Související články

Za šokující označila skupina poslanců rozhodnutí Evropské komise o označování zboží pocházejícího ze židovských osad, podle nich jde o absurdní útok na Izrael. Česko by mělo rozhodnutí hlasitě odmítnout a nepoužívat je, uvedlo 23 poslanců v čele s předsedou skupiny přátel Česká republika - Stát Izrael v Meziparlamentní unii Robinem Böhnischem (ČSSD) v prohlášení, které poskytl médiím sněmovní tiskový odbor. EU tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli. Izrael pokládá opatření za diskriminační, přijaté z politických důvodů.

Podle odborů Česko potřebuje pro příští roky změnit svou hospodářskou politiku. Soustředit by se mělo na odbornou práci, inovace a výrobky s přidanou hodnotou. Díky tomu by se české výdělky měly také rychleji přibližovat k úrovni příjmů ve vyspělých státech. Ke srovnávání hodnoty českých a zahraničních mezd je nutné i posílení koruny, a to zhruba o 20 procent. Při představení odborářského programu Vize to novinářům řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

"Úplně nejdůležitější je, jestli se pochopí, že ČR šla špatným směrem a měla by se vydat jinudy. To, že jsme se po 26 letech dohrabali na úroveň 28 procent hodinové mzdy Německa a 29 procent Rakouska, by s námi mělo zamávat," uvedl hlavní ekonom ČMKOS Martin Fassmann. Zdůraznil, že hospodářskou politiku státu musí vytvořit vláda.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová dnes nepřijela na návštěvu Prahy údajně i kvůli tomu, že někteří čeští politici automaticky spojují islám a uprchlíky s terorismem, aniž mezi nimi rozlišují. S odkazem na vysoce postavený evropský zdroj to uvedl Český rozhlas-Radiožurnál (ČRo). Mogheriniová se měla setkat mimo jiné s prezidentem Milošem Zemanem.

Ministerstvo zahraničí dnes ČTK sdělilo, že o zrušení návštěvy Mogheriniové požádal ministra zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) kvůli své dočasné zdravotní indispozici. Irena Valentová z tiskového oddělení ministerstva uvedla, že nyní se bude hledat nový termín návštěvy. Ministr podle Valentové ruší také veškerý svůj pracovní program minimálně do konce tohoto týdne. Nezúčastní se pátečního jednání vlády a odvolal i setkání s tuniským ministrem zahraničí Tájibem Bakkúšem. Mluvčí hradu Jiří Ovčáček ČTK napsal, že nebude reagovat na anonymní zdroje. Prezident podle něj jednoznačně hájí zájmy a bezpečnost občanů České republiky.

Ministerstvo vnitra očekává, že Česko příští rok udělí mezinárodní ochranu asi 2000 cizinců. Ministerstvo to uvádí v návrhu státního integračního programu (SIP). Náklady na příští rok vnitro odhaduje na 200 milionů korun, z nichž větší část půjde z unijních prostředků. Mezinárodní ochrana zahrnuje azyl i poskytnutí dočasného útočiště. V letošním roce do konce října podle statistik vnitra azyl dostalo 52 a dočasnou doplňkovou ochranu 344 cizinců.

Česko se letos zavázalo, že dobrovolně přijme 400 uprchlíků ze zemí mimo Evropskou unii a 1100 lidí v rámci relokací z Itálie a Řecka. Integrace má mít podle vnitra dvě základní fáze. První je pobyt v integračních azylových střediscích po dobu většinou 12 a maximálně 18 měsíců s intenzivní výukou českého jazyka a s přípravou na budoucí život v Česku. Druhou fází je samotná integrace v obcích s využitím nabídek zaměstnání a bydlení od zaměstnavatelů, obcí, církví, občanů, nestátních neziskových organizací a dalších subjektů.

Až za několik měsíců budou mít ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a vnitra vyhodnoceno, jak přesně je případně možné využívat peníze z evropských fondů na řešení problematiky migrace. V Bruselu to řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Podobná analýza podle ní zatím chybí i na celoevropské úrovni a Praha proto nyní nepokládá za nutné nějak revidovat dohodnutou podobu čerpání peněz z evropských fondů ve stávajícím víceletém finančním období. Evropské země nyní vzhledem k masivní migrační vlně diskutují o možnostech, jak zajistit dostatečné prostředky k jejímu zvládání. Projeví se to s velkou pravděpodobností také příští rok v debatě o možné revizi současného víceletého finančního rámce na léta 2014 až 2020. Především čistě plátcovské země podle ministryně Šlechtové upozorňují na potřebu například zajistit pro uprchlíky základní životní potřeby.

Plynovod Stork II, který má propojit Česko s Polskem, či prodloužení ropovodu z Litvínova do rafinerie v německém Spergau se dostaly na aktualizovaný seznam evropských projektů společného zájmu. Seznam celkem 159 klíčových součástí budoucí evropské energetické infrastruktury Evropská komise zveřejnila společně s prvním hodnocením postupu prací na vznikající evropské energetické unii. K podobě seznamu projektů, které budou mít možnost získat evropskou podporu z finančního Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a další výhody, se ještě mohou vyjádřit členské země EU i Evropský parlament. Seznam jako takový je úpravou prvotního širšího soupisu z podzimu 2013. Z něj se už nyní několik desítek bodů staví, do konce roku 2017 by mělo být dokončeno 62 projektů. Nyní je tedy na seznamu 108 záměrů v oblasti elektřiny, 77 projektů týkajících se zemního plynu, sedm projektů spojených s ropou a tři projekty inteligentních sítí. Česka se kromě Stork II a propojení Litvínova a Spergau týká také projekt na potrubí plynovodu mezi Břeclaví a Baumgartenem a Reinthalem v Rakousku. Uvnitř ČR je v evropském zájmu stavba vnitřních tras, rozvoden a trafostanic ve Vernéřově, Vítkově, Přešticích, Kočíně, Mírovce a Čebíně.

Česká republika chce, aby Velká Británie zůstala součástí Evropské unie, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) britskému ministru zahraničí Philipu Hammondovi, s nímž se sešel v Praze. Na jednání se také postavil za zachování volného pohybu uvnitř unie a stejných práv pro občany všech zemí osmadvacítky. Britský premiér David Cameron tento týden v projevu o požadavcích reforem unie, které jsou podmínkou pro setrvání Británie v EU před nadcházejícím referendem o členství, vyzval mimo jiné k omezení volného pohybu osob uvnitř Evropské unie a k omezení sociálních dávek pro občany EU, kteří přicházejí do Británie.

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (V4), Slovinska, Chorvatska a šesti zemí západního Balkánu v Praze podepsali dohodu o založení západobalkánského fondu, který má napomoci regionální spolupráci. Stabilita této oblasti je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) klíčová pro stabilitu a prosperitu nejen střední, ale celé Evropy. Nesmí ji narušit ani migrační krize. "Očekávám, že tento fond přispěje k tomu, že se stane klíčovým nástrojem regionální spolupráce," uvedl Zaorálek na tiskové konferenci po ustavení fondu, jehož vznik iniciovala ČR před čtyřmi lety během svého minulého předsednictví visegrádské skupině. Země V4 do fondu daly základní vklad, jehož výši ale Zaorálek neuvedl, a budou se podílet na řadě projektů fondu.

V Česku bylo v roce 2013 zjištěno 81.541 zhoubných nádorů, zemřelo na ně 26.944 lidí. Celkem k 31. prosinci toho roku v ČR žilo 518.667 lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo léčí. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) s tím, že stále je v péči co zlepšovat, například dostupnost onkologické péče ve specializovaných centrech se mezi regiony liší. Podle aktuálních výsledků přibývá v ČR ročně nově diagnostikovaných o 2,2 procenta, počet těch, kteří se s nádorem léčili nebo léčí o 4,4 procenta. Svědčí to podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky docenta Ladislava Duška o kvalitě péče, víc nemocných přežívá. I přes růst počtu nemocných úmrtnost na nádory dlouhodobě klesá.

Za posledních 15 až 20 let se prodloužilo u různých typů nádorů pětileté přežívání o 15 až 30 procent. V případě rakoviny tlustého střeva a konečníku, kde Česko dlouhá léta vedlo světový žebříček, kleslo v roce 2013 Česko na pátou příčku v Evropě a na šesté místo na světě. Podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové k tomu přispělo také soustředění nejnáročnějších případů do center. Onkologové chtějí centra ještě více specializovat, například velmi vzácné nádory by léčila jen vybraná centra. S větším počtem pacientů stoupá zkušenost lékařů, tím i úspěch léčby, vysvětlila Prausová.

Česká republika bude trvat na zachování volného pohybu osob a stejných práv pro všechny občany Evropské unie, uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na britské návrhy reformy osmadvacítky. Podobně se vyjádřil i vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Krok Británie uvítala ODS, podle níž jím Londýn zahájil debatu o zásadní reformě unie. Britský premiér David Cameron v projevu o požadavcích reforem unie, které jsou podmínkou pro setrvání Británie v EU před nadcházejícím referendem o členství, vyzval k omezení volného pohybu osob uvnitř Evropské unie a k omezení sociálních dávek pro občany EU přicházející do Británie. Česká republika chce, aby byla v EU dodržována zásada volného pohybu pracovních sil, řekl v reakci na Cameronovy požadavky v Bruselu Andrej Babiš.