Související články

Nové operační sály pro intervenční kardiologii a aritmologii otevřela plzeňská fakultní nemocnice ve svém kardiologickém oddělení. Ročně lékaři oddělení provedou stovky specializovaných zákroků u pacientů se srdeční arytmií, s ischemickými chorobami srdečními, s onemocněními chlopní a podobně. Vybudování sálů přišlo na víc než 60 milionů korun, dvě třetiny sumy tvoří náklady na moderní přístroje, řekla ČTK mluvčí nemocnice Renata Jenšíková. Na část vybavení přispěla nemocnici EU.

Lídři zemí Evropské unie se na dnešním summitu v Bruselu shodli na požadavku na navýšení kapitálové přiměřenosti evropských bank na devět procent. Finanční domy by to měly splnit do půlky příštího roku. Na kolik ale rekapitalizace vyjde, unie neuvedla. ČTK to po skončení summitu EU řekl český premiér Petr Nečas. České banky jsou v tomto ohledu v bezpečí. Jejich základní kapitál se drží na 12% aktiv.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila vládě, aby za současné dluhové krize neřešila přijetí eura. Vláda by dále podle NERV měla podpořit stabilizaci eurozóny nebo připravit scénáře pro nejhorší možný vývoj včetně případných rozpočtových opatření. Informoval o tom člen NERV Vladimír Dlouhý. ČR je ovšem nyní podle makroekonomických ukazatelů jedna z nejstabilnějších ekonomik v regionu. Minulý týden uvedl již guvernér ČNB Miroslav Singer, že úvahy o přijetí eura v ČR nebudou kvůli stavu zemí platících eurem i stavu tuzemských veřejných financí po několik let aktuální. I premiér Petr Nečas již několikrát řekl, že jeho vláda nestanoví termín přijetí eura. Společnou evropskou měnu podle premiéra Česko přijme až ve chvíli, kdy splní maastrichtská kriteria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny.

O majetkovém vyrovnání s církvemi by měli rozhodnout občané v referendu. Po jednání poslaneckého klubu ČSSD to novinářům řekl předseda strany Bohuslav Sobotka. Sociální demokraté podle něj ve sněmovně znovu předloží návrh zákona o obecném referendu. Reagovat tím prý chtějí také na to, že ODS přišla s požadavkem na referendum o případném vstupu ČR do eurozóny. Parametry majetkového vyrovnání státu s církvemi schválila vláda koncem září. Kabinet jím chce napravit majetkové křivdy na církvích během komunismu a postupně dosáhnout finanční odluky státu a církví. Částka, kterou by stát měl církvím vyplatit, by s inflací mohla být 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Vyplácení peněz by podle dohody vlády s církvemi mělo být rozloženo do 30 let.

Sněmovna znovu odložila schvalování Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), tedy nového záchranného fondu eurozóny. Rozhodla o tom na návrh poslance ODS Jana Bauera při schvalování programu říjnové schůze. Souhlas se vznikem fondu vázne také v Senátu, který projednávání odložil už třikrát. Odklady prosazují občanští demokraté s ohledem na situaci v eurozóně, tedy kvůli hrozbě šíření dluhové krize do dalších zemí. Ke schválení návrhu je potřeba v obou komorách ústavní, neboli třípětinová většina. Členské země eurozóny budou podle návrhu muset přispět do pokladny ESM celkem 700 miliardami eur. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 procenta na počtu obyvatel. Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond.

Deníky komentují víkendové sjezdy vládních stran ODS a TOP 09, při kterých straníci zvolili své vedení. Podle komentáře Mladé fronty Dnes na pravici vládne nuda - Karlu Schwarzenbergovi a Miroslavu Kalouskovi (oba TOP 09) se dostalo "takřka servilní podpory" a premiér Petr Nečas (ODS) slavil stejně jednoznačný triumf.

Česká republika kvůli ekonomické provázanosti s ostatními státy potřebuje stabilní eurozónu. Před s napětím i obavami očekávanými klíčovými summity EU a eurozóny to řekl premiér Petr Nečas. "Podporujeme stabilní eurozónu. Záleží nám na ní. Jsme silně ekonomicky provázáni s eurozónou, takže jsem připraveni podporovat všechna, i třeba legislativní opatření, která povedou ke stabilnímu euru," zdůraznil Petr Nečas. Evropští lídři se i na dalším mimořádném summitu eurozóny ve středu pokusí přijít s komplexním plánem a opatřeními na řešení současné dluhové krize, u níž hrozí, že by se mohla z Řecka převalit i do dalších zemí bloku. To by ale mohlo mít velmi tvrdé dopady nejen pro tyto země, ale i pro celou evropskou i světovou ekonomiku.

Pro Česko je klíčové, aby eurozóna zmítaná dluhovou krizí uklidnila situaci. Pokud se tak nestane, tak to může velmi tvrdé dopady i na Česko. Sdělil to náměstek ministra financí Tomáš Zídek po sobotním jednání ministrů financí zemí Evropské unie v Bruselu. "Náš primární zájem je, aby eurozóna co nejrychleji přijala takové opatření, které finanční trhy uklidní," řekl Tomáš Zídek. "Pokud se nepodaří situaci uklidnit, tak může dojít k dalšímu zpomalení ekonomického vývoje v eurozóně. A to už může velmi tvrdě dopadnout i na Česko republiku," dodal. Na setkání se podobně jako na pátečním jednání eurozóny připravovaly s napětím očekávané summitu EU a eurozóny. Ty měly přinést komplexní řešení dluhové krize, jenže řada otázek je stále otevřených. Jestli se tak stane, by mohlo být jasné po středě, kdy by se měl uskutečnit mimořádný summit eurozóny. Očekávaný balík by měl obsahovat mimo jiné posílení "palebné síly" záchranného fondu eurozóny, plány rekapitalizace evropských bank či seškrtání řeckého dluhu.

Chorvatský velvyslanec v Česku Frane Krnič se obává toho, že by se v Česku mohlo zadrhnout schvalování vstupu Chorvatska do EU. Doufá ale, že se to nestane. Diplomat o tom hovořil v Praze na páteční diskusi o rozšiřování Evropské unie. Chorvatský diplomat vycházel z toho, že premiér Petr Nečas (ODS) chtěl přístup Chorvatska spojit s nesouvisející českou výjimkou z Listiny práv a svobod v lisabonské smlouvě. Protože výjimku odmítá opozice v Senátu, kde má většinu, mohlo by to teoreticky ohrozit i Chorvatsko. Česká diplomacie již ale dala najevo, že obě věci nelze spojovat, tedy se o nich má hlasovat zvlášť. Z Bruselu pak zaznělo, že výjimka by měla být schvalována souběžně se smlouvou o přistoupení, ale nebude její částí. Ministerstvo zahraničí nyní vládě příští týden zopakuje, že obě záležitosti není možné propojovat. "To by mohlo problém vyřešit," řekl k tomu chorvatský diplomat. Otázkou podle něj bude, jak na to zareaguje prezident Václav Klaus.

Narůstající ekonomické problémy v Evropské unii i v Česku prohloubí potíže státu se zajištěním bydlení pro stále širší vrstvy společnosti. Řekl to na konferenci o bydlení náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Jednou z nejohroženějších skupin jsou podle něj senioři. "Roční potřeba bytů pro seniory je zhruba 2000 bytů, ministerstvo pro místní rozvoj může podpořit výstavbu 300 až 400," uvedl. Bytů jako takových podle něj málo není. Problémem je ale jejich skladba, kvalita a umístění. Stát se navíc musí vyrovnat s tím, že na politiku bydlení bude mít jen omezené zdroje. Podpora bydlení tak bude existovat hlavně v podobě státních garancí nebo nízkoúročených půjček investorům. S tím počítá i nedávno schválená nová koncepce bydlení do roku 2020, řekl Miroslav Kalous. Masová výstavba sociálních bytů není podle sociologa Martina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR řešením. Pomoci by podle něj mohla například možnost, aby se senioři nemuseli stěhovat z nynějších bytů.