Související články

Česká republika přijde o deset miliard korun z evropských fondů, které nestihla vyčerpat z limitu pro loňský rok. Tento týden to oznámil náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Původně přitom ministerstvo odhadovalo ztrátu za loňský rok až na 30 miliard korun.

Obchodní řetězce by podle kandidáta na ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohly mít v Česku povinnost nabízet určitý podíl potravin od tuzemských dodavatelů. Množství českých potravin na pultech obchodů nyní žádný zákon nereguluje, velké obchodní řetězce ale po loňské novele zákona o potravinách budou muset u vstupu do prodejen zveřejňovat údaj o pěti hlavních zemích, ze kterých pochází zboží v jejich nabídce. Jurečka při otevření poslanecké kanceláře v Olomouci řekl, že inspirovat se chce na Slovensku, kde vláda hodlá podobným způsobem zvýšit podíl slovenských potravin v obchodech. Záměr podle Jurečky počítá s tím, že stanovené procento potravin v nabídce obchodů musí pocházet od domácích výrobců. Jurečka upozornil, že případná změna zákona, která obchodníkům nařídí podíl českých potravin, musí být nejprve důkladně připravena, aby nebyla v rozporu s pravidly Evropské unie.

Evropská komise formálně požádala Českou republiku, aby do svého práva převzala povinnost zajistit konečným odběratelům energií individuální měřiče, ukazující jejich skutečnou spotřebu. Plyne to z balíku rozhodnutí o porušení evropského práva, který komise zveřejnila. EK připomněla, že příslušná evropská směrnice o energetických službách měla být ve vnitrostátním právu členských zemí přejata do roku 2008. Nyní má Česko dva měsíce na to, aby své závazky splnilo. Komise poté může rozhodnout, že se ve věci obrátí na Soudní dvůr EU. Podle Evropské komise jsou individuální měřiče "velmi důležité k prosazení dobrého hospodaření s energií". Spotřebitelé prý díky nim mohou lépe sledovat svou vlastní spotřebu elektřiny, plynu, energie na topení a chlazení nebo ohřev teplé vody. Takové měření navíc umožňuje účtovat zákazníkům jejich skutečnou spotřebu.

Německá kancléřka Angela Merkelová gratulovala Bohuslavu Sobotkovi ke jmenování českým premiérem a uvedla, že se těší na vzájemnou spolupráci. V blahopřání, které zveřejnil tiskový úřad německé vlády, také zdůraznila, že členství České republiky v Evropské unii přispělo k evropské jednotě, díky níž mohou obě sousední země dál rozvíjet své vztahy. Merkelová připomněla, že Evropa tento rok slaví 25. výročí pádu "železné opony", která ji po dlouhá desetiletí rozdělovala. V blahopřání k Sobotkově pátečnímu jmenování ministerským předsedou se kancléřka vrátila i hlouběji do minulosti. Poznamenala, že "temná kapitola našich dějin leží za námi, ale současně nám připomíná, abychom to dosažené nepovažovali za samozřejmost". Merkelová tak odkazovala na válečné a poválečné události, které byly po dlouhou dobu hlavní zátěží česko-německých vztahů. "Těším se na naši spolupráci. K Vašemu odpovědnému úkolu Vám přeji hodně štěstí a úspěchu," zakončila kancléřka gratulaci datovanou k úterý.

Hlavní palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát si v dopise unijní ministryni zahraničí Catherine Ashtonové stěžuje na českého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara. Informovala o tom palestinská agentura WAFA. Pojar totiž minulý týden navštívil univerzitu v židovské osadě Ariel na západním břehu Jordánu, která leží hluboko na území, jež Palestinci považují za základ svého budoucího státu. Pojar řekl, že si nijak nepočínal v rozporu s unijními pozicemi, které naopak obhajoval. Podle Irikáta návštěva podkopává unijní úsilí o mírové vyřešení dlouhotrvajícího konfliktu mezi Izraelci a Palestinci. Vyjednávač dodal, že český velvyslanec do osady zamířil pouhý jeden den poté, co Izraelci oznámili plán výstavby 1400 nových bytů v osadách na západním břehu Jordánu a také ve východním Jeruzalémě. Čtyřicet z těchto bytů by se mělo nacházet právě v osadě Ariel. Evropská unie přitom již dříve vyzvala Izrael, aby výstavbu dalších osad na palestinských územích zmrazil.

Podle prezidenta Miloše Zemana by stálo za to prověřit možnost obnovy těžby uranu v Jáchymově. Jeho cena za poslední léta vzrostla desetinásobně a Česko je jedinou zemí v Evropské unii, kde jsou jeho ložiska. Zeman to uvedl při své návštěvě Karlovarského kraje. Podle něj by obnova těžby mohla být jednou z možností, jak oživit ekonomiku v této části Karlovarského kraje. Jáchymov se potýká s vysokou nezaměstnaností, a přestože se mu v posledních letech daří opravit některé kulturní památky a naopak se zbavit zdevastovaných domů, je to město se sociálními problémy.

Za svůj nejdůležitější úkol v české diplomacii by možný nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) považoval zásadní změnu českého postoje a chování v EU. Podle něj si musí Česká republika vybudovat důstojnější pozici, než dosud má, posílit svůj vliv a uvědomit si, že na dobrém fungování unie Česko závisí, neboť je s ní neoddělitelně spjato."Zatím jsme předvedli spánek," podotkl k dosavadnímu českému působení v EU. Soudí, že v evropském kurzu by mohl najít společnou řeč s prezidentem Milošem Zemanem spíš než s jeho euroskeptickým předchůdcem Václavem Klausem. Jednoznačněji se podle Zaorálka nová vláda bude muset vyjádřit k budoucímu přijetí společné měny euro. Termín vstupu do eurozóny vznikající kabinet podle něj nejspíš zatím nedá, ale bude chtít, aby se k euru vyjádřili odborníci a firmy.

Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 získali k začátku loňského prosince 498 miliard korun. Jde o 61,6 procenta z celkové částky, kterou mělo Česko v těchto letech k dispozici. Ve své aktuální monitorovací zprávě za listopad o tom informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Od začátku loňského roku do konce listopadu tak na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 85,5 miliardy korun. Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o zpětné proplacení 330,2 miliardy korun, tedy 40,8 procenta celkové částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace. V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat přes 800 miliard korun.

Ministerstva financí (MF) a pro místní rozvoj (MMR) budou po obžalovaných v kauze machinací s dotacemi v Regionálním operačním programu (ROP) Severozápad požadovat náhradu škody. Na dotaz ČTK to potvrdili mluvčí obou ministerstev s tím, že se obě instituce připojily k trestnímu řízení. Ministerstva vyčíslila škody na stovky milionů korun. Státní zástupce minulý týden obžaloval osm lidí, které viní z poškozování finančních zájmů Evropské unie nebo zneužití pravomoci úřední osoby, případně z obou zločinů. Jsou mezi nimi někdejší náměstek hejtmanky Pavel Kouda (ČSSD) nebo bývalí ředitelé úřadu regionální rady Pavel Markvart, Petr Vráblík a Petr Kušnierz. Kvůli policejnímu vyšetřování a podezření z machinací zastavila Evropská unie v roce 2012 proplácení dotací z ROP Severozápad. Program se podařilo odblokovat letos v srpnu, když Karlovarský a Ústecký kraj přistoupily na návrh ministerstva financí a souhlasily se zaplacením korekcí za chyby při rozdělování dotací. Kraje zaplatí 900 milionů korun, z toho Karlovarský zhruba 308 milionů a Ústecký 598 milionů.

Česká republika bude muset Evropské unii vrátit přibližně 120.000 eur (asi 3,3 milionu Kč) z neoprávněně vynaložených prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP). Finanční opravy, související se schvalováním účetní uzávěrky, se týkají celkem 15 zemí, oznámila Evropská komise. Česká oprava je přitom výrazně menší ve srovnání se 159,9 miliony eur (přes 4,3 miliardy Kč) účtovaných Francii. Celkem chce komise po členských státech 335 milionů eur (asi devět miliard Kč).