Související články

Dohoda mezi Evropskou unií a Ankarou o vracení všech migrantů z řeckých ostrovů do Turecka byla premiéry a prezidenty unijních zemí schválena. Na twitteru to oznámili český premiér Bohuslav Sobotka i jeho finský kolega Juha Sipilä. Věc musí ještě osmadvacítka na summitu v Bruselu potvrdit společně s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem. "Dohoda s Tureckem schválena. Všichni nelegální migranti, kteří dorazí do Řecka z Turecka počínaje 20.3. budou vráceni zpět!" uvedl Sobotka na twitteru. Informovaný představitel EU krátce předtím novinářům dohodu interpretoval tak, že nová pravidla začnou platit o půlnoci z neděle 20. března na pondělí 21. března.

Podle dohody by měli být do Turecka vraceni všichni uprchlíci, kteří se přes Egejské moře dostanou na řecké ostrovy. Za každého Syřana, který mezi nimi bude, vyzvedne EU z Turecka jednoho syrského občana, aby snížila nápor na humanitární situaci v Turecku. Při přebírání budou mít přednost ti migranti, kteří se nepokusí Egejské moře překročit za pomoci pašeráků či jiným neregulérním způsobem. Lídři zemí EU se na textu shodli jen pár desítek minut poté, co jim ho předložil předseda Evropské rady Donald Tusk. Turecký premiér podle unijního činitele s přijatou podobou textu souhlasí.

Evropské unii nyní věří 29 procent Čechů, Evropskému parlamentu 24 procent. U obou institucí se důvěra občanů propadla na historické minimum, ukázal aktuální průzkum agentury STEM. Nadpoloviční většina veřejnosti důvěřuje OSN (55 procent) a Severoatlantické alianci (52 procent). Vztah Čechů k Evropské unii zkoumá STEM od roku 1994, kdy se míra důvěryhodnosti pohybovala mezi 50 a 60 procenty. Zatím posledním vrcholem byla doba počátku českého předsednictví v roce 2009 - tehdy unii věřilo 60 procent dotázaných. Od tohoto roku se však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala, výjimkou bylo krátkodobé zlepšení v roce 2013.

Prezident Miloš Zeman promluví v pátek k poslancům k návrhu zákona o zavedení celostátního referenda. Sněmovna o něm bude jednat v prvním čtení. Zeman všelidové hlasování dlouhodobě podporuje. Normu o celostátním referendu vláda poslala do Sněmovny už loni v červenci. Protože jde o ústavní zákon, kabinet pro něj bude muset hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci. Ve Sněmovně ani v Senátu totiž koalice potřebnou třípětinovou většinu nemá. Celostátní referendum předpokládá ústava. Všelidové hlasování se zatím konalo jen jedno, a to o vstupu Česka do Evropské unie. O tom ale Češi rozhodovali na základě zvláštní normy. Všeobecné podmínky zákon vymezuje zatím jen pro obecní referenda.

Úřady udělily několikamilionovou pokutu za neoprávněný způsob čerpání dotací při stavbě centra Čapí hnízdo, napsal server Neovlivni.cz. Odvolává se na závěry dvou starších auditů. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO), jehož firma Agrofert vlastní společnost Farma Čapí hnízdo, dosud tvrdil, že audity žádné pochybení nenašly, a dnes ČTK řekl, že o pokutě nic neví. Agrofert připustil, že v roce 2009 došlo v projektu stavby Čapího hnízda k administrativnímu pochybení. Společnost prý tehdy farmu nevlastnila. Spojováním případu s Agrofertem se média snaží očernit firemní jméno, uvedl.

Česká republika je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka. Mohla by tak naplnit část stávajících kvót určených pro přesun uprchlíků v rámci Evropské unie. Jejich navýšení Česko nadále odmítá. Sobotka, který očekává, že přesuny Syřanů z Turecka budou jen dočasné, to dnes řekl novinářům. Základem plánu Ankary je slib, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se od zatím ještě nedohodnutého data nelegálním způsobem dostanou na řecké ostrovy, tedy na půdu EU. Vraceni budou všichni, náklady bude mít na starosti unie. Avšak za každého syrského občana, který bude tímto způsobem po strastiplné cestě přes moře vrácen zpět do Turecka, by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.

"Pokud jde o ten systém jeden za jednoho, tak to je samozřejmě věc, která bude jen dočasná, protože nebude vůbec pro žádného Syřana efektivní, aby platil pašerákům jenom za to, že se podívá na Lesbos, a pak bude vrácen do Turecka," uvedl Sobotka. Systém podle něj bude platit jen na začátku a pak se vyčerpá. Věří tomu, že je to mechanismus, který může výrazně zpomalit migrační tok. S návrhem na výměnu "jeden za jednoho" přišlo Turecko na pondělním summitu se zeměmi Evropské unie v Bruselu.

Česká republika patří do první pětice zemí s nejdelší průměrnou délkou pobytu lidí ve vězení. Déle v průměru za mřížemi stráví už jen lidé v Moldavsku, Portugalsku, Ázerbájdžánu a Rumunsku. Vyplývá to ze studie SPACE zveřejněné Radou Evropy (RE), kterou provedl Ústav kriminologie a trestního práva se sídlem v Lausanne. České věznice byly podle studie v roce 2014 naplněny z 93,2 procenta. V Česku lidé ve vězení v předloňském roce strávili v průměru 21,4 měsíce, což ho řadí ve srovnání členů Rady Evropy na páté místo. Nejkratší průměrnou dobu věznění mají Švýcarsko a Lichtenštejnsko (1,6 měsíce). Lidé, kterým byla svoboda odňata na Slovensku, průměrně za mřížemi pobudou 15,2 měsíce. Průměr všech členských zemích RE v délce pobytu lidí ve vězení je 9,3 měsíce. Na každých sto tisíc obyvatel v roce 2014 v Česku připadalo téměř 178 vězňů, na Slovensku téměř 188.

Česká policie za první dva měsíce letošního roku zadržela 983 lidí, kteří byli v zemi nelegálně. Proti loňsku jde o mírný pokles o 45 zadržených. V souvislosti s uprchlickou vlnou bylo v Česku v lednu a únoru zadrženo 93 lidí. Podle šéfa cizinecké policie Milana Majera zatím nejsou informace, že by Česko migrační vlna mohla ohrozit. Majer to dnes řekl v rozhovoru s ČTK. Policie za celý loňský rok v Česku zadržela 8563 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Meziročně to byl narůst o více než 77 procent. Nejčastěji byli v zemi nelegálně občané Sýrie, kteří tvořili zhruba čtvrtinu zadržených. Nárůst způsobila evropská migrační krize, která loni naplno vypukla.

Ministerstvo práce spustí na jaře velkou kampaň, která má upozornit na rozdíly ve výdělcích žen a mužů a má pomoci k jejich setření. Ženy v Česku vydělávají v průměru o 22 procent méně než muži. ČR je tak mezi členskými státy EU třetí nejhorší. Nižší mzda či plat žen má dopad na situaci jejich rodiny i dětí. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Její úřad chystá návod pro inspektory práce, aby dokázali nerovnosti v odměňování lépe odhalovat. "ČR je v EU třetí nejhorší od konce. Máme třetí největší rozdíl. Za námi je Rakousko a Estonsko. Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí 6500 korun. Marksová podotkla, že nižší výdělek žen se odráží také v jejich penzi. Ženy ji mají zhruba o pětinu menší než muži. Ve stáří jim tak mnohem víc hrozí chudoba. Podle ministryně problém představuje i posuzování soudů. Pokud k nim jdou ženy poté, co inspekce jejich upozornění vyhodnotila jako oprávněné, často prohrávají, podotkla Marksová.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes varoval, že plán Evropské unie a Ankary vracet migranty z Řecka do Turecka může být porušením mezinárodního práva. Šéf UNHCR Filippo Grandi europoslancům ve Štrasburku řekl, že je předběžnou dohodou EU a Turecka "hluboce znepokojen". Mluvčí Evropské komise (EK) ale řekl, že dohoda byla domluvena jen v principu a až se s Evropskou radou doladí, bude vše v souladu s mezinárodním právem. Za krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize plán EU a Turecka označila rovněž organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). "Devadesát procent příchozích tvoří kromě Syřanů také Iráčané a Afghánci. Poslat je zpět do Turecka s vědomím, že jejich volání po mezinárodní ochraně nebude nejspíš nikdy vyslyšeno, znamená, že tvrzení EU o ochraně práv uprchlíků jsou jen prázdná slova," uvedla uvedla evropská ředitelka AI Iverna McGowanová.

Evropská unie dala za pravdu státům visegrádské skupiny (V4), když mezi závěry summitu s Tureckem zahrnula také uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci. Řekl to premiér Bohuslav Sobotka. Považuje přitom za podstatné, aby Evropa jasně řekla, že cesta přes balkánské země není volná. V jednání s Tureckem považuje Sobotka za stěžejní, aby Ankara spolupracovala při vracení ekonomických migrantů a s protipašeráckou misí NATO v Egejském moři.