Související články

Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Českou republiku ze systematického porušování práv uprchlíků. Zajd Raad Husajn dal zároveň najevo znepokojení nad "xenofobními veřejnými projevy, včetně islamofobních výroků" prezidenta Miloše Zemana, informovala agentura Reuters. Činitel OSN svůj názor odůvodnil tvrzením, že je běžné, že české úřady zadržují přistěhovalce po dobu 40 až 90 dnů a podrobují je osobním prohlídkám, aby jim vzali peníze na zaplacení nákladů na pobyt v zařízeních pro cizince. Zajd Raad Husajn řekl, že je znepokojen životními podmínkami, v nichž běženci v těchto zařízeních žijí. Za neospravedlnitelné přitom označil, že jsou v nich drženy také děti. Hrad je přesvědčen o tom, že se stupňuje kampaň proti České republice kvůli jejímu postoji k migrační krizi. Je podle něj zcela nemístné Česko tvrdě kritizovat za porušování práv uprchlíků. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček uvedl, že Miloš Zeman na svých slovech o islámu trvá.

Česko je mezi šesti členskými státy Evropské unie, které se Evropská komise rozhodla poslat k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) kvůli prohřeškům vůči unijní legislativě. Uvedla to komise v tiskovém prohlášení. ČR podle komise nezapracovala směrnici související s řešením případných problémů bank. Směrnice 2014/59/UE patří k hlavním opatřením, kterými unie reagovala na nedávnou finanční krizi s cílem učinit bankovní systém bezpečnější a zdravější. Nová pravidla dávají úřadům členských zemí nástroje a pravomoci ke zmírnění a řešení těžkostí či selhání bank a velkých investičních společností. Evropská exekutiva koncem května upozornila 11 zemí, že směrnici řádně nezapracovaly do svého zákonodárství. Šest z nich tak dosud neučinilo, a tak by se podle komise měly zodpovídat před soudem EU. Česko už ale podle diplomatů v tomto případě podniká potřebné kroky, a spory by tak neměly mít faktické následky.

Senát vyzval vládu, aby v souladu s požadavkem EU "výrazně navýšila" finanční, materiální nebo expertní pomoc zemím nejvíce zasaženým migrační krizí i příspěvky mezinárodní organizacím typu úřadu OSN pro uprchlíky nebo Světového potravinového programu. Rozhodl o tom při projednávání závěrů zářijového a říjnového jednání Evropské rady, které se věnovalo migrační krizi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) senátorům řekl, že Česko dává na rozvojovou a humanitární pomoc čtyři miliardy korun ročně, z toho 800 milionů přímo jednotlivým zemím na základě bilaterálních dohod. Už minulý týden s navýšením pomoci zemím potýkajícím se s migrací souhlasil, konkrétní suma je ale podle něj předmětem jednání ministerstev zahraničí a financí. Do fondu na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v Turecku, Libanonu a Jordánsku by měly členské země EU přispět dohromady 500 miliony eur (13,5 miliardy Kč), a dorovnat tak stejnou sumu poskytnutou Evropskou komisí.

Česko poslalo do Chorvatska deset vytápěných stanů, ve kterých může nocovat 150 uprchlíků. Ministerstvo vnitra čeká na upřesnění, kam stany dopravit. Obdobně je ministerstvo připraveno pomoct i Slovinsku a Makedonii. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Zmíněné země leží na trase, kterou do Evropy proudí uprchlíci zejména z blízkovýchodních zemí. V posledních dnech musely stovky až tisíce z nich nocovat bez zajištěného zázemí na chorvatské straně hranic se Slovinskem. O stany požádalo Chorvatsko.

České ministerstvo vnitra neuspělo u Evropské komise se stížností na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii. Právní rozbor zaslaný z Česka do Bruselu zpochybňoval zákonnost kvót na rozdělování migrantů, mluvčí komise ale řekl, že komise kvóty považuje za legální. Podle Bruselu má každý členský stát právo napadnout uprchlické kvóty u soudu. Uvedla to Česká televize (ČT). K analýze české ministerstvo vnitra připojilo otázky týkající se kvót na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU a okolností celého spouštěného mechanismu. Praha chtěla například vědět, proč nebylo využito institutu dočasné ochrany, jak technicky řešit přemístění uprchlíků do zemí, kam nechtějí, či zda se k povinné relokaci mohou vyjadřovat národní parlamenty.

Uzákonění povinnosti úřadů zveřejňovat smlouvy v jejich registru bude jedním z hlavních témat, kterým se dnes věnuje Senát. Rozhodnout má také o způsobu pojištění cestovních kanceláří. Už tradičním tématem bude migrace a kvóty na přerozdělování běženců mezi státy EU. Od zveřejňování v registru smluv senátoři pravděpodobně osvobodí národní podniky, tedy hlavně Budějovický Budvar. Výbor pro veřejnou správu naopak doporučil povinnost rozšířit i na spolky, nadace, ústavy nebo obecně prospěšné společnosti, které by dostaly ročně více než jeden milion korun z veřejných rozpočtů. Hospodářský výbor prosazuje zřejmě nejkontroverznější návrh, podle něhož by nezveřejnění smlouvy neznamenalo automaticky její zneplatnění. Místo toho chce finanční sankci za nezveřejnění ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, nejméně však 10.000 korun. Dohled nad smlouvami chce svěřit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Evropa musí migrační krizi řešit demokraticky, humánně, zákonně a v zájmu bezpečnosti jednotlivých států. Česko chce být partnerem Evropy a chce pomáhat, ale zároveň chce hájit svoje zájmy. Uvedl to ministr vnitra Milan Chovanec na výroční konferenci "Česko: Jak jsme na tom?", kterou organizují Aspen Institute Prague a Forbes. Kromě migrace má podle Chovance Česko problém hlavně s výrobou drog. Podle jeho údajů se v Česku ročně vyrobí šest tun pervitinu a policii se podaří zajistit několik set kilogramů. Podle ministra se podařilo zlepšit vzájemnou policejní spolupráci s Německem. Policii se sice daří chytat prodejce drog, ale nemůže se dostat do vyšších struktur zločineckých gangů.

Jihokorejská společnost Hyundai Mobis dostane od státu, mimo režim investičních pobídek, doplňkovou jednorázovou podporu zhruba 69 milionů korun. Zástupci společnosti se dohodli s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) na kompenzaci kupní ceny, kterou musí investor zaplatit za pozemky v průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku. Podporu ale musí ještě schválit Evropská komise. Podmínkou EK je doložit, že společnost by bez této podpory projekt určitě v ČR nerealizovala. Korejská společnost, která chce v Mošnově vybudovat závod na světlomety. Už dříve uvedla, že poskytnutí podpory nebo adekvátní kompenzace ve stejné výši je podmínkou pro umístění investice v Česku. Investice, jejíž celková výše by podle aktuálních informací měla být čtyři miliardy korun, by měla přinést 1000 nových pracovních míst.

Ministerstvo práce chce postupně přesměrovat finance na pobyt v dětských domovech do služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Nyní putuje do ústavů přes 52 procent z 8,2 miliardy korun na ochranu dětí, do prevence a služeb pak necelých 20 procent. Novinářům to řekla šéfka ministerského odboru ochrany práv dětí Kateřina Šlesingerová. Péče o děti spadá pod tři resorty - školství, zdravotnictví a práce. Ministerstvo práce se ji chystá převzít. Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za roztříštěnost péče a vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Nadace Sirius už dřív uvedla, že loni v ústavních zařízeních skončilo 1606 dětí, jimž nebyly ani tři roky. Podle Šlesingerové se počet chlapců a děvčat v ústavech postupně snižuje.

Evropská komise chce po Česku vysvětlení, proč nedokáže vyhošťovat lidi, kteří jsou na jeho území nelegálně. Informuje o tom Český rozhlas s odkazem na dopis, který počátkem října zaslala komise českému ministerstvu vnitra. Upozorňuje ho v něm na to, že ČR vrací zpět jen 13 procent nelegálních migrantů. Průměr zemí Evropské unie je přitom 39 procent. Podle ministra vnitra Milana Chovance však Brusel "míchá hrušky s jablky". Komise chce po vnitru, aby jí do měsíce předložilo seznam opatření, kterými chce situaci zlepšit. Podle EK je totiž vracení lidí, kteří jsou v zemích unie nelegálně, "klíčové pro snížení nelegální migrace".

Komise uvádí v dopise statistiky Eurostatu, podle kterých Česká republika v roce 2014 nařídila 2460 lidem, aby opustili její území, reálně ale vyhostila jen 320 lidí. Chovanec v reakci na Twitteru uvedl, že podle aktuálních čísel z letošního roku je v současnosti zadrženo 460 ze 7000 uprchlíků, kteří byli v Česku nelegálně. "Jsem zvědav, čeho se ti experti v teple svých kanceláří dopočítají letos," uvedl také na sociální síti Chovanec. Podle ministerstva vnitra velkou část těch, kteří jsou v Česku nelegálně, představují lidé, kteří překročili povolenou délku pobytu. "Musíme očistit údaj o osoby, kterým propadlo pobytové povolení, což je většina. Jsou to Ukrajinci, Libyjci, Vietnamci. To nejsou nelegální migranti, ti tady měli legální pobyt, ale uplynula jim lhůta platnosti," řekl v reakci na dopis EK Českému rozhlasu první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.