Související články

Celkem 2600 vojáků z České republiky a Slovenska bude 1. července do konce roku připraveno působit ve prospěch Evropské unie v rámci společného bojového uskupení. První vojáci by na místě vzdáleném od Bruselu až 6000 kilometrů měli být schopni zasahovat už deset dní po vydání rozkazu, řekl náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Bojové uskupení EU zatím nikdy v historii zasahovat nemuselo. To česko-slovenské počítá s případným nasazením přibližně 1600 či 1800 vojáků. Přesnou podobu zasahujících jednotek by určila až konkrétní mise, na jejímž zadání by se museli shodnout politici Evropské unie. "Jednotka má schopnosti nejen bojové, ale je připravena i na evakuační a humanitární operace," dodal Picek. Velitelství bude mít společná jednotka v německé Postupimi.

Se způsobem, jakým v Česku funguje demokracie, je spokojena třetina lidí. Jejich počet dlouhodobě klesá a je nejmenší od roku 2001. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Pouze třetina lidí považuje stav české demokracie srovnatelný se západní Evropou. Lidé jsou také nespokojeni s činností politických stran, čtyři pětiny si myslí, že nefungují dobře. I přesto dvě pětiny obyvatel mají za to, že tyto strany v ČR zaručují demokratickou politiku. Podle agentury, která spokojenost se stavem demokracie sleduje už téměř dvacet let, není trend příznivý. Od roku 1996, kdy podíl spokojených dosáhl 60 procent, s mírnými výkyvy klesá. V letošním roce činí 32 procent, menší byl jen v roce 2001, kdy spokojenost s demokracií v Česku vyjádřilo 31 procent lidí.

Česko ukončilo s úderem úterní půlnoci své předsednictví Evropské unii a vedení sedmadvacítky předalo Švédsku. "Česká administrativa prokázala kvalitu v politicky vypjatých časech," řekl při hodnocení českého unijního šéfování předseda Evropské komise José Barroso. Jak ale vidí odvedenou práci její přímí účastníci?

Představitelé Evropské unie v čele s českým premiérem Janem Fischerem v úterý v Terezíně slavnostně vyhlásili takzvanou Terezínskou deklaraci. Dokument, který požaduje i restituce soukromého majetku, který byl obětem holokaustu zabaven, podepsalo 46 států. V Terezíně zároveň vznikne Evropský institut odkazu šoa, jako fórum států a organizací zastupujících oběti holokaustu. Bývalý ministr pro evropské záležitosti a litoměřický senátor Alexandr Vondra, který s tímto nápadem přišel, řekl, že bude sloužit jako instituce řešící zbývající křivdy související s holokaustem. Bude ale i vzdělávacím centrem, které bude pomáhat udržovat povědomí o tragických událostech holokaustu. Instituce bude sídlit přímo v Terezíně, budou v ní působit odborníci z celé Evropy. Její provoz by podle Vondry měla hradit Evropská unie. Terezín byl jako sídlo institutu vybrán záměrně, protože je ve světě znám jako jedno z židovských ghett, do kterých nacisté během války shromažďovali Židy před jejich cestou do vyhlazovacích táborů. Do Terezína jich v letech 1941 až 1945 zavlekli 155.000. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození.

EU a Indie se dohodly, že uspořádají další společný summit v listopadu letošního roku v Indii. Oznámil to dnes indický ministr zahraničí Somanahalli Mallaia Krišna, který do Prahy přijel na jednání se svým českým kolegou Janem Kohoutem a zástupci Evropské komise. Jednalo se o poslední ministerskou schůzku EU s třetí zemí v takzvaném trojkovém formátu, kterou uspořádalo české předsednictví. Poslední summit EU-Indie se konal koncem loňského září ve Francii. Obě strany tehdy vyjádřily naději, že uzavřou dohodu o volném obchodu do konce letošního roku. Dokument měl napravit nerovnováhu vzájemného obchodu - zatímco unie je pro Indii prvním obchodním partnerem, druhá nejlidnatější země světa byla pro EU teprve až na devátém místě.

Indický ministr se zajímal rovněž o postoj unie i Prahy k Pákistánu. Minulý týden tam byla ohrožena bezpečnost několika ambasád včetně českého zastoupení. Pokud o atentát nicméně tamní úřady zmařily.

Zástupci Evropské komise a českého předsednictví EU na mezinárodní konferenci k osudu majetku obětí holokaustu vyzvali k sociální podpoře lidí, kteří přežili holokaust. Představili také Terezínskou deklaraci, která mezi jinými tématy požaduje i restituce soukromého majetku, který byl obětem holokaustu zabaven. Nemovitý majetek obětí holokaustu by se podle deklarace měl vrátit jim nebo jejich potomkům buď ve formě věcné restituce, nebo finanční kompenzace. V případě, že vlastníci nemovitostí zemřeli bez dědiců, by se výnosy z takového majetku měly stát základem fondu, z něhož se budou financovat sociální potřeby obětem holokaustu. Finance by se měly použít i na vzdělávání o holokaustu, jeho příčinách a následcích. Signatáři dohody by rovněž měli zajistit důstojné stáří všem, kteří přežili holokaust.

Deklaraci by měli účastníci konference podepsat v úterý v Terezíně na Litoměřicku během vzpomínkového aktu, který připomene oběti nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Pod deklaraci by se mělo podepsat 46 států, včetně všech 27 členů EU. Mezi signatáři převažují evropské země, výjimku tvoří Spojené státy, Izrael, Brazílie, Argentina, Uruguay a Austrálie. Konference, na jejímž pořádání se podílí Nadace Forum 2000 ve spolupráci s akademickými institucemi, je závěrečnou akcí českého předsednictví EU. Má zhodnotit pokrok v navracení majetku obětí holokaustu od předchozí washingtonské konference v roce 1998.

Konference se účastní i někdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která se v Praze sešla s ministrem zahraničí Janem Kohoutem. K českému předsednictví EU uvedla, že Česko odvedlo velmi dobrý kus práce. Pochvaly se české vládě dostalo také od slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče, který přijel do české metropole poprvé po svém znovuzvolení. Odlet jeho vládního speciálu z Bratislavy se o půldruhé hodiny zdržel kvůli anonymnímu výhrůžnému telefonátu.

Celkem 2600 vojáků z České republiky a Slovenska bude ve druhé polovině letošního roku připraveno působit ve prospěch Evropské unie v rámci společného bojového uskupení. První vojáci by na místě zásahu vzdáleném od Bruselu až 6000 kilometrů měli být schopni práce už deset dní po vydání rozkazu, vysvětlil náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Bojové uskupení, takzvaná battlegroup, v pátek dosáhlo plných operačních schopností. Bojové uskupení EU zatím nikdy v historii zasahovat nemuselo. To česko-slovenské počítá s případným nasazením přibližně 1600 či 1800 vojáků. Přesnou podobu zasahujících jednotek by určila až konkrétní mise, na jejímž zadání by se museli shodnout politici Evropské unie. "Pro případ nasazení máme nasmlouvanou leteckou i námořní dopravu," poznamenal Picek. Jádrem české části bojového uskupení budou výsadkáři ze 43. mechanizovaného praporu z Chrudimi, Slováci přispějí přibližně 400 vojáky mechanizované roty. Velitelství bude mít společná jednotka v německé Postupimi, kde budou kromě českých a slovenských vojáků pracovat i důstojníci z dalších zemí EU.

Hlavním tématem českých deníků je ničivá povodeň, která v noci ze středy na čtvrtek zaplavila část Moravy.

Kandidatura neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Švejnara ve sněmovních volbách je nepodložená spekulace. Prohlásil to šéf Švejnarovy pražské kanceláře Daniel Herman. O Švejnarově kandidatuře v předčasných volbách se ve středu zmínil první místopředseda ODS David Vodrážka. Podle Hermana Švejnar sice spolupracuje se širokým spektrem politiků včetně ČSSD, zabývá se však řešením hospodářské krize. Otevřenou otázkou naopak podle Hermana zůstává možná Švejnarova kandidatura na post eurokomisaře. Podobné spekulace se už objevily v tisku. Na obsazení tohoto postu však nejsilnější politické strany nespěchají. Do Bruselu by případně mohl odejít lídr strany poražené v říjnových mimořádných sněmovních volbách. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ale podle Lidových novin nemá ani v případě volební prohry o tento post zájem. Podle deníku jsou možnými kandidáty vedle Švejnara končící český zástupce v EK Vladimír Špidla a první český eurokomisař Pavel Telička.

Ministři životního prostředí Evropské unie se předběžně dohodli na razantním snižováním emisí u velkých průmyslových podniků. Nové emisní standardy, které počítají se zavedením nejmodernějších technologií, budou muset například elektrárny splňovat do roku 2016. V některých případech ale bude možné využít výjimky až do roku 2020.