Související články

Česká republika byla loni šestnáctou nejbohatší zemí Evropské unie z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. Vedlo se jí lépe než všem ostatním zemím bývalého komunistického bloku, včetně Polska či Slovinska. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejbohatší zemí je s velkým náskokem Lucembursko, nejchudší zůstává Bulharsko. HDP na hlavu v Česku loni představoval 84 procent unijního průměru. Celkově existují při sledování tohoto ukazatele ekonomické aktivity mezi členskými státy EU velké rozdíly. Například HDP na hlavu v Lucembursku je na 263 procentech, což je více než dvojnásobek průměru EU. Druhé Irsko je ale už jen 32 procent nad průměrem EU. V Bulharsku naopak HDP nedosahuje ani poloviny průměru celé EU.

Česko a Evropská unie bude v příštích 20 letech čelit vážným dlouhodobým hrozbám. Budou charakteristické vysokou dynamikou změn, celistvostí a provázaností jednotlivých trendů. Očekává to dlouhodobý výhled obrany do roku 2030, který bude v pondělí schvalovat vláda. Materiál, ze kterého vychází i připravovaná Koncepce výstavby armády (KVAČR), má sloužit pro obranné plánování, zejména pro tvorbu pětiletých střednědobých plánů. Stanovuje základní směr, jakým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti české armády. Před několika týdny ho již schválila Bezpečnostní rada státu.

Dokument se zabývá například hlavními nebezpečími, se kterými se Česko a jeho spojenci v NATO a Evropské unii budou muset vypořádat. Podle vojenských stratégů bude například přinášet nestabilitu více diverzifikované rozložení politické moci a ekonomického a politického potenciálu ve světě. Přinese to větší množství střetů a bude to znamenat hrozbu přímého vojenského ohrožení spojenců Česka. Obranný výhled také varuje před cíleným zneužíváním médií pro účely informační války, hybridní válkou, ale i před rychlým šířením pandemií. Předpovídá, že Rusko a mimoevropské regiony budou vynakládat více peněz na obranu, což umožní intenzivnější využívání moderních vojenských technologií.

Evropská unie i Severoatlantická aliance budou podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) muset přehodnotit své bezpečnostní strategie, aby mohly lépe reagovat na bezpečnostní hrozby současného světa. Šéf české diplomacie to v pátek řekl na konferenci Duha nestability a bezpečnost EU v Praze. Připomněl, že česká bezpečnostní strategie ještě v roce 2003 hovořila o tom, že se Evropě nikdy nedařilo lépe a nikdy nebyla tak bezpečná a svobodná. Situace se ale velmi rychle změnila do takové míry, že si to tehdy nikdo nedokázal představit. Evropským představám o světě se podle něj jasně staví zejména Rusko a Islámský stát. Osmadvacítka ani NATO ale na změny zatím nedokázaly dostatečně reagovat, je přesvědčen ministr Zaorálek.

České dráhy za převod nádraží získají asi o pět miliard korun méně, než očekávaly. Roky připravovanou transakci, od které si státní dopravce sliboval až osm miliard korun na umoření dluhů za nákup nových vlaků, nyní zkomplikoval dopis z Evropské komise ministerstvu dopravy. Brusel v něm předběžně oznamuje, že prodej posvětí, ale jen za 2,9 miliardy korun, což je pod účetní hodnotou nádražních budov. ČTK to potvrdilo několik zdrojů z ministerstva i obou státních firem. Do doby, než komise zapracuje připomínky české strany, odmítl šéf resortu dopravy uvést konečnou cenu, kterou komise v dokumentu stanovila.

Ministerstvo se na komisi s žádostí o posouzení transakce obrátilo dobrovolně. Případný souhlasem chtělo argumentovat, pokud by převod majetku mezi státními organizacemi někdo napadl jako nedovolenou podporu. Necelé tři miliardy korun odpovídají částce, kterou by za budovy podle komise zaplatil tržní investor, a není to tedy státní podpora. Podle zjištění ČTK bude o ceně schválené komisí ještě možné jednat. Celkem má Správa železniční a dopravní cesty od Českých drah získat 1600 objektů, z nichž zhruba 1000 je nádražních budov. V utěšeném stavu je necelá polovina z nich a zbytek si vyžádá rozsáhlejší rekonstrukci.

Generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland ocenil v Praze Českou republiku za podporu ochrany lidských práv. Jejich ochrana a vláda práva jsou nenahraditelné pro zajištění bezpečnosti kontinentu, prohlásil na tiskové konferenci po jednání s ministrem zahraničí Lubommírem Zaorálkem (ČSSD). Orgány Rady Evropy v minulosti Česko opakovaně kritizovaly za přístup k romské menšině a zajišťování jejích práv. O této otázce chce Jagland odpoledne mluvit s premiérem Bohuslavem Sobotkou a předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD), s nimž se v Praze také setká. Se Zaorálkem diskutovali hlavně o stavu lidských práv v Evropě či o ochraně proti islámským radikálům, kteří se vracejí z bojišť na Blízkém východě do Evropy a představují hrozbu páchání nových teroristických útoků.

Evropská komise dala ve sporu ministerstev financí a pro místní rozvoj (MMR) za pravdu resortu spravujícímu státní pokladnu. Potvrdila totiž závěry auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, podle nichž tendr provázelo množství závažných chyb. Česku to napsala v dopise, jehož přijetí ČTK potvrdil první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht. Auditní orgán spadá pod ministerstvo financí, naopak za monitorovací systém je zodpovědné MMR. O sankcích Evropská komise zatím nerozhodla, chce počkat na konec policejního šetření.

Evropská unie by neměla určovat České republice, kolik migrantů přijmout a odkud. Každý stát má mít vlastní imigrační politiku, uvedl to na středečním kongresu pro podporu profesionálů v pohostinství Horeka 112 ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. V případě potřeby zahraničních pracovníků by se podle něj mělo Česko obrátit na spřízněné Ukrajince či Slováky. Návrh Evropské komise, který naráží na výrazný odpor části členských zemí včetně Česka, má pomoci státům na jihu unie zvládnout nynější výraznou migrační vlnu z afrických zemí.

Ministr Babiš na kongresu rovněž řekl, že pokud se nepodaří prosadit elektronickou evidenci tržeb a další opaření ministerstva financí proti daňovým únikům, nezbude nic jiného než zvyšovat daně. Zároveň ale upozornil, že pokud se podaří minimalizovat daňové úniky, tak je naopak perspektivně prostor pro snižování daní. Ministerstvo financí si od on-line evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, a to hlavně daně z přidané hodnoty (DPH). Inspirací pro zavedení byly zkušenosti z Chorvatska, které by měl 16. června představit na konferenci v Praze chorvatský ministr financí Boris Lalovac.

Sněmovna schválila úmluvu členských zemí Rady Evropy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni. Přijala ji s výjimkou, kterou dojednala vláda. Cizinci ze zemí mimo EU tak dále nebudou mít volební právo do zastupitelstev obcí, ač v tuzemsku dlouhodobě bydlí. Zůstane jen obyvatelům unie, kteří v Česku žijí. Česko tedy přistoupí jen k části úmluvy, která se týká svobody projevu, shromažďování a sdružování cizinců. Tato práva již mají cizinci zákony zaručena.

Praha byla v roce 2013 devátým nejbohatším regionem v Evropské unii. Lépe je na tom Londýn, Lucembursko, Brusel či Hamburk, ale například i Bratislava a její okolí. Česká metropole naopak překonala třeba Vídeň či německý Stuttgart. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Evropského statistického úřadu Eurostat. V první desítce se umístilo sedm regionů zahrnujících hlavní města příslušných zemí. Hrubý domácí produkt na obyvatele Prahy dosahoval v roce 2013 podle statistiky 173 procent průměru EU. Dostala se tak sice do první desítky, postupně se ale propadá. Ještě v roce 2010 byla osmým, v roce 2009 sedmým a v roce 2008 dokonce šestým nejbohatším regionem EU.

Kouření v restauracích, kavárnách či barech vadí v Česku stále více lidem, ukázal letošní výzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a agentury Ipsos. Oproti roku 2012 stoupl jejich počet o deset procentních bodů, na 52 procent. Razantně také přibylo těch, kteří by rozhodně zákaz kouření uvítali, z 28 na 40 procent, řekl vedoucí studentského projektu FSV UK Miroslav Slíž. V ČR kouří třetina dospělých. "Letošní průzkum ukázal jasný nárůst lidí, kteří by rozhodně uvítali zákaz kouření v restauracích," řekl s tím, že celkově si zákaz kouření v restauracích přeje 78 procentech dotázaných. Výsledky byly zveřejněny při příležitosti Světového dne bez tabáku, který je 31. května. Zákaz kouření v restauracích platí ve většině zemí EU.