Související články

Asociační dohoda mezi Evropskou unií a Kyjevem je nástrojem, který má pomoci k míru a stabilitě na Ukrajině. Po setkání se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem to prohlásil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stejnými slovy prý chce dohodu obhajovat ve Sněmovně při jejím schvalování. Podle ministra Klimkina je to cesta k evropské budoucnosti Ukrajiny a prosazení reforem požadovaných EU. Pavel Klimkin, který do Prahy přiletěl na krátkou návštěvu spolu s ministrem Zaorálkem z jednání šéfů diplomacií EU v Bruselu, se na společné tiskové konferenci vyjádřil i ke dvěma ruským vojákům zadrženým o víkendu na Ukrajině. O jejich případné výměně za ukrajinskou letkyni Nadiju Savčenkovu, souzenou v Rusku, musí podle ministra Klimkina rozhodnout ukrajinský soud, ne politici.

Řada členských zemí Evropské unie má podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka výhrady k nedávnému návrhu Evropské komise na automatické rozmísťování uprchlíků podle kvót. Ministr Zaorálek to řekl po bruselském jednání ministrů osmadvacítky odpovědných za evropskou problematiku. Státy podle něj například připomínají, že závěry nedávného summitu EU k migraci hovořily v této souvislosti o principu dobrovolnosti. "Od toho se Evropská komise dost zásadně odchýlila a vytvořila systém automatický a obligatorní (závazný). Je řada členských zemí, které do této chvíle daly najevo, že to je něco, co jim dělá problém," řekl novinářům český ministr. Komise ve svém návrhu z minulého týdne předpokládá v případě potřeby přerozdělování uprchlíků z nejpostiženějších zemí do jiných států EU na základě klíče sestaveného podle velikosti populace daného státu, výkonu jeho ekonomiky, míry nezaměstnanosti a podobně. Státy EU podle ministra Zaorálka nezpochybňují existenci společného problému, kterým je současná masivní migrační vlna a který je třeba společně zvládnout. "Na druhé straně jde o to, abychom se na způsobu, kterým to děláme, dohodli. Není možné, aby to bylo takto nařízeno," míní ministr. Návrh nové migrační agendy je strategickým materiálem. Na jeho základě chce Evropská komise připravit konkrétní první návrhy, první ještě do konce tohoto měsíce. Ty budou ve většině případů vyžadovat souhlas kvalifikované většiny zemí EU, Česko samotné by je nemohlo blokovat. Kvalifikovaná většina odpovídá 15 zemím unie, představujícím ovšem nejméně 65 procent evropských občanů.

Tribunál Soudního dvora EU v Lucemburku zamítl žalobu, kterou Česká republika chtěla zrušit rozhodnutí Evropské komise neuznat české označení "pomazánkové máslo" jako zaručenou tradiční specialitu. Vyplývá to z tiskové zprávy soudu. Je to podruhé, kdy se evropský soud českým výrobkem musel zabývat. Česko už totiž základní spor o pomazánkové máslo prohrálo v roce 2012. Tehdy dal Soudní dvůr EU za pravdu názoru komise, že výrobek nelze kvalifikovat jako máslo, protože neobsahuje dostatečné množství mléčného tuku, a tudíž jej nelze pod tímto názvem prodávat. V reakci na tehdejší rozsudek čeští potravináři začali pomazánkové máslo přejmenovávat na "tradiční pomazánkové", ačkoliv s postupem evropské exekutivy dál hlasitě nesouhlasili.

Sedm z každých deseti oslovených občanů České republiky odmítá zavedení společné evropské měny. Jsou tak vůči euru nejskeptičtější ze zemí Evropské unie, které se zavázaly euro přijmout, ale zatím tak neučinily, vyplývá z výsledků aktuálního průzkumu Eurobarometr. Kromě Česka, kde přechod na euro odmítlo 70 procent dotázaných, byla více než polovina občanů proti také ve Švédsku (66 procent) a v Polsku (53 procent). Kladně se k opuštění své národní měny stavějí v Rumunsku, kde bylo pro zavedení eura 68 procent respondentů, dále v Maďarsku (60 procent), Bulharsku (55 procent) a Chorvatsku (53 procent). Průzkum se neuskutečnil v Británii a v Dánsku, tedy v zemích, které mají dojednanou výjimku a euro přijmout nemusejí.

Nedávno publikovaný průzkum, který v České republice uskutečnila společnost Ipsos, přitom ukázal ještě vyšší skepsi vůči jednotné měně. Podle něj ji v Česku odmítalo 85 procent lidí.

Prezident Miloš Zeman chce při schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem řešit pohledávky českých podniků v Rusku. Řekl to novinářům k tématům schůzky s Putinem, která se uskuteční v sobotu v Moskvě. "Řada našich podniků má v Rusku obrovské nesplácené pohledávky a já místo řešení situace planety, případně přilehlých galaxií, daleko raději řeším ekonomické problémy," řekl Zeman. Již dříve naznačil, že kromě hospodářských vztahů hodlá se šéfem Kremlu hovořit o řešení ukrajinské krize. Zeman bude kromě kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise jediným prezidentem členského státu Evropské unie, který bude 9. května na oslavách konce války v Moskvě přítomen.

Již přes 250 lidí postižených ničivým zemětřesením v Nepálu ošetřil český záchranářský tým, který do oblasti vyslala česká vláda. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) novinářům řekl, že současný tým českých lékařů, sester a hasičů bude v polovině května vystřídán novým. "Počítáme s tím, že by zhruba kolem 16. května došlo ke střídání našich lidí armádním letadlem," řekl Chovanec. Návrat druhého záchranného týmu na konci května by podle něj měl opět zajistit dopravce Travel Service. Armádní letadlo dodá do Nepálu i humanitární pomoc. Dodal, že pokud se najdou občané zemí EU, kteří požádají o pomoc s návratem do Evropy, letadlo je bude moci přepravit. Místním lidem, kteří zůstali po přírodní katastrofě bez přístřeší, pomáhají rovněž humanitární pracovníci nevládní organizace Člověk v tísni. Celkem 6200 rodinám postupně rozdají plachty na vybudování provizorních přístřešků, informoval ČTK Petr Štefan z Člověka v tísni.

Vláda byla ujištěna, že monitorovací systém je připraven na čerpání peněz z fondů EU. Vše tak nyní závisí jen na schválení jednotlivých programů Evropskou komisí, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Evropská komise již pro roky 2014 až 2020 Česku schválila dva programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Životní prostředí. Česká republika může v novém programovém období 2014 až 2020 z různých unijních fondů čerpat až 23,83 miliardy eur (652 miliard korun).

Audity čerpání evropských peněz na pořízení přístrojů a projekty v nemocnicích z minulých let ukázaly pochybení za zhruba 300 milionů korun. Evropská komise za to strhla 78,5 milionu korun. Nemocnice, které chybovaly, je budou muset vrátit. Částku ale budou moci využít další příjemci. Do zdravotnictví mohou také znovu začít proudit prostředky z integrovaného operačního programu, jejichž tok se loni kvůli pochybnostem na předražování zastavil. Je možné získat 3,3 miliardy. Novinářům to řekl náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. Audit provedlo ministerstvo financí, týkal se čerpání peněz z EU z let 2008 až 2013 na nákup přístrojů a vybavení onkologických a traumatologických center. Ředitelé kontrolovaných nemocnic si loni na audit stěžovali. Podle nich byl nestandardní a netransparentní. Šéfové nemocnic uváděli, že jejich postup prošel už dřív několikrát kontrolou různých institucí. Ty žádná pochybení nenašly.

Kreml oficiálně potvrdil setkání prezidentů Ruska a České republiky Vladimira Putina a Miloše Zemana, které se uskuteční v sobotu v Moskvě. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov oznámil, že do Moskvy na oslavy 70. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem přicestuje 27 státníků. Český prezident už dříve naznačil, že s šéfem Kremlu hodlá hovořit o hospodářských vztazích a zřejmě i o řešení ukrajinské krize. Zeman bude kromě kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise jediným prezidentem členského státu Evropské unie, který bude 9. května v Moskvě přítomen. Česká vláda schválila Zemanovu cestu do Moskvy v polovině dubna až napodruhé, když její projednávání nejdříve přerušila kvůli sporům okolo možné účasti Zemana na moskevské vojenské přehlídce. Protože se prezident přehlídky nezúčastní, dostal nakonec od kabinetu zelenou.

Nebezpečí islámského terorismu připomněl v úvodu koncertu ke Dni vítězství v pražském Kongresovém centru prezident Miloš Zeman. Tato ideologie podle něj odsuzuje k vyvraždění nebo zotročení většinu euroamerické civilizace. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se zmínil o stabilizační roli Evropské unie. Koncertem Ústřední hudby Armády České republiky vyvrcholil pondělní program oslav 70. výročí konce druhé světové války, účastnili se ho veteráni z tohoto válečného konfliktu i současní vojáci. Prezident Zeman připomněl, že druhá světová válka měla vyhlazovací charakter. Pokud by nacisté nebyli poraženi, po Židech by přišli na řadu Slované včetně Čechů. Ukazuje se podle něj ale, že tato hrozba ještě není zažehnána. Aktuálně ji představují islámští radikálové.