Podle něj Česko bude se zvýšením záruk na 100.000 eur souhlasit jen v případě, že některé státy odvolají absolutní garance za vklady, které vyhlásily kvůli finanční krizi. Kalousek se domnívá, že návrh komise není pro Českou republiku výhodný, protože zvýšení limitu schválené v úterý vládou již pokrývá 97 procent vkladů drobných střadatelů.

Nálepka potížisty, kterou agentura AFP dala v úterý České republice v souvislosti s jejími údajnými rozpaky nad některými regulačními opatřeními ve finanční sféře, která chystají země EU, není osamělým projevem nedůvěry francouzských sdělovacích prostředků vůči Praze. Obavy, že Česko nebude s to se vypořádat s předsednictvím v příštím pololetí, sdílejí i další zástupci médií oslovení ČTK. Podle Caroline de Camaretové ze zpravodajské televize France 24 má Česko image individualisty, u kterého se neví, jak bude schopen stmelovat tak složitý konglomerát zemí. Nynější finanční krize navíc ukázala, že předsednictví EU je ve skutečnosti dvojkolejné. Unie se dělí na státy s vyšším stupněm integrace, které mají společnou měnu, a na zbytek. Francie, která je v eurozóně, neměla problém iniciovat summit této skupiny ještě před vrcholnou schůzkou všech zemí EU a přijímat kroky k obnovení důvěry ve finančním sektoru. Jak by ale nynější krizi řešila Česká republika, která v eurozóně není, ptá se de Camaretová, podle níž se stejná otázka týká i Švédska, které v předsednictví následuje v druhém pololetí příštího roku. Ve vedení EU tak může prý nastat pořádný zádrhel.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) nesouhlasí s odkladem termínu zavedení eura v České republice, jak o víkendu oznámil ministr financí Miroslav Kalousek. Hospodářská komora zopakovala svůj požadavek, aby vláda stanovila co možná nejbližší termín přijetí eura, a zdůraznila, že brzké zavedení eura považuje za jednu z hlavních priorit a podmínku dalšího úspěšného rozvoje ekonomiky a konkurenceschopnosti země.

Silná koruna nepůsobí problémy jen sklářům, doplácejí na ni všichni exportéři včetně výrobců v automobilovém průmyslu, který jen nosným českým odvětvím. Zhruba 90 největších výrobců automobilů připravila podle něho silná koruna v prvním pololetí na tržbách o více než deset miliard korun a celkový propad tržeb byl ve stejném období dvojnásobný. "Koruna za poslední tři roky posílila o 42 procent, o tolik žádný manažer na světě náklady snížit nedokáže," dodal Pavel Juříček ze Sdružení automobilového průmyslu. Jak řekl, český průmysl je schopen světovému průmyslu konkurovat, právě kurz ho ale o konkurenceschopnost připravuje. Skláři jsou na tom podobně, jen v Libereckém kraji zaměstnávají sklářské a bižuterní podniky na 10.000 lidí a ročně uskuteční zakázky za deset miliard korun, většinu produkce vyvážejí. Celkový propad tržeb zaviněný nejen kurzem, ale třeba i úbytkem zakázek se odhaduje na tři miliardy korun.