Související články

Kanadská víza jsou pro Českou republiku ostuda, kterou si velkým dílem zaslouží, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes. Ztrapnili bychom se ale podruhé, kdybychom žádali státy Evropské unie, aby jako odvetu také zavedly vízovou povinnost pro Kanadu.

Bývalý polský premiér Jerzy Buzek (69), kterého v úterý Evropský parlament zvolil do svého čela, se narodil 3. července 1940 ve Smilovicích v okrese Frýdek-Místek, na nynějším území ČR. Jeho předkové pocházejí ze starého českého rodu Buzků, který se po Bílé hoře natrvalo usídlil ve Slezsku. Dnes žije v jihopolských Gliwicích nedaleko českých hranic. Je autorem řady odborných publikací, je považován za odborníka v oblasti chemických procesů při ochraně životního prostředí a za mezinárodně uznávaného experta na odbourávání následků skleníkového efektu. Má řadu patentů týkajících se odsiřování plynů a ochrany životního prostředí. Patřil k zakladatelům Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita, který tvořil páteř strany Společenské hnutí AWS, a od počátku se podílel na jeho řízení.

Mluvčí Evropské komise Michele Cercone na úterní tiskové konferenci vyloučil, že by Evropská unie nyní automaticky zaváděla víza pro Kanadu v reakci na kanadská víza pro české občany. Komise ale posoudí žádost ČR, která se chce odvolat na takzvanou klauzuli solidarity, která umožňuje členským zemím unie zavést pro Kanadu reciproční víza. Evropská komise podle Cerconeho lituje, že Kanada uplatnila vízovou povinnost pro české občany, a doufá, že tato povinnost bude dočasná. Česko nyní musí zavedení víz do Kanady oficiálně oznámit EK i Radě EU. Podle zdrojů ČTK už Praha toto oznámení Evropské komisi zaslala. Evropská komise musí reagovat na české oznámení nejpozději do tří měsíců. Do té doby by měla navrhnout členským státům další kroky vůči Kanadě.

Od úterního brzkého rána pražského času Kanada obnovila vízovou povinnost pro občany České republiky. Přestože byl tento krok očekáván, oficiálně by sdělen v předstihu jen necelých osmi hodin - a navíc v průběhu letní turistické sezony. To ještě více prohloubilo předpokládané podráždění české vlády, která se pokusila najít zastání i v Evropské unii.

Skupina odpůrců lisabonské smlouvy z řad senátorů dokončuje svou stížnost na smlouvu k Ústavnímu soudu. Hotova by měla být do 14 dnů. Rádiu Česko to řekl senátor Jiří Oberfalzer (ODS). "Poslední náš odhad je, že v první půlce srpna bychom mohli podání Ústavnímu soudu doručit," uvedl senátor. Pro ústavní stížnost se již podle něho nashromáždilo nezbytných 17 senátorů a někteří další jsou "v rezervě". "Blížíme se teď k dokončení první skici, kterou ještě chceme prodiskutovat a případně oponovat. Hotovi s tím budeme do čtrnácti dnů," uvedl.

Už příští měsíc by Česká republika mohla dostat na likvidaci povodňových škod tři až čtyři miliardy korun. Tyto prostředky by získala prodejem státních dluhopisů Evropské investiční bance (EIB). Po zasedání ministrů financí evropské sedmadvacítky v Bruselu to řekl český ministr financí Eduard Janota. Podle něj by tyto prostředky měly směřovat zejména na obnovu a budování dopravní infrastruktury. O tomto kroku podle Janoty rozhoduje vlády, nikoliv poslanci. Janota potvrdil, že letošní záplavy zřejmě zhorší schodek státního rozpočtu v letošním roce o miliardy korun.

Oběti domácího násilí získají ochranu nejen před případnými útoky doma, ale i před pronásledováním a obtěžováním mimo bydliště. Soudy podle novely občanského soudního řádu, kterou podepsal prezident Václav Klaus, budou rozhodovat nejen o delším vykázání agresivních osob z domova, ale budou jim také moci zakázat blízké sledovat či pronásledovat.

Rodná čísla, rodinný stav i místo bydliště v občanských průkazech na návrh levice nadále zůstanou, přestože vláda chtěla tyto údaje z průkazů odstranit. Prezident Václav Klaus příslušnou novelu zákona podepsal. Nadužívání rodného čísla vadí ochráncům soukromí, protože obsahuje základní údaje o pohlaví a věku. Zrušení údajů o bydlišti a rodinném stavu mělo omezit potřebu výměny průkazu v případě jejich změny. Norma má také usnadnit i řadovým občanům vyhledávání ztracených známých či příbuzných.

Taláry pro advokáty, pravidla jejich spolupráce nebo povinnost být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu klientovi - tyto novinky zavádí novela zákona o advokacii. Taláry budou advokáti nosit při soudním řízení ve věcech trestních a v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem. Tak jako soudci, přísedící a státní zástupci budou odlišeni od ostatních účastníků řízení.

Prezident Václav Klaus podepsal také novelu zákona o daních z příjmů a novelu insolvenčního zákona. Změny mají pomoci zachovat pracovní místa a vyhnout se tomu, aby v rámci konkurzních a insolvenčních řízení podniky zanikaly a byly rozprodávány. Díky této novele také dostanou část svých platů například skláři ze skupiny Bohemia Crystalex Trading.

Prezident podepsal rovněž nový zákon o volném pohybu služeb v EU, který umožní podnikatelům například poskytovat dočasně služby v jiných zemích unie pouze na základě povolení mateřské země. Nebude tedy třeba dalších povolení v zahraničí. Podnikatelé vnímají přijetí zákona příznivě.

Z pražského ruzyňského letiště odletěly v noci leteckým speciálem desítky Afričanů vyhoštěných z Evropy. Deportovaní v Evropě buď pobývali nelegálně, nebo porušovali zákony. Byl to první let tohoto druhu, dosud každý stát vyhošťoval imigranty individuálně. Informovala o tom televize Nova. Počet transportovaných se pohyboval kolem stovky. První deportovaní podle Novy do letadla nastoupili v irském Dublinu. V Praze k nim přistoupili Afričané vyhoštění z Česka, Polska a Norska. Česká cizinecká policie, která na transport dohlížela, nesdělila, kolik lidí v Praze do letadla nastoupilo. Stroj doplnil palivo a odletěl do Afriky. Podle serveru tn.cz vše organizovala mezinárodní agentura Frontex. Cizinecká policie plánuje, že bude podobné akce pořádat i v budoucnu.

Pragmatický přístup Evropské unie k dění na Kubě kritizuje šéf lidovců a exministr zahraničí Cyril Svoboda. Na soukromou a utajovanou návštěvu ostrova se vydal ve spolupráci s nadací Člověk v tísni 27. června. Po návratu do Prahy novinářům řekl, že "na ostrově svobody" distribuují potřebným léky pouze česká, nizozemská a polská ambasáda. Ostatní země EU podle něj vyměnily možnost svobodného přístupu a dialogu za pragmatickou politiku. Evropská unie se rozhodla zrušit sankce vůči Kubě před rokem. Opatření proti Kubě byla přijata po zákrocích komunistických úřadů proti disidentům v roce 2003 a zahrnovala i zákaz návštěv vysoce postavených činitelů. Formálně byla pozastavena v roce 2005. Po zrušení sankcí začali Kubu navštěvovat oficiální představitelé EU. Jak Svoboda řekl, málo z nich hovoří s disidenty. Naopak se podle něj objímají s oficiálními představiteli nedemokratického státu. Česko se v minulosti stavělo proti zrušení sankcí. Za odvolání opatření proti komunistickému ostrovu tlačilo hlavně Španělsko, které chtělo zlepšit vztahy s novým kubánským vedením po odchodu Fidela Castra. Po nástupu jeho bratra Raúla se zdálo, že režim oslabuje. Podle posledních zpráv nadace Člověk v tísni však nyní vláda opět zpřísnila represe vůči vlastním obyvatelům. Svoboda se na Kubě setkal s členy tamního disentu. Evropské země se podle něj mohou stydět za to, že se vzdaly politiky hájení lidských práv na Kubě.

Celkem 2600 vojáků z České republiky a Slovenska bude 1. července do konce roku připraveno působit ve prospěch Evropské unie v rámci společného bojového uskupení. První vojáci by na místě vzdáleném od Bruselu až 6000 kilometrů měli být schopni zasahovat už deset dní po vydání rozkazu, řekl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Bojové uskupení EU zatím nikdy v historii zasahovat nemuselo. To česko-slovenské počítá s případným nasazením přibližně 1600 či 1800 vojáků. Přesnou podobu zasahujících jednotek by určila až konkrétní mise, na jejímž zadání by se museli shodnout politici Evropské unie. "Jednotka má schopnosti nejen bojové, ale je připravena i na evakuační a humanitární operace," dodal Picek. Velitelství bude mít společná jednotka v německé Postupimi.