Související články

Příští ministr zahraničí Jan Kohout, který bude jmenován do funkce v pátek, pojede na první zahraniční cestu už o víkendu, a to na Slovensko. ČTK to potvrdila mluvčí ministerstva Zuzana Opletalová. Na Slovensko povede i jedna z prvních zahraničních cest designovaného premiéra Jana Fischera, ale ještě předtím kvůli záležitostem Evropské unie navštíví Brusel. Podle Opletalové Kohout po cestě na Slovensko rovněž pojede do Bruselu, kde se v pondělí zúčastní jednání takzvané trojky EU s Kubou. Poté ještě navštíví Německo. Fischer v úterý pojede do Bruselu na jednání s předsedou Evropské komise José Barrosem a s vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou. Česko má se Slovenskem tradičně úzké vztahy a je zemí, kam většinou mířili čeští prezidenti a premiéři na první zahraniční cesty. Na svou první cestu tam jel Fischerův předchůdce Mirek Topolánek a v obou svých funkčních obdobích i prezident Václav Klaus.

Deník Právo komentuje středeční přijetí lisabonské smlouvy v Senátu. Česká republika se tak podle autora komentáře vyhnula hanbě, oslovská lavice Evropské unie zůstala prázdná. Prezident Klaus však s podpisem smlouvy spěchat nebude, chce počkat na výsledek další případné stížnosti k Ústavnímu soudu. Nestačí mu, že lisabonská smlouva prošla dvoutřetinovou většinou senátorů, a svádí na ně nemístný nátlak.

Senát schválil lisabonskou smlouvu, která má reformovat Evropskou unii. Její ratifikace však zůstává stále nejistá. Odpůrce smlouvy prezident Václav Klaus ji zatím nepodepíše a počká na postoj Ústavního soudu.

Senát schválil lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Završil tak úspěšnou parlamentní ratifikaci smlouvy v Česku. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů. Smlouva nyní bude čekat na podpis prezidenta Václava Klause, který patří mezi její kritiky. Schválení smlouvy v Senátu záleželo na hlasech alespoň šesti senátorů ODS. Pro bylo nakonec 12 z nich, spolu se senátory ČSSD a KDU-ČSL, pěti členy senátorského Klubu otevřené demokracie a komunistou Vlastimilem Balínem. Proti smlouvě se postavilo 19 občanských demokratů a Marta Bayerová (KSČM), její stranický kolega Václav Homolka se spolu s dalšími čtyřmi senátory ODS hlasování zdrželi. Jiří Žák a Jiří Šneberger (oba ODS) se hlasování záměrně nezúčastnili. Odpůrci smlouvy z řad ODS už ohlásili, že smlouvu znovu napadnou u Ústavního soudu. Prezidenta proto požádají, aby smlouvu nepodepisoval.

Za dobrou zprávu označili evropští politici rozhodnutí českého Senátu, který přijal lisabonskou smlouvu. Podle mnohých se tak platnost tohoto dokumentu, jenž má reformovat fungování rozšířené EU, značně přiblížila. Český výsledek je navíc prý i signálem pro Iry, kteří budou o smlouvě znovu rozhodovat v referendu. Loni ji odmítli. O "mimořádně dobré zprávě" pro Evropu se v Berlíně zmínila podle agentury DPA německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy rozhodnutí Senátu uvítal. Výsledek hlasování přivítal i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger označil výsledek hlasování podle agentury APA za "povzbudivý signál pro Evropu", ale i signál pro Irsko. Podle rakouského europoslance Hannese Swobody, který je v Evropském parlamentu místopředsedou sociálně demokratické frakce se díky rozhodnutí senátorů "obtížné české předsednictví EU posune do pozitivnějšího světla". Také slovenská diplomacie rozhodnutí senátorů přivítala. Podobně se vyjádřilo rumunské ministerstvo zahraničí.

Česká republika se v Evropské unii řadí mezi země s nejvyšším průměrným počtem odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání. Češi za týden v průměru odpracují takřka 38 hodin, což Českou republiku zařadilo na páté místo po Německu, Rakousku, Nizozemsku a Řecku. Vyplývá to z údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu, podle kterých ale letos v Česku počet odpracovaných hodin kvůli hospodářské krizi mírně klesl.

Kontroverzní plastika Davida Černého Entropa, která je od ledna výtvarným doprovodem českého předsednictví EU, se začne v Bruselu rozebírat v pondělí. ČTK to řekl její autor, který předčasným odstraněním svého díla protestuje proti podle něho násilnému ukončení vlády Mirka Topolánka (ODS). Po odvezení z Bruselu bude Entropa instalována v Praze, v centru současného umění DOX. Její další osud záleží na tom, zda se najde zájemce, který by ji chtěl koupit.

Prezident Václav Klaus v reakci na souhlas Senátu s lisabonskou reformní smlouvu prohlásil, že rozhodování o její ratifikaci pro něj vůbec není na pořadu dne. Hodlá vyčkat, zda skupina senátorů nechá prozkoumat lisabonskou smlouvu u Ústavního soudu a na jeho následné rozhodnutí. Podle Klause je parlamentní ratifikace dokumentu selháním politických elit, lisabonská smlouva je podle něho vzhledem k irskému odmítnutí smlouvy v referendu "mrtvá". Podle prezidenta ti, kdo smlouvu v českém Senátu podpořili, nadřadili dlouhodobým zájmům České republiky krátkodobé zájmy současných politických reprezentací i své vlastní. Skupina senátorů ODS oznámila, že stížnost k Ústavnímu soudu podá. Není ale jasné, kdy tak učiní. Podpis stížnosti údajně slíbilo potřebných 17 senátorů ODS. Chtějí, aby ústavní soudci posoudili smlouvu jako celek, nejen šest jejích nejspornějších částí, jimiž se zabývali loni na podzim.

Vláda zřejmě nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas obou komor parlamentu. Senát hladce schválil zavedení tohoto takzvaného vázaného mandátu prováděcími novelami parlamentních jednacích řádů k lisabonské smlouvě o budoucím uspořádání EU. Novely nyní dostane k podpisu prezident. Novely podpořilo 73 ze všech 81 senátorů. Schválení novel si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci lisabonské smlouvy v horní komoře. Poslanecké novely jednacích řádů vymezují okruh rozhodnutí, s nimiž by za Česko nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu parlamentu. Novely upravují parlamentní projednávání návrhů evropských norem, ale také právo sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity.

Europoslanci umožnili České republice čerpat 35 milionů eur (asi 935 milionů korun) na stavbu dalších zásobníků na plyn v zemi. Evropský parlament schválil téměř čtyři miliardy eur (přes 105 miliard Kč), které půjdou na podporu energetických projektů v unii. Tyto finanční prostředky jsou součástí pětimiliardového balíčku určeného vedle energetických projektů i na rozšíření internetu na venkově a na zemědělskou politiku. Z něj chce Brusel vyčlenit také 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč) na stavbu plynovou Nabucco, který by měl vést zemní plyn z oblasti Kaspického moře do Evropy. Jednání o balíku pěti miliard, která vedlo české předsednictví, nebylo jednoduché. EU se dlouho nemohla dohodnout, zda podpořit, či nepodpořit výstavbu plynovodu Nabucco, který by měl snížit závislost EU na plynu z Ruska.