Související články

Česká republika získala v letošním 1. pololetí z rozpočtu Evropské unie o 22,7 miliardy korun více, než do unijního rozpočtu přispěla. Čerpala 41,4 miliardy korun a odvedla 18,7 miliardy Kč. V meziročním srovnání je celkové saldo za první pololetí o 6,3 miliardy korun nižší. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Za pozitivním saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály podle MF především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a prostředky ze Společné zemědělské politiky EU. Na politiku soudržnosti za první pololetí obdržela Česká republika 19,2 miliardy korun, příjmy ze Společné zemědělské politiky dosáhly 21,7 miliardy korun.

V meziročním srovnání je podle ministerstva pozitivní hlavně struktura čerpaných prostředků. "V letošním půlroce ČR totiž čerpala již pouze průběžné platby, kterými EU proplácí již uskutečněné výdaje ze strany příjemců, zatímco v prvním pololetí loňského roku ČR čerpala pouze zálohové platby," uvedlo MF. Objem průběžných plateb za první pololetí byl navíc vyšší než za celý loňský rok. Česko čerpalo za prvních šest měsíců letošního roku průběžné platby ve výši 19,2 miliardy korun, za celý rok 2009 to bylo 17,8 miliardy korun.

Během členství v unii od května 2004 do konce letošního června Česko čerpalo z rozpočtu EU celkem o 120,2 miliardy korun více, než přispělo. Získalo 321,3 miliardy korun a odvedlo 201,1 miliardy korun.

Počet obyvatel zemí Evropské unie překročil půl miliardy. K 1. lednu v "sedmadvacítce" podle zveřejněného odhadu Evropského statistického úřadu (Eurostat) žilo 501,1 milionu lidí. O rok dříve to bylo 499,7 milionu. Růst však souvisí hlavně s přistěhovalectvím a nikoli přirozeným přírůstkem obyvatelstva. Populační růst se mezi jednotlivými státy bloku výrazně liší. Obyvatel přibylo v 19 státech, zatímco v osmi jich ubylo. Zatímco v Litvě loni experti zaznamenali v populační křivce propad o 6,2 procenta, z Lucembursku naopak nahlásili růst o 17,2 procenta. Česká republika se zvýšením o 3,7 procenta figuruje mírně nad průměrem 27členné EU, který dosáhl 2,7 procenta. Na Slovensku se populace loni rozrostla proti předchozímu roku o 2,3 procenta. Za loňským meziročním růstem populace v EU o 1,4 milionu podle statistiků stojí hlavně migrace, díky níž v unii přibylo zhruba 900.000 obyvatel. Na přirozený přírůstek připadlo dalších 500.000 lidí.

Růst konkurence na domácím energetickém trhu a propojení českého a slovenského denního trhu s elektřinou patří podle české vlády k nejdůležitějším událostem v tuzemské energetice v loňském roce. Vláda na ně poukázala v pravidelné zprávě Evropské komisi o splňování závazků států EU v oblasti energetiky. Dokument na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpráva se zabývá pokrokem, který zaznamenaly energetické trhy České republiky v roce 2009. Za jednu z nejvýznamnějších loňských událostí v české energetice pokládá vznik konkurence v segmentu domácností na českém trhu s elektřinou. Podle údajů Operátora trhu s elektřinou (OTE) vzrostl v roce 2009 počet domácností, které změnily svého dodavatele, meziročně téměř čtyřnásobně na 54.089. Jako hlavní loňskou událost na českém trhu s plynem zmiňuje zpráva zvládnutí plynové krize na začátku roku 2009. Kvůli rusko-ukrajinskému sporu o dodávky plynu se tehdy bez této suroviny ocitlo několik evropských zemí. Česko tak muselo více využít dodávek plynu z Norska a Německa namísto Ruska.

Čeští včelaři získají v letech 2011 až 2013 z Evropské unie podporu až 3,85 milionu eur (v přepočtu přibližně 97 milionů Kč). Návrh v minulém týdnu schválila Evropská komise, informovalo ČTK ministerstvo zemědělství. Celková výše podpory může přitom vzrůst dvojnásobně, možné spolufinancování z národního rozpočtu totiž činí 50 procent. Dotace včelařům pomohou například při nákupu přístrojů a zařízení či financování odborného vzdělávání. Následující tříleté období bude u tohoto programu již třetí v řadě, objem finančních prostředků se dle ministerstva stále zvyšuje. Nově program podpoří také začínající včelaře, kteří si z dotací budou moci pořídit nové úly.

Nový šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg zatím zřejmě nepočítá s tím, že by vyměnil velvyslankyni při EU Milenu Vicenovou. Ambasadorku chtěl podle některých zpráv médií v minulosti odvolat jeho předchůdce Jan Kohout. Ten v březnu v Bruselu řekl, že hodlá připravit plán střídání velvyslanců na vysokých postech. O něm měl ale rozhodovat až nový kabinet. "Takový balíček ještě nemám," řekl k tomu Schwarzenberg. "Jednou na každém postu dojde ke střídání, ale nevidím důvodu k žádnému spěchu... Prozatím nevidím důvod, abych tady pospíchal," zareagoval na dotaz, zda připravuje velvyslaneckou výměnu v Bruselu. Žádné konkrétnější termíny neuvedl.

Premiéři České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se na jednání visegrádské skupiny v Budapešti shodli na zintenzivnění vzájemné spolupráce především ve vztahu k Evropské unii. Jak uvedla slovenská premiérka Iveta Radičová, předsedové vlád zemí skupiny označované jako V4 se budou pravidelně scházet například před vrcholnými schůzkami EU. Slovensko, které od tohoto měsíce skupině V4 na rok předsedá, si kromě společného přístupu k unii jako priority vytklo i boj s ekonomickou krizí a nezaměstnaností a energetickou bezpečnost. Ve společném prohlášení předsedové vlád ocenili úspěchy končícího maďarského předsednictví V4, kterému se prý podařilo uspět ve snahách o euroatlantickou integraci zemí západního Balkánu, ve spolupráci s východoevropskými partnery, ale i v oblasti jako je integrace romské menšiny. Sociální začlenění romské populace je v prohlášení zmíněno také mezi prioritami nynějšího slovenského předsednictví visegrádského uskupení, které funguje už 20 let. Bezpečnost občanů všech čtyř zemí podle Radičové závisí i na diverzifikaci energetických zdrojů. "Návrhy konkrétních praktických řešení jsou cílem našich dalších setkání," poznamenala slovenská premiérka. Český premiér Petr Nečas zdůraznil, že všechny čtyři země už v minulých letech pocítily nevýhodnost závislosti na jednom dominantním dodavateli strategických surovin. "Z tohoto pohledu vzájemné propojování energetických sítí, vzájemná podpora společných energetických projektů - a tady bych zdůraznil jižní koridor, čili plynovod Nabucco, nebo severojižní trasu pro terminály zkapalněného zemního plynu - jsou kroky, které umožní být podstatně méně závislí na jednom dominantním dodavateli," upozornil předseda české vlády.

Údajně první knihu, která mapuje železnou oponu mezi Českem a Bavorskem, ale také berlínskou zeď a částečně hranici Severní a Jižní Koreje, vydal tým Západočeské univerzity v Plzni. Většina z nákladu 500 kusů, financovaného grantem EU, rozeslal zdarma na střední a základní školy v Plzeňském kraji a dále muzeím a historickým ústavům. ČTK to řekl hlavní autor Tomáš Jílek z katedry historie ZČU. Práce trvala jeden rok, historici nyní dokončují hodinový film, který bude mít premiéru 16. září v Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku.

Mezinárodní ratingová agentura Moody´s může zvýšit hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky, pokud nová vláda splní slib snižování rozpočtového deficitu. Agentuře Bloomberg to řekl analytik Moody´s Dietmar Hornung. Moody´s nyní hodnotí Česko známkou A1 se stabilním výhledem. Koaliční vláda premiéra Petra Nečase slíbila, že deficit veřejných financí sníží do roku 2013 ke třem procentům ročního výkonu ekonomiky, což je maximální limit Evropské unie, z letošních plánovaných 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Podle Hornunga by rovněž pomohlo, kdyby vláda naplnila plán stabilizace výše státního dluhu. Ten loni vzrostl na 35,4 procenta HDP ze 30 procent v roce 2008. Zůstává zatím hluboko pod unijním limitem 60 procent. Moody´s naposledy zvýšila český rating v roce 2002. Jeho současná úroveň je pátá nejvyšší a je stejná jako rating Slovenka, Estonska nebo Malty.

Mezi priority nového ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) bude patřit vyjednávání s Evropskou unií o spravedlivých podmínkách pro české zemědělce po roce 2014, řekl při příležitosti uvedení do funkce. Za vrcholně důležité označil také ochranu zemědělského půdního fondu a protipovodňová opatření. Zemědělci pobírají ve srovnání s farmáři ve starých členských zemích EU stále méně peněz, což je znevýhodňuje. Úroveň přímých plateb by se podle předvstupních smluv měla vyrovnat v roce 2014. Agrárníci však upozorňují na to, že staré členské země ve skutečnosti nemají zájem o jejich narovnání a pokusí se takzvané přechodné období prodloužit. Je tak možné o této problematice očekávat ještě dlouhá a složitá jednání.

V Česku v posledních deseti letech ubývá kvůli urbanizaci průměrně 11 hektarů zemědělské půdy denně. Trend se navíc v posledních letech výrazně zrychluje. Kvůli výstavbě obchodních středisek či skladů se často zabírá ta nejkvalitnější půda, upozorňují přitom dlouhodobě zemědělské organizace. Zlepšit situaci by měla novela zvyšující poplatky za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Mezi priority nového mistra průmyslu a obchodu Martina Kocourka bude patřit zajištění energetické bezpečnosti České republiky, modernizace jaderných zdrojů, liberalizace energetického trhu. Chce snižovat byrokratickou zátěž podnikatelů či zrychlit čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie.