Související články

Premiér Mirek Topolánek si roli šéfa Evropské unie užil. Řekl to v internetové debatě s návštěvníky stránek českého předsednictví EU. Podle svých slov si v roli předsedy evropské sedmadvacítky vedl dobře, navzdory některým negativním očekáváním. Zároveň ale upozornil, že nejen jeho roli, ale celé české předsednictví poškodil pád vlády, který se odehrál na konci března. Předsednictví sice dále zajišťuje chod celé řady ministerských setkání a další unijních akcí a diskusí, nicméně jeho reputace je údajně pryč. "Poškodili jsme navíc v očích velkých států schopnost podobných zemí jako je ČR zvládat krizové situace, sami jsme si vstřelili několik vlastních gólů. Je mi z toho smutno," dodal Topolánek. Podle něj je za současnou situaci zodpovědný šéf ČSSD Jiří Paroubek, který hlasování o nedůvěře vládě inicioval, a "někteří další". Paroubek ale již dříve takový názor odmítnul s tím, že pád Topolánkovy vlády nic negativního nepřinesl.

Evropská unie nyní prožívá nejhorší dny a týdny hospodářské recese, řekl v úterý ministr financí v demisi Miroslav Kalousek při příjezdu na bruselská jednání s kolegy z dalších zemí bloku. "Zdá se, že právě teď prožíváme nejtěžší dny a týdny recese, a že už ale začínáme cítit známky stabilizace, a příští rok, doufejme, nastanou první známky oživení," řekl Kalousek. "Zatím jsme velmi opatrní optimisté," řekl Kalousek na dotaz, zda už je vidět světlo na konci pomyslného tunelu krize.

Od listopadu 1989 usilovalo nejdříve Československo a poté samostatné Česko o aktivní zapojení do evropských struktur. Plnohodnotně se to podařilo až 1. května roku 2004 po předchozích přístupových jednáních a splnění předepsaných kritérií. Naše cesta do Evropy nebyla nejsnadnější, očekávání nemalá. Naplnila se? I o tom jsem hovořil s politologem Petrem Justem.

Evropská unie a Japonsko budou spolupracovat na přípravě nového mezinárodního dokumentu o omezování emisí, který by letos v Kodani měl nahradit takzvaný kjótský protokol. V pondělí se na tom shodli v Praze šéf Evropské komise José Barroso, japonský premiér Taró Aso a prezident Václav Klaus, který zastupoval Česko jako současnou předsednickou zemi unie. Podle Klause se jednání unie s Japonskem o klimatických otázkách nesla v obecné rovině a týkala se zejména energetické efektivity. Na setkání s novináři ale neopomněl zdůraznit, že nevěří v existenci globálního oteplování, tím méně v to, že by ho způsobila lidská činnost. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nyní připravuje dokument, který po roce 2012 nahradí dosavadní kjótský protokol o snižování emisí. Japonský premiér zdůraznil, že je třeba, aby se k němu připojily i velcí znečišťovatelé jako USA a Čína, na které se Kjótský protokol nevztahoval.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) věří, že se v Senátu najde dostatečný počet hlasů pro podporu lisabonské smlouvy, která má reformovat EU po jejím rozšíření. Řekl to v rozhovoru na rádiu Impuls. Poslanecká sněmovna už dokument podpořila, Senát by se jím měl zabývat příští týden. Sobotka už dříve řekl, že bude hlasovat pro lisabonskou smlouvu. Část členů ODS ale s dokumentem nesouhlasí. Sobotka se domnívá, že všichni senátoři, kteří "se staví na zadní", by měli zvážit to, že Česká republika je součástí Evropské unie. Podle něj by mohlo mít odmítnutí lisabonské smlouvy senátory ODS i vnitropolitický dopad. "Měli by zvážit dopad do voleb, brzy tu máme volby do Evropského parlamentu, do Poslanecké sněmovny," uvedl předseda Senátu. Podle Sobotky už nyní platí České republika obrovskou daň v zahraniční politice za demisi vlády a destabilizaci předsednictví.

Ministři dopravy Evropské unie na středečním zasedání v Litoměřicích odmítli celoevropský zákaz letů do Mexika, které je nejvíce postižené takzvanou prasečí chřipkou. Omezení na ministerské schůzce překvapivě navrhli Francouzi, nezískal ale podporu členských států EU ani Evropské komise. Český ministr Petr Bendl nicméně nevyloučil možnost, že by se šéfové dopravy sešli znovu a tentokrát jen kvůli obávané nákaze. Eurokomisař pro dopravu Antonio Tajani zase řekl, že nemá smysl přijímat rozhodnutí o omezení letů do Mexika před mimořádnou schůzkou ministrů zdravotnictví, která se ve čtvrtek uskuteční v Lucemburku. Podle Bendla si zase členské státy nejsou zdaleka jisté, že by zákaz letů něčemu pomohl, přičemž případná cestovní omezení spadají zcela do jejich kompetence. "Neumíme si představit, kde by ten řetězec blokování skončil," uvedl český ministr dopravy s tím, že by unie časem musela zablokovávat i další trasy.

Prezident Václav Klaus podpořil možný budoucí vstup Turecka do EU a prohlásil, že pro členství je nezbytná hlavně vůle politiků. Turecko, stejně jako každý jiný kandidát, musí vyjednat s EU více než tři desítky kapitol z různých okruhů. Turecko jich ale má v současnosti otevřeno jen necelou třetinu, několik jich je zablokováno. Václav Klaus řekl, že otevírání a zavírání kapitol je jen "hra úředníků" a že rozhodující je politická vůle. "Já tuto vůli mám," řekl prezident Klaus po středečním jednání s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem v Praze. Turecko je kandidátskou zemí a usiluje o členství v unii, ovšem některé členské země, jako je Francie, se postavily proti jeho budoucímu vstupu.

Albánský premiér Sali Berisha podal oficiálně v úterý v Praze přihlášku své země do Evropské unie. Přihlášku od něj převzal jeho český protějšek Mirek Topolánek jako představitel země předsedající tento půlrok unii. "Je to historický moment pro mou zemi," řekl Berisha po jednání s Topolánkem s tím, že podání přihlášky znamená návrat Albánců do rodiny evropských národů. Zdůraznil také, že plnou integraci Albánie do EU podporuje 96 procent obyvatel země. Topolánek konstatoval, že Albánie má za sebou podobnou cestu při začleňování do evropských struktur, jakou absolvovalo Česko. Počátkem dubna vstoupila společně s Chorvatskem do NATO a všechny členské státy unie letos ratifikovaly asociační a stabilizační dohody s ní, které jsou považovány za předstupeň členství.

Migrantky mají v Česku obtížné postavení v tom, že jsou diskriminovány hned dvakrát: poprvé jako cizinky a podruhé jako ženy, zní jeden ze závěrů úterního kulatého stolu v rámci předsednictví ČR v Evropské unii. Nejčastější problémy mají podle výzkumů zaměřených na cizinky ze zemí mimo EU při získávání zaměstnání, jsou jim nabízeny mnohem hůře placené práce a často pracují bez řádné pracovní smlouvy. "Cizinci a cizinky v České republice mají nerovnoprávné postavení. Byť mají nárok na téměř stejná práva jako Češi a Češky, tak v reálu často tato práva dodržována nejsou," řekla ČTK ředitelka neziskové organizace Evropská kontaktní skupina (EKS) prosazující rovné příležitosti Eva Kavková. Uvedla také, že vládní integrační koncepce cizinců nerozlišuje, zda jde o migranta nebo migrantku. "Vládní dokumenty pracují s touto skupinou jako celkem a nejsou reflektovány jejich (ženské) specifické potřeby," míní. V současné době (k 31. březnu 2009) žije v Česku podle Českého statistického úřadu asi 440.000 migrantů. Trvalý pobyt zde má zhruba 175.000 cizinců, z toho 82.000 žen.

Ministři ze zemí Evropské unie, jihovýchodní a východní Evropy a střední Asie přijali v úterý v Praze na závěr dvoudenní konference deklaraci o migraci. Podle českého ministra vnitra v demisi Ivana Langra (ODS) deklarace umožní lepší spolupráci při budování migračních partnerství mezi jednotlivými státy. Klade důraz jak na boj proti nelegální migraci, tak i na migraci legální, především pracovní. V praxi prý přinese například usnadnění cestování pro turisty, studenty a vědce. "Při dobrém přístupu k migraci z ní mají profit obě dvě strany - jak země zdrojová, tak země cílová," uvedl Langer na tiskové konferenci. Deklarace má pět hlavních témat - vedle boje proti nelegální migraci a lepší řízení migrace legální je to další podpora integrace legálně pobývajících migrantů, využití migrace pro rozvoj a také problematika návratů a readmisí - tedy předávání a přebírání lidí neoprávněně pobývajících na území států.