Související články

Schodek státního rozpočtu za letošní rok by mohl klesnout k 70 miliardám korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) to řekl na debatě o hospodářské politice, kterou pořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Migrace a koordinace českého a rakouského postupu v této otázce dominovala čtvrtečnímu jednání prezidenta Miloše Zemana s předsedou rakouské Spolkové rady Gottfriedem Kneifelem. ČTK to po jednání sdělil ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Dalším tématem rozhovorů byla regionální spolupráce, zejména příhraničních regionů. Obě strany vyjádřily s touto spoluprací spokojenost. Právě úzká spolupráce sousedů podle Hynka Kmoníčka svým způsobem nahrazuje nutné kroky ve chvíli, kdy je Brusel pomalejší než dynamicky se vyvíjející krizová situace. V otázce migrační krize se Miloš Zeman s Gottfriedem Kneifelem také shodli na nutnosti ochrany vnějších hranic EU a nutné angažovanosti všech evropských spojenců, včetně Evropské komise.

Vedoucí představitelé zemí východního křídla Severoatlantické aliance se na summitu v Bukurešti shodli na nutnosti trvalé vojenské přítomnosti NATO v regionu. Reprezentanti devíti států ve společném prohlášení podle agentury Reuters také uvedli, že jsou "vážně znepokojeni" pokračujícím agresivním postojem Ruska. Zasadí se prý rovněž o větší spolupráci Evropské unie a NATO. Vrcholné schůzky, která předcházela červencovému summitu NATO ve Varšavě, se zúčastnili prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Českou republiku zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

Většina české veřejnosti nepodporuje proměnu Evropské unie ve federální instituci. Pro postupnou změnu ve stát s federalistickým uspořádáním členských zemí je pětina obyvatel České republiky. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM. Z dlouhodobého hlediska Češi nikdy nepatřili mezi velké zastánce federalizace unie. Podle průzkumu rovněž čtyři pětiny Čechů nečekají, že by v budoucnu vznikl evropský národ. Krátce po vstupu do EU přitom jeho vznik předpokládala téměř třetina českých občanů. Průzkumu se od 18. do 28. září zúčastnilo 925 respondentů starších 18 let.

Ministr obrany Martin Stropnický zrušil svou dnešní cestu za českými vojáky, kteří pomáhají Maďarsku ve zvládání migrační krize. V návštěvě mu zabránila mlha v místě přistání. Maďarsku, které bylo před postavením hraničního plotu jednou z hlavních vstupních bran pro uprchlíky do Evropské unie, Česko vypomohlo 20 vojáky a 50 policisty. Vojáci do země dorazili před třemi týdny s nákladními automobily, ženijním strojem a polními kuchyněmi. Na místě by měli být asi do poloviny prosince. Čeští vojáci působí na základně Hódmezövásárhely asi 40 kilometrů od maďarsko-srbských hranic. Ministr Stropnický a náčelník generálního štábu Josef Bečvář měli kromě základny navštívit i migrační tranzitní zónu na přechodu Röszke na hranicích se Srbskem.

Česko je třetí nejhorší zemí EU v rozdílech v odměňování mužů a žen. Ženy v ČR vydělávají v průměru o 22 procent méně než muži. Evropský průměrný rozdíl činí 16 procent. Po svém jednání s českou vládou to řekla eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová. Podle ní propast ve výdělcích dopadá pak na penze a seniorkám mnohem víc než seniorům hrozí ve stáří chudoba. Na pondělí připadal den rovného odměňování. Jedním z důvodů, proč mají ženy nižší příjem, jsou podle eurokomisařky "segregovaná povolání". Ženy totiž často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami jako je zdravotnictví a školství. Bývají také většinou na nižších postech. Ale i za stejnou práci dostávají často méně než jejich mužští kolegové. "To už je vyloženě v rozporu se zákazem diskriminace," podotkla Věra Jourová.

Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) má za to, že vystoupení České republiky z Evropské unie by bylo proti zájmům státu, proto ve Sněmovně nepodpoří návrh opozičního Úsvitu na uspořádání referenda na toto téma. O rozhodnutí kabinetu informovalo tiskového středisko Strakovy akademie. Ústavní předloha, jejíž účinnost autoři navrhují od roku 2017, by vytvořila mantinely pro prováděcí zákon, na jehož základě by se všelidové hlasování uskutečnilo. Tuto normu by měla podle Úsvitu zpracovat vláda. Pravděpodobnost, že by zákonodárci ústavní návrh opoziční strany schválili, je nyní prakticky nulová. V obou parlamentních komorách by pro ni musela hlasovat ústavní třípětinová většina členů, navíc by ji museli přijmout ve stejném znění. "Členství České republiky v Evropské unii je jedno ze základních východisek české zahraniční politiky a je plně v souladu se zájmy České republiky," stojí v předběžném stanovisku pro ministry. Z politického hlediska navíc není podle dokumentu vhodné zabývat se myšlenkou na vystoupení z unie v době migrační krize, kdy sílí protievropské nálady, které by mohlo schválení předlohy ještě posílit. Poslanci Úsvitu ji zdůvodňují tím, že EU přestala být organizací, v níž se o zásadních věcech rozhoduje na základě shody, a změnila se v "centralizovaný superstát". Narážejí tím na rozhodování o povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků, v němž bylo Česko spolu s několika dalšími členskými státy přehlasováno.

V české veřejnosti roste nespokojenost se členstvím v Evropské unii, což podle sociologů úzce souvisí s komplikovaným řešením nynější uprchlické krize. Aktuální průzkum agentury STEM ukázal, že tři pětiny Čechů nyní nejsou spokojeny se členstvím v EU a v případném referendu by hlasovaly proti vstupu. Od roku 2004, kdy se Česko stalo součástí EU, analytici STEM tak malou podporu členství nezaznamenali. V poslední době výrazněji oslabila spokojenost lidí středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných a osob starších 45 let.

Česká policie se od 1. listopadu zapojí do ostrahy hranic schengenského prostoru v Maďarsku. Jejich působení na maďarsko-srbské hranici potrvá měsíc. Padesátka policistů bude hranice střežit ve třech lokalitách. Budou hlídkovat společně s maďarským vojákem a policistou. ČTK to sdělil mluvčí policejního prezidia David Schön. Vyslání policistů tento týden schválila vláda. Maďarsko je s Řeckem a Itálií hlavní vstupní branou, kudy uprchlíci proudí do EU. Podle odhadů ze začátku října přes maďarské území letos prošlo přes 330.000 migrantů a další stále přicházejí. Už od minulého týdne v Maďarsku působí přes dvě desítky českých vojáků.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn obvinil Českou republiku ze systematického porušování práv uprchlíků, hlavně dětí. Vyjádřil také znepokojení nad "xenofobními veřejnými projevy, včetně islamofobních výroků" prezidenta Miloše Zemana. Čeští politici jeho kritiku odmítli. Hrad to považuje za další projev stupňující se kampaně proti ČR kvůli jejímu postoji k migrační krizi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) či ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) tvrdí, že Česko práva běženců dodržuje a zástupci OSN by se o tom měli přijet přesvědčit osobně. Představitel OSN svůj názor zdůvodnil tvrzením, že je běžné, že české úřady zadržují přistěhovalce po dobu 40 až 90 dnů a podrobují je osobním prohlídkám, aby jim vzaly peníze na zaplacení nákladů na pobyt v zařízeních pro cizince. Je rovněž znepokojen životními podmínkami, v nichž běženci v těchto zařízeních žijí. Žádné ospravedlnění prý nevidí ani v tom, že jsou tam drženy i děti. Zajd Raad Husajn velmi stručně vyjádřil rovněž znepokojení nejen nad Zemanovými výroky, ale i nad veřejnou peticí proti imigraci, kterou inicioval bývalý prezident Václav Klaus. Miloš Zeman dlouhodobě varuje před nebezpečím islámského fundamentalismu.