Související články

Vláda na svém stsředečním zasedání schválila aktualizovanou verzi Konvergenčního programu, což je základním dokumentem země pro přijetí eura. ČTK o tom informoval tiskový odbor vlády. Materiál podle očekávání neobsahuje datum přijetí eura. "Chceme od vlády vědět alespoň termín pro termín a nestrkat hlavu do písku," reagoval dnes k opětovnému odkladu oznámení termínu prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Podle něj je nezpochybnitelným faktem, že pro české podnikatele je nadále výhodnější euro mít než nemít. "Výhody co nejrychlejšího přijetí eura převažují bez ohledu na finanční krizi," dodal. Podle materiálu by se měl růst růst české ekonomiky vrátit nad pětiprocentní hranici v roce 2011. Deficit veřejných financí by měl v tomto roce činit 1,2 procenta HDP, přičemž pro přijetí eura je nezbytné udržet tříprocentní hranici. V letošním roce by měla ekonomika růst o 4,4 procenta, v roce 2009 o 3,7 procenta a v roce 2010 o 4,4 procenta. "Česká ekonomika se s největší pravděpodobností nacházela na vrcholu ekonomického cyklu v roce 2007," uvádí materiál. Loni ekonomika rostla o 6,6 procenta. Podle dřívějších vyjádření ekonomů patří odhady ministerstva financí k těm nejoptimističtějším.

Komentátor Mladé fronty Dnes píše, že ani výhrady proti lisabonské smlouvě nejsou důvodem kvůli ní útočit na samu podstatu Evropské unie, protože ta přinesla členským zemím více užitku než nesnází.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila úrokové sazby překvapivě o tři čtvrtě procentního bodu. Hlavní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na 2,75 procenta. Česká republika tak má nejnižší úrokové sazby v celé Evropské unii. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nižší úroky také vyhovují státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky. ČNB snižuje sazby podle analytiků kvůli odeznívající inflaci a očekávanému ochlazení ekonomiky v důsledku finanční krize. Někteří ekonomové nevylučují jejich další snížení.

Podle lidovců by lisabonská smlouva, která upravuje fungování EU, měla být v Česku ratifikována ještě do konce letošního roku. Shodl se na tom ve čtvrtek celostátní výbor KDU-ČSL. Strana proto bude přijetí dokumentu ještě letos podporovat. ČTK to řekl mluvčí strany Martin Horálek. Smlouvu nyní posuzuje na podnět senátorů ODS Ústavní soud. Jednat by o ní měl 25. listopadu. Poslanci, kteří budou dokument přijímat, zahájí svou schůzi ve stejný den. Zasedat mají do 5. prosince. Pokud by soud do té doby stanovisko nevydal, museli by se pak kvůli hlasování o lisabonské smlouvě nejspíš sejít mimořádně ještě před Vánocemi. "KDU-ČSL se bude snažit v rámci ústavních pořádků v parlamentu učinit takové kroky, aby to hlasování a přijetí proběhlo co možná nejdříve," řekl Horálek.

Senát chce mít určitý vliv na to, co budou čeští ministři dojednávat v orgánech Evropské unie. Proto odložil rozhodnutí o ukončení platnosti úmluvy o Evropském policejním úřadu (Europolu) až na dobu, kdy se se sněmovnou dohodne na přijetí zákona upravujícím vztahy těchto parlamentních komor. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátního evropského výboru Luďka Sefziga (ODS). Důvodem je podle něj snaha zajistit to, aby vláda i do budoucna při dojednávání evropských norem respektovala postoje horní komory, nejen komory dolní, které je odpovědná.

Českého premiéra Mirka Topolánka přijme v pátek v Paříži na pracovním obědě francouzský prezident Nicolas Sarkozy. ČTK o tom informoval Elysejský palác. V médiích se v poslední době objevily spekulace o údajné snaze Francie zastínit Česko poté, co Paříž předá Praze na konci roku půlroční předsednictví v Evropské unii. Francie dala nedávno najevo, že by ráda posílila akceschopnost skupiny zemí majících za měnu euro tím, že by se pravidelně konaly summity jejich nejvyšších představitelů ve stejné době jako schůzky šéfů vlád a států celé EU. Podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Jeana-Pierrea Jouyeta by se skupina zemí se společnou měnou euro měla politicky profilovat vzhledem ke své rostoucí váze. Místopředseda české vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra to ale označil za nemoudrý krok, který bude unii spíše rozdělovat. Evropský tisk spekuluje i o možnosti prodloužení francouzského předsednictví EU. Topolánek minulý pátek řekl, že Francie si to přeje pokaždé, když je právě u vesla. Tato snaha podle něj ale nevyplývá z toho, že nástupnickou zemí pokud jde o unijní předsednictví je nyní právě Česká republika.

Evropská komise a Česká republika se dohodly, že za českého předsednictví EU v první polovině příštího roku uspořádají mezinárodní konferenci k situaci na Kubě. Řekl to v Praze člen EK pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel po pondělním setkání s náměstkem českého ministra zahraničí Janem Kohoutem. Na programu konference, jejíž termín ještě nebyl stanoven, bude především stav lidských práv na Kubě, zvlášť situace v tamních věznicích, ale i různá pomoc a spolupráce, upřesnil belgický komisař, který minulý týden navštívil Havanu. Evropská unie a Kuba obnovily za pobytu Michela na Kubě spolupráci. Obě strany o tom podepsaly rámcovou dohodu.

České předsednictví EU podle prezidenta Václava Klause nebude nijak důležité. Předsednictví je podle něj významné, když ho má velká země, jako Německo nebo Francie. Menší země ale nemají na chod unie takový vliv. Klaus to řekl v Nedělní partii v televizi Prima. "Všichni dobře víte, že si nikdo nepovšiml, že v první polovině letošního roku bylo prezidentství malého Slovinska. Prostě tam se nic nestalo, protože ta země nemá politickou sílu, aby něco ovlivnila," uvedl Klaus. Podobná situace podle něj bude i v rámci českého předsednictví. Česko by unii mělo předsedat v první polovině příštího roku. Někteří západoevropští politici a média v tomto týdnu zpochybnili schopnost Česka předsedat unii v době celosvětové finanční krize. Mimo jiné v této souvislosti upozorňují na euroskepsi Klause a politiků ODS.

Podle vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry (ODS) by se nemělo významněji zasahovat do složení vlády před i v době českého předsednictví v EU. Zároveň je podle něj třeba se dohodnout s opozicí, aby například v době předsednictví nevyvolávala hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu. Vondra to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Prezident Václav Klaus naopak v televizi Prima označil předsednictví za nepodstatnou věc. Případné změny ve vládě by se podle Vondry neměly týkat klíčových postů, tedy premiéra a například ministrů financí, vnitra či práce a sociálních věcí. Měnit vládu v době českého předsednictví v EU podle něho není možné. V historii EU k podobnému kroku podle něho sáhla pouze Itálie v 70. letech. "A taky to podle toho vypadalo," dodal Vondra.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nesouhlasí s tím, že jeho země je v některých západoevropských médiích prezentována jako nejistý prvek Evropské unie, a upozornil, že Češi nejsou o nic více euroskeptičtější než jiné evropské národy. Schwarzenberg na to poukázal v sobotním francouzském odpoledníku Le Monde. "Naše reputace neodpovídá realitě. Jistě, prezident Václav Klaus má své vlastní názory a já je respektuji, ale zahraniční a evropskou politiku vytváří vláda," řekl Schwarzenberg. Reagoval tak nepřímo na téma blížícího se předsednictví Česka v EU. "Nejsme euroskeptičtější než jiné země v Evropě a je mi líto, že jsme vydáváni za 'ty špatné'," zdůraznil ministr. Vyjádřil přesvědčení, že se český ústavní soud brzy vysloví, že lisabonská smlouva o reformě unie je v souladu s českou ústavou. Parlament pak smlouvu rychle schválí, protože i rozhodující opoziční strany ji podporují.

Na otázku, zda návrh, že by prezident Nicolas Sarkozy řídil od příštího roku eurozónu, je vnímán jako způsob k neutralizaci českého předsednictví, Schwarzenberg odpověděl, že dělit unii na starou a novou v něm vzbuzuje skepsi. "Je to způsob, jak zničit práci vykonanou na sjednocování Evropy. Je třeba být solidární. Eurozóna (země používající jako platidlo euro) je sice důležitou součástí unie a pan Sarkozy by bezpochyby dokázal řešit problémy šestnáctky lépe než sedmadvacítky. Ale jako idea to není šťastné," řekl ministr. "Pokud jde o neutralizování našeho předsednictví, nechce se mi věřit, že by prezident Sarkozy měl takový úmysl," dodal.