Související články

Proces takzvané EIA pro dostavbu nových dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín je podle hornorakouského vládního zmocněnce Radko Pavlovce v rozporu s evropským právem. Vliv stavby na životní prostředí je podle něj posuzován dle starého zákona a neřídí se jeho novelizovanou podobou. Pavlovec to řekl novinářům v Českých Budějovicích. Podle něj má současná dokumentace jen posloužit tomu, aby ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko. A na jeho základě by pak firma ČEZ dostala povolení ke stavbě nových dvou bloků.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček ČTK řekl, že proces EIA byl zpracován podle novelizovaného zákona. "Pan Pavlovec zřejmě nemá správné informace," podotkl.

Jednotlivé členské země Evropské unie by si měly samy určovat, zda na svém území povolí pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO). Navrhla to Evropská komise i přes kritiku od průmyslu i z některých unijních zemí. "Tato přijatá konkrétní opatření umožní členským státům svobodu rozhodnout o pěstování GMO," podotkl eurokomisař pro zdraví a ochranu spotřebitele John Dalli. Podle něho zkušenosti ukazují, že státy bloku v této věci potřebují víc flexibility. O návrzích nyní budou rozhodovat společně Evropský parlament a Rada EU zastupující členské země. Ze strany Evropské komise je postup v případě GMO poměrně nezvyklý, neboť výkonný orgán unie málokdy vrací nabyté pravomoci zpět členským státům. Cílem je odblokovat současnou situaci v systému schvalování těchto plodin, který za 12 let umožnil schválit k pěstování v EU pouze dva druhy GMO. Případné schválení návrhu EK by podle agentury Reuters mohlo vést k nárůstu produkce geneticky modifikovaných plodin v zemích, které je už pěstují, jako jsou Španělsko či Česká republika. Naopak země jako Itálie či Rakousko, které k nim zaujímají dlouhodobě skeptický přístup, by je mohly zcela zakázat.

Česko odmítá návrhy Evropského parlamentu, aby nové dohledové orgány Evropské unie nad bankami a finančním trhem měly možnost přijímat rozhodnutí bez ohledu na národní centrální banky. Novinářům to řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. O nové podobě finančního dohledu v současnosti jednají členské státy s Evropským parlamentem, Češi patří do tábora odpůrců větších pravomocí pro nové instituce. Zatímco národní vlády, mezi nimiž je zejména britská, německá, ale i česká, chtějí, aby jim zůstala možnost zablokování rozhodnutí nových unijních dohledových orgánů, zákonodárci požadují pro nové úřady prakticky neomezené pravomoci. Evropská unie musí rozdílné názory na novou podobu finančního dohledu sjednotit do září, pokud chce, aby nový pravidla začala platit již od příštího roku. Vyjednavači tak prakticky mají čas dosáhnout dohody jen během letních prázdnin. "Jsem přesvědčený, že jestli nedosáhneme dohody s parlamentem dnes, dosáhneme jí během prázdnin," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Práce v zahraničí Čechy zřejmě láká skoro nejméně z celé Evropské unie. Vyrazit do ciziny za prací by totiž v budoucnu chtělo jen 11 procent Čechů a Moravanů. Méně podobné plány do budoucna mají už jen Kypřané, Řekové, Rakušané a Italové, ukázaly výsledky průzkumu Eurobarometr, který představila Evropská komise. Na dotaz, zda plánují vyjet někdy v budoucnu do zahraničí za prací, souhlasně odpovědělo 17 procent Evropanů. Třeba v Dánsku to však byla více než polovina všech dotázaných (51 procent), v Estonsku 38 procent a ve Švédsku 37 procent lidí. Naopak v Itálii podobné plány mají jen pouhá čtyři procenta obyvatel. Na Slovensku má v úmyslu do zahraničí za prací vyrazit 23 procent lidí, ukázal průzkum. Slovákům tak v tomto ohledu patří v EU 11. místo. V současné době jen asi 2,3 procenta lidí žije v některém jiném členském státě 27členného bloku s téměř půl miliardou obyvatel. Zhruba 10 procent Evropanů v průzkumu uvedlo, že už v zahraničí žilo kvůli práci, a to ať už v rámci EU či mimo ní. Přibližně 13 procent se vydalo do ciziny kvůli studiu či praxi. Češi a Moravané v tomto směru stojí na konci tohoto pomyslného žebříčku. Celkem totiž na dotaz, zda někdy jeli na studia či praxi do zahraničí, kladně odpovědělo jen pět procent dotázaných, tedy vůbec nejméně ze všech 27 států EU. V Lucembursku, které figuruje na opačném pólu, to bylo pro srovnání 48 procent.

Evropský parlament ve Štrasburku schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům. To má pomoci v boji s terorismem. Přechodnou verzi dohody v únoru zákonodárci i přes tlak z Washingtonu smetli ze stolu, mimo jiné kvůli tomu, že prý nezajišťovala dostatečnou ochranu dat. Výtky se podle lídra socialistů Martina Schulze týkaly třeba toho, že občané na základě přechodné úmluvy neměli mít právo být informováni o předávání dat či mít k nim přístup, nebo se proti tomu odvolat k justici. Přechodné ujednání mělo platit devět měsíců, než se dojedná řádná dohoda, a data by podle něj mohla být uchovávána až 90 let. Podle nové dohody se údaje, které Američané získají, budou moci uchovávat jen po dobu konkrétních vyšetřování, pro které byly vyžádány. Data, která tamní úřady nezpracují, budou muset být nejpozději do pěti let odstraněna a vymazána. Smlouva se netýká převodů a transakcí mezi lidmi nebo firmami v rámci EU, nýbrž jen dat o finančních tocích mezi unií a třetími zeměmi. Europol (unijní policejní organizace) bude prověřovat, zda žádost USA o předání dat je odůvodněná. Pokud se bude domnívat, že nikoli, pak bude moci transfer dat zablokovat. Nově bylo doplněno i to, že Evropané budou moci od Spojených států požadovat odškodnění v případech, že data budou nějak zneužita. Z toho plyne pro USA potřeba přijmout zákon, který dá právo na nápravu bez ohledu na národnost žadatele a který nyní USA nemají. Databáze spravovaná společností SWIFT, která sídlí v Bruselu, zahrnuje bankovní data a údaje z asi 8000 finančních institucí ve 200 zemích.

Česká republika a Slovensko patří v Evropské unii k zemím, které udělují občanství lidem z třetích zemí vůbec nejméně. Podle nově zveřejněných dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) na tisícovku obyvatel v nich připadlo předloni jen 0,1 občanství, které se podařilo nějakému cizinci pocházejícímu ze zemí mimo EU získat. Stejné či ještě menší množství vykázaly podle dat evropských statistiků už jen Polsko a Litva. Průměrně v Evropské unii tvořené 27 státy na 1000 lidí připadlo 1,4 přidělených občanství. V ČR bylo předloni uděleno 1200 občanství, zatímco o rok dříve to bylo 2370. Největší skupinu úspěšných žadatelů tvořili Ukrajinci (33 procent), na druhém místě byli lidé z Kazachstánu (10,1 procenta) a Slováci (9,6 procenta).

Státní příslušnost v celém zhruba půlmiliardovém bloku, který je i vyhledávaným cílem nelegálních přistěhovalců, předloni získalo 696.000 lidí, tedy zhruba o 13.000 méně proti předchozímu roku. Nejčastěji se ji podařilo získat lidem z Maroka (64.000), Turecka (50.000) a Ekvádoru (27.000), ukázala data Evropského statistického úřadu (Eurostat). Nejvíc občanství k počtu vlastních obyvatel udělovalo cizincům z třetích zemí Švédsko, kde na 1000 obyvatel připadlo 3,3 přidělených občanství. Pokud se vezme v potaz množství kladně vyřízených žádostí bez ohledu na velikost země, tak jednoznačně nejvíce jich občanství bylo uděleno v daném roce ve Francii - 137.000. Na dalších místech následují další dvě země s vysokým přílivem přistěhovalců i velkými národnostními menšinami - Británie (129.000) a Německo (94.000).

Olomoucké tvarůžky získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie. ČTK o tom informovalo české zastoupení při EU. ČR o zařazení tvarůžků na unijní seznam bojovala šest let. Proti se v minulosti ostře stavěli Němci a Rakušané. Některé z chráněných označení EU už má více než dvacítka výrobků z České republiky. Jsou to třeba Pardubický perník, Mariánskolázeňské oplatky nebo Hořické trubičky. "Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně v diplomatickém arzenálu," řekla velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová. EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. Celkem je na seznamu zhruba tisícovka různých výrobků.

Rodící se středopravicová vládní koalice Občanské demokratické strany, TOP 09 a Věcí veřejných se ve středu večer shodla na dalších desítkách programových bodů, které se týkají oblastí podpory podnikání, energetiky a dopravy.

Příspěvek České republiky Evropské kosmické agentuře (ESA) je podle ředitele České kosmické kanceláře (CSO) Jana Koláře stále velmi nízký. Letos se bude pohybovat kolem deseti milionů euro (zhruba 258 milionů korun), zatímco velikostí srovnatelné Rakousko přispívá pětkrát až šestkrát více. Kolář doufá, že se bude česká finanční účast v příštích letech zvyšovat. Loni Česko podle Koláře přispívalo 5,6 milionu eur jako procento z HDP a do volitelných programů, kde se mohou uplatnit české výzkumné organizace a firmy, kolem dvou milionů eur. Letos se příspěvek do volitelných programů zdvojnásobil a Kolář očekává, že by tento příspěvek měl v příštích pěti letech stoupnout o 100 procent. Nynější český příspěvek činí čtvrtinu procenta celkového rozpočtu ESA, poznamenal. Česko vstoupilo do ESA koncem roku 2008. Stalo se tak členem exkluzivního klubu, českým firmám se tak otevřela cesta ke spolupráci na vesmírných technologiích.

Státy, které v budoucnosti poruší rozpočtová pravidla EU, budou moci přijít o všechny unijní dotace a peníze, včetně zemědělských dotací. Navrhla to ve středu komise. Farmáři se ovšem nemusí bát, že by je špatné hospodaření vlády připravilo o dotace, stát by jim je musel vyplatit ze svého. Členským zemím EU by sankce nehrozily již jen v případě, že překračují roční rozpočtový schodek ve výši tří procent HDP, jako je tomu doposud. Evropská komise chce totiž státy nově trestat i v případě, že jejich celkový dluh překračuje 60 procent HDP, což je případ celé řady zemí, včetně Německa či Francie a dalších klíčových unijních ekonomik. Dluh Itálie například přesahuje 100 procent HDP. "Můj názor je, že obecně jsou všechna pravidla bez sankčního mechanismu jen těžko vynutitelná, takže návrh Evropské komise jde dobrým směrem. Pracuje se zde nově s pojmem konkurenceschopnost a jistě bude přínosem, že se stanoví její ukazatele, které se budou vyhodnocovat a posuzovat vedle současných maastrichtských kritérií," řekl ČTK ministr financí Eduard Janota. Zároveň upozornil, že o návrzích Evropské komise bude jednat už nová vláda a nový ministr financí.