Související články

Šest členských států EU ze střední a jihovýchodní Evropy včetně Česka a Slovenska považuje navrhované cíle EU ohledně ochrany klimatu za příliš ambiciózní. Požadují zmírnění záměrů a zohlednění hospodářské situace jednotlivých zemí. Na schůzce v Bratislavě se na tom shodli ministři životního prostředí nebo jejich zástupci ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a také z Bulharska a Rumunska. O podobě evropské energetické a klimatické politiky do roku 2030 by měli státníci Evropské unie rozhodnout na summitu v říjnu. Evropská komise například navrhla dosáhnout do roku 2030 v EU třicetiprocentních úspor energie. Zároveň by se měly snížit o 40 procent emise skleníkových plynů z hodnot roku 1990.

Plzeň jako Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK) získá cenu Meliny Mercouri, tedy finanční dotaci ve výši 1,5 milionu euro (asi 40 milionů Kč) z evropských zdrojů. Peníze pravděpodobně použije na programovou část akcí v roce 2015. ČTK to řekla mluvčí Plzeň 2015 Mirka Reifová. Na rozhodnutí se čekalo s napětím, Plzeň totiž řeší problém s jednou z klíčových staveb vázaných na projekt, a sice objektem pro kulturní fabriku ve Světovaru, v izolacích se našel kontaminovaný dehet. Dotace tvoří zhruba desetinu financí rozpočtu projektu EHMK.

Věra Jourová (ANO) skončí ve funkci ministryně pro místní rozvoj v pátek 3. října. Prezident Miloš Zeman přijal její demisi. Novinářům to řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman se s Jourovou ještě sejde, o termínu bude Hrad informovat. Jourová je kandidátkou na členku Evropské komise, ve středu ji čeká slyšení v Evropském parlamentu. Jméno jejího nástupce v čele ministerstva oznámí předseda ANO a vicepremiér Andrej Babiš premiérovi Bohuslavu Sobotkovi(ČSSD) ve středu.

Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 100 miliard Kč. Počítá mimo jiné se snížením DPH na léky, knihy a dětskou výživu na deset procent. Deficit bude pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu /HDP/. Hlavní priority rozpočtu vyjmenoval premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD:

Praha patří mezi pět evropských měst, která jsou pro turisty cenově nejvýhodnější. Typická útrata turistů za zboží a služby při dvoudenním výletu dosahuje po odečtení nákladů za ubytování 69,39 eura (1910 Kč), vyplývá z hodnocení 20 evropských měst, které zveřejnil německý autoklub ADAC. Nejlevnější z hodnocených měst je Bělehrad, nejdražší Oslo. Autoklub hodnotil 20 evropských měst, která patří mezi nejčastější cíle německých turistů. Do hodnocení zahrnul cenu za prohlídku města s průvodcem, návštěvu zoologické zahrady, celodenní jízdenku na hromadnou dopravu, útratu v restauraci a nákup občerstvení a pohledů v turisticky oblíbených lokalitách. Průměrná cena zboží a služeb v hodnocených městech dosáhla 106 eur (2920 Kč).

Chovatelé pravděpodobně budou muset svým zvířatům pořídit kvůli unijnímu nařízení nové pasy. Budou o něco dražší a jejich výrobci a distributoři navíc budou muset hradit jednorázový poplatek 500 korun za registraci. Počítá s tím novela veterinárního zákona, kterou schválila Sněmovna. Pokud by předloha nebyla přijata, hrozilo by podle předkladatelů v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) unijní řízení proti Česku. Chovatelům by se navíc omezila možnost cestovat po unii se psy, kočkami a fretkami. Nový pas bude v jedné části vybaven samolepicí fólií k ochraně zapsaných dat.

Ministerstvo školství rovnému přístupu žáků ke vzdělávání věnuje mimořádnou pozornost, sdělila ČTK jeho mluvčí Klára Bílá. Úřad tak reagoval na to, že Evropská komise se ve čtvrtek formálně obrátila na Českou republiku s žádostí o informace ohledně údajné diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému. Ministr Marcel Chládek se ihned od svého nástupu zasadil o rozšíření kapacit mateřských škol či zpřístupnění přípravných tříd pro všechny děti, tedy nejen ty ze sociálně znevýhodněného prostředí, a to už od příštího školního roku," uvedla mluvčí. Dalším krokem by mělo být rovněž zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání, k čemuž je však nutné navýšit kapacity mateřských škol. Lepší přístup ke všem dětem se speciálními vzdělávacími potřebami si ministerstvo slibuje od novely školského zákona, která minulý týden prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Velká Británie odmítá Česku zaplatit 100 milionů korun, které dluží za výplaty podpor v nezaměstnanosti Čechů pracujících dříve v Británii. Informaci Radiožurnálu potvrdila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD). ČR se podle ní chce při vymáhání dluhu spojit s Polskem a Slovenskem, kterým Britové ze stejného důvodu také dluží. Dluh vznikl tím, že v Británii pracovali Češi, kteří si ale uchovali takzvané centrum zájmu v Česku. Po návratu tak měli nárok na dávky v nezaměstnanosti, pokud doma zůstali bez práce. Tito Češi ale v Británii řádně platili daně, Česko proto podle evropského práva požaduje refundaci části dávek.

Poradní výbor Evropské komise rozhodl, že Británie musí dluh zaplatit. Podle Londýna ale není stanovisko výboru právně závazné. Argumentuje tím, že kdyby zmínění Češi přijeli do Británie nyní, neměli by na dávky v nezaměstnanosti nárok. Podle diplomatů je to poprvé, kdy se členská země EU odmítla odborným stanoviskem výboru řídit. Marksová se chystá kvůli celé záležitosti poslat dopis britskému ministrovi práce, v prosinci se s ním pak chce sejít v Bruselu.

V Česku jsou šesté nejlevnější potraviny z 28 členských států Evropské unie (EU). S odvoláním na čísla statistického úřadu Eurostat to uvedl Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR. Maloobchodní marže v tuzemsku jsou podle svazu rozhodně nižší než v silnějších ekonomikách. Obchodníci tak reagují na tvrzení Potravinářské komory, která v tomto týdnu uvedla, že supermarkety prodávají v ČR potraviny se stále vyššími přirážkami a mají vyšší marže než na Západě. Podle údajů Eurostatu byla cena potravin a nealkoholických nápojů v ČR loni na 84 procentech průměru celé EU. Levněji bylo z tohoto pohledu pouze v Maďarsku, Litvě, Rumunsku, Bulharsku a Polsku, kde jsou potraviny nejlevnější z celé EU. Naopak nejdražší potraviny mělo Dánsko před Švédskem, Finskem a Rakouskem. Životní úroveň v České republice však stále výrazně zaostává za západní Evropou a podle již dříve uvedených údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni ve srovnání s původními 15 zeměmi eurozóny dále klesla. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly totiž klesl na 74,1 procenta průměru zemí eurozóny. Předtím byl tři roky na 75 procentech.

Podle úterního tvrzení Potravinářské komory prodávají řetězce v Česku potraviny se stále rostoucími přirážkami, které se pohybují od zhruba 20 procent u výsekového masa až po více než 100 procent u některých mléčných výrobků. Podle ředitele komory Miroslava Koberny by snížení marží, které jsou podle potravinářů v Česku vyšší než v západní Evropě, pomohlo zvýšení kvality potravin. Stát by proto měl využít prostředků k jejich omezení.

Praha dá na vědu a výzkum nebo projekty v sociální oblasti v příštích šesti letech více než 14 miliard korun. Hlavní město totiž dostane z evropských fondů mezi lety 2014 až 2020 zhruba 546 milionů eur, tedy v přepočtu asi 14,7 miliardy korun. Původně měla Praha dostat asi 200 milionů eur, na navýšení se nakonec dohodlo vedení města s ministerstvem pro místní rozvoj, které v rámci ČR peníze přerozděluje. ČTK to řekla radní Eva Vorlíčková (TOP 09). Hlavní město získá více peněz z unie na základě možnosti ministerstva pro místní rozvoj přerozdělit tři procenta z částky určené pro celou Českou republiku Praze, která dostává jako bohatý region z unijních fondů méně peněz. "Nicméně Praha v některých ohledech totiž plní funkce pro celou ČR," uvedla radní. Celkem je pro Česko určeno 15,2 miliardy eur.