Související články

Německo se podle svého ministra zahraničí bude snažit přesvědčit Českou republiku a Británii, aby se připojily k paktu pro posílení rozpočtové disciplíny v Evropské unii. Praha a Londýn tak zatím jako jediné ze sedmadvacítky neučinily, připomíná agentura DPA. "Nyní je naším úkolem obě země, které jsou zatím zdrženlivé, přesvědčit o tom, že jejich cesta Evropou je slibnější, než když půjdou zvláštní cestou na jejím okraji," prohlásil Guido Westerwelle, který si jinak závěry bruselské schůzky pochvaloval.

Česká republika se zatím nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Na jeho podobě se v pondělí večer na summitu v Bruselu dohodli lídři Evropské unie. Británie svou účast na paktu odmítla už loni v prosinci. Český premiér Petr Nečas ale nevylučuje, že Praha by se k chystané dohodě nakonec ještě přidat mohla.

Na summit EU přišel premiér Nečas s ostrým slovníkem, uvádí sloupek Lidových novin. Návrh smlouvy o rozpočtové kázni prý je z českého pohledu naprosto nevyhovující. Signatáři, kteří dosud neplatí eurem, by totiž nebyli v dostatečné míře zváni na summity eurozóny. Když summit skončil, skutečně to byl kromě Davida Camerona pouze Petr Nečas, kdo nepodepsal. Tentokrát s vysvětlením, že nejdřív musí proběhnout ratifikace doma.

Návrh paktu o rozpočtové kázni, o kterém jedná summit Evropské unie, je v současné podobě pro Českou republiku naprosto nevyhovující. Při příjezdu na jednání to řekl český premiér Petr Nečas. Bez plnohodnotné účasti na summitech zemí používajících euro jako platidlo by jí totiž podle něj nic nepřinesl. Pakt o rozpočtové kázni vzniká v reakci na dluhovou krizi, která sužuje hlavně země používající euro. Dokument, který by měl mimo jiné zavázat země k vyrovnaným či přebytkovým strukturálním rozpočtům, bude platit pro země eurozóny. Přistoupit k paktu mohou i další země EU. Pro ně by ale začal platit až s přijetím jednotné evropské měny.

Kromě pasáže s účastí na vrcholných schůzkách eurozóny má ČR problém také s tím, že z navrhovaného paktu "vypadlo" dluhové kritérium, jak poznamenal český premiér. Podle tohoto cíle by státy neměly mít státní dluh větší než 60 procent hrubého domácího produktu. Tuto podmínku nyní překračuje celá řada zemí v čele s Řeckem, Itálií či Belgií.

Země s vlastní měnou se budou účastnit některých zvláštních summitů eurozóny. Týká se to těch států, které podepíší připravovanou evropskou smlouvu o rozpočtové zodpovědnosti. Informoval o tom ČRo1-Radiožurnál s odvoláním na poslední návrh textu této smlouvy. Eurozóna se původně chtěla scházet samostatně s vyloučením států s vlastní měnou. Ty ale do návrhu nové smlouvy prosadily svou účast u všech jednání, která se budou dokumentu nějakým způsobem týkat. "Za účelem diskuse o zvláštních otázkách týkajících se naplnění této smlouvy předseda summitu eurozóny pozve, kde to bude vhodné a minimálně jednou ročně, na vrcholnou schůzku eurozóny hlavy států nebo šéfy vlád těch smluvních stran, jejichž měnou není euro a které ratifikovaly tuto smlouvu," uvádí článek 12 odstavec 6 připravovaného dokumentu. Podle vysoce postaveného zdroje Radiožurnálu toto nové znění na páteční bruselské schůzce premiérských vyjednávačů prosadili hlavně Češi, Poláci a Švédové. Polsko si v minulých dnech účast na vrcholných schůzek eurozóny kladlo jako podmínku pro to, aby smlouvu podepsalo. K jeho požadavku se přidalo i Česko.

Kolem české výjimky z listiny základních práv Evropské unie, kterou si v roce 2009 vymínil prezident Václav Klaus při příjímání lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí, je opět rozruch. Ústavní výbor Evropského parlamentu nebyl ve čtvrtek schopen rozhodnout o zprávě, která unii nedoporučuje, aby souhlasila s žádostí ČR připojit tuto výjimku k již ratifikované lisabonské smlouvě jako protokol. Tento "český" protokol by měly členské státy schvalovat souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie v příštím roce. K přijetí "výjimky" se státy EU zavázaly na žádost Václava Klause. Protokol má údajně zaručit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR. Podle některých právníků jsou to ale liché obavy. Evropský parlament má ovšem v české žádosti jen konzultační roli. Rozhodnutí o tom, zda se návrhu vyhoví, je na zemích EU.

Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga bude Česká republika na pondělním summitu EU v Bruselu usilovat o zajištění účasti na budoucích summitech eurozóny. Vrcholná schůzka bude dolaďovat podobu nového paktu rozpočtové kázně. "Měli bychom tam být slyšeni a hlavně, abychom mohli také sledovat, co se děje," vysvětlil požadavek České republiky i dalších zemí stojících mimo eurozónu Schwarzenberg, který o vznikajícím paktu hovořil s kolegy z EU v Bruselu. Rozhodnutí o tom ale nepadlo, zůstane až na šéfy států či vlád. Státy stojící mimo eurozónu se chtějí eurosummitů účastnit, nikoli na nich spolurozhodovat. Navíc se některé z nich, jako i ČR, v přístupových smlouvách zavázaly euro přijmout, ač pro to není žádný časový harmonogram. Zmiňovaný pakt, v němž se právě i tato otázka řeší, bude mít podobu mezivládní dohody, nikoli smlouvy pro celou EU. Tuto možnost zablokovala Británie, která také jako jediná dala jasně najevo, že se paktu účastnit nehodlá.

Ostravský krajský soud poslal exposlance Petra Wolfa (ČSSD) za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Jeho manželce udělil podmínečný dvouletý trest se zkušební dobou na čtyři roky. Navíc soud rozhodl o souhrnném peněžitém trestu, podle kterého Wolfovi mají zaplatit 1,2 milionu korun. Wolf ale od počátku obvinění odmítá. Policie ho obvinila v listopadu 2009, poté co ho vydala sněmovna k trestnímu stíhání. Obžaloba Wolfa vinila z předkládání nepravdivých údajů ministerstvu životního prostředí, od něhož získal v roce 2005 peníze na dva výzkumné projekty. Údajně vyhotovoval zkreslené a nepravdivé průběžné i roční závěrečné zprávy. Navíc se prokázalo, že texty, které ministerstvu předkládal, byly kopie dokumentů uveřejněných na internetu.

Opoziční ČSSD chce podle svého předsedy Bohuslava Sobotky do dvou týdnů svolat mimořádnou schůzi sněmovny, která by se zabývala stavem čerpání prostředků z Evropské unie. Evropská komise pozastavuje platby a váznou další operační programy, řekl šéf opoziční ČSSD na tiskové konferenci. Evropská komise naposledy pozastavila vyplácení dotací v resortu školství ve výši 1,2 miliardy korun. Rozhodnutí zdůvodnila špatnou kontrolou toku peněz na české straně. Ministerstvo školství už dříve přiznalo, že audit odhalil chyby v zadávání veřejných zakázek v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Z programu může ČR čerpat až 53 miliard korun, schváleno bylo už 6500 projektů. Ministr Josef Dobeš (VV) však mínil, že problém je jen technický a do tří měsíců bude vyřešen. Řekl, že kdyby jeho ministerstvo přidělené peníze nevyčerpalo, opustí funkci. Pokud nyní ministr Dobeš nerezignuje, pak podle svého stínového protějšku z ČSSD Marcela Chládka je na premiérovi Petru Nečasovi (ODS), aby ministra odvolal. Pokud to neudělá, pak převezme za nečerpání peněz odpovědnost. Chládek je přesvědčen, že v resortu školství hrozí nečerpání až 50 miliard z evropských prostředků.

Účast zemí, které neplatí eurem, na chystaných pravidelných summitech zemí eurozóny je nejčastěji zmiňovaným bodem z pětice dosud neuzavřených otázek kolem vznikající evropské smlouvy o fiskální unii. Definitivní podobu dokumentu majícího zajistit odpovědnější hospodaření zemí eurozóny budou v pondělí v Bruselu dojednávat šéfové vlád zemí EU s výjimkou Velké Británie, která se přípravy smlouvy neúčastní. ČR přitom u některých nedohodnutých bodů zaujímá tvrdší pozici než někteří partneři, řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling. Podobný tvrdší postoj zaujímá podle Bellinga například Německo a některé další státy. Jiné ale argumentují tím, že podobné dluhové kritérium nebylo obsahem dohody z 9. prosince loňského roku, na jejímž základě nynější smlouva vzniká.