Související články

Česká lékárnická komora si hodlá v příštích dnech stěžovat u Evropské komise (EK) kvůli regulačním poplatkům ve zdravotnictví. Nyní ve spolupráci se Svazem evropských lékárníků zpracovává podnět komisi pro podezření z nekalé veřejné podpory, řekl v neděli v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce prezident komory Stanislav Havlíček. Kraje vedené hejtmany z ČSSD přestaly ve svých lékárnách a zdravotnických zařízeních vybírat regulační poplatky. Hradí je za pacienty, s nimiž uzavírají darovací smlouvy. Pokud by poplatky dál existovaly, musely by kraje ve svých rozpočtech najít desítky milionů korun na jejich dorovnání. Od ledna tuto praxi jako první zavedl Středočeský kraj; od února se k němu přidaly s různými obměnami provedení i ostatní kraje. "Stát rozhodně zasáhne," prohlásila Filipiová. Ministryně je přesvědčena, že kraje přinejmenším obcházejí zákon. Jakým způsobem však proti krajům hodlá postupovat, neprozradila. "Hledá se cesta, myslím si, že už je téměř nalezena," uvedla pouze.

Obchodování s vojenským materiálem se zeměmi EU by se mohlo v budoucnu zjednodušit. Sněmovna předala svým výborům pro obranu a bezpečnost k dalšímu projednávání návrh novely, která pravidla obchodu upravuje. Norma zavádí takzvané eurolicence a snižuje počet dokladů, které musejí obchodníci předkládat. V Česku má nyní povolení k obchodování s vojenským materiálem asi 155 firem. Mezi zakázaným zbožím jsou podle novely protipěchotní miny. Díky eurolicenci, která by se vztahovala na vybrané zboží ze seznamu vojenského materiálu, by nemuseli podnikatelé žádat povolení pro každou obchodní smlouvu.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh zákona o volném pohybu služeb, který usnadňuje přístup malých a středních podnikatelů k podnikání v zemích EU. Zákon umožní například poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřské země a nebude třeba dalších povolení v cizině. Zákon zavádí do českého právního řádu směrnici o volném pohybu služeb. Evropský parlament ji schválil v listopadu 2006 a dal členským státům tři roky na to, aby ji převedly do svých zákonů.

Zákon také zavádí takzvaný tichý souhlas. Podle Římana jde o "revoluční věc" v českém správním řádu. Pokud podnikatel zažádá o oprávnění k nějaké činnosti a úřad ve stanovené lhůtě nereaguje, má se za to, že oprávnění vzniklo. "Je to silný bič na byrokracii, která bude nucena to rozhodnutí vydat," podotkl ministr.

Priority českého předsednictví Evropské unii už představili poslancům Evropského parlamentu nejen premiér Mirek Topolánek, ale také ministři klíčových rezortů. Možná nejvíce se asi zapotí při prosazování českých priorit ministr zemědělství Petr Gandalovič. Společná zemědělská politika unie totiž patří k nejcitlivějším oblastem fungování unie. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

S nedostatkem zdravotních sester se potýká celá EU, migrace proto není podle náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéty Hellerové řešením. Česko se naopak musí zaměřit na to, aby získalo absolventky, které po škole v oboru nenastoupily, a umožnilo práci i starším sestrám. Důležité také je nalákat zpět ty, které odešly za lepším platem do jiných sektorů nebo do ciziny. V Česku je registrováno 97.000 sester, ve zdravotnictví však pracuje méně než 80.000. "Česko nemá z pohledu migrace zdravotnických pracovníků tak velký problém jako některé jiné země EU. Zřejmě je to dáno i stálostí českého národa, který ještě nedospěl k tomu, aby tolik cestoval za prací," řekla náměstkyně novinářům před zahájením třídenní konference, na níž budou hlavní sestry členských zemí EU hovořit i o problému migrace sester a jeho řešení. Skutečné počty sester, které vycestovaly za prací, nikdo nezná. "My víme jen to, kolik si jich požádalo o osvědčení k výkonu práce v zahraničí, ale nesledujeme, kolik jich vycestovalo," vysvětlila náměstkyně. Hlavní sestra ČR Nina Müllerová doplnila, že od roku 2004 požádalo o práci v ČR 2300 sester z ciziny, nejčastěji Slovenek. Kolik sester Česku chybí, není podle Müllerové známo. Při šetření loni v červenci chybělo v nemocnicích 1000 sester, od té doby se počty mohly výrazně zvýšit, řada absolventek nenastoupila do praxe, vysvětlila.

Evropský parlament přijal rezoluci, ve které ostře kritizuje Česko za rodinnou politiku. Podle europoslanců nutí ženy, aby zůstaly doma s dětmi a vzdaly se profesní kariéry. České předsednictví Evropské unie totiž chce na setkání evropských ministrů pro rodinu tento týden v Praze vyvolat diskusi o tzv. Barcelonských cílech. Ty počítají například s tím, že každé třetí dítě ve věku do tří let by mělo mít možnost chodit do jeslí. Více už Milena Štráfeldová:

Deníky se na titulních stránkách věnují jednání sněmovny o lisabonské smlouvě a ekonomické radě vlády NERV. Podle komentátora Lidových novin mohou poslanci ODS zabít Lisabon, nikdo jim to ale neřekl. "Podstata celé té hysterie kolem rychlé ratifikace je jinde. Příznivci smlouvy jsou rozhodnuti své odpůrce ukřičet a ustrašit: už teď je jasné, že Irům, kteří smlouvu loni odmítli a na podzim je k referendu poženou znovu, se bude nahánět strach z izolace. Pakliže předtím smlouvu schválí i český parlament, bude se strach nahánět účinněji," píše

Příští summit Evropské unie a Ruska se uskuteční 21. a 22. května. ČTK to sdělil český velvyslanec v Moskvě Miroslav Kostelka s tím, že místo konání mají ještě upřesnit ruští hostitelé. V minulosti se hovořilo o Kazani, Omsku či Irkutsku, ale Rusové si mohou zvolit i jiné místo. Předchozí summity s EU pořádali v Samaře na Volze či naposledy v Chanty-Mansijsku na Sibiři. Poslední summit se konal vloni v listopadu v Nice ve Francii, takže nyní je řada na Rusku. Česko toto pololetí Evropské unii předsedá. Není však zatím jasné, zda na vrcholné schůzce s Ruskem bude předsedající zemi unie reprezentovat premiér Mirek Topolánek, který nedávno v Moskvě pobýval ve snaze odblokovat dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, anebo prezident Václav Klaus. V Nice se Rusko a EU dohodly na obnovení jednání o příští strategické smlouvě, zmrazené po srpnovém rusko-gruzínském konfliktu o Jižní Osetii. Diplomaté se pak následující měsíc sešli v Bruselu. Vyjednávání vede za EU hlavně Evropská komise.

Praha se stále nevzdává možnosti uspořádat na jaře vrcholnou schůzku EU-USA s novým prezidentem Barackem Obamou. Informace médií o tom, že se setkání v české metropoli konat asi nebude, označil v úterý vicepremiér Alexandr Vondra za spekulace. "Je to vše otevřené. Vše, co se píše, jsou jen spekulace," uvedl na dotaz ČTK Vondra. Lidové noviny v úterý napsaly, že summit unie a USA se uskuteční spíš ve Štrasburku a do Prahy místo toho možná přijede ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Podle jiných listů je ve hře i Brusel. Česká diplomacie uvedla, že by šéfku americké diplomacie v Praze ráda uvítala. Žádné rozhodnutí ale ještě nepadlo, řekla ČTK mluvčí Zuzana Opletalová. Podle ní se nyní jedná také o brzké návštěvě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v USA. Kdy se přesně uskuteční, není jasné. Neoficiálně diplomaté možnost návštěvy Clintonové v české metropoli nevylučují. Americké velvyslanectví ale její cestu v tuto chvíli nepřipravuje.

Zpracovatelský průmysl v zemích eurozóny počátkem letošního roku zpomalil tempo poklesu, v České republice však pokračoval v propadu na nová minima. Index nákupních manažerů (PMI) eurozóny v lednu stoupl na 34,4 bodu z prosincového rekordního minima 33,9 bodu, sdělila agentura Markit. Údaje ukázaly, že z největších čtyř ekonomik zóny eura vykázalo v lednu hlubší pokles průmyslové aktivity jen Německo. Zde index PMI sestoupil na nové 12leté minimum 32,0 bodu z prosincových 32,7 bodu. Mimo eurozónu klesl na rekordně nízkou úroveň index českého průmyslu. Ten ztratil 1,2 bodu a sestoupil na 31,5 bodu. "Dál to potvrzuje, jak hluboce český průmysl, zejména automobilový, trpí globálním poklesem," řekl analytik Danske Bank Lars Christensen. Podle Christensena se již nedá pochybovat, že česká ekonomika zažije letos pokles.