Související články

Česká republika by do funkce vysokého představitele unie pro zahraniční politiku měla podporovat šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského. Premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) to na čtvrtečním uzavřeném zasedání doporučil sněmovní evropský výbor. Sobotka, kterého na zasedání zastupoval státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, nemá prý s podporou Sikorského problém. Sikorski získal podporu i díky postojům k ukrajinské krizi, zaznělo od členů výboru. Sikorski ale podle všeho k favoritům nepatří. Na obsazení funkce unijního ministra zahraničí by se měli dohodnout prezidenti a premiéři evropské osmadvacítky s budoucím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na sobotním summitu v Bruselu.

Životní úroveň v Česku loni ve srovnání s původními 15 zeměmi eurozóny klesla, vyplývá to z informací zveřejněných Českým statistickým úřadem. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly totiž klesl na 74,1 procenta průměru zemí eurozóny. Předtím byl tři roky na 75 procentech. České domácnosti loni spolu s pokračujícím nepříznivým ekonomickým vývojem zaznamenaly potřetí v řadě pokles čistých příjmů. Pokračující hospodářská recese ovšem podle Drahomíry Dubské z ČSÚ nevychýlila ekonomiku výrazněji z rovnováhy, protože deficit veřejných institucí se loni výrazně zlepšil na 1,5 procenta HDP. Ve srovnání s průměrem celé Evropské unie životní úroveň v Česku rovněž klesla, a to na 80 procent průměru EU. Předtím byla tři roky na 81 procentech. V roce 2003 byla na 77 procentech.

Senát podle očekávání hladce schválil připojení Česka k fiskálnímu paktu EU. Stát se v něm zavazuje přijmout pravidla rozpočtové kázně, hlavním závazkům bude muset dostát ale až po zavedení eura. Přijetí paktu musí ještě potvrdit Sněmovna, kde vládní koalice na rozdíl od horní komory nemá potřebnou ústavní většinu. V Senátu přijetí paktu podpořilo 58 ze 73 přítomných členů horní komory, proti byli zástupci ODS. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podporu paktu ocenil. Opatření podle něj mají zabránit tomu, aby se z peněz daňových poplatníků platily dluhy jiných zemí.

Česká národní banka (ČNB) možná loni úmyslně devalvovala českou korunu, aby oddálila vstup Česka do eurozóny a nepřišla tak o kompetence. Na tiskové konferenci po jednání s odbory to naznačil prezident Miloš Zeman, který tento krok centrální banky kritizuje dlouhodobě. "Při vstupu do eurozóny by Česká národní banka ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky," uvedl Zeman s tím, že ačkoliv netrpí přehnanou podezřívavostí, nemůže vyloučit možnost, že ČNB devalvovala korunu i proto, aby oddálila vstup země do eurozóny a udržela si kompetence. Guvernér České národní banky Miroslav Winter s prezidentovými výroky nesouhlasí. Devizové intervence kvůli hrozbě deflace spustila ČNB loni v listopadu. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

Čeští vývozci zemědělských komodit a potravin kvůli sankcím na vývoz do Ruska přijdou do konce roku na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Nejvíce embargo dopadne na tuzemské mlékárny. Další problémy může výrobcům způsobit očekávaný přetlak nabídky zboží na trzích EU. Na svém webu to uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe). Podle mluvčí Agrární a Potravinářské komory Dany Večeřové mohou škody v důsledku poklesu cen komodit být pro tuzemské producenty až miliardové. Z českých potravinářů by podle materiálu MZe měli zákaz nejvíce pocítit zpracovatelé mléka, kteří do Ruska vozí především sušené mléko, syrovátku, sýry a mražené máslo. Tržby by výrazněji měly propadnout také vývozcům drůbežího a králičího masa, masných konzerv, paštik či zmrzliny. Rusko je v oblasti agrárního zahraničního obchodu dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR ze zemí mimo Evropskou unii. Z Česka se do Ruska loni vyvezlo zemědělského a potravinářského zboží za 2,4 miliardy korun, dovoz činil jen 300 milionů Kč.

Rusko by mohlo zakázat dovoz aut, pokud Spojené státy a Evropská unie uvalí další sankce na Moskvu. Napsal to podle agentury Reuters ruský deník Vedomosti. Případné nové embargo by se prý netýkalo produkce zahraničních automobilek na území Ruska. Výrobní závody tam mají zahraniční automobilky jako Ford, Volkswagen, Toyota či Hyundai Motor. Automobily v Rusku vyrábí také mladoboleslavská Škoda Auto. Pro českou automobilku, která patří do koncernu Volkswagen, je Rusko jedním z největších trhů. Návrhy nových opatření prý již byly odeslány ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ke zvážení.

Prezident Miloš Zeman podporuje případné kompenzace pro české potravinářské firmy postižené sankcemi na vývoz jejich produktů. Žádný z podniků podle hlavy státu nemůže za to, že Evropská unie sankce vyhlásila a Rusko na to následně reagovalo vlastním opatřením. Podpora by měla přijít v rámci unijní zemědělské politiky, řekl prezident v rozhovoru pro Českou televizi. Kompenzace by podle Zemana mohly být čerpány z rezervních fondů EU. "Já bych se pro to přimlouval, protože Hamé ani Madeta rozhodně nemohou za to, že EU vyhlásila sankce a Rusko vyhlásilo protisankce," řekl Zeman. Obě firmy bývají zmiňovány mezi podniky, na které současná napjatá situace významně doléhá. Prezident uvedl, že používání sankcí považuje za nesmyslné a neúčinné. Vyvolaná protiopatření totiž podle něj roztáčejí spirálu, která poškozuje ekonomické vztahy a prohlubuje nedůvěru mezi státy.

Kompenzace pro české firmy, na které dopadají sankce, připadají v úvahu, až když se nepovede jim pomoci jiným způsobem. Po prvním zasedání vládní pracovní skupiny k sankcím to novinářům řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Primární je podle něj přesně zmapovat dopad evropských a ruských sankcí a hledat nové trhy. "Snaha českého státu bude pomoci firmám, aby dokázaly podnikat někde jinde, kompenzace je až ten úplně poslední krok, když se nepovede nic jiného. Ten cíl je - pomožme firmám, aby dál mohly podnikat, otevřeme jim nové trhy, ať můžou vyvážet někam jinam," uvedl Prouza po schůzce se zástupci ministerstev financí, zahraničí, zemědělství, průmyslu a také odbory a zástupci podnikatelů.

V Pardubicích by měl vzniknout takzvaný Evropský dům pro žadatele o evropské dotace z různých operačních programů. Měl by jim usnadnit přístup k evropským penězům v novém programovacím období 2014 až 2020. Pod jednou střechou by tak měly fungovat regionální pobočky různých veřejných institucí. Podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD) je takové soustředění institucí na jednom místě nezbytnou podmínkou pro efektivní čerpání dotací. Starostové a podnikatelé by nemuseli jezdit kvůli administraci projektů do Prahy, ale vše potřebné by vyřídili v kraji. V Evropském domě v Pardubicích by mělo pracovat asi 30 zaměstnanců.

Prezident Miloš Zeman považuje cestu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) do Bruselu kvůli eurokomisaři za velké ponížení České republiky. Předseda vlády se byl údajně zeptat nového šéfa Evropské komise (EK), koho z českých kandidátů na eurokomisaře si přeje. Prezident to řekl v rozhovoru pro časopis Týden. Česká vláda ve čtvrtek po týdnech jednání rozhodla, že kandidátem na eurokomisařku bude dosavadní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO. Sociální demokracie, jejímž je Sobotka předsedou, už dříve ustoupila od prosazování svého kandidáta, exministra financí Pavla Mertlíka. Prezident Miloš Zeman by neměl komentovat rozhovory, u kterých nebyl a o nichž nic neví, uvedl v reakci ministerský předseda. S příštím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem se podle něj sešli téměř všichni předsedové evropských vlád, aby konzultovali zájmy svých zemí, pokud jde o novou komisi.