Související články

Evropská unie musí lépe vyjednávat s ostatními částmi světa, aby dosáhla světové dohody o omezení emisí skleníkových plynů. Je třeba překonat neúspěch, kterým byla prosincová ekologická konference v Kodani, uvedli český premiér Jan Fischer a evropský prezident Herman Van Rompuy. "Výsledek konference byl spíše zklamáním pro unii, která do přípravy tohoto setkání mnoho investovala," řekl Van Rompuy. K evropskému prezidentovi se připojil i Fischer. Po "kodaňské hořkosti" je podle něj třeba hledat cestu, aby se unie stala v otázce nové klimatické dohody aktivním hráčem v celosvětovém prostoru. K příčinám neúspěchu kromě jiného patřilo to, že velcí znečišťovatelé jako Čína odmítali přijmout potřebné závazky.

Prezident Václav Klaus na Pražském hradě přijal prezidenta Evropské unie Hermana Van Rompuye. Považuje ho za vysokého funkcionáře EU, se kterým se v pohledu na dnešní Evropskou unii těžko shodne. Klaus ani Van Rompuy před novináři schůzku nekomentovali. "Já přijmu tohoto vysokého představitele Evropské unie, jako jsem celá léta přijímal další vysoké funkcionáře. Že mám zcela jiný názor na to, jak by měla Evropská unie vypadat, než on, to je věc druhá," řekl Klaus před schůzkou, která podle něj nic nezmění na jeho kritických názorech na vývoj v EU.

Evropská unie si ve své připravované hospodářské strategii do roku 2020 musí stanovit jen několik konkrétních cílů, které budou měřitelné. Strategie zároveň musí být srozumitelná pro obyčejné lidi, a ne jen pro ekonomické analytiky. Prohlásil to premiér Jan Fischer na tiskové konferenci s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem. Van Rompuy řekl, že EU se při přípravě dokumentu musí oprostit od současné hospodářské krize a soustředit se na diskusi o dlouhodobých prioritách. "Evropa má jedinečný sociální model. Pokud si ale chceme zachovat svůj evropský způsob života, potřebujeme větší hospodářský růst a více pracovních míst v unii," prohlásil. Zdůraznil, že EU musí udržet krok s ostatními velkými světovými ekonomikami.

S členstvím Česka v Evropské unii jsou spokojeny téměř dvě třetiny lidí. Sounáležitost s Evropou pociťuje 73 procent Čechů, skoro tři pětiny lidí si ale myslí, že ČR nehraje v EU aktivní roli a při rozhodování na evropské úrovni není schopna uplatnit svá stanoviska. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Průzkum zaznamenal, že spokojenost Čechů s členstvím ve společenství evropských států nebyla od roku 2004 vždy stejná. K hranici 50 procent klesla zejména v dobách sporů o přijetí původní euroústavy i následující reformní lisabonské smlouvy. Naopak před rokem, na začátku českého předsednictví EU, stoupla spokojenost Čechů až k 70 procentům. V době, kdy Česko předsedalo zemím Evropské unie, se také zvýšil počet lidí, kteří tvrdili, že země dokáže aktivně zasahovat do rozhodování na evropské úrovni. V lednu minulého roku si to myslela bezmála polovina obyvatel. Rok po začátku předsednictví se počet kladných odpovědí snížil na 42 procent, tedy prakticky na stejnou úroveň jako před rokem 2009, uvedl STEM.

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 42,3 miliardy korun více, než do něj odvedla. Od vstupu Česka do EU jde o nejlepší výsledek. Za výrazným nárůstem stojí zejména rostoucí čerpání ČR z rozpočtu EU, zatímco odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují mírným tempem. ČTK to sdělilo ministerstvo financí. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Celkově od vstupu do EU zaplatila ČR do rozpočtu EU 182,5 miliardy korun a získala 280 miliard korun.

Současné české debaty o přijetí eura jsou zbytečné, protože fiskální politika něco takového kvůli neochotě politiků k ekonomickým reformám neumožňuje. Řekl to v rozhovoru pro slovenský list Sme viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Euro podle Singera dlouhodobě prospěje Slovensku více než české ekonomice, i když v prvním roce od zavedení jeho ekonomiku spíše oslabilo. "V Čechách je debata o euru do značné míry folklórní či rituální záležitostí, protože politici nejsou ochotni pustit se do ekonomických reforem," řekl Singer. Připomněl, že bez reforem, které by výrazně snížily rozpočtový deficit, se Česko do eurozóny nedostane, protože nesplní maastrichtská kritéria. K názorům, že jedině euro může donutit vlády k potřebným reformám veřejných financí, Singer poznamenal, že to většinou platí jen v předvstupním období. Po vstupu však euro umožní vládám skrývat špatnou politiku déle než s vlastní měnou, jak ukazují příklady Řecka, Španělska, Itálie nebo Portugalska, připomněl Singer.

Fischerova vláda chce zavést euro v roce 2017, možná o rok dříve. Pro Česko to znamená výrazné šetření a snížení rozpočtového schodku o zhruba 100 miliard. Jak těchto výsledků dosáhnout, se uvádí v tzv. konvergenčním programu, který Česko pravidelně předkládá Bruselu. Zjednodušeně řečeno, jsou to opatření, jak zabránit dalšímu růstu zadlužení země a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Vláda se ohradila proti evropskému průzkumu, který počátkem prosince označil české Romy za nejvíce diskriminovanou menšinou v Evropské unii. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb novinářům řekl, že v Česku žije hodně romských intelektuálů, kteří umějí diskriminaci rozeznat a popsat, referovat o ní v zahraničí. Česká vláda se podle něj pokouší řešit problém otevřeně a transparentně, což ale neznamená, že může přijmout, že by čeští Romové byli nejdiskriminovanější v unii. Zlepšení podle Kocába vyplývá mimo jiné ze zprávy o kanadské imigraci, kterou vláda v pondělí probrala. Kabinet přijal i manuál pro česká velvyslanectví týkající se romské problematiky.

Studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva (FRA) byla vytvořena na základě rozhovorů s 23.000 přistěhovalci a příslušníky etnických menšin. Podle studie bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace 64 procent Romů v ČR, obětí trestné činnosti pak 42 procent českých Romů. Kancelář rady české vlády pro romské záležitosti však míní, že situace ve skutečnosti natolik alarmující není. Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské komunity Gabriela Hrabaňová už dříve ČTK řekla, že podle jejího názoru je objektivní situace Romů v Česku lepší než v některých státech zejména východní Evropy. Mnohem horší životní podmínky podle ní mají například lidé žijící v romských osadách na Slovensku nebo Rumunsku. Také ona argumentovala relativně velkým zapojením českých Romů do společnosti. "Někde žijí v úplné segregaci, takže se proto s diskriminací ani nesetkají," míní Hrabaňová. Čeští Romové jsou podle ní většinovou společností v kontaktu, a proto si více uvědomují vzájemné rozdíly.

Hospodářská krize ještě nějakou dobu potrvá, myslí si 55 procent Čechů. Stejný výsledek je v očekávání hospodářského vývoje i v průměru za celou Evropskou unii. Ukázaly to minulý týden zveřejněné výsledky průzkumu Eurobarometr, který se uskutečnil na přelomu loňského října a listopadu. Češi jsou ale podle něj skeptičtější než evropský průměr v otázce stavu i vývoje domácího hospodářství.

Čeští důstojníci se zapojili do mezinárodní operace Atalanta, jejímž cílem je boj proti námořním pirátům v Adenském zálivu. Tento týden nastoupili do velitelství v Londýně, kde se budou podílet na řízení vojenských akcí. ČTK o tom informovala mluvčí generálního štábu Mira Třebická. Trojici českých důstojníků velí podplukovník Jozef Podoba, který má za sebou účast ve dvou zahraničních misích. V londýnském Northwoodu ho doplňují podplukovník David Peter a praporčík Lubomír Volný. "Je to pro nás výzva a já osobně beru vyslání do této mise jako možnost získat zkušenosti z práce a činnosti v prostředí mezinárodního operačního velitelství Evropské unie, které jsou k nezaplacení," cituje podplukovníka Podobu web ministerstva obrany. Námořní charakter operací by podle něj "suchozemské" Čechy neměl omezovat. Postupy plánování a řízení jsou totožné, míní.

Úkolem mezinárodních jednotek v operaci Atalanta je ochrana plavidel, které přivážejí ze světa potravinovou pomoc pro vysídlence na území Somálska. Dále mají chránit obchodní lodě a silou odradit před případnými pirátskými útoky. Protipirátská mise Atalanta, kterou EU schválila v prosinci 2008, je první námořní vojenská operace v historii EU.